Některé týdny jsou kosmonautikou obzvláště napěchované a to byl příklad i toho, který právě končí. V pravidelném týdenním souhrnu těch nejzajímavějších informací tak bylo rozhodně z čeho vybírat. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřeno na čínskou lunární misi Chang’e 6, jejíž vzletový modul se na oběžné dráze úspěšně setkal s orbitálním modulem, kterému předal vzorky z povrchu. Budeme se samozřejmě věnovat také první pilotované misi lodi Starliner a vynechat nelze ani čtvrtý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vzorky z odvrácené strany Měsíce na oběžné dráze

Čínská lunární mise Chang’e 6 představuje velmi komplexní a extrémně složitou misi, která si vytyčila také dost složitý úkol – dopravu vzorků z odvrácené strany Měsíce zpět na Zemi. Tato mise však svojí architekturou značně převyšuje sovětské návratové mise Luna, spíše se podobá misím lodí Apollo. Tvoří jí několik samostatných částí, které jsou navíc schopné automatického setkání na oběžné dráze Měsíce. A to je úkol, který 6. června vzletový a orbitální modul sondy úspěšně zvládly.

Setkání a spojení na oběžné dráze Měsíce bylo dokončeno 6. června v 8:48 SELČ, oznámila čínská kosmická agentura CNSA. Přenos kontejneru s lunárním materiálem do návratového modulu byl dokončen v 9:24 SELČ. Orbitální modul Chang’e 6 následně odhodí vzestupný modul, který následně provede deorbitační zážeh a dopadne na povrch Měsíce. Orbitální modul, který je spíše modulem servisním, zůstane na oběžné dráze Měsíce přibližně dva týdny a bude čekat na možnost ideální trajektorie na odeslání návratového pouzdra k Zemi. Přibližně 25. června by pak mělo návratové pouzdro přistát v oblasti Siziwang Banner ve Vnitřním Mongolsku.

V 08:48 SELČ se vzletový modul spojil na oběžné dráze okolo Měsíce s orbitální částí mise Chang’e 6 (Čchang-e). V 09:24 SELČ došlo k přesunu kontejneru s odebranými vzorky do návratové kapsle. K odletu zpět na Zemi dojde 20. června, k přistání 25. června. pic.twitter.com/Nuz8mDvh99

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 6, 2024

Robotické setkání na oběžné dráze Měsíce je po misi Chang’e-5 v roce 2020 teprve druhou takovou operací u Měsíce. Výrazně se podobá profilu misí Apollo (ty byly ale řízené ručně) a jako taková je skvělou praxí a ceněnými zkušenostmi pro čínské plány vyslat astronauty na Měsíc do konce tohoto desetiletí. Pilotovaná výprava bude zřejmě používat velmi podobnou architekturu.

Čína zahájila misi Chang’e-6 3. května. Přistávací modul, nesoucí také vzletový modul, se 1. června oddělil od orbiteru a o den později přistál v kráteru Apollo na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul poté úspěšně odebral vzorky pomocí lopatky, drapáku a vrtáku – získal tak vzorky povrchové i podpovrchové. Ty byly poté přesunuty do vzletového modulu. Ten odstartoval s možná až 2 000 gramy unikátních vzorků. Tento start proběhl po zhruba 49 hodinách po přistání. Následně na oběžné dráze provedl čtyři úpravy oběžné dráhy. Podle CNSA orbitální modul použil k dokončení orbitálního setkání autonomní řízení na krátkou vzdálenost. Pak už následoval automatický přesun vzorků do návratové části.

Update: we now have visual confirmation that the Chang’e-6 ascent module, with its lunar samples, has blasted off from the surface of the Moon!

Credit: CNSA pic.twitter.com/nZ5nFuEIho

— Paul Byrne (@ThePlanetaryGuy) June 4, 2024

Získané vzorky z odvrácené strany Měsíce by mohly obsahovat materiál vyvržený z měsíčního pláště. Celá oblast je totiž rozsáhlou impaktní pánví, která vznikla dopadem velkého tělesa, které svým dopadem odhalilo podpovrchové vrstvy. Ty by mohly poskytnout informace o tom, proč jsou přivrácená a odvrácená strana tak odlišné. Zároveň je to také kronika dávných dějin vývoje sluneční soustavy.

Pro sondu však mise neskončí návratem vzorků na Zemi. Orbitální část sondy Chang’e-6 bude pravděpodobně vyslána na prodlouženou misi v závislosti na zásobách pohonných látek. Orbitální sonda Chang’e-5 například navštívila Lagrangeův bod 1 mezi Sluncem a Zemí a poté se vrátila k Měsíci, aby vyzkoušela vzdálenou retrográdní dráhu.

Sonda Chang’e-6 je součástí čtvrté fáze čínského průzkumu Měsíce. Čína na ni naváže dvěma misemi k jižnímu pólu Měsíce. Jedná se o Chang’e-7 v roce 2026 a Chang’e-8, která bude startovat kolem roku 2028. Ta by měla otestovat technologie využívající místní zdroje (ISRU).

Kosmický přehled týdne:

Poslední let absolvoval v sobotu malý turistický raketoplán VSS Unity společnosti Virgin Galactic. Unity, připojený k mateřskému letounu VMS Eve, odstartoval ze Spaceportu America v jižním Novém Mexiku. Unity se od Eve odpoutal v 17:26 SELČ a po typické suborbitální trajektorii vystoupal do výšky 87,5 kilometru, než v 17:41 SELČ přistál zpět na kosmodromu. Na palubě mise 07 byl turecký výzkumný astronaut Tuva Atasever. Jeho let byl zajištěn prostřednictvím společnosti Axiom Space, která v lednu vyslala jiného tureckého astronauta, Alpera Gezeravcıho, na soukromou misi Ax-3 k Mezinárodní kosmické stanici. Atasever byl pro tuto misi záložníkem. Atasever plánoval během suborbitálního letu provést sedm experimentů. Raketoplán také nesl užitečné zatížení z Purdue University, které mělo studovat rozptyl pohonných látek v mikrogravitaci, a z Kalifornské univerzity v Berkeley, které mělo testovat 3D tisk. Další zákazníky tvořili Andy Sadhwani, hlavní inženýr pohonu ve společnosti SpaceX, který dříve pracoval na výzkumu v NASA a na Stanfordově univerzitě. Dále Irving Pergament, newyorský developer a soukromý pilot, a Giorgio Manenti, italský investiční manažer žijící v Londýně.

Jednalo se o sedmý komerční let VSS Unity a dvanáctý let celkově. Byl zároveň posledním pro VSS Unity, druhý používaný stroj SpaceShipTwo postavený pro Virgin Galactic, protože společnost se nyní soustředí na dokončení prací na nové řadě strojů Delta. „Toto je poslední let pro Unity, ale není to konec příběhu,“ řekl Mike Moses, prezident společnosti Virgin Galactic, novinářům na kosmodromu 7. června. „Začíná s námi zcela nová kapitola.“ Společnost loni v listopadu oznámila, že Unity vyřadí z provozu do poloviny roku 2024, aby mohla ušetřit hotovost, v té době asi 1 miliardu dolarů, na dokončení prací na lodích třídy Delta, které slibují mnohem vyšší letové rychlosti a nižší provozní náklady potřebné k úspěšnému fungování firmy. Vozidlo třídy Delta bude vypadat vlastně úplně stejně jako Unity, řekl Moses. „Ale skutečná změna je v tom, co je takříkajíc pod kapotou, v tom, jak bylo navrženo, jak bylo postaveno a jak je provozováno.“ To znamená, že dojde k řadě vylepšení a použití různých kompozitních materiálů a výrobních technik, které umožní vyrábět jednotlivé kusy ve vyšších rychlostech a s nižšími náklady. Rovněž se více spoléhá na dodavatele při výrobě klíčových prvků vozidla, které pak bude Virgin Galactic montovat v novém závodě v Mesa v Arizoně nedaleko Phoenixu. Nové raketoplány by měly být dokončeny v roce 2025 a komerční provoz by startoval v roce 2026.

Poslední přistání VSS Unity
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Kosmický přehled týdne:

V této rubrice se můžete těšit na přehled všech událostí, kterým jsme se v tomhle kosmonautikou napěchovaném týdnu věnovali již formou pravidelně vycházejících článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme na to. Agentura NASA oznámila, že vybrala tři návrhy od soukromých firem, které se týkají pomoci s vývojem technologií nejen pro koncept mise Habitable Worlds Observatory, což může být první teleskop navržený k pátrání po životě mimo Sluneční soustavu. Podrobněji jsme se věnovali úspěšnému čínskému přistání na odvrácené straně Měsíce, kde měla mise Chang’e 6 za úkol odebrat vzorky a dopravit je následně k Zemi. Na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě rozbalovali očekávaný a drahocenný dárek – sondu Europa Clipper. V úterý  jsme vám představili již čtvrtého zástupce, který poletí na první misi rakety Ariane 6 – tentokrát to byl studentský projekt družice pro sledování leteckého provozu. Konečně jsme se dočkali startu první pilotované mise lodi Starliner. Start jsme sledovali Živě a česky. Následně jsme taktéž živě sledovali přílet a dokování lodi u Mezinárodní kosmické stanice. Analýza dat ze sondy Lucy, která proletěla kolem planetky Dinkinesh, ukázala, že je překvapivě komplexní. Další velkou událostí byl samozřejmě čtvrtý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship. Spektakulární let a přistání obou částí sestavy jsme sledovali Živě a česky. Hubbleův kosmický dalekohled je již stařík a tak má problémy s gyroskopy. NASA proto musela přepracovat systém práce s touto jedinečnou observatoří. Zástupci Evropské kosmické agentury podepsali dva kontrakty se zástupci evropských průmyslových firem na vývoj komerčních služeb zaměřených na dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici. Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, je připraven k montáži do družice. V sobotu jsme se podrobněji podívali na práci velmi významného teleskopu Euclid. Hned sedm návrhů od soukromých firem uspělo ve výzvě NASA na představení studií o levnějších a efektivnějších způsobech dopravy vzorků z Marsu na Zemi.

Snímek týdne:

Snímek lodi Starliner, která se 6. června úspěšně – byť po odkladu – spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí. Byl splněn další certifikační milník první pilotované mise této lodě. Barry Willmore a Sunita Williams poté úspěšně vstoupili na palubu ISS.

Starliner poprvé přilétá k ISS s posádkou na palubě
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

SpaceX v sobotu zveřejnila unikátní záběr, který ukazuje přistání boosteru Super Heavy B11, který absolvoval čtvrtý integrovaný let. Tento booster se pokusil měkce dosednout na hladinu Mexického zálivu poté, co vynesl loď Starship. Tento nácvik dopadl víceméně dobře a to i přesto, že během startu zhasl jeden motor Raptor a během přistání druhý. Přesto dokázala tato ohromná věc úspěšně dosednout na hladinu. Video je natáčeno z lodi, která se nacházela v přistávací oblasti.

Super Heavy landing burn and soft splashdown in the Gulf of Mexico pic.twitter.com/lnjCSk2Cz6

— SpaceX (@SpaceX) June 8, 2024

Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://www.virgingalactic.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GPj-Z2sWkAAlcnG?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GPdLPF8bAAAtYv2?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…666A888A
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…666A869D