ESA stojí o umělou gravitaci

Fanoušci sci-fi filmů a knih znají fantastické příběhy, ve kterých jejich hrdinové žijí a pracují na kosmických stanicích či v lodích, které disponují umělou gravitací. V praxi však tato metoda nebyla využívána, ale to se může už brzy změnit. Generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, a výkonný ředitel společnosti Vast, Max Haot, podepsali 6. června na Kosmickém dni na mezinárodní berlínské letecko-kosmické show memorandum o porozumění pro budoucí kosmickou stanicí firmy Vast. Tato společnost totiž připravuje komerční kosmické stanice s umělou gravitací, která umožní nákladům i posádkám zažít různé úrovně – nejen tradiční mikrogravitaci, ale i lunární úroveň. Jejich jednomodulová stanice Haven-1 má na nízkou oběžnou dráhu Země vyrazit nejdříve v srpnu 2025.

Generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, a výkonný ředitel společnosti Vast, Max Haot, podepsali 6. června na Kosmickém dni na mezinárodní berlínské letecko-kosmické show memorandum o porozumění pro budoucí kosmickou stanicí firmy Vast.

Generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, a výkonný ředitel společnosti Vast, Max Haot, podepsali 6. června na Kosmickém dni na mezinárodní berlínské letecko-kosmické show memorandum o porozumění pro budoucí kosmickou stanicí firmy Vast.
Zdroj: https://www.esa.int/

Momentálně se astronauti vznáší v prostředí mikrogravitace na stanici ISS, jelikož se orbitální komplex nachází ve stavu neustálého volného pádu během obíhání okolo Země. To je sice nezbytné pro vědecký výzkum (a také to umožňuje dělat spoustu legrácek), ale také to s sebou nese negativní vlivy na zdraví astronautů při dlouhodobých misích – ať už jde o ztrátu kostní a svalové hmoty, bolesti zad, či hlavy kvůli posunu tekutin v těle do oblasti hlavy. Umělá gravitace na kosmické stanici by tyto problémy vyřešila. Vast chce umělé gravitace dosáhnout odstředivou silou vytvářenou rotací velké konstrukce. Tím vznikne síla, která napodobí gravitaci, na kterou jsou naše těla navyklá.

Spolupráce s firmou Vast dá agentuře ESA i jejím členským státům přístup do vesmíru pro vědu a výzkum na nízké oběžné dráze ve prospěch naší planety při přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice, jejíž provoz má být ukončen okolo roku 2030. Spolupráce otevře agentuře ESA dveře k využívání komerční kosmické stanice pro mise astronautů a vědecký výzkum. Bude to také pomoc pro evropský průmysl, který může dodávat díly a certifikovat dokování, nebo zapojí evropské služby přepravy nákladu a posádek na LEO.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://news.satnews.com/…Dragon-approaching-Haven-1-to-dock.jpg
https://www.esa.int/…/26144635-1-eng-GB/Artificial_gravity_for_Europe_in_space.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “ESA stojí o umělou gravitaci”

  1. Lubo napsal:

    ..na zaciatok dobre, lebo umela gravitacia spolu s nuklearnymi pohonmi a radiacnou ochranou su zakladom na prenik do hlbokeho vermiru.. a prave ohladom radiacnej ochrany pomocou magnetickych a elektrostatickych poli bol nedavno na Ars Technice brutalny clanok o vyvoji a sucastnom stave tychto technologii.. a na prekvapenie, moje, realne\realizovatelne riesenia existuju.. dobry namet na clanok alebo diel „Vesmirnej techniky“..

  2. Borin napsal:

    Hmmmm. Zatím to vypadá na metodu finančního porozumnění „slibem nezarmoutíš“. Ani ta animace Haven nevypadá na „velkou konstrukci“.

    • VitHrachovy napsal:

      Doporučuji prohlédnout dlouhodobý plán společnosti VAST.

      https://www.vastspace.com/roadmap

      • Vojta napsal:

        To vypadá velmi ambiciózně. Byl bych rád, kdyby jim to vyšlo, ale je tam strašně moc věcí k řešení. Například pro dokování k té 100 metrů dlouhé trubce ji bude třeba dokonale vyvážit, aby byl port přesně v ose. Přece jen se to bude otáčet cca jednou za 15 sekund, pokud má být na koncích pozemská gravitace. Pak uchycení solárních panelů. To na 0G stanici není až takový problém, protože zrychlení na ně působící je minimální. na 1G koncích ty panely dostanou pořádně zabrat.

      • Regulus sector napsal:

        Budu VELMI HRUBÝ a napíšu , že to je přímo pitomost!!
        OG stanice bude pracovat naprosto bez problému i při délce 100m.
        Pokud ji ale roztočíte, tak se velmi rychle nosníky panelů zlomí a panely odlétnou to vesmíru !
        Pokud budete chtít mít rotační stanici- tak bych viděl jako lepší možnost: mít panely zavěšené na lancích, která budou napínaná odstředivou silou. Panely tak budou tvořit kruh, který bude spojen s moduly na koncích- něco jako značka zákaz stání.
        Další věc, při avizované délce 100m je rameno otáčení cca 50m!
        Z výzkumů na přelomu 60/70 vyplývá , že nejvyšší lidmi ( dlouhodobě ) tolerovaná rychlost otáčení je dvě otáčky za minutu- jinak je problém. ( O obtěžování Corriolisovým zrychlením nemluvě! )
        Při ramenu 50m to dává tak 1/5 G – což je jen o málo víc než na Měsíci.

      • Borin napsal:

        Děkuji za odkaz – moje chyba, že jsem nehledal.
        Pevnost slunečních panelů jistě nebude obtížné pro odstředivé síly dimenzovat.
        Jiná věc bude bezpečnost přibližování k takovému rotujícímu tělesu. Porucha při výpočtu manévru v ose by skončila jinak než u ISS. Ale vše se dá dořešit, to je jisté.
        Dá se říci, že se těším.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.