6. června 2024
Včera jsme se po mnoha letech odkladů a zpoždění konečně dočkali startu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing s dvoučlennou posádkou na palubě. Cílem pilotované testovací mise CFT je prověřit všechny systémy kosmické lodi v ostrém provozu ve všech fázích kosmické mise. A protože Starlinery mají vozit astronauty na ISS, je jasné, že právě připojení k Mezinárodní kosmické stanici nemůže při této misi chybět. Komplikací byl zaznamenaný únik helia, u kterého není znám vliv na další průběh mise. Zatím ale nebylo nic oznámeno a tak platí, že Starliner by se měl k orbitálnímu komplexu připojit v 18:13 SELČ a náš živě a česky komentovaný přímý přenos u toho nebude chybět.
Náš přenos spustíme zhruba 30 minut před připojením, tedy okolo 17:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://x.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…28iss067e066735%29_%28cropped%29.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Jo ,taky jsem slyšel něco o dalších únicích Helia z tlakovacího systému StarLineru.
Rád bych znal aktuální podrobnosti.
Něco jsem viděl v Terran space Akademy , nebo jak se to jmenuje , a tam mne překvapilo, že je ta nádrž helia jen jedna. ( čekal bych dvě, aby v případě vyčerpání jedné bylo možné začít odebírat z druhé)
Ví se už něco víc o únicích helia ze Starlineru? Prý museli vypnout část manévrovacích trysek, aby jim všechno nevysyčelo přes noc.
Je dost divné, že neměli žádné videa zevnitř. Buď výpadek, nebo je jen nechtějí zveřejnit. Otázkou je, jestli po bezpečném návratu posádky (je třeba se hodně modlit) bude pro Boeing snadné získat certifikaci pro lety s plnou posádkou. NASA se může cukat, když má CrewDragon.
No záložní loď by se vždycky hodila.
Ovšem musí být spolehlivá, s čímž je zřejmě problém……… :-/
Měl bych otázku na Dušana, která nesouvisí se Starlinerem, ale vyjadřoval se k tomu na základě dotazu v chatu u tohoto přenosu.
Někdo tam zmínil Mars a tu známou větu o výletu na Kokořín a mne zaujala Dušanova odpověď, která vyzněla ve smyslu, že pokud Zemi trefí planetka nebo vybuchne nějaký supervulkán, tak že v Marsu vidí asi možný záchytný bod pro lidstvo. Pochopil jsem to správně? Nerad bych totiž někomu něco vkládal do úst.
Pokud ano, tak to je totiž teze, se kterou rád operuje E. Musk (nepochybně i v rámci PR) a nic proti jeho nadšení a úspěchům, díky kterým posouvá hranice, ale vše má své meze a pokud se podíváme na tvrdá fakta, tak lze udržitelné přežití člověka na Marsu snadno označit za zbožné přání, nikoliv za splnitelný cíl. Spousta lidí si neuvědomuje, že Mars je velmi nehostinné místo, jeho atmosféra je velice řídká, gravitace třetinová, půda toxická atd. a jakákoliv jeho kolonizace ve smyslu zachování civilizace, je zcela mimo naše možnosti. Zmiňuji to proto, jelikož mám pocit, že přehnaně optimistické úvahy o možném přežití na Marsu v laické veřejnosti vyvolávají jakýsi všeobecný a zcela mylný dojem, že Mars je naše „záložní Země“ a naprosto reálný a proveditelný krizový plán pro lidstvo. Právě proto si myslím, že je důležité, aby v této souvislosti vždy zaznělo, že tomu tak v žádném případě není a nic než naši rodnou hroudu k životu zkrátka nemáme.
Ano, to jsem řekl. A ano, souhlasím s tím, že ta kolonizace nebude jednoduchá ani rychlá,. Bude to náročné a potrvá to stovky let. Ale ze všech známých světů je Mars nejvhodnější k tomu, abychom se tam rozšířili. Jinde je to ještě těžší.
Osobně to vidím tak, že i Země po zmiňované globální katastrofě by byla lepší místo pro přežití, než je Mars. Kolonizaci Marsu pak vidím reálnou spíše v řádech tisíců let, a jakmile bychom něčeho takového byli technologicky schopni, tak bych si tipnul, že už budeme mít i lepší řešení jak přežít mimo Zemi, než se „otravovat s Marsem“. Každopádně, ať už má jít o jakoukoliv dobu, je to samozřejmě mimo naše životy a lze jen doufat, že lidstvo do té doby vydrží.
Každopádně děkuji vám za reakci i za oba dnešní přenosy, a celkově za to, co děláte 🙂
Není vůbec zač, těší mne, že se to lidem líbí. 😉
Ja bych to rozhodne nevidel na tisice let.
Pred 120+ plus lety poprve vzletl stroj tezsi nez vzduch a o nejakych 60 let pozdeji uz letel prvni clovek ve vesmiru… o dalsich cca 15 let pozdeji jsme vyslali do vesmiru sondu ktera je stale funkcni a posila data z hranice slunecni soustavy…
Technika a technologie ze zlepsuji neuveritelnou rychlosti… Kdyz si vezmu jenom ty hloupe chytre telefony. Ja vyrustal v dobe, kdy telefon byl jeden v ulici (a to jeste jenom mozna) a neco jako jako ten nejobycejnejsi „smart“phone byl ciro cire sci-fi…
Nebo 3d tisk… Replikator ze Star-treku hadr. Vzdyt uz tisknou i to jidlo. 😀
Ne, fakt si nemyslim, ze je to na tisice let. Dokonce bych rekl, ze ani ty stovky. Desitky urcite a urcite se toho nedozijeme, ale nakonec tam kolonie bude…
@Tinukedaya: Nerad bych zde dále zabředával do nějaké filozofické debaty, protože to nic jiného není. Podle mne ale ne zcela plně respektujete složitost toho úkolu, což je to, na co jsem upozorňoval v původním příspěvku. Jakási iluze relativní dosažitelnosti – vždyť v čem je problém, on ten Mars je přece za rohem, že? Když vezmu jen například atmosféru, tak i kdybychom ji dokázali nějakým způsobem upravit, tak Mars si ji nedokáže udržet – jak to budete řešit aspoň teoretickým návrhem něčeho byť jen zdánlivě uvěřitelného? Bavíme se tu zkrátka o úkolech pro zcela jiné technologické zázemí, než jaké známe dnes. Tohle opravdu není o pokroku typu telefonní budka -> chytrý mobil. Rovněž vynález letadla, první let do vesmíru, to jsou všechno sice velké a úctyhodné kroky, ale jsou to kroky první, od jejichž učinění jsme se pricipiálně za uplynulá desetiletí zase tolik neposunuli (když už mluvíte o neuvěřitelně rychlém pokroku) – dnes tady máme spíše období zdokonalování známého, než období zásadních převratů, které by výrazně posunuly naše možnosti, jakožto civilizace, což je právě to, co bude potřeba pro byť jen úvahy o kolonizaci Marsu… Když to odlehčím, první auto a auto dnes je v principu to samé, 4 kola a motor, a to lidé už v 50. letech básnili o létajících autech v ulicích a kreslili jiné futuristické sci-fi představy – a kde všechny jsou? Stále v těch představách 🙂 Takže já si za svými tisícovkami let v klidu stojím i nadále, jen pro dosažení nutného technologického pokroku, aby o tom mělo smysl vůbec uvažovat jako o proveditelném cíli 🙂
Ale ja preci vubec nemluvim (a myslim, ze ani nikdo jiny) o terraformaci a celkovem predelani Marsu na obyvatelny svet. Predelat atmosferu… To neni ani sci-fi to je spis fantasy. A pokud vubec tak zde souhlasim s temi tisici let.
Rec je o uzavrenych komplexech/mestech. A ty uz se i testuji a opravdu jde jen o otazku velikosti a presne takoveho vylepseni uz znameho jako jsem naznacil a v neposledni rade samozrejme penez. Nakonec treba pomuze i par technologickych prulomu, ktere si zatim neumime ani predstavit.
Jak rekl Arthur C. Clark: „Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.“
Představa osidlování Marsu mi přijde jak z kosmo-optimismu šedesátych let, přitom se tepve pachtíme zpátky na Měsíc. Ne sopka, ale ty tisíce a tisíce startů, co plánuje Musk, udělá ze Země Mars dřív než se na něm něco soběstačného vybuduje. Přitom žádná populace se neudrží po umělými kupolemi.Jediné smysluplné osidlování planet je zasazení života a evoluce. Lidské antropocentrické ego v tomu ještě nedozrálo, přitom samo takhle nejspíš vzniklo.
Starty raket opravdu nebudou mít na klima žádný vliv ani kdyby se jejich počet zvedl o dva, či tři řády.
Dušan Majer: před pár lety vyšla v odborném časopisu Acta Astronautica studie, která se zabývá environmentálními dopady startů raket v blízké budoucnosti, pokud se naplní avizované frekvence startů od soukromých společností.
https://hal.science/hal-04503385/document
Co říká její souhrn:
Vzhledem k tomu, že aktéři v kosmickém sektoru navrhují stále ambicióznější plány do budoucna, je důležité vyhodnotit jejich důsledky na životní prostředí Země, které jsou zatím málo známé. K odstranění této mezery předkládá tato studie zjednodušené posouzení životního cyklu budoucích kosmických aktivit v období 2022 až 2050 na základě plánů, které by pravděpodobně vedly k dopadům kosmického sektoru na životní prostředí, pokud by byly realizovány. V prvním scénáři byly zvažovány velké konstelace družic, vesmírná turistika, mise na Měsíc a vesmírná solární energie, zatímco do dalších dvou scénářů byly zahrnuty také raketové cesty na Zemi z bodu do bodu a kolonizace Marsu. Za tímto účelem je model založen na údajích z prohlášení společností a skutečných kosmických systémů a využívá údaje o inventarizaci životního cyklu a hodnocení dopadů z databáze Strathclyde Space Systems Database. V prvním scénáři studie zjistila, že do roku 2050 by navrhované plány vedly k bezprecedentnímu nárůstu dopadů kosmického sektoru (x9 na změnu klimatu) a počtu družic na oběžné dráze (~112 000, všechny z velkých konstelací). Úbytek ozonu v důsledku startů by mohl dosáhnout značné úrovně (6 % ročních globálních dopadů), zatímco emise sazí a oxidu hlinitého z raket mohou za deset let změnit radiační rovnováhu atmosféry stejně jako současná globální letecká doprava, ačkoli tyto účinky jsou zatím nejisté a málo pochopené. Hmotnost, která by se dostala do atmosféry při opětovném vstupu umělých objektů, by navíc byla značná (~27násobek přirozené úrovně pro hliník), zatímco její důsledky pro životní prostředí zůstávají z velké části nevyčísleny. V dalších dvou scénářích výsledky ukazují, že spekulativní plány raketového cestování na Zemi z bodu do bodu a kolonizace Marsu by mohly poškodit ozonovou vrstvu několikanásobně více než všechny ostatní lidské činnosti dohromady, zatímco okyselení ovzduší a změna klimatu by mohly dosáhnout několika procent ročních globálních dopadů a planetárních hranic. Zmírnění těchto dopadů pomocí nízkouhlíkových paliv by bylo omezeno dostupností dodávek a emisemi jiných než CO2 klimatických faktorů a sloučenin ničících ozon během startu a návratu do atmosféry. Environmentální udržitelnost je proto označována za potenciální omezující faktor rozvoje intenzivních vesmírných aktivit a přeměny lidstva na multiplanetární druh. Kromě toho by v rozvoji rekreačního cestování do vesmíru mohla hrát významnou roli politická a společenská přijatelnost, protože prohlubuje nerovnosti v oblasti životního prostředí v důsledku bezkonkurenční kombinace ekonomické nedostupnosti a vysoké ekologické stopy na jednoho cestujícího. Celkově výsledky silně naznačují, že je naléhavě nutné zahrnout do designu vesmírných projektů a navrhování vesmírných systémů kromě technických a ekonomických analýz také environmentální hlediska.
Děkuju Ti za výtah. Poslední věta mne upřímně děsí. V souhrnu se píše, že některé věci ještě nejsou prozkoumané, ale přitom říkají, že chtějí na kosmonautiku aplikovat zelené smýšlení. Chci věřit, že si tenhle obor zachová chladnou hlavu a nepodlehne aktuálním módním trendům.
Dušan Majer: co jsi teď udělal, je klasický příklad „cherry-picking“, což je způsob argumentace, při němž se z nějakého výzkumu vyzobe jen to, co se zrovna hodí, a zbytek se ignoruje.
Ano, souhrn říká, že NĚKTERÉ věci ještě nejsou prozkoumané. Kromě toho ale uvádí i spoustu jiných věcí, které prozkoumané jsou.
Ano, sám jsem napsal, že některé věci nejsou prozkoumané. Jen mne prostě děsí, jak se v zájmu vzývané ekologie chystá házení klacků pod nohy technickému pokroku.
Je otevřené okno příležitosti ke kolonizaci Marsu. To okno se může snadno zavřít, hlavně proto se Elon snaží vybudovat soběstačnou kolonii co nejrychleji.
V dnešní době je velmi reálná eskalace války. Jsou aktivní procesy, které kdysi zničily vyspělou Římskou říši. Teď stejné procesy ničí západní civilizaci. Jde o rostoucí byrokracii, zdanění a růst parazitických sociálních skupin. Navíc teď existuje jedna parazitická civilizace, která ničí ostatní civilizace jednu za druhou a je nepřátelská vůči jakémukoli pokroku.
Vznikající obecná umělá inteligence snadno může zničit nebo nahradit lidstvo. Proto se Elon skrze firmu Neuralink snaží vylepšovat lidi, aby drželi krok s umělou inteligencí.
Nemůžeme si dovolit čekat tisíce let. Pokud jednotlivé civilizační okruhy nezačnou mezi sebou soupeřit v kolonizaci okolního vesmíru, tak buď zlenivíme a zhloupneme, nebo se navzájem pobijeme o omezené zdroje tady na Zemi.
Tak nakonec to bude vždy jen otázka peněz, neboli kdo to zaplatí. A to bude v kolonizaci Marsu hrát zásadní roli a proto bych to viděl reálné až v dalším století, možná i více. Člověk nemá ani stálou základnu na Měsíci a v tomto desetiletí se ji nedočkáme. Každá sranda něco stojí a ani Musk nemá neomezené prostředky.
K tomuto Vašemu názoru, a to jej respektuji, se dají napsat pouze 2 věty:
1. když bych jako dítě přišel za mou mámou natož babičkou a řekl jí, že jednou budu mít hodinky, se kterými budu volat, posílat zprávy, bude mi to sledovat zdraví a pod., tak by mi řekli, kde tě kdo uhodil nebo co ti spadlo na hlavu.
2. „Problémy světa nemohou vyřešit skeptikové a cynici, jejichž obzory jsou omezené viditelnou realitou. Potřebujeme muže a ženy, kteří dokážou snít o věcech, které nikdy nebyly.“ slova Johna Fitzgeralda Kennedyho
Takže co dnes není možné a pochopitelné neznamená, že není možné a pochopitelné zítra.
ad Dusan Maier – přestože klima nebylo jadrem mého příspěvku, tak si nemyslím, že by to bylo tak jasne, jak říkáte. Dá se o tom dohledat rada serioznich prispevku napr:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/starty-kosmickych-raket-jsou-nicive-mohou-ohrozit-ozonovou-vrstvu-varuje-studie-18926
Já chápu, že klima je dneska in a každý, kdo chce být v módě tak jej musí hrozně řešit. Ale kosmonautiku, prosím, nechme mimo tento bláznivý kolotoč. Jednak jsou její dopady na klima naprosto zanedbatelné a na navíc kosmonautika svými obrovskými přínosy tyto už tak malé minusy nejenže vyváží, ale jednoznačně převáží.
Ale jinak, přes veškerý váš komentátorský výkon, věta dnešního dne podle mého názoru přichází z diváckých komentářů. A to věta, jak dobrý jste diplomat, Dušane. Kdybych někdy dělal cokoli do kosmického průmyslu, taky bych vás chtěl mít na své straně, to mi věřte. A to myslím smrtelně vážně. Díky této vaší jedinečné vlastnosti je Kosmonautix tím, čím celé roky je: nestranným médiem, kde se krotí emoce a co nejobjektivněji se informuje úplně o všem kolem vesmíru.
Chtěl bych vám za to opět poděkovat.
Díky moc, vážím si toho. 😉
Dušane, díky za oba komentáře. Muselo to být dlouhé, ale na druhou stranu skvělé, ne? Oba zážitky končí nečekaným úspěchem. Tomu dvojímu nominálnímu přistání SH/SS jsme asi nevěřili po těch záběrech z kamer nikdo a připojení Starlineru k ISS po tolika letech jen největší optimisté 😀
Rádo se stalo, ano bylo to dlouhé a ano, bylo to skvělé. 😀
Nemohl jsem bohužel sledovat celý přenos nepřerušovaně. Můžete mi prosím potvrdit, že Boeing zatím nenabídl záběry z kabiny? Díky
Také jsem je neviděl.
Že by sám trpěl nejistotou, co diváci uvidí …kanoucí pot z čel astronautů?
Ne, ta poznámka je samozřejmě jedovatá. Ale zasloužená.