CAS Space
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
Společnost Varda Space Industries 30. března vypustila svou šestou návratovou kapsli s experimenty financovanými vládou USA, které jsou navrženy pro provoz v extrémních podmínkách hypersonického letu.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala souhlas německých úřadů s akvizicí firmy Mynaric, která se zabývá laserovou komunikací
Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.
Společnost Starfish Space změnila plány demonstrační mise se zařízením Otter Pup 2, které mělo dokovat k družici. Důvodem je, že od společnosti odstoupil její původní partner.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) představil svůj návrh na snadnější přístup k povolování misí, což je nejnovější pokus v dlouhodobém úsilí o regulaci nových komerčních vesmírných aplikací.
Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta březnová vychází na 25. 03. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška porovná dvě největší soukromé rakety dneška a dále se Tomáš Petrásek zaměří na nejrůznější povrchy planet. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. března 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Srovnání Starship a New Glenn – Jiří Myška Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202603.png
NASA pracuje na snižování rizik nadcházejících lunárních misí programu Artemis, ale v přístupu agentury jsou mezery zahrnující plánované zkoušky kriticky důležitých systémů landerů, uvedl úřad generálního inspektora (OIG = Office of Inspector General ) ve zprávě, kterou zveřejnil v úterý 10. března. Zmínil také, že (stejně jako v případě misí programu Apollo před 50 lety) pokud se astronauti z programu Artemis „setkají se život ohrožujícími mimořádnými situacemi v kosmickém prostoru, či na povrchu Měsíce, nemá NASA možnost, jak zachránit uvízlou posádku.“ OIG také uvádí, že ačkoliv NASA pracuje na „omezení a předcházení rizik“ spojených s lunárními landery, které staví firmy SpaceX a Blue Origin, „jsou momentálně v přístupu agentury mezery včetně včetně testování a analýz přežití posádky,“ včetně toho, co by se mohlo stát po katastrofální, ale nikoliv smrtelné nehodě.
Další letový test Super Heavy Starship je ve velikém očekávání. Podle spekulací a interních informací bychom se ho mohli dočkat již na konci března, pokud půjde vše podle plánu. Je ovšem nutné počítat s určitými komplikacemi, které mohou nastat při testování mnoha nových systémů. Vzhledem k blížícímu se startu a extrémně rychlému vývoji základny Starbase nastal nejvyšší čas si zrekapitulovat, co vše se na nejjižnějším cípu Texasu za poslední měsíce událo. Tímto bych Vás tedy rád po dlouhé době znovu přivítal u dalšího dílu našeho seriálu, který Vám poskytuje přehledy dění v programu Super Heavy Starship. IFT-10 Jelikož poslední díl byl na našem webu publikován 11. srpna, shrneme si zde i poslední dva testovací lety, konkrétně IFT-10 a IFT-11. Start desáté testovací mise se i navzdory horšímu počasí uskutečnila 27. srpna v 01:30 našeho času a Super Heavy B16 se s kosmickou lodí Starship S37 úspěšně se svou vší majestátností odlepila od startovní rampy. Jak se již u Super Heavy pomalu stává pravidlem, tak i tentokrát byl náběh všech motorů bezproblémový. Minutu a třicet tři sekund po
„Buď se zbláznil ten lokalizační čip, nebo ty,“ psal mi kamarád, který má možnost sledovat můj pohyb prakticky v reálném čase. Aneb v pátek 6. února ráno nastupujeme do auta kousek od mysu Canaveral, v sobotu 7. února odpoledne z něj vystupujeme (samozřejmě mezi tím byl nocleh v motelu) na základně Starbase. Dosud jsem na Starbase byl pětkrát, loni mi však osud nedopřál. Vzhledem k tomu, jak se dramaticky proměňuje, je to téměř nekonečně dlouhá doba. Když jsme se na podzim 2024 bavili s místními, kteří se nás ptali, kdy jsme tu byli naposledy a my odpověděli, že před půl rokem, mávli rukou. S tím, že je to dávno a že se od té doby hodně změnilo. A měli pravdu. Člověk sedící u počítače ty změny nevidí, ale na místě jsou vidět. A jsou jich opravdu kvanta.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Portál Space.com vydal před pár dny článek o možnostech vynášení astronomických observatoří, které s sebou přinášejí supertěžké rakety. Nyní Vám jej přinášíme v češtině. Autorem anglicky psaného originálu je Martin Elvis, seniorní astrofyzik působící u Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian. Je to uznávaný vědec s téměř 500 vědeckými pracemi, které byly citovány více než 38 000× – což svědčí o jeho významném vlivu v astronomii a astrofyzice. Věnuje se dlouhodobě výzkumu supermasivních černých děr, ale také problematice využití planetek a měsíčních zdrojů a vesmírné ekonomice. Je členem prestižních organizací, například American Association for the Advancement of Science, a dříve vedl Hubble Space Telescope Users’ Committee i High Energy Division American Astronomical Society. Pocta jeho práci je fakt, že planetka 9283 Martinelvis nese jeho jméno. V roce 2021 vydal i knihu o planetkách „Asteroids: How love, fear, and greed will determine our future in space“.
V úvodním odstavci minulého dílu jsme napsali: „Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029“. Týden nato, 18. prosince, byl Jared Isaacman formálně jmenován administrátorem NASA a prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz. V něm mimo jiné vyhlásil návrat Američanů na Měsíc do konce roku 2028 za prioritu administrativy s tím, že Isaacman má do 90 dnů předložit plán na dosažení tohoto cíle a k zmírnění případných problémů.
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl jednoznačně jedenáctý integrovaný testovací let rakety Starship firmy SpaceX. Další bod, který v tomto měsíci stojí za připomenutí, je první zásobovací let nové japonské nákladní lodi na ISS. V říjnu odstartovala i 16. čínská pilotovaná mise s označením Shenzhou 21. Nejdůležitější událostí měsíce listopadu bylo poškození startovní rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur během startu mise Sojuz MS-28, do opravení rampy není možno vysílat k ISS pilotované kosmické lodi Sojuz ani nákladní lodi Progress. V listopadu stál rozhodně za pozornost i druhý start rakety New Glen se sondou EscaPADE či rozpočet evropské kosmické agentury ESA. V prosinci se uskutečnil první orbitální start nové čínské rakety ZhuQue 3, jejíž první stupeň se následně pokusil i o přistání. V tomto měsíci se o totéž pokusila i jihokorejská soukromá společnost s raketou HANBIT-Nano, tentokrát však neúspěšně a také se podíváme,
Tento týden jsme se ve dvou článcích podrobně věnovali tomu, co můžeme očekávat od nastupujícího roku 2026 na poli kosmonautiky. Nejprve jsme si posvítili na kosmonautiku nepilotovanou a poté i na tu pilotovanou. S očekávanou budoucností jsme tedy už seznámeni, ale ještě by bylo vhodné vypořádat se s minulostí a uzavřít rok 2025 – přehledově i statisticky. Dnes tak učiníme v oblasti nepilotované kosmonautiky a zítra naši minisérii z přelomu let zakončíme shrnutím pilotované kosmonautiky z roku 2025.
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.