DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První pokus o start mise IFT-12 v noci na dnešek skončil odkladem o 24 hodin. Na vině však nebyla raketa ani kosmická loď, ale startovní rampa. Jak na sociální síti X informoval šéf SpaceX, Elon Musk, na vině byl hydraulicky ovládaný kolík, který drží ramena věže na místě a který se nezatáhnul. SpaceX tedy zkusí štěstí podruhé už v noci na sobotu. Devadesátiminutové startovní okno se otevře v 0:30 našeho času a náš živě a česky komentovaný přenos bude opět u toho.
Po více než sedmi měsících konečně nastal čas na další testovací let největší rakety v historii lidstva, která tentokrát díky novým generacím obou stupňů znovu překonala svůj vlastní rekord, co se týče výšky, tahu i hmotnosti. Řeč je samozřejmě o Super Heavy Starship, přičemž dvanáctý testovací let, který nás právě čeká, můžeme považovat za začátek nové éry. Do akce se totiž poprvé dostane nejen nová generace motorů Raptor, rakety Super Heavy i lodi Starship, ale i zbrusu nová startovní rampa, která byla od základu předělána. Jak loď, tak i raketa jsou nyní poháněny Raptory třetí generace, které jsou aktuálně nejvyspělejší a nejnovější verzí, přičemž o nichž můžeme tvrdit, že se jedná o skutečné inženýrské mistrovské dílo. Oproti starší generaci se povedlo navýšit tah z 230 na 250 tun a dosáhnout většího tlaku ve spalovací komoře, který přesahuje hranici 300 barů. Co je ale hlavní, je kompletně přepracovaná konstrukce s integrovaným chlazením, která nejenže motor velmi zjednodušila, ale zároveň umožnila zbavit se tepelného štítu, který musely současné generace mít kvůli ochraně proti tepelnému
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta březnová vychází na 25. 03. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška porovná dvě největší soukromé rakety dneška a dále se Tomáš Petrásek zaměří na nejrůznější povrchy planet. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. března 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Srovnání Starship a New Glenn – Jiří Myška Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202603.png
NASA pracuje na snižování rizik nadcházejících lunárních misí programu Artemis, ale v přístupu agentury jsou mezery zahrnující plánované zkoušky kriticky důležitých systémů landerů, uvedl úřad generálního inspektora (OIG = Office of Inspector General ) ve zprávě, kterou zveřejnil v úterý 10. března. Zmínil také, že (stejně jako v případě misí programu Apollo před 50 lety) pokud se astronauti z programu Artemis „setkají se život ohrožujícími mimořádnými situacemi v kosmickém prostoru, či na povrchu Měsíce, nemá NASA možnost, jak zachránit uvízlou posádku.“ OIG také uvádí, že ačkoliv NASA pracuje na „omezení a předcházení rizik“ spojených s lunárními landery, které staví firmy SpaceX a Blue Origin, „jsou momentálně v přístupu agentury mezery včetně včetně testování a analýz přežití posádky,“ včetně toho, co by se mohlo stát po katastrofální, ale nikoliv smrtelné nehodě.
Další letový test Super Heavy Starship je ve velikém očekávání. Podle spekulací a interních informací bychom se ho mohli dočkat již na konci března, pokud půjde vše podle plánu. Je ovšem nutné počítat s určitými komplikacemi, které mohou nastat při testování mnoha nových systémů. Vzhledem k blížícímu se startu a extrémně rychlému vývoji základny Starbase nastal nejvyšší čas si zrekapitulovat, co vše se na nejjižnějším cípu Texasu za poslední měsíce událo. Tímto bych Vás tedy rád po dlouhé době znovu přivítal u dalšího dílu našeho seriálu, který Vám poskytuje přehledy dění v programu Super Heavy Starship. IFT-10 Jelikož poslední díl byl na našem webu publikován 11. srpna, shrneme si zde i poslední dva testovací lety, konkrétně IFT-10 a IFT-11. Start desáté testovací mise se i navzdory horšímu počasí uskutečnila 27. srpna v 01:30 našeho času a Super Heavy B16 se s kosmickou lodí Starship S37 úspěšně se svou vší majestátností odlepila od startovní rampy. Jak se již u Super Heavy pomalu stává pravidlem, tak i tentokrát byl náběh všech motorů bezproblémový. Minutu a třicet tři sekund po
„Buď se zbláznil ten lokalizační čip, nebo ty,“ psal mi kamarád, který má možnost sledovat můj pohyb prakticky v reálném čase. Aneb v pátek 6. února ráno nastupujeme do auta kousek od mysu Canaveral, v sobotu 7. února odpoledne z něj vystupujeme (samozřejmě mezi tím byl nocleh v motelu) na základně Starbase. Dosud jsem na Starbase byl pětkrát, loni mi však osud nedopřál. Vzhledem k tomu, jak se dramaticky proměňuje, je to téměř nekonečně dlouhá doba. Když jsme se na podzim 2024 bavili s místními, kteří se nás ptali, kdy jsme tu byli naposledy a my odpověděli, že před půl rokem, mávli rukou. S tím, že je to dávno a že se od té doby hodně změnilo. A měli pravdu. Člověk sedící u počítače ty změny nevidí, ale na místě jsou vidět. A jsou jich opravdu kvanta.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Portál Space.com vydal před pár dny článek o možnostech vynášení astronomických observatoří, které s sebou přinášejí supertěžké rakety. Nyní Vám jej přinášíme v češtině. Autorem anglicky psaného originálu je Martin Elvis, seniorní astrofyzik působící u Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian. Je to uznávaný vědec s téměř 500 vědeckými pracemi, které byly citovány více než 38 000× – což svědčí o jeho významném vlivu v astronomii a astrofyzice. Věnuje se dlouhodobě výzkumu supermasivních černých děr, ale také problematice využití planetek a měsíčních zdrojů a vesmírné ekonomice. Je členem prestižních organizací, například American Association for the Advancement of Science, a dříve vedl Hubble Space Telescope Users’ Committee i High Energy Division American Astronomical Society. Pocta jeho práci je fakt, že planetka 9283 Martinelvis nese jeho jméno. V roce 2021 vydal i knihu o planetkách „Asteroids: How love, fear, and greed will determine our future in space“.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.