iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné učebnice, knihy i atlasy. Na jejich odkaz navázala sonda Cassini-Huygens. V té době jednoznačně nejambicióznější a také nejdražší robotická mise v dějinách. Tento ambiciózní projekt vznikl díky spolupráci americké NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ASI) a dodnes je považován za jednu z největších vědeckých výprav do hlubokého vesmíru. Jeho cílem bylo podrobně prozkoumat planetu Saturn, její ikonické prstence i rozmanitou soustavu měsíců, které
Druhý závod o dosažení Měsíce lidskou posádkou je odlišný od prvního. Na jedné straně se změnil hráč. Už jím není Sovětský svaz, ale Čína, jejíž technologické a vědecké schopnosti se dostaly na světovou špičku. Nejbližší mise kosmických lodí USA a Číny, které jsou součástí pilotovaných lunárních programů, však budou mířit na nízkou oběžnou dráhu Země. Obě mise budou mít do jisté míry podobné testovací cíle. Zatímco posádka mise Artemis III zahájila ve výcvikové maketě Orionu v Johnsonově vesmírném středisku nácvik běžných denních činností, o připravovaném letu čínské kosmické lodi Mengzhou-1 je jen málo informací.
Dva měsíce po úspěšném letu Artemis II NASA v úterý 9. června představila posádku pro další misi. Velitelem mise Artemis III byl jmenován Randy Bresnik, pilotem astronaut ESA Luca Parmitano, specialisty mise Frank Rubio a Andre Douglas. Na fotografii jsou zleva v pořadí: Douglas, Parmitano, Bresnik, Rubio. Záložním členem posádky byl jmenován Bob Hines. Mise Artemis III přesouvá pozornost k testům prototypů landerů na nízké oběžné dráze Země. V době předpokládané připravenosti SLS a Orionu pro Artemis III totiž komerční společnosti ještě nebudou schopné dopravit svoje landery do blízkosti Měsíce. Hlavním úkolem bude ověření schopnosti přiblížení a spojení Orionu s prototypy landerů Blue Moon MK2 a Starship.
Administrátor NASA Jared Isaacman vystoupil 27. dubna před rozpočtovým výborem Sněmovny reprezentantů a odpovídal na dotazy zákonodárců. Během slyšení se ho předseda výboru Hal Rogers zeptal, nakolik si je jistý, že mise Artemis III zůstane v plánovaném harmonogramu. Isaacman řekl, že od obou dodavatelů lunárních landerů dostal odpovědi. Představitelé společností SpaceX a Blue Origin ho ujistili, že jejich landery budou připraveny pro dokování s Orionem a testy na oběžné dráze Země koncem roku 2027. Před pouhými dvěma měsíci Isaacman veřejně vyhlásil plán realizovat misi Artemis III v polovině roku 2027 a už nyní oznamuje Kongresu odklad na konec téhož roku…
Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.
Odhadovat, co bude hlavním tématem dubnových Vesmírných výzev by bylo jako nošení sov do Atén. Není to žádné jiné téma než let Artemis II okolo Měsíce. Kromě této události, na níž fanoušci kosmonautiky čekali bezmála 60 let, vám Vesmírné výzvy nabídnou například start rakety New Glenn s družicí BlueBird 7, Start Falconu Heavy s družicí ViaSat 3 F3, mise zásobovacích lodí Cygnus NG-24 a Progress MS-34 nebo přípravu mise IFT-12 či starty družic Amazon Leo na dvou různých nosičích. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci
Po 53 letech a téměř čtyřech měsících se 1. dubna 2026 východoamerického času lidé opět vydali ze Země k Měsíci. Nosná raketa SLS vzlétla z rampy 39B na první pokus a na parkovací nízkou oběžnou dráhu Země vynesla kosmickou loď Orion s posádkou ve složení: velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialisté mise Christina Koch a Jeremy Hansen. Po jednom oběhu Země byl Orion zážehem horního stupně ICPS vynesen na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, z níž se vrátil do blízkosti Země po přibližně 24 hodinách. Během této doby posádka otestovala palubní systémy, hodnotila systémy podpory života a další kritické systémy lodi a provedla demonstraci setkání a přiblížení ke stupni ICPS. Po dokončení prověrek lodi dostala posádka povolení k letu na translunární dráhu. Během pozorovací kampaně astronauti fotografovali Zemi a po příletu k Měsíci vybrané objekty na jeho povrchu. Na Velikonoční pondělí Orion proletěl ve vzdálenosti 6 545 km za odvrácenou stranou Měsíce a ustanovil nový rekord v největší vzdálenosti člověka od Země, když se nacházel ve vzdálenosti 406 771 km.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
Pokud víte co je dnes za datum, jistě Vás musela napadnout myšlenka, že se jedná o povedený aprílový žert a tento článek nemá ani cenu číst. Ovšem toto skutečně není apríl, jakkoliv to tak může působit. Dostupná startovní okna potřebná pro let k Měsíci jsou skutečně otevřená od 1. do 6. dubna, jedná se tak o lehce vtipnou shodu okolností. Zaměřme se ale konečně na to hlavní. Lidská posádka se po více než půl století vrací k Měsíci! Sice ne přímo na jeho povrch, ale i při této misi se budou lámat rekordy. Kosmická loď Orion se se svou čtyřčlennou posádkou vydá až 7 600 kilometrů za Měsíc a bude se do atmosféry vracet rychlostí přibližně 40 000 kilometrů za hodinu, díky čemuž se stane zároveň nejrychlejší a nejvzdálenější pilotovanou misí v historii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.