Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Představte si, že jedete autem po dálnici a napadne vás vystrčit ruku z okénka. Ihned pocítíte výrazný tlak a pokud by po vás někdo chtěl, abyste drželi prsty ve stabilní poloze, považovali byste takový úkol za šílený. Gratulujeme, právě jste na vlastní kůži poznali, jaké to je bojovat s aerodynamickými silami. A to všechno proběhlo v rychlosti několika desítek kilometrů za hodinu. Co ale dokáže proudění vzduchu o rychlosti řekněme dvakrát vyšší než je rychlost zvuku? řidičovu ruku necháme v tomhle případě naštěstí na pokoji, místo ní si vezmeme zmenšený model budoucí superrakety SLS. Ta je sice mnohem pevnější než lidská paže, ale aerodynamické síly na ni působí úplně stejně.
Nejsilnější raketa v historii lidstva – americká SLS. Nejenže zatím ještě neletěla, zatím je jen v modelačních programech tvůrců, letový hardware se ještě vyrábět nezačal, přesto už stačila rozvířit velké emoce. Velká část fanoušků kosmonautiky ji vnímá jako důležitý posun vpřed, jako stroj, který může lidstvu otevřít nové možnosti. Ovšem najdou se i odpůrci, kteří prohlašují, že celý program rakety vznikl jen na politickou objednávku bez ohledu na reálnou využitelnost.
Mobilní odpalovací plošina (MLP) stála vždy tak trochu v ústraní – vždy když se s raketoplánem, nebo dříve se Saturnem V vydávala na cestu z haly VAB na startovní rampu, pohledy diváků ji míjely. Většinou všichni hrdě pozorovali kosmický nosič, pokud ne, pak je zaujal pásový transportér. Ale unikátní stavba, která se nacházela mezi těmito dvěma stroji je často nechávala chladnými. Neprávem! V dnešním článku se zaměříme právě na mobilní startovní rampu – především pak na její úpravy, které jsou nutné, aby mohla vozit těžkotonážní SLS.
Kdo se, byť jen okrajově, pohybuje kolem kosmonautiky, ten nemohl v posledních letech minout informace o nové éře americké kosmonautiky, která počítá s lety k asteroidům a jednou třeba možná i k Marsu. Umožnit to má nová kosmická loď Orion a hlavně těžkotonážní raketa SLS – Space Launch System. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co bude toto monstrum pohánět? Jaká neuvěřitelná síla bude potřebná k tomu, aby se na oběžnou dráhu dopravilo minimálně 70 tun nákladu, se kterými počítají první verze rakety? To přitom není vše, SLS se bude nadále vyvíjet a ve finále bude na nízkou oběžnou dráhu nosit 130 tun nákladu. To překoná i dosavadního rekordmana – lunární Saturn V. Klíčovou úlohu budou v tomto případě hrát motory RS-25 a právě o nich bude pojednávat náš dnešní článek.
Nebudu daleko od pravdy když řeknu, že asi každý, kdo se byť okrajově pohybuje kolem kosmonautiky, zaznamenal výrazné změny v koncepci směřování americké agentury NASA. Před dvěma lety dosloužily raketoplány a místo Georgem Bushem navrhnutého programu Constellation, který počítal s návratem na Měsíc, čeká na Američany jiný cíl. Barack Obama zavelel, že se bude létat k asteroidům a jednou i k Marsu. Ke splnění těchto cílů má pomoci těžkotonážní raketa SLS a kosmická loď Orion. I přesto, že jejich ostré nasazení přijde až za několik let, už teď probíhají různé zkoušky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.