sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SpaceWERX

SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.

Bílý dům

Bílý dům 20. srpna zveřejnil novou politiku v oblasti vesmírné dopravy, jejímž hlavním cílem je umožnit výrazné zvýšení počtu startů a návratů kosmických prostředků do atmosféry.

Firefly Aerospace

Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.

Vantor

Společnost Vantor jmenovala Willa Cocose do čela svého podnikání pro americkou vládu. Cocos bude zároveň dohlížet na spolupráci této společnosti zaměřené na zpravodajství o Zemi s americkými obrannými, zpravodajskými a civilními agenturami.

IN2

Strategická komunikační a poradenská společnost IN2 získá přístup k multisenzorovému zadávání družicových snímků a analytickým službám společnosti EarthEye Space na základě memoranda o porozumění (MoU), které bylo podepsáno 19. srpna.

HawkEye 360

Národní úřad pro průzkum (NRO) udělil společnosti HawkEye 360 novou zakázku na poskytování komerčních zpravodajských informací založených na monitorování rádiových frekvencí. Firma tím přechází z několikaletého testovacího programu do fáze operační podpory amerických zpravodajských a obranných institucí.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab plánuje v roce 2027 využít jednu ze svých družic Photon k demonstraci fungování datové sítě amerických vesmírných sil přímo na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

„Chybí definitivní rozhodnutí o způsobu návratu vzorků z Marsu na Zemi,“ říká o novinkách v MSR Michal Václavík

Zástupci agentury NASA včera na tiskové telekonferenci představili novinky v programu MSR, který má na Zemi dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu pro další výzkum. Novinky jsme shrnuli v dnešním hlavním článku. Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se již několik let aktivně účastní jednání v tomto programu, však představené novinky nepotěšily. V tomto článku se dočtete o jeho osobním pohledu na celou situaci. „(NASA – pozn. aut.) bohužel nedodržela dříve slíbené, tedy že bude vybráno pouze jedno konečné řešení a okamžitě se přistoupí k vývoji a stavbě. Naopak se šlo podbízivě na ruku průmyslu a minimálně 1,5 roku drahocenného času se bude pracovat na dvou paralelních přístupech k naplnění amerického podílu na misi MSR,“ uvedl Michal Václavík na svém profilu na síti X a dodal: „I když je již nyní zřejmé, který z přístupu je spíše životaschopný a již nyní realizovatelný.“ NASA představila dvě verze – první bude metoda sky-crane, která dopravila na Mars vozítka Curiosity a Perseverance, druhou variantou je pak využití velkého komerčního landeru. „Celkem logicky a v souladu s doporučeními z dubna loňského roku dojde ke

Sky-crane nebo velký komerční lander? Dva možné scénáře dopravy vzorků z Marsu

Aby maximalizovala šanci na úspěšnou dopravu prvních vzorků z Marsu na Zemi, přijala agentura NASA rozhodnutí o novém přístupu k programu Mars Sample Return, které představila na včerejší tiskové telekonferenci. Kosmická agentura bude dočasně souběžně pracovat s dvojicí možných přístupů k přistání na Marsu, zatímco bude probíhat fáze podrobných formulací obou verzí, ale i podpora inovací a soutěží mezi poskytovateli služeb, aby se ušetřily finanční náklady a k realizaci došlo dříve.

ŽIVĚ: NASA představuje úpravy programu MSR

Bill Nelson, administrátor NASA a Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí povedou 7. ledna od 19:00 tiskovou telekonferenci, na které poskytnou aktualizaci o programu Mars Sample Return. Informace se bude týkat snah NASA o splnění cílů, jimiž je návrat vědecky vybraných vzorků z Marsu na Zemi při současném snížení nákladů, rizika a složitosti mise. Zvukový záznam hovoru s médii bude živě přenášen na internetových stránkách agentury a v tomto článku najdete přehrávač přímého přenosu.

Hrozba rozpadající se ruské družice vedla k přesunu posádky ISS do lodí. Vzhledem k odlišným sklonům drah však riziko srážky bylo velmi nízké.

„Provozní recyklace ISS, či jejích částí, by byla velmi náročná a nevýhodná,“ říká Michal Václavík

Mezinárodní kosmická stanice ISS se právem řadí mezi nejvýznamnější kosmonautické projekty všech dob. Největší stavba, kterou lidstvo dokázalo vybudovat mimo zemský povrch přiměla státy ze všech koutů světa táhnout za jeden provaz. Vědecké a technologické pokroky dosažené na její palubě bude lidstvo využívat ještě dlouho. Jenže nic netrvá věčně a jednou přijde den, kdy tento symbol mezinárodní spolupráce z oběžné dráhy zmizí. Na téma zániku Mezinárodní kosmické stanice přednášel koncem listopadu 2024 Michal Václavík z České kosmické kanceláře na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí v rámci tradičního semináře Kosmonautika a raketová technika. Jelikož přednáška celou problematiku velmi dobře shrnula, oslovil jsem Michala s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku na Vás čeká výsledek. Začněme nejprve otázkou, kterou můžeme vidět na mnoha místech internetu – proč musíme zničit ISS? Nešlo by ji třeba posunout na vyšší dráhu, nebo nabídnout soukromým firmám? Hned na úvod bude určitě dobré zmínit, že ISS zničit nemusíme. Neexistuje tu nějaká mezinárodní a všespásná legislativa, která by to nařizovala. Ale je třeba také hned dodat,

Charakteristika lunárních zážitků astronautů u jižního pólu Měsíce

Lidstvo se vrací na Měsíc – a tentokrát, aby tam setrvalo. Jelikož lidská přítomnost na Měsíci bude mít trvalejší charakter, vybrala NASA několik lokalit, které maximalizují dobu přímé komunikace se Zemí, osvětlení Sluncem i přístup k lunárnímu ledu. Tyto oblasti se nacházejí v okolí jižního pólu Měsíce. Slunce na měsíční obloze při pozorování z jižního pólu nikdy nevystoupí více než několik stupňů nad obzor; v cílových oblastech přistání je nejvyšší možná výška 7°. To představuje náročné prostředí z hlediska osvětlení terénu, se kterým se posádky z programu Apollo vůbec nesetkaly.

NASA očekává od nové generace koutových odražečů nové poznatky o Měsíci

Astronauti z programu Apollo umístili na povrch Měsíce koutové odražeče, které dokáží s minimálním rozptylem vrátit zpět na Zemi laserový paprsek, který byl z naší planety vyslán k povrchu Měsíce. Jedná se o zrcadla, která odrážejí přicházející světlo do stejného směru, ve kterém přichází. Výpočet času, který puls potřebuje k cestě tam a zpět, umožňuje vědcům přesně změřit tvar Měsíce a jeho vzdálenost od Země. Obě tyto hodnoty jsou přitom přímo ovlivněny gravitací naší planety. O více než půl století později, když stojíme na prahu lunárního programu Artemis, vědci stále využívají data z těchto koutových odražečů z programu Apollo.

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Jaký byl rok 2024? (Nepilotovaná kosmonautika)

Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.

Na co se těšit v roce 2025? (Bezpilotní kosmonautika)

Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.

Úspěšná zkouška upraveného softwaru pro Artemis

Týmy na Kennedyho středisku úspěšně otestovaly systém pro řízení startu, tedy software používaný při startu rakety SLS s kosmickou lodí orion na lunární mise z programu Artemis. Součástí hodnocení, které probíhalo v řídících místnostech Kennedyho střediska, bylo testování správné funkce softwaru, zvukových a obrazových displejů a nácvik scénáře přerušení startu. Inženýři z programu EGS (Exploration Ground Systems) rozdělili test na dvě části. Týmy nejprve zajistily, aby software, který používá tým pro vypuštění rakety SLS, zvládl více vstupů najednou. Po testování softwaru týmy provedly simulaci odpočítávání startu, která začala v čase T minus 2 hodiny a 30 minut do startu a zahrnovala testování „přepínače přerušení“, což je přepínač, který může přepnout pouze ředitel startu a asistent ředitele startu v případě, že je nutné přerušení startu na startovací rampě.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.