Štítek ‘NASA’

Náhradu za zničený teleskop Hitomi čekají testy

Japonský rentgenový teleskop Hitomi se dočkal startu v roce 2016, ale za 37 dní došlo k jeho zničení vlivem vlastní chyby. Teleskop se snažil kompenzovat svou rotaci, ale bohužel prováděl přesně opačné kroky, čímž svou rotaci ještě zrychloval. Tato spirála smrti skončila tím, že se teleskop odstředivými silami rozlámal a poškodil. Náhrada za něj, japonská mise XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), nyní prošla dvěma důležitými milníky. Její mise, na které se podílí i agentura NASA, by mohla značně rozšířit naše chápání vysokoenergetických kosmických jevů. „V květnu se díly observatoře – včetně dvou palubních přístrojů pojmenovaných Resolve a Xtend – poprvé integrovaly do jednoho celku,“ uvádí Lillian Reichenthal, programová manažerka z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Byl to velmi důležitý milník ve vývoji observatoře pro agenturu JAXA.“

Lander firmy Draper dosedne na odvrácenou stranu

NASA oznámila, že firmě Draper z Cambridge ve státě Massachusetts udělila kontrakt na dopravu vědecko-výzkumného nákladu na Měsíc v roce 2025. Komerční doprava bude zajištěna v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který spadá pod rozsáhlejší program Artemis. Firma Draper dostane v rámci kontraktu 73 milionů dolarů a za to zajistí kompletní transportní služby včetně integrace nákladu, přesun ze Země k Měsíci a provoz nákladů. Tento uzavřený kontrakt je již osmou smlouvou na dopravu nákladu na Měsíc, kterou NASA uzavřela se soukromými firmami v rámci programu CLPS.

Kosmotýdeník 514 (18.7. – 24.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

Fermiho gama observatoř

Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.

Termín startu mise Artemis I

NASA u příležitosti výročí přistání mise Apollo 11 na Měsíci oznámila, že se o premiérový start rakety SLS pokusí poprvé 29. srpna. Dvouhodinové okno se otevře ve 14:33 SELČ. 21. července 0:05

Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

NASA oznámila, že k vynesení teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope využije služeb firmy Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX). Tento dalekohled je přitom velkou kosmickou misí s nejvyšší prioritou, který byl doporučen v roce 2010 v analýze astronomických a astrofyzikálních experimentů, která přichází jen jednou za deset let. Celkové náklady NASA na vynesení observatoře činí 255 milionů amerických dolarů, což obnáší jak služby spojené se startem, tak i další přidružené náklady. Start samotný je aktuálně plánován na říjen roku 2026, přičemž Falcon Heavy odstartuje z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

Odklad roveru VIPER

Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.

SLS v hale VAB nezahálí

Během závěrečných příprav rakety SLS na misi Artemis I proběhlo i hledání zdroje netěsnosti vodíkového potrubí, která se objevila během poslední zkoušky WDR. Ukázalo se, že jde o uvolněný díl na vnitřní stěně motorové sekce rakety, kde se připojuje přívodní potrubí zkapalněného vodíku. Díl označovaný jako collet má tvar kruhu s rozměrem přibližně sevřené pěsti a během sestavování pomáhá navést rychlospojku na správné místo. Týmy tento díl opraví, ale nejprve musí vstoupit do motorové sekce. Souběžně s touto činností probíhají i další plánované činnosti, které souvisí s předstartovní přípravou. Technici již vyměnili těsnění na rychlospojkách stojanů TSMU (tail service mast umbilical) a čeká na ně opětovné připojení spojovací desky, k čemuž ale dojde, až bude opraven uvolněný collet.