Štítek ‘NASA’

Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

Na základně firmy Northrop Grumman v Promontory v Utahu je v těchto dnech hodně živo. Zástupci firmy společně se svými kolegy z agentury NASA tady provádí závěrečné přípravy před zkouškou, která bude stát za to. 21. července má proběhnout statický zážeh plnorozměrového pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS (Space Launch System). Samotný statický zážeh tohoto testovaného motoru bude představovat nejviditelnější fázi zkoušky FSB-2 (Flight Support Booster 2). Jejím cílem je zhodnotit výrobní procesy, ale i materiály, které mají vylepšit vlastnosti pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise realizované v rámci programu Artemis.

Kosmotýdeník 513 (11.7. – 17.7.)

Část obří mlhoviny Carina na snímku kamery NIRCam JWST. Oblast přezdívaná Vesmírný útes je rozhraním mezi oblastí erodovanou silným ultrafialovým zářením horkých hvězd nahoře (mimo snímek) a chladnějších molekulárních oblak s intenzivní tvorbou hvězd. Zdroj: esawebb.org

Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, při kterém se nejzásadnějším tématem stalo představení prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na další snímky, které vznikly při kalibračním procesu přístrojů dalekohledu. I tyto snímky dokazují neuvěřitelné schopnosti této observatoře. V dalších tématech se podíváme na dění na základně Boca Chica, anebo si připomeneme premiérový start nové evropské rakety Vega-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Dragonu k ISS

24. ledna 2022 zachytil Matthias Maurer odlet nákladní lodi Dragon. Přistáním u pobřeží Floridy skončila jeho zásobovací mise CRS-24. Vrátil se s více než dvěma tunami materiálu. Zdroj: pbs.twimg.com

Včera jsme byli svědky startu dlouho odkládaného startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2 na misi CRS-25. Start se uskutečnil v plánovaný čas 02:44 SELČ. K Mezinárodní vesmírné stanici se kosmická loď připojí kolem 17:20 našeho času a na mezinárodní stanici dopraví celkem 2 668 kilogramů nákladu. 544 kilogramů je umístěno v nehermetizovaném trunku kosmické lodi a 2 124 kilogramů v kabině, kde jsou například zásoby pro posádku, hardware pro opravy a modernizaci stanice atd. Dragon 2 se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony.

Gateway (červenec 2022)

28. června se na cestu k Měsíci vydala sonda CAPSTONE. Po čtyřech a půl měsících letu má být 13. listopadu navedena na dosud nevyzkoušenou vysoce eliptickou lunární oběžnou dráhu NRHO se sedmidenní dobou oběhu, s perilunem 3 000 km nad severním pólem a s apolunem 70 000 km nad jižním pólem. Tady má po dobu více než šesti měsíců ověřovat vypočítanou orbitální stabilitu a charakteristické vlastnosti dráhy. Počítačové simulace totiž naznačují, že tato konkrétní oběžná dráha nabízí dlouhodobou stabilitu s nízkými požadavky na pohonné hmoty. CAPSTONE tedy poskytne informace s dostatečným předstihem před tím, než se na NRHO vydá soulodí HALO/PPE, které bude tvořit zárodek kosmické stanice Gateway (přípravě modulů HALO a PPE jsme se věnovali v minulém dílu). Ještě před tím má být dráha NRHO využita při misi Artemis 3 pro přestup dvou astronautů z kosmické lodi Orion do lunárního landeru Starship. Cílem mise je pilotované přistání na Měsíci.

CubeSat s laserovou komunikací

Na palubě nákladní lodi Dragon 2 v rámci mise CRS-25 vyrazil k Mezinárodní kosmické stanici i CubeSat CLICK A. Tato malá družice spolufinancovaná NASA spadá do programu ELaNa (Educational Launch of Nanosatellites). Na tomto CubeSatu je zajímavé, že má testovat laserovou komunikaci – též se můžete setkat s přídavným jménem optická. Ta nabízí vyšší přenosovou rychlost než běžně používané rádiové metody. První ze dvou na sebe navazujících demonstrací CLICK (CubeSat Infrared CrosslinK), tedy družice CLICK A, má prokázat schopnosti nízkonákladové jednosměrné komunikace z 3U CubeSatu k pozemní stanici s využitím běžně dostupné techniky. Pokud CLICK A uspěje, přijde druhá fáze – dvě družice CLICK B otestují obousměrnou komunikaci.

Top 5 fyzikálních observatoří minulosti

Sonda Cosmic Background Explorer.

Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.

ŽIVĚ A ČESKY: Start problémové mise CRS-25

Falcon 9, který měl startovat již před měsícem na misi CRS-25, konečně stojí na rampě a je připraven ke startu. Důvod dlouhého odkladu startu je prostý. Při předstartovních přípravách byl zjištěn únik pohonných látek pro trysky Draco, které zajišťují manévrování. Na ISS Dragon dopraví potraviny, oblečení, vědecké experimenty atd. Při této misi sebou také Dragon poveze několik CubeSatů, z toho pět z nich bude studentských, které budou na oběžnou dráhu vypuštěny v rámci programu ElaNa 45. Dále se na oběžnou dráhu podívá CubeSat TUMnanoSAT, což je první moldavský CubeSat, na kterém Moldavsko spolupracovalo s agenturou JAXA. Dalším zařízením na palubě bude EMIT. Tento přístroj bude umístěný na plošině ELC-1 a má za úkol mapovat množství, složení a výskyt prachu v atmosféře. Jedním z biologických experimentů, které Dragon doveze, bude i výzkum hojení ran v mikrogravitaci. První stupeň pro tuto misi má označení B1067 a bude startovat po páté. Přistávat bude na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 300 kilometrů od pobřeží.

Perseverance vybírá místo dalšího přistání

Rover Perseverance se věnuje vědě a odebírá vzorky z dávné říční delty v kráteru Jezero. Kromě toho se však také věnuje analýze terénu. Hledá totiž lokace, kde by mohl přistát další stroj chystaný v rámci programu MSR (Mars Sample Return), který bude mít za úkol odebrat pouzdra, která Perseverance plní vzorky. Tohle místo se analyzuje díky jeho blízkosti k říční deltě, ale i vzhledem k tomu, že jde o relativně rovnou plochu vhodnou k přistání. Program MSR má na Zemi dopravit vzorky z Marsu pro intenzivní analýzu v laboratořích, kde se bude pátrat po stopách dávného mikroskopického života. Strategické partnerství mezi agenturami NASAESA vytvoří několik sond, mezi kterými najdeme i raketu, která odstartuje z povrchu Marsu.

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

ŽIVĚ: Další dechberoucí snímky z JWST

Ještě nemáte dost po prvním snímku, který byl zveřejněn dnes v noci? Sledujte přenosy k uveřejnění dalších. NASA TV a Hvězdárna a planetárium Brno vysílají od 16:30 i s Dušanem Majerem z Kosmonautix.cz. V 18:30 se o souhrn pokusí i Astronomické události s naším redaktorem Martinem Gembecem a v tu chvíli má začít i hlavní tiskovka NASA. 12. července 12:45