iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Psyche zvládla své setkání s Marsem na jedničku. Nyní vědci zapojení do této mise studují velké objemy dat získaných během průletu, což je součástí příprav na přílet sondy ke stejnojmenné planetce Psyche v roce 2029. Sonda Psyche od NASA prolétla kolem Marsu 15. května, aby využila gravitaci planety k získání rychlosti a mírné změně sklonu své dráhy kolem Slunce. Průlet dal pozemnímu týmu také možnost připravit se na vědecký výzkum, který bude sonda provádět, až v roce 2029 dorazí k planetce Psyche bohaté na kovy. Tím, že během průletu použili Mars jako náhradu za asteroid, mohli otestovat vědecké přístroje sondy. Naměřená data byla v dalších týdnech odeslána na Zemi, kde je vědci analyzovali a konstatovali, že vypadají působivě. Přístroje nejenže fungovaly přesně podle plánu a poskytly údaje, které odpovídají dosavadním poznatkům NASA o Marsu, ale zároveň přinesly i několik nových poznatků o této planetě. „Týmy zodpovědné za palubní snímkovač, magnetometr a spektrometr gama záření a neutronů pracovaly přesčas, aby bylo možné plně využít toto planetární setkání, a všechny přístroje dodaly skvělé výsledky,“ hodnotí Lindy Elkins-Tanton,
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Vůbec poprvé v historii se vědcům, kteří pracují s teleskopem IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) od NASA podařilo přímo změřit magnetické pole významného objektu PSR J1101−6101, což je pulsar, který se nachází v rozsáhlé oblasti, které se často říká mlhovina Maják. Tyto výsledky poskytují nové pohledy na vnitřní strukturu zástupce jedněch z nejextrémnějších známých kosmických objektů, zatímco NASA pokračuje v systematickém průzkumu tajemství, jak vesmír funguje. Vědecký článek popisující výsledky, byl publikován 9. července v časopise Astrophysical Journal.
Jak se v průběhu času formují a rostou černé díry v centrech galaxií? K zodpovězení této otázky vědci potřebují objevit a studovat supermasivní černé díry ve značných vzdálenostech, které existovaly mnohem dříve v historii vesmíru. Nový výzkum naznačuje, že by chystaný teleskop Nancy Grace Roman od NASA, který má startovat nejdříve 30. srpna letošního roku, bude schopen detekovat tyto vzdálené a dávné černé díry, které existovaly až před 11 miliardami let.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Ještě než NASA pošle svou sondu DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) na sestup hustou atmosférou Venuše, potřebují vědci potvrdit, že její kamery a přístroje zvládnou svou práci. Během svého šedesátiminutového sestupu atmosférou bude sonda pořizovat snímky, měřit chemické složení atmosféry a prozkoumávat prostředí planety, které z tohoto úhlu zatím nikdo neviděl. V rámci příprav se vědci a inženýři z týmu kolem mise DAVINCI koncem června vydali do oblasti Crater Island v Utahu. Tady simulovali snímkovací část sestupu s využitím pomalého, téměř čistě vertikálního sestupu vrtulníku z výšky až cca 5,5 km. Díky tomu byli schopni zmapovat a proměřit tvar terénu jen s využitím infračervených snímků a snímků ve viditelné části spektra pořízených během sestupu.
Druhý závod o dosažení Měsíce lidskou posádkou je odlišný od prvního. Na jedné straně se změnil hráč. Už jím není Sovětský svaz, ale Čína, jejíž technologické a vědecké schopnosti se dostaly na světovou špičku. Nejbližší mise kosmických lodí USA a Číny, které jsou součástí pilotovaných lunárních programů, však budou mířit na nízkou oběžnou dráhu Země. Obě mise budou mít do jisté míry podobné testovací cíle. Zatímco posádka mise Artemis III zahájila ve výcvikové maketě Orionu v Johnsonově vesmírném středisku nácvik běžných denních činností, o připravovaném letu čínské kosmické lodi Mengzhou-1 je jen málo informací.
Už v úterý 14. července odpoledne má k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit nová tříčlenná posádka. Z bajkonurské rampy 31/6 se má v 16:47 vznést raketa Sojuz-2.1a s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-29. Ta bude mít ve svých útrobách velitele Pjotra Dubrova a letovou inženýrku Annu Kikinu (oba z Ruska) a letového inženýra Anila Menona z USA. Zatím se stále zdá, že pro tento start bude použit superrychlý letový profil, což znamená, že se kosmická loď má připojit k ISS už zhruba tři hodiny po startu. Spojení Sojuzu MS-29 s uzlovým modulem Pričal je naplánováno na 14. července v 19:56 SELČ. Jak start, tak i připojení k ISS budeme pro Vás komentovat živě a česky, přičemž odkazy na oba přenosy najdete v tomto článku.
Sonda Dragonfly od agentury NASA přestává připomínat soubor dílů a stále více se podobá rotory vybavenému stroji, který bude létat nad terénem Titanu, mlhavého Saturnova měsíce. 29. června dosáhla mise velkého milníku, protože do Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu dorazil téměř čtyři metry dlouhý trup stroje, který bude potřebný pro další fázi integrace sondy a navíc ještě dříve, než bylo plánováno. Tato dodávka proběhla po přibližně měsíc trvajícím procesu strukturálních zkoušek sestavené kostry landeru. Ten disponuje mnoha prvky, které dávají létající sondě Dragonfly nezaměnitelný tvar – včetně přistávacích lyží, obalu zdroje energie, či ramen, která jednou ponesou osm sad rotorů.
Do startu teleskopu Nancy Grace Roman zbývají už méně než dva měsíce, a proto inženýři na Kennedyho středisku na Floridě připravují observatoř na cestu do kosmického prostoru. V budově PHSF (Payload Hazardous Servicing Facility) technici pomocí velkých jeřábů vyzvedli teleskop z transportního kontejneru a následně jej usadili na takzvaný Pantheon, speciální pracovní platformu. Tento krok znamená přechod observatoře z přepravní do provozní konfigurace, která je nezbytná pro zahájení závěrečné integrace a zkoušek. Ty ji připraví na uzavření do aerodynamického krytu a následný start. Inženýři poté zapnuli systémy observatoře, aby je mohli zkontrolovat a ujistit se, že teleskop po příjezdu na Kennedyho středisko pracuje správně.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.