Štítek ‘NASA’

Ingenuity poletí už v pondělí!

Let je plánován na pondělí 19. dubna v 9:30 SELČ. Na Zemi začnou být data přijímána po 12:15 SELČ, při zachování harmonogramu z prvního termínu by měly být předběžné výsledky k dispozici mezi 12:30 a 12:45 SELČ. 17. dubna 21:02

Ingenuity zvládla aktualizaci

Vrtulník na Marsu provedl po aktualizaci SW zkoušku plného roztočení rotorů. Termín prvního letu zatím nebyl určen – musí se analyzovat data. 17. dubna 15:53

Sojuz MS-17 je zpět

Dnes v 6:55:12 se návratový modul dotkal kazašské stepi. Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kathleen Rubins se vrátili po 185 dnech na oběžné dráze. 17. dubna 11:50

Starship vrátí člověka na Měsíc

Píše se rok 1969 a na Měsíci přistává lunární modul mise Apollo 11. Inženýři firmy Grumman, kteří za něj zodpovídají, zažívají chvíle strachu i nebývalé radosti – jejich projekt se konečně dostal ke zlatému vrcholu … skok v čase aktivován, posouváme se o 50 let dopředu +/- nějaký ten měsíc. Píše se rok 2021 a NASA již několik let hovoří o návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Rakety Space Launch System se už staví a stejně jsou na tom i kosmické lodě Orion. Chybí jen lander, který by posádku dopravil na povrch Měsíce a zpět. Proto NASA vyhlásila program HLSHuman Landing System. Do něj se měly přihlásit americké firmy, které by se tohoto úkolu chtěly zhostit.

ŽIVĚ: Sojuz MS-17 se vrací

Dnešní noc pro nespavce přináší jednu kosmonautickou událost. V sobotu bude mezi 00:10 a 00:30 (všechny časy jsou v SELČ) uzavřen průlez mezi modulem Poisk a kosmickou lodí Sojuz MS-17. Ve 3:32:30 bude vydán povel k odletu a Sojuz MS-17 se ve 3:34:00 oddělí od stanice a připraví na návrat zpět na Zemi. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov a americká kosmonautka Kathleen Rubins. Ti tvořili dlouhodobou posádku ISS od 14. října 2020, kdy v 10:48:47 zadokovali svoji kosmickou loď k modulu Rassvet.

Přelomové projekty postoupily do dalšího kola

NASA vybízí výzkumníky, aby vyvíjeli a studovali nečekané inovativní metody pro cesty do kosmického prostoru a také pro jeho výzkum. Aby tyto cíle mohly pokročit, vybrala agentura celkem sedm studií, které si mezi sebe rozdělí dodatečných pět milionů dolarů. Vše probíhá pod hlavičkou programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts). Vybraní výzkumníci již dříve za své návrhy získali alespoň jedno ocenění v rámci NIAC. „Kreativita je klíčem k budoucímu kosmickému průzkumu. To, že dnes podpoříme tyto revoluční nápady, může vypadat bizarně, ale připraví nás to na příští mise, získáme svěží přístup pro průzkum v dalších dekádách,“ říká Jim Reuter, zástupce administrátora ředitelství technologických misí NASA STMD (Space Technology Mission Directorate).

VIPER poletí na Falconu Heavy

Firma Astrobotic uvedla, že lunární lander Griffin s vozítkem VIPER poletí v roce 2023 na Falconu Heavy. 13. dubna 15:35

Columbia? První raketoplán se mohl jmenovat Kitty Hawk, Polaris nebo Huron

Před čtyřiceti lety odstartoval raketoplán Columbia. Ale mohl se taky jmenovat Liberty. Nebo Marco Polo. Nebo Constellation. Nebo taky úplně jinak. Byl to každopádně tehdejší prezident USA Richard Nixon, který v roce 1972 rozhodl, že se nově vyvíjené kosmické raketoplány nebudou nijak jmenovat. Prostě půjde o program Space Shuttle. Na stole měl přitom návrh na názvy Pegasus, Hermes, Astroplane, Skylark a Space Clipper. První čtyři předložila NASA, pátý doplnili zaměstnanci Bílého domu. Nixon všechny odmítl a nechal kosmický raketoplán prostě kosmickým raketoplánem. Předchozí americké pilotované lodě dostaly jména Mercury, Gemini a Apollo, takže to byl odklon od zavedených pořádků.

A vítězem se stává… Jurij Gagarin!

Jméno „Jurij Gagarin“ zůstane navždy zapsáno v kronice lidstva v kolonce „první člověk ve vesmíru“. Nechybělo ale mnoho a mohlo na jeho místě stát jméno amerického astronauta Alana Sheparda. Proč souboj o toto historické prvenství dopadl tak, jak dopadl, a co ho rozhodlo?

Rychle a špinavě do vesmíru

Ve Spojených státech letectvo logicky předpokládalo, že dobytí vesmíru se stane jeho doménou. Počítalo se s letadly pohybujícími se rychleji a výše, postupně až na oběžnou dráhu. A pak tu byla agentura NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) založená v roce 1915. Její vedení nechtělo hrát druhé housle, a tak se v listopadu 1957 rozhodlo „jednat hned, abychom nebyli opominuti na poli výzkumu kosmických letů“. Bylo to pragmatické rozhodnutí, které nakonec vedlo ke vzniku NASA.

Jak na zaprášení a odrážení slunečního záření

Náhledový snímek článku vznikl 31. března 2021. Vidíme na něm, jak v útrobách Neil Armstrong Operations and Checkout Building na floridském Kennedyho středisku výzkumnice Sarah Snyder aplikuje selektivní povrchovou vrstvu na elektrodynamický prachový štít EDS (Electrodynamic Dust Shield). Tohle je jedna z řady souběžně probíhajících zkoušek, které mají připravit kousky tohoto prachového štítu na testy v kosmickém prostoru. Technologie pro omezení účinků prachu by se jednou daly využít na Měsíci u systémů jako jsou kamery, fotovoltaické panely, skafandry, nebo nářadí dopravených na povrch v rámci programu Artemis. Zkrátka a dobře u všech systémů, kterým všudypřítomný prach škodí.