Štítek ‘NASA’

Stavba teleskopu SPHEREx je v plném proudu

Vizualizace teleskopu SPHEREx

Klíčové části americké mise SPHEREx (Specto-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) se pomalu začínají sbíhat na jedno místo, aby mohl vzniknout teleskop, který vytvoří mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Nový kosmický dalekohled se již pomalu začíná podobat stavu, ve kterém bude, až dorazí na oběžnou dráhu Země, kde začne mapovat celou oblohu. Základní tvar nové observatoře připomíná ze všeho nejvíce asi kravský zvonec, byť na výšku měří 2,6 metru a na šířku dokonce 3,2 m. Tento nezaměnitelný tvar dodávají teleskopu fotonové štíty, které byly sestaveny v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii.

Kosmotýdeník 584 (20.11. – 26.11.)

Starliner

Pravé nedělní poledne je ideálním časem si shrnout nejzajímavější dění v kosmonautice v právě uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální stav přípravy pilotované komerční lodi Starliner, kterou připravuje na první pilotovaný let společnost Boeing. Stihnou start v avizovaném termínu? A jaké výzvy jsou ještě před společností, aby loď byla bezpečná? V dalších tématech se podíváme třeba na úspěšný severokorejský start, výrobu obytného lunárního modulu anebo statický zážeh rakety Ariane 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Situace s plutoniem-238 se konečně zlepšuje

Nedávná dodávka plutonia-238 z Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, do Národní laboratoře Los Alamos představuje kriticky důležitý krok na cestě k dodávkám energie pro budoucí americké kosmické mise, které budou vyžadovat radioizotopové zdroje. Aktuální dodávka obsahovala půl kilogramu oxidu plutoničitého, což představuje největší vyrobené množství  od restartu výroby plutonia-238 před zhruba deseti lety. Jedná se o milník nezbytný k dosažení stabilní produkce průměrně 1,5 kilogramu, což má být dosaženo v roce 2026.

Testy NASA pro nový marsovský vrtulník

Poprvé v historii byly k otestování budoucího létajícího zařízení využity dvě různé planety. Na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii byl ozkoušen nový rotor, který by se mohl využít na příští generaci marsovských vrtulníků. Zatímco rotory pozemského vrtulníku se v rámci zkoušek dostaly až téměř k rychlosti zvuku (0,95 Mach), americký vrtulník Ingenuity na Marsu dosáhl nových rekordů z hlediska výšky a rychlosti pohybu na Rudé planetě – a to vše ve jménu experimentálních letových zkoušek. „Naše zkoušky pro marsovskou helikoptéru nové generace mají doslova to nejlepší z obou světů,“ vysvětluje Teddy Tzanetos, projektový manažer Ingenuity, ale i vrtulníků z programu Mars Sample Return a dodává: „Tady na Zemi máme veškeré přístrojové vybavení praktickou bezprostřednost, v jakou můžete při testování nových součástí letounu věřit. Na Marsu naopak máte k dispozici skutečné mimozemské podmínky, které byste zde na Zemi nikdy nemohli reálně vytvořit.“ Naráží přitom na řiďoučkou atmosféru a výrazně nižší gravitaci, než je ta pozemská.

Gateway (listopad 2023)

V minulém dílu jsme přinesli fotografii a aktuální informace z výroby energetického a pohonného modulu PPE. Modul má společně s obyvatelným modulem HALO vytvořit soulodí CMV, které se má na oběžné dráze Měsíce stát základem kosmické stanice Gateway. V prezentaci na schůzi výboru Poradní rady NASA pro pilotovaný průzkum a provoz ze 17. listopadu bylo uvedeno, že primární struktura letového exempláře modulu HALO, vyráběná v italském Turíně, byla dokončena. Po dokončení posledního svaru byly v říjnu dokončeny i jeho inspekce. Aktuální fotografie modulu však zatím není k dispozici. Na náhledové fotografii je proto plnorozměrová maketa modulu HALO v Johnsonově vesmírném středisku. Dokončená je i letová struktura meziprvkového adaptéru IEA, který se bude nacházet mezi oběma moduly. Jeho fotografii jsme představili v září.

Kosmotýdeník 583 (13.11. – 19.11.)

Nedělní poledne již tradičně patří pravidelnému přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si Kosmotýdeník vzal jako hlavní téma test jednoho zajímavého komunikačního přístroje na sondě Psyche, který má vyzkoušet, zda jednou budeme schopni i z hlubokého kosmického prostoru přenášet velké objemy dat. Co takhle video z prvního přistání lidí na Marsu ve vysokém rozlišení? V dalších tématech se ohlédneme za testy nové rampy pro rakety Angara na ruském kosmodromu Vostočnyj. Nevynecháme samozřejmě ani sobotní velmi zajímavý test sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Frank Frederick Borman II (1928-2023)

Frank Borman

Současní fanoušci kosmonautiky žijí ve velmi zajímavé a současně rozporuplné době. Na jedné straně se momentálně v kosmonautice odehrává mnoho zajímavého a dokonce převratného, přičemž možnost být díky internetu téměř v epicentru dění je bezprecedentní. Na straně druhé téměř nemine měsíc, kdy se navždy ztratí některá z výrazných tváří kosmonautické historie a s ní definitivně odejdou nikdy nevyřčené detaily pionýrských misí a také odpovědi na otázky, které zatím nikdo nepoložil, které však visely ve vzduchu a čekaly pouze na to, až se jejich tazatel setká s tím, kdo má v osobní paměti právě onen střípek, který chybí do skládačky. A ani všemocný internet je již nikdy nedokáže najít a poskládat tak, aby byl příběh počátků dobývání vesmíru zcela kompletní. Přesně takové střípky jedněch z nejdůležitějších pilotovaných misí všech dob odešly 6. listopadu, když se na poslední let vydal legendární astronaut Frank Borman…

Webb – organické molekuly poblíž černé díry

O velké spirální galaxii NGC 7469 vzdálené 200 milionů světelných let ve směru souhvězdí Pegase jsme už docela podrobně hovořili v třetím díle našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem, který vyšel letos v únoru. NGC 7469 patří mezi první galaxie, jež astronomové tímto novým přístrojem nasnímali. Krásný snímek této spirální galaxie byl uveřejněn týmem JWST 21. prosince loňského roku, na oslavu premiérových Vánoc v kosmickém prostoru. Ale galaxie NGC 7469 nabízí i zajímavé příležitosti k vědeckému bádání.

NISAR prošel testy ve vakuové komoře

Družice NISAR byla 19. října uložena do vakuové komory agentury ISRO v Bengalúru a o tři týdny později (13. listopadu) mohla být vyjmuta, jelikož splnila všechny požadavky na fungování v extrémních teplotách a vakuu na úrovni kosmického prostředí. NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) je pokročilá radarová družice pro pozorování Země, která představuje první velkou kosmickou misi, na které se společně podílí agentury NASA a ISRO. Její start je plánován na začátek roku 2024, přičemž družice bude mít za úkol zmapovat veškeré zemské pevniny a ledovce dvakrát za 12 dní. S pomocí získaných dat se bude sledovat pohyb těchto povrchů s přesností menší než zlomky centimetru. Údaje tak pomohou pozorovat pohyby vyvolané zemětřeseními, sesuvy půdy, vulkanickou aktivitou, ale také umožní sledovat dynamické změny v lesních, podmáčených a zemědělských oblastech.

DSN slaví narozeniny

Deep Space Network slaví 60 let od svého vzniku v roce 1963. Síť je spravována střediskem NASA Jet Propulsion Laboratory. V rámci výročí proběhne 16. listopadu v 10:00 ET online přednáška s odborníky DSN. 15. listopadu 13:00