Štítek ‘NASA’

Kosmotýdeník 465 (9.8. – 15.8.)

Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Start Starlineru se odkládá o měsíce

Ještě minulý týden stála na floridské rampě 41 raketa Atlas V a chystala se ke startu, který měl přijít 3.srpna. Do zážehu motorů zbývaly méně než čtyři hodiny, když firma ULA oznámila, že se o start s bezpilotní lodí Starliner na misi OFT-2 ten den nepokusí. Následovaly odklady plánového startu, které se zprvu počítaly na dny, pak nebyl nový termín oznámen a bylo jasné, že Boeing řeší problém. Ten se konkrétně týkal ventilů pohonného systému kosmické lodi. Na lodi je celkem 160 ventilů, které i s dalšími prvky pohonného systému dodala firma Aerojet Rocketdyne. Třináct z nich však vykazovalo problémy. Řešila se dokonce možnost, že by přestaly fungovat po zásahu bleskem na rampě, což ale bylo rychle vyloučeno.

Adaptér pro Orion se chystá na misi Artemis I

Na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje příprava CubeSatů, které mají letět jako sekundární náklad na raketě SLS při její premiérové misi Artemis I. Technici zodpovědní za pozemní systémy společně s dodavatelskou firmou Jacobs a pochopitelně i s vývojáři těchto malých družic o velikosti krabice od bot prošli závěrečnou přípravnou fází a usadili CubeSaty do adaptéru OSA (Orion stage adapter). Tento prstencovitý díl bude sedět na horním stupni rakety SLS, tedy na stupni ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) a na něj bude usazena kosmická loď Orion. Všechny CubeSaty budou uvolněny ve chvíli, kdy SLS splní svůj primární úkol – navede loď Orion na dráhu vstříc Měsíci.

Top 5 fyziků mezi astronauty

Emblém mise STS-75

Dnešní díl našeho tradičního letního seriálu bude trochu jiný, než na jaký jste možná zvyklí. U tématu top 5 sice zůstaneme a představíme si dokonce 5 zajímavých osobností mezi astronauty, nebudeme se však bavit ani o Juriji Gagarinovi, ani o Alexeji Leonovovi, Neilu Armstrongovi, Jamesi Lovellovi či jiném našim čtenářům velmi známém představiteli letů do vesmíru. Budeme se bavit o astronautech známých sice méně, přesto stále obdivuhodných a s velmi zajímavými osudy. Ukážeme si totiž 5 pozoruhodných astronautů, kteří jsou zároveň fyziky. Vzhledem k úzké spojitosti vesmírného výzkumu a fyziky patrně příliš nepřekvapuje, že mnoho astronautů vykonává či vykonávalo profesi fyzika či že tento obor vystudovali. Následující výběr je samozřejmě čistě subjektivním zhodnocením autora.

Experimentální chladicí systém

Hodně energie s sebou nese i hodně tepla. Budoucí mise k průzkumu Měsíce a Marsu budou vyžadovat extrémní množství elektrické energie pro součástky a přístroje umožňující podporu života astronautů i testy nových technologií. Tento zvýšený odběr energie však také zvýší množství generovaného tepla, které pak musí být odvedeno pryč, aby mohly všechny systémy dál fungovat. Aby byl zajištěn účinný odvod tepla a snížila se hmotnosti chladicího systému, hledá NASA nové cesty. Jednou z nejefektivnějších metod pro odvod tepla od jeho zdroje je tzv. „flow boiling“. Jde o dvoufázový proces, který používá teplo k ohřevu proudu tekutiny, která poté začne vřít. Toto plynné skupenství je pak odvedeno pryč od zdroje tepla.

Setkání u Venuše

Sondy Solar Orbiter a BepiColombo mají studovat různé objekty a startovaly více než rok od sebe, přesto se mezi 9. a 10. srpnem dostaly k planetě Venuši v rozestupu pouhých 33 hodin. Obě sondy potřebovaly využít gravitace této planety, která jim měla odebrat trošku energie, aby mohly zamířit blíže ke středu naší soustavy. Tento dvojitý průlet nabídl nevídanou možnost studovat Venuši i její okolí z různých míst ve stejnou chvíli. Navíc byly sondy na místech, kde se běžné orbitery nějaké planety nenachází.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 3. díl

Perseverance se chystá odvrtat vzorek na simulaci NASA

Když jsme se na začátku května 2021 loučili s Perseverance a Ingenuity, přecházel výzkum Marsu těmito průzkumníky pomalu z fáze úvodních krůčků k běžnému operačnímu nasazení. Rover ještě chvíli vyčkával v místě, odkud dostal za úkol sledovat lety vrtulníčku, ale později se začal přesouvat jižněji vstříc novým průzkumným cílům. Také vrtulník vykonal očekávaný pátý let, ale k našemu nadšení to nebyl let poslední. Ukázalo se, že Ingenuity je schopna pracovat hodně samostatně, a tak by byla škoda ji zlikvidovat nějakým velmi odvážným posledním letem. Místo toho bylo rozhodnuto pokračovat ve směru jízdy roveru a pokoušet se o vzdálený průzkum míst, která pak Perseverance navštíví. Začátek srpna přinesl také pokus o odběr prvních vzorků. Pojďme se podívat na dění v kráteru Jezero podrobněji.

Robotická paže do velkých mrazů

Zařízení pojmenované COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm) společně vyvíjí kalifornská Jet Propulsion Laboratory a firma Motiv Space Systems, která tak sídlí v Pasadeně. Po dokončení by měl tento projekt významným způsobem zlepšit schopnosti lunárních landerů. Robotický manipulátor totiž bude schopen pohybu i za velmi nízkých teplot, včetně těch, které nastávají během lunární noci. Tehdy bychom totiž na mnoha místech bez problémů naměřili i -173 °C. Robotická paže vyvíjená pro lunární lander využívá zkušeností velmi schopných výpočetních technologií z chytrých mobilních telefonů, které se používají i na marsovském vrtulníku Ingenuity a zvládnou provádět široké spektrum úkolů v extrémně nízkých teplotách bez potřeby vyhřívání.

Kosmotýdeník 464 (2.8. – 8.8.)

Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Europa Clipper už pomalu vzniká

Hardware, který bude tvořit americkou sondu Europa Clipper, už dostává svou finální podobu. Jednotlivé systémy i přístroje totiž jsou dokončovány a brzy budou připraveny na doručení do čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. V laboratořích a dílnách nejen v USA, ale i v Evropě pracují týmy specialistů na výrobě komplexních dílů, které budou tvořit celou misi. Na vše pak dohlíží vedoucí mise, kteří pečlivě koordinují složitou choreografii stavby nové mise z kategorie vlajkových lodí, kam patří ty největší, nejdražší a nejsložitější kosmické projekty agentury NASA.