Štítek ‘NASA’

Vesmírná technika: Raketa Little Joe I

VT_2024_10

Aby bylo možné otestovat záchranný systém lodí Mercury za letu, musela být kabina připojena k raketě, která ji vynese do určité výšky a udělí potřebou rychlost. Využít k těmto účelům rakety Redstone nebo Atlas nebylo možné, protože šlo o poměrně drahé stroje. Proto byla využita raketa tvořená svazkem již existujících vojenských taktických balistických raket. Zrodila se jednostupňová raketa Little Joe I, která si mezi lety 1958 a 1960 připsala celkem osm misí a všechny odstartovaly ze základny Wallops Island. V tomto díle Vesmírné techniky si tuto raketu podrobněji popíšeme.

Kosmotýdeník 599 (4.3. – 10.3.)

Europa Clipper

Již po pětisté devadesáté deváté je pro vás k nedělnímu obědu přichystán přehled kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral popis symbolické upomínkové desky, která poletí na sondě Europa Clipper a obsahuje mnoho zajímavých detailů a možná i jména mnoha z vás. V dalších tématech se podíváme na odklad první japonské komerční rakety, úspěšně WDR sestavy Super Heavy Starship, či na přípravy odletu posádky mise Crew-7 z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Starliner odstartuje v květnu

První let Boeingu CST-100 Starliner s posádkou se posouvá z konce dubna na začátek května kvůli konfliktu v harmonogramu Mezinárodní vesmírné stanice. Samotný Starliner je po technické stránce v pořádku. 9. března 13:00

Vzorná spolupráce kosmických sond

17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

Rover VIPER má nainstalovány všechny přístroje

Tým zodpovědný za vývoj lunárního roveru VIPER usilovně pracuje na stavbě vozítka, které má brázdit povrch v okolí jižního pólu Měsíce. V současné době jsou již v jeho těle naistalovány všechny přístroje a stavba vozítka je dokončena z více než 80 %. Jde o důležitý pokrok a také ukázku toho, jak se daří posouvat projekt blíže ke startu. Celý tým je prý nadšený z toho, když vidí, jak se rover postupně skládá. Následovat budou ověřovací zkoušky, které mají posílit důvěru expertů ve schopnost roveru přečkat start, přistání i náročné prostředí, které na něj čeká u jižního pólu Měsíce.

Nikon připraví fotoaparáty pro mise Artemis

Až se v rámci programu Artemis vydají astronauti poprvé k jižnímu pólu Měsíce, budou v zájmu vědeckého poznání své okolí fotografovat pomocí příručních fotoaparátů značky Nikon. Agentura NASA a firma Nikon nedávno podepsaly dohodu, která stanovuje, jak budou obě strany spolupracovat na vývoji příručního fotoaparátu, který bude schopen fungovat v drsných podmínkách lunárního prostředí, kam se poprvé vypraví při misi Artemis III. Fotografování u jižního pólu Měsíce bude vyžadovat moderní aparáty s pokročilými schopnostmi poradit si s extrémními světlenými podmínkami a teplotami, které jsou s touto lokalitou neoddělitelně spojeny. Díky dohodě NASA získá fotoaparát certifikovaný pro použití v kosmickém prostředí, aniž by se sama musela zabývat vývojem aparátu od nuly.

Studie komerčních služeb pro mise na Mars

NASA laboratoř Jet Propulsion Laboratory vydala 29. ledna žádost o návrhy na „studie komerčních služeb“ pro budoucí koncepty robotických misí na Mars. Studie v hodnotě 200 000 nebo 300 000 USD by se prováděly po dobu 12 týdnů. 5. března 16:00

NASA zkoumá problémy s konstrukcí poklopu Orionu

Během veřejného zasedání Poradního panelu pro bezpečnost v letectví a kosmonautice (ASAP) dne 28. února jeho členové uvedli, že NASA v posledních šesti až devíti měsících zkoumala řadu problémů se vstupním průlezem kosmické lodi Orion. Bezpečnostní komise NASA tvrdí, že agentura zkoumá problémy s konstrukcí vstupního průlezu, které by mohly ovlivnit jeho schopnost otevřít se v situaci mimo běžný scénář.

Vesmírná technika: Testy záchranné věžičky programu Mercury z nulové výšky

VT_2024_09

Než mohli první američtí astronauti usednout do svých lodí Mercury, musely všechny jejich systémy projít důkladnými testy a ověřovacími zkouškami. Už v březnu 1958 začal experimentální program, který měl zejména zajistit dostatek informací a dat pro zhodnocení kvality návrhu kosmické lodě Mercury a případně pomoci ji upravit. Jednalo se o pět samostatných aktivit věnovaných odlišným problematikám – intenzivním testům v aerodynamickém tunelu, shozovým testům ke studiu chování kabiny kosmické lodě při volném pádu a sestupu na padáku, specifickým podmínkám při dosednutí na vodní hladinu a testu záchranné věžičky. Právě poslednímu jmenovanému okruhu, konkrétně testům úniku za nulové rychlosti a z nulové výšky, se dnes budeme věnovat.