Štítek ‘NASA’

Druhý přístroj sondy Lucy

Vizualizace sondy Lucy při průletu kolem jupiterových Trojánů.

Americká sonda Lucy je opět o krok blíže ke startu – vědecký přístroj L’TES (Lucy Thermal Emission Spectrometer) byl totiž úspěšně instalován do těla sondy. „Skutečnost, že máme do sondy instalované dva ze tří vědeckých přístrojů, představuje významný milník,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland) a dodává: „Tým kolem přístroje L’TES si zaslouží uznání za jejich nasazení a odhodlání.“ Sonda Lucy se stane první kosmickou misí, která má studovat tzv. Trojány – planetky, které jsou pozůstatkem stavebních bloků vnějších planet Sluneční soustavy.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 1. čtvrtletí 2021)

Po vyřešení problému s ohřívači v centrálním stupni SLS NASA obnovila druhý pokus o tankování nádrží. V den, kdy vyšla první část tohoto článku, NASA oznámila první informace z testu tankování nádrží centrálního stupně z 20. prosince. Obě nádrže byly bez problémů naplněny palivem a centrální stupeň fungoval během plnění dobře. V čase odpočítávání T-280 sekund však nebyl uzavřen ventil pro doplňování kapalného vodíku, což byla součást procesu natlakování nádrže. Po několika minutách držení stavu na T-280 sekund a po vyhodnocení situace tým test ukončil. Už prvotní data vedla k podezření, že stanovená časová kritéria pro rychlost uzavření ventilu byla příliš přísná. Podle předběžných dat byl problém v zadané příkazové sekvenci pozemního softwaru Stage Controller.

Testy přistávacího lidaru

Když chcete fotit něco ve tmě, sáhnete po blesku, který osvítí scénu a umožní aparátu zachytit kvalitní snímek. Dnes bude řeč o podobné technologii, která má sloužit k bezpečnějšímu a přesnějšímu přistávání na Měsíci, ale i jiných planetách včetně návratu na Zemi. Výzkumníci z Langleyho výzkumného střediska ve městě Hampton (stát Virginia) navázali spolupráci s firmou Blue Origin, aby otestovali technologii zábleskového lidaru. Ke zkouškám se použila ikonická příhradová konstrukce na Langleyho středisku přezdívaná gantry. Testy byly součástí partnerství v rámci programu Tipping Point, který podporuje ředitelství kosmických technologických misí. Úkolem zkoušek bylo soubor technologií pro přistání na Měsíci, který by se dal využít v rámci programu Artemis.

Na stopě „sluncetřesením“

Tajemství spojená s procesem takzvaného sluncotřesení, tedy seismické aktivity Slunce, která probíhá v době slunečních erupcí se možná ukrývají pod povrchem naší hvězdy. Při procesu, který tak trochu připomíná pozemská zemětřesení, dochází k uvolnění akustické energie, která ve formě vln rozvibruje okolní povrch Slunce – skoro stejně jako se po jezeře šíří vlny. K těmto jevům dochází pár minut po sluneční erupci – výtrysku světla, energie a materiálu, který pozorujeme ve vnější atmosféře Slunce.

ICESat-2 si poradí nejen s ledem

Vizualizace družice ICESat-2

Ačkoliv má tato mise v názvu slovo ice (anglicky led) a měření ledu je náplní jejího hlavního programu, zajímají se o ni i vědci, kteří studují trochu teplejší objekty. Na loňském zasedání Americké geofyzikální unie AGU výzkumníci prezentovali, jak užitečná data jim družice ICESAt-2 (Ice, Cloud and land Elevation Satellite 2) poskytuje. Díky těmto údajům mohou vědci lépe porozumět aspektům naší rodné planety mnohem víc, než bylo původně plánováno a očekáváno.  Když družice na začátku roku 2019 poslala na Zemi první vědecká měření výšky zemského terénu, začala velmi zajímavá fáze.

Výroba zrcadel pro rentgenový teleskop

Na rok 2022 nebo 2023 je plánován start rentgenového teleskopu XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) a je tedy jasné, že se na projektu již musí pracovat. Dnes bychom Vás rádi seznámili se dvěma videy, která byla natočená v srpnu roku 2020. Teď si možná říkáte, proč Vám přinášíme informace o půl roku starých videích. Důvodem je jejich kvalita a také skutečnost, že jsme na ně narazili až nyní při prohledávání starších článků na webu NASA. Osobně neznám mnoho videí, kde by diváci dostali možnost nahlédnout pod ruce technikům, kteří připravují zrcadla pro rentgenový teleskop.

Na co se těšit v roce 2021?

Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.

Jaký byl rok 2020?

Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.

O krok blíže k silnějšímu hornímu stupni SLS

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS

Každý kosmický projekt prochází v rámci svého vývoje několika důležitými milníky. Mezi ty nejdůležitější se řadí proces CDR (Critical Design Review) – kritické zhodnocení návrhu. Nyní tímto procesem prošel návrh horního stupně EUS (Exploration Upper Stage) pro raketu SLS. Panel expertů vyhodnocoval dokumenty spojené se všemi systémy stupně a zjišťoval, zda předložený návrh splňuje požadavky pro jeho ostré použití. Tento hodnotící proces potvrdil, že EUS splňuje požadavky kritického zhodnocení z hlediska odolnosti vůči kosmickému prostředí a po dokončení by měl zajistit bezpečný provoz pro astronauty.

5 skrytých zajímavostí na roveru Perseverance

O nejnovější americké pojízdné laboratoři určené k výzkumu Marsu se toho už napsalo hodně. Přesto se na vozítku dají najít detaily, o kterých mnoho lidí nemusí vůbec vědět – některé jsou čistě dekorativní, jiné plní i nějakou skutečnou funkci. NASA nyní vydala článek, kde informuje o pěti takových detailech – pravidelní čtenáři našeho webu už mají náskok, protože o některých detailech, které Vám dnes představíme, jsme již psali v nějakém starším článku. Vozítko Perseverance nese kromě špičkových vědeckých přístrojů i různé symboly, hesla a objekty – od úlomků meteoritů až po čipy se jmény 10,9 milionu lidí.