sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Raytheon

Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.

Another Earth

Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.

Telesat

Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

NASA

Senátní obchodní výbor předložil revidovaný návrh zákona o autorizaci NASA, který zavádí některé změny v rámci úsilí agentury o průzkum Měsíce prostřednictvím misí Artemis a zároveň prodlužuje životnost Mezinárodní vesmírné stanice.

Hubbleův teleskop a Euclid společně pozorovaly mlhovinu Kočičí oko

Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.

Carruthers Geocorona Observatory zahájila primární vědeckou misi

Sonda Carruthers Geocorona Observatory od americké agentury NASA zahájila 1. března svou primární, systematickou, ambiciózní a důkladnou vědeckou misi, která má trvat po dobu 24 měsíců. Sonda, která byla úspěšně vynesena v září 2025, zaměří své specializované, vědecké schopnosti na studium zemské exosféry, rozsáhlého, řídkého a vzdáleného oblaku vodíku, který tvoří nejvyšší, vnější a velmi řídkou část zemské atmosféry. Cesta sondy k tomuto významnému, dlouho plánovanému milníku byla poměrně dlouhá. Po startu, který proběhl 24. září 2025, se sonda Carruthers Geocorona Observatory vydala ke svému cílovému, vzdálenému pracovišti, libračnímu centru L1 soustavy Slunce – Země, kde se usadila 8. ledna. Z této strategické, výhodné pozice, která je vzdálená zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země směrem ke Slunci, bude mít sonda neustálý, přímý a ničím nerušený výhled na zemskou exosféru. Když jsou vodíkové atomy v exosféře ozářeny Sluncem, vydávají jasný, charakteristický a snadno měřitelný ultrafialový svit, kterému se říká geokoróna. Carruthers Geocorona Observatory nese dvojici moderních, citlivých a precizních ultrafialových snímačů – jeden se širokým zorným polem a druhý naopak s úzkým. Ty budou společnými silami

Pomůže Slunce s extrakcí kyslíku na Měsíci?

Na náhledové fotografii vidíme, jak světlo prochází přes solární koncentrátor. Snímek byl pořízen 7. srpna 2025 a zachycuje pokroky projektu CaRD (Carbothermal Reduction Demonstration), který cílí na výrobu kyslíku ze simulovaného lunárního regolitu. Stejný postup by se dal využít i u jižního pólu Měsíce. Pro tuto zkoušku tým integroval solární koncentrátor, zrcadla a software. Po testování potvrdil výrobu oxidu uhelnatého.

Sondy EscaPADE jsou připraveny studovat Mars

Člověk by si skoro mohl povzdechnout: „Mars už není, co býval.“ Dříve teplá planeta s vodou obklopená hustou atmosférou je dnes chladná, suchá a její atmosférický závoj byl oškubán a odnesen pryč. Hlavním viníkem této změny je neustálý proud částic ze Slunce, kterému se říká sluneční vítr. Po dobu miliard let sluneční vítr odtrhal většinu atmosféry Marsu a způsobil, že planeta zchladla a její povrchová voda se vypařila. Nyní americké sondy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), které odstartovaly 13. listopadu 2025, aktivovaly své vědecké přístroje, s jejichž pomocí budou studovat, jak k tomu došlo a jak Slunce pokračuje v ovlivňování rudé planety. Zmíněné vědecké přístroje budou novými způsoby studovat kosmické počasí blízko Země i při cestě k Marsu.

Vulcan anomálie

Kosmotýdeník 702 (23. 2. – 1. 3.)

Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát se v hlavním tématu věnuje uzemnění (částečnému) rakety Vulcan, která při svém čtvrtém startu zaznamenala anomálii. Budeme se věnovat také fotkám komety 3I/Atlas, které na Zemi doručila evropská sonda Juice. V dalších tématech nás samozřejmě čeká zmínka o programu Artemis a změnách, které jej potkají. Nevynecháme ani přípravy na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Velké změny v plánech programu Artemis

NASA v odkazu na takzvaný Zlatý věk průzkumu a objevů v pátek 27. února oznámila zvýšení kadence startů v rámci programu Artemis, aby bylo dosaženo národního cíle vrátit americké astronauty na Měsíc a založit tam jejich trvalou přítomnost. Toto rozhodnutí obnáší standardizaci konfigurací dopravních prostředků, přidání dodatečné mise v roce 2027 a provedení nejméně jednoho lunárního přistání v každém následujícím roce.

Rover Curiosity si prohlédl oblast s „pavučinami“

Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla podzemní voda později, než vědci původně očekávali. Tato možnost otevírá nové otázky ohledně toho, jak dlouho mohl případný mikrobiální život na Marsu před miliardami let přežívat, než vyschly řeky a jezera a zůstala po nich jen mrazivá poušť.

Webbův teleskop si posvítil na horní vrstvy atmosféry Uranu

Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.