MAVEN
Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.
Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

Během více než 1 645 marsovských dnů měřil rover Perseverance agentury NASA jemné a ultrajemné částice marsovského prachu, které ulpívají na vzorcích materiálů skafandrů přepravovaných na palubě vozítka. Některé z těchto částic jsou natolik malé, že mohou proniknout do plic a dostat se do krevního oběhu. Výsledky výzkumu budou zveřejněny v úterý 27. října v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a mohly by ovlivnit konstrukci skafandrů a obytných modulů, postupy odstraňování prachu i zdravotní standardy pro budoucí mise NASA na Mars.

V kosmonautice je to většinou o čekání. Kdo si počká, ten se však dočká zajímavých dat i snímků. Jednoho takového dočkání se již brzy dosáhne americká sonda Lucy, která se vydala zkoumat do míst, kde doposud žádná jiná kosmická sonda nebyla. A tak sonda Lucy, která od svého startu 16. října 2021 urazila více než 3,5 miliardy kilometrů, se stala první kosmickou sondou, která vstoupila do oblasti Jupiterových Trojánů, skupiny primitivních (myšleno jednoduchých, které neprošly žádnou významnou proměnou) těles pocházejících z raného období vývoje sluneční soustavy.

Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.

To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.

Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Koncem září bylo na fixní servisní ocelové věži startovacího komplexu 301 kosmodromu Wenchang instalováno rameno, které by mohlo být určeno pro přístup posádky do kosmické lodi Mengzhou, nebo ke kapotáži lunárního landeru Lanyue. Jen několik dní předtím byl na věž mobilní vypouštěcí plošiny pro lunární rakety CZ-10 umístěn její poslední segment. Podle svědectví místních obyvatel byla také zahájena stavba druhé mobilní vypouštěcí plošiny. To představuje důležitý krok k realizaci čínské koncepce letu na Měsíc, která využívá profil dvou startů raket CZ-10. Jedna nosná raketa má na oběžnou dráhu Měsíce dopravit Lanyue, druhá Mengzhou.
Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.