Boeing
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.
Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice aktivovali nově vylepšené zařízení Cold Atom Lab, jedinečný systém určený k tomu, aby mohli výzkumníci lépe studovat základy fungování hmoty a vyvinuli nové kvantové technologie. Využitím jedinečného prostředí mikrogravitace v kosmickém prostoru může tato laboratoř provádět špičkové vědecké aktivity, které by se jinde dělat nedaly. Kvantový výzkum patří do oboru výzkumu hmoty v nejmenších měřítcích, jako jsou atomy, elektrony, či fotony. Je sice jednoduché si představit atomy jako kulečníkové koule, které se od sebe navzájem odrážejí, ale mohou se tako chovat jako vlny a dokonce existovat souběžně na dvou místech, či skrz sebe procházet.
Společnost Astrobotic představila lunární přistávací modul, který plánuje vypustit koncem tohoto roku a který bude předvojem ambicí NASA v oblasti nové lunární základny.
O mnoha projektech nejen z oblasti kosmonautiky lze říci, že svou koncepcí předběhly dobu, přičemž právě to byla de facto jejich Achillova pata. Není asi názornějšího příkladu, než program Dyna Soar. Ambiciózní koncept kosmického kluzáku, jenž by byl schopen přistání na běžné letištní dráze a současně by mohl být (samozřejmě po náležité údržbě) znovu použit — to zní i dnes velmi přitažlivě. Dyna Soar však, jak bylo již v předchozích dílech seriálu řečeno, trpěl jedním velkým nedostatkem. Tím byl nejasný cíl programu. Až do jeho zrušení nedokázali jeho přívrženci jasně postulovat, jakou hlavní misi by měl kluzák provádět. Možná právě tato nejednoznačnost měla za výsledek poměrně široký rozptyl návrhů a plánů na vývoj kluzáku poté, co by byla ukončena fáze testování. Ony návrhy většinou počítaly s využitím technologií vyvinutých specificky pro tento projekt. A právě ony technologie nakonec prošlapaly cestu jiným okřídleným strojům, z nichž některé měly mnohem více štěstí, než nešťastný X-20…
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Agentura NASA v březnu představila plány na vybudování měsíční základny v rámci akce Ignition, na které nastínila nový směr agentury v rámci pilotované kosmonautiky. Tyto plány však byly spíše koncepční. Jednalo se o třífázové úsilí o vybudování základny v oblasti jižního pólu Měsíce, které by trvalo více než deset let a stálo přes 30 miliard dolarů. Konkrétních informací o misích bylo málo, včetně toho, kdo co a kdy vynese do vesmíru.
Monacká společnost Venturi Space, zaměřená na kosmické technologie, oznámila navýšení investice do výstavby svého nového výrobního závodu ve francouzském Toulouse o dalších 150 milionů eur. Celková hodnota projektu tak vzrostla na 250 milionů eur.
21. května pozemní řídící týmy vypnuly americký vědecký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment), čímž byla fáze sběru dat této mise úspěšně a plánovaně ukončena a celý přístroj překonal plánované dvouleté trvání. Na vnější plášť Mezinárodní kosmické stanice byl AWE instalován v listopadu 2023 a jeho úkolem bylo studovat atmosférické gravitační vlny, což jsou obrovské vlny v atmosféře způsobené silným větrem proudícím přes vysoké hory nebo prudkými povětrnostními jevy, jako jsou tornáda, bouřky a hurikány. AWE tyto vlny vyhledával v barevných projevech světla v zemské atmosféře, kterým se říká airglow. Misi AWE financovalo heliofyzikální oddělení NASA, aby vědci zjistili, jak se atmosférické gravitační vlny šíří vzhůru do kosmického prostoru a podílejí se na kosmickém počasí, podmínkách v kosmickém prostoru, které mohou narušit provoz družic, ale i navigační, či komunikační signály.
Dva měsíce po úspěšném letu Artemis II NASA v úterý 9. června představila posádku pro další misi. Velitelem mise Artemis III byl jmenován Randy Bresnik, pilotem astronaut ESA Luca Parmitano, specialisty mise Frank Rubio a Andre Douglas. Na fotografii jsou zleva v pořadí: Douglas, Parmitano, Bresnik, Rubio. Záložním členem posádky byl jmenován Bob Hines. Mise Artemis III přesouvá pozornost k testům prototypů landerů na nízké oběžné dráze Země. V době předpokládané připravenosti SLS a Orionu pro Artemis III totiž komerční společnosti ještě nebudou schopné dopravit svoje landery do blízkosti Měsíce. Hlavním úkolem bude ověření schopnosti přiblížení a spojení Orionu s prototypy landerů Blue Moon MK2 a Starship.
Týmy pracující na misi INCUS (Investigation of Convective Updrafts) od NASA, která má zajistit první průzkum dynamiky tropických konvektivních bouří z kosmického prostoru, dokončily skládání a zkoušky dvou malých družic této mise. Zkoušky třetí družice zatím pokračují a počítá se s jejich dokončením nejdříve v září, aby se stíhal start plánovaný na rok 2027. Tři zmíněné družice poletí na nízké oběžné dráze v těsné formaci, přičemž první a druhou družici bude dělit přibližně 30 sekund, zatímco druhou a třetí zhruba 90 sekund.
Poslední dvě století se nesla ve znamení obrovského rozmachu průmyslu a technologie. Občas se však zapomíná na to, že aby se přerod většinově polnohospodářské civilizace do civilizace průmyslovo-technologické mohl zdárně uskutečnit, je třeba dosáhnout markantního pokroku i v jiných oblastech. Tou nejdůležitější je oblast managementu a řízení projektů. Jakýkoli projekt, jenž nemá jasně dané zadání a v průběhu vývoje se mění základní parametry, má našlápnuto na velký průšvih. A pokud se k tomu přidá ne zcela uspokojivé financování, které nestačí na enormní ekonomickou náročnost revolučního produktu, je osud daného projektu víceméně zpečetěn. A byť byla do onoho projektu nalita obří suma (i když rozhodně nedostatečná na to, aby vývoj pokračoval slibovaným tempem), v jistém okamžiku nastává bod rozhodnutí — je rozumné investovat nadále miliardy do stroje, který de facto ve své základní podobě nemá uplatnění, nebo raději oželet dosavadní ztráty a všechno potichu odpískat? Pro Roberta McNamaru tato otázka nabírala v průběhu let 1962 a 1963 na palčivosti…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.