17. srpna 2023 
NASA crawler ML-1 (Mobile Launcher) se vydal na startovní rampu LC-39B. Je to poprvé od prvního startu rakety SLS. Důvodem cesty na rampu je ověření oprav a modifikací provedených po startu SLS. 17. srpna 7:00
Štítek ‘NASA’
PREFIRE si posvítí na ohřívání polárních oblastí
Agentura NASA oznámila, že k vynesení mise PREFIRE (Polar Radiant Energy in the Far-InfraRed Experiment), která si klade za cíl poskytnout výzkumníkům přesné údaje o energii, která na Zemi vstupuje a která ji opouští, vybrala americkou společnost Rocket Lab. Mise PREFIRE má pomoci zaplnit mezeru v našich znalostech o tom, jaké množství zemského tepla se ztrácí do vesmíru – především z Arktidy a Antarktidy. Rozbory dat z mise PREFIRE pomohou zpřesnit klimatické modely, poskytnou lepší představu o tom, jak oteplování ovlivní ztráta mořského ledu, tání ledovců a vzestup hladin. Zpřesnění klimatických modelů ve výsledku pomůže přesněji předvídat tyto dopady na intenzitu bouří i jejich četnost, ale i na záplavy či erozi pobřežních oblastí.
Amatérští astronomové mohou pomoci New Horizons
1. americká sonda New Horizons se ze své pozice pokusí na podzim pozorovat planety vnější Sluneční soustavy. Tým, který zodpovídá za misi, nyní zve amatérské astronomy, aby se k této akci připojili a reálně se zapojili do výzkumu vesmíru souběžným pozorováním obou ledových obrů – Uranu a Neptunu. V září by totiž měla sonda New Horizons zaměřit svou kvalitní barevnou kameru právě k těmto planetám a aby toho nebylo málo, stejný cíl si zvolí také Hubbleův teleskop. Unikátnost tohoto pozorování spočívá v tom, že se New Horizons nachází 8 miliard kilometrů od Země a je tedy až za oběžnými drahami těchto planet. Společné pozorování tak poskytne nové informace o atmosférách obou planet i o jejich energetické bilanci.
Gateway (srpen 2023)
V minulém dílu jsme mimo jiné informovali o dosaženém pokroku v integraci modulu pro posádku kosmické lodi Orion pro misi Artemis 3. Po dokončení svařování potrubí palivového systému a systému zabezpečení životních podmínek ECLSS přešla příprava do fáze ověřování těsnosti potrubí. Jim Free, přidružený administrátor ředitelství NASA pro vývoj průzkumných systémů, řekl na briefingu 8. srpna, že NASA má pro Artemis 3 stále formální datum startu v prosinci 2025 a vede k tomuto termínu všechny dodavatele. Současně ale monitoruje potenciální zpoždění v přípravě hardwaru…
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost 
Štítky: Artemis III, Artemis IV, Gateway, Gateway (seriál), Měsíc, NASA, Orion, SLS, SpaceX, Starship Kosmotýdeník 569 (8.8. – 13.8.)
Týden se vystřídal s dalším týdnem a je proto naprosto ideální chvíle si připomenout nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na unikátních CubeSatovou misi NASA, při které čtveřice družic zkouší složité autonomní lety a využívá výhody roje. V dalších tématech se můžete těšit na certifikaci navigačního terče, který byl umístěn na stupeň ICPS pro misi Artemisi II, start mise Luna-25 či zatím poslední let suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Artemis II, Artemis III, Galactic 02, ICPS, Kosmotýdeník, Luna-25, Měsíc, NASA, Sojuz 2-1B, Virgin Galactic, VSS Unity Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr
Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.
Další vědecký úlovek sondy InSight
Data, která na Zemi poslala americká sonda InSight, která přestala fungovat vloni v prosinci, přinesla nové podrobnosti o tom, jak rychle se Mars otáčí a také, jak se kolébá. Abychom byli přesní, vědci mohli díky těmto údajům provést historicky nejpřesnější měření rotace Marsu. Vůbec poprvé se jim také podařilo zaznamenat, jak se planeta kolébá vlivem „šplouchání“ (opravdu v hodně velkých uvozovkách) jejího roztaveného kovového jádra. Jejich objevy, které byly podrobně rozpracovány v nedávném vydání vědeckého časopisu Nature, vychází právě z měření prováděných landerem InSight, který 4 roky pracoval na povrchu Marsu, než mu během nadstavbové mise došla elektrická energie.
Starliner poletí s lidmi nejdříve v březnu
Na začátku června bylo oznámeno, že se start pilotované testovací mise lodi Starliner odkládá. NASA a Boeing tak reagovaly na výsledky společného zhodnocení příprav, ke kterému došlo na konci května. Bylo tedy jasné, že start neproběhne v původně plánovaném termínu okolo 21. července, ale konkrétní termín nikdo neznal. Zástupci NASA a Boeingu na telekonferenci pro novináře slíbili, že bližší informace poskytnou, jakmile bude něco k dispozici. Detaily jsme se dozvěděli 7. srpna, když ve 20:00 našeho času začala tisková konference, které se zúčastnili Steve Stich manažer NASA pro program CCP (Commercial Crew Program), Joel Montalbano, manažer NASA pro program stanice ISS a Mark Nappi, viceprezident a programový manažer projektu CST-100 Starliner z firmy Boeing.
Curiosity slaví 11 let na Marsu
Psal se 6. srpen roku 2012, když mise Mars Science Laboratory tvořená novým vozítkem Curiosity oficiálně začala – zmíněný rover totiž úspěšně dosedl na povrch Marsu díky premiérovému použití inovativní metody zvané skycrane. Místo přistání roveru Curiosity bylo u úpatí hory Mount Sharp (oficiální název zní Aolis Mons) v kráteru Gale starém 3,5 miliardy let, ve kterém se mělo podle vědců nacházet dávné jezero. V průběhu dalších 11 let rover tento kráter pečlivě prozkoumal, když sbíral údaje o zdejším regolitu, formacích kamenů, počasí a mnoha dalších věcech. V září 2014 (po prozkoumání širšího okolí místa přistání nazvaného Aeolis Palus a dokončení osmikilometrového přesunu k úpatí Mount Sharp) začal rover Curiosity svou vyjížďku po svahu hory, která dominuje zdejší oblasti. Díky tomu mohl při své misi nasbírat důkazy pro vědecké objevy, které navždy změnily planetární výzkum i astrobiologii.
Kosmotýdeník 568 (31.7. – 7.8.)
Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout ty nejzajímavější události kosmonautiky, které se v týdnu udály. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na posuny data startu pilotované mise Crew-7, která se potýká s vytížeností rampy 39A na Floridě. V dalších tématech zamíříme třeba na Mars, kde vrtulníček Ingenuity uskutečnil další dva lety, anebo se podíváme na přípravy startu ruské lunární mise Luna-24. Připomeneme si také poslední start rakety Antares 230+. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Antares 230, Crew-7, Falcon 9, Falcon Heavy, Ingenuity, JPL, Kosmotýdeník, Luna-25, Mars, NASA, Perseverance 
Nahrávání ...