Štítek ‘NASA’

Cesta k lepšímu přistání na Měsíci

NASA se dlouhodobě snaží spolupracovat s různými soukromými firmami na různých úkolech – kromě jiného i na zajištění pokročilé navigace a možností přistání pro budoucí lunární mise. Nedávno například proběhla zkouška softwaru od NASA společně s navigačním systémem, který vytvořila firma Blue Origin. Během testu inženýři rozběhli v reálném čase simulaci přistání u jižního pólu Měsíce. Ukázalo se, že software od agentury byl správně integrován s navigačním systémem BlueNav-L od Blue Origin. Tato zkouška ukázala schopnost zpracovávat v reálném čase snímky za účelem identifikace geografických útvarů na povrchu Měsíce – byť při zkoušce pouze simulovaném. Díky tomu systém poskytuje landeru velmi přesné informace o jeho pozici.

Zkouška malého vozítka pro Měsíc

Výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě nedávno vložili malé robotické vozítko do 120 tun těžké komory naplněné prachem a kameny, které simulují lunární regolit. Čtyřkolové vozítko CubeRover přejíždělo přes duny tvořené ostrým prachem, otáčelo se na místě a zkoušelo jezdit nahoru a dolů po prudkém svahu, který byl vytvořen v laboratoři GMRO (Granular Mechanics and Regolith Operations). Celkově vozítko provedlo více než 150 testů mobility. Tvůrce roveru, firma Astrobotic Technology z Pittsburghu spolupracovala s týmem Swamp Works z Kennedyho střediska. Spolupráce se zaměřila především na manévrovatelnost vozítka a to, jak zajistit správné fungování senzorů, motorů a dalších systémů v prašném prostředí.

Kosmotýdeník 432 (21.12. – 27.12.)

Čtyř stý třicátý druhý Kosmotýdeník se stane posledním v tomto roce. Nicméně ani sváteční čas a období Vánoc nezanechalo kosmonautiku v ležérním nic nedělání a pojídání cukroví. Naopak! V hlavním tématu se proto podíváme na aktuální stav testování prototypů lodi Starship i na stavbu prvního exempláře nosiče Super Heavy. Podíváme se i na to, kdy by se mohla vznést Starship SN-9 a jak budou následovat další exempláře. V dalších tématech nahlédneme pod sukni evropského servisního modulu, nahlédneme na palubu a zhodnotíme, jak se slavily Vánoce na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na to, jak poprvé letěla nová čínská raketa CZ-8. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení, hezkou neděli a dobrý vstup do nového roku.

Nejnovější floridská rampa je připravena

V roce 2016 začalo plánování malého vzletového komplexu na Kennedyho kosmickém středisku, který měl sloužit různým uživatelům. Nyní se tento návrh podařilo převést do skutečnosti – komplex určený pro malé a střední nosiče je připraven na vstup do služby. Celá věc je unikátní v tom, že od 60. let minulého století jde o první nově vzniklou rampu na Kennedyho středisku. Zatím byly jako poslední vytvořeny obří rampy LC-39A a B, ze kterých startovaly rakety Saturn IB a V, raketoplány, Ares I-X, Falcon 9 a Falcon Heavy. Oproti těmto rampám je komplex 48 vskutku trpasličí.

Ultračistá pouzdra na vzorky z Marsu

Pod pojmem technický zázrak si můžeme představit každý něco jiného. Většinou se však shodneme na tom, že věc s takovým označením musí být chytře vymyšlená, pečlivě vyrobená a perfektně plnit své úkoly. Většinou si však také řekneme, že zázrak techniky musí být něco velkého a hodně složitého. Dnes Vás seznámíme s jedním takovým zázrakem techniky – jeho malé rozměry tomu sice neodpovídají, ale z hlediska designu a výroby jde opravdu o špičku svého druhu. Řeč bude o pouzdrech na vzorky, která letí na palubě roveru Perseverance k Marsu. Tato pouzdra musí být v první řadě dokonale pevná, aby vzorky z Marsu dorazily na Zemi absolutně nepoškozené. Ale to není jediný požadavek.

Gateway (prosinec 2020)

Vizualizace zárodku stanice Gateway.

V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.

Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2020)

Před instalací centrálního stupně budou sestaveny oba postranní boostery

Po dokončení testů s inertními neletovými díly pathfinderu vzletového stupně SRB byla mobilní vypouštěcí plošina 20. října vyvezena z montážní haly VAB na rampu LC-39B. O tomto dříve neplánovaném vývozu bylo rozhodnuto díky časové rezervě, která vznikla z důvodu skluzu posledních dvou testů série Green Run centrálního stupně SLS na Stennisově středisku. Na rampě LC-39B byly procvičeny předstartovní činnosti včetně simulovaného odpočítávání. Po deseti dnech byla plošina vrácena zpět do haly.

Kosmotýdeník 431 (14.12. – 20.12.)

Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

3 hlavní poznatky od mise InSight

Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.

Známe tři členy mise Crew-3

ESA a NASA dnes oznámily, že na podzim 2021 mají na misi Crew-3 vyrazit Matthias Maurer (ESA), Raja Chari a Thomas Marshburn (oba USA). Čtvrté jméno neznáme. 14. prosince 17:00