SLI
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě. Jednou z těchto institucí, která se zapojila je i Hvězdárna a planetárium Brno. Přednášejícím však tentokrát nebude jediný člověk, nýbrž rovnou tři. Tím prvním je popularizátor astronomie Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník Hvězdárny a planetária Brno, který zároveň i učí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Druhým přednášejícím je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Ing. Tomáš Přibyl. Posledním přednášejícím je český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu.
Na zasedání Rady ESA na ministerské úrovni v Brémách bylo rozhodnuto, že se na lunární mise vydají nejprve astronauti z Francie, Itálie a Německa. Bylo rozhodnuto, že jako první se na misi vydá zástupce našich západních sousedů.
Společnost Impulse Space je inovativní startup založený dlouholetým pracovníkem SpaceX, Tomem Muellerem. Firma nedávno představila své plány na nový lunární lander, který by měl být schopen dopravit až tři tuny nákladu na povrch Měsíce. Toto oznámení klade důraz na zájem firmy zaplnit „kritickou mezeru“ ve schopnostech lunárních landerů. Firma věří, že se díky tomu stane klíčovým hráčem v sílícím komerčním kosmickém závodě. Mueller, známý jako architekt motoru Merlin společnosti SpaceX, založil společnost Impulse Space, aby se zabýval výzvami v oblasti mobility v kosmickém prostoru.
Čandraján-2 se trochu neprávem považuje za neúspěšnou misi, přitom selhala jen část sondy. Konkrétně se nepovedlo přistát na povrchu v jižní části, asi 600 km od jižního měsíčního pólu. Přesto, že výsadek nevyšel tak orbiter úspěšně obíhá okolo Měsíce a provádí užitečnou vědu. Sonda má velmi kvalitní kameru a známe jsou například fotografie míst přistání z misí Apollo nebo zachycení následovníka – tedy modul Čandraján-3 po úspěšném dosednutí nebo fotografie japonského landeru SLIM, který v roce 2024 skončil vzhůru nohama poblíž kráteru Shioli. Nejnověji se indičtí vědci pochlubily pozorováním účinku sluneční erupce v interakci s Měsícem. Faktem je, že se indická kosmická agentura ISRO výsledky bohužel zatím moc nechlubí o to více podobné zprávy potěší.
Pokud nedojde k vážným problémům při misi Artemis II, lze očekávat, že další SLS a Orion budou k dispozici pro Artemis III s přistáním na Měsíci dřív než CZ-10 a Mengzhou. Letošní informace o přípravě lunárního landeru Starship jsou však znepokojivé. Také o pokroku na lunárních skafandrech AxEMU je málo informací. Zvyšuje se riziko, že američtí astronauti budou i v době 60. výročí Apolla 11 umisťovat vlajku jen v bazénu ve výcvikovém zařízení Neutral Buyoancy Laboratory a další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Politické vedení NASA se ve snaze vyvrátit rostoucí obavy ze zpoždění omezuje na vyjádření, že vítězství v novém závodě o Měsíc je nejdůležitější prioritou NASA, Artemis III poletí v roce 2027 a Spojené státy závod o Měsíc nad Čínou vyhrají. Není přitom ochotno veřejně uznat, že tento termín je nerealistický.
Další víkend a tedy i celý týden směřuje ke svému konci. Ale ještě než se s nimi za 12 hodin rozloučíme, musíme si zrekapitulovat, co nám uplynulých 7 dnů přineslo na poli kosmonautiky. Kromě souhrnu již vydaných článků se můžete těšit i na tradiční rubriky jako je video a foto týdne, či na hlavní téma. V něm bude řeč o lunárním roveru VIPER, který v posledních letech zažívá skutečně velmi turbulentní změny. Kromě toho se podíváme i na návrat kabiny z mise Bion-M2, testy Starship S38, nebo na evropský demonstrátor Themis pro zkoušky motorického přistávání. Tak vzhůru na to!
V Lucembursku sídlící společnost ispace-Europe dokončila zhodnocení definice lunární mise MAGPIE (Mission for Advanced Geophysics and Polar Ice Exploration = Mise pro pokroky v geofyzice a průzkumu polárního ledu) od Evropské kosmické agentury. Tato mise je navržena k pátrání po vodním ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Bude také mapovat distribuci vodíku a studovat geologickou historii oblasti. Podle ispace-EUROPE je start MAGPIE momentálně plánován na rok 2028, ačkoliv přesná časová osa bude záviset na schválení dalšího financování.
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Gennadij Krasnikov, prezident Ruské akademie věd se pro portál iz.ru rozpovídal o financích na ruskou kosmonautiku, o plánech na robotické rovery, či o přistání na Venuši. Poslat na oběžnou dráhu novou družici pro biologické výzkumy, rover na Měsíc, či automatickou sondu k Venuši, ale i pátrat po životě ve vesmíru. Takové plány jsou předpokládány ve federálním plánu kosmické vědy do roku 2036. Rozhovor s Krasnikovem probíhal v době, krátce po startu družice Bion-M2. Vědec také uvedl, že průzkum Měsíce bude probíhat za pomoci robotických průzkumníků. Příslušný program připravuje Vesmírná rada RAS. V průběhu tohoto desetiletí mají ruští odborníci vypustit šest lunárních misí, dvě astrofyzikální observatoře a dvě vědecká zařízení pro studium Slunce a kosmického počasí, jednu automatickou meziplanetární stanici a alespoň jednu novou biologickou družici. Společná agentura Ruské akademie věd a Roskosmosu bude sledovat termíny kosmických projektů.
NASA se připravuje na návrat svých astronautů na Měsíc – už v rámci mise Artemis III by měli přistát vůbec poprvé u jižního pólu Měsíce. Vědci proto pracují na metodách, jak určit četnost měsícotřesení v okolí tamních aktivních zlomů. Jedná se o praskliny v měsíční kůře, které naznačují, že se Měsíc pomalu scvrkává, jak jeho interiér pomalu chladne. Kontrakce ze smršťování způsobují, že se zlomy náhle posunou, což vytváří otřesy. Mezi roky 1969 a 1977 fungovala na Měsíci síť seismometrů, které sem umístily výpravy programu Apollo. Tyto přístroje uložené na povrchu Měsíce zaznamenaly tisíce otřesů z měsícotřesení. Je potřeba říct, že měsícotřesení jsou vzácná, přičemž to nejsilnější mělo magnitudu zhruba 5,0 a došlo k němu blízko povrchu. Tyto otřesy jsou mnohem slabší než silná zemětřesení, která otřásají Zemí a mívají magnitudu i přes 7,0. Měsícotřesení tedy představují pro astronauty během misí trvajících jen pár dní pouze malé riziko. Ovšem jejich dlouhodobé účinky na povrchové útvary Měsíce mohou být výrazné. Na rozdíl od zemětřesení, která trvají desítky sekund až pár minut, měsícotřesení
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.