Štítek ‘Měsíc’

1731 gramů lunárního regolitu

Po převážení kontejneru sondy Chang’e 5 se ukázalo, že odebraný materiál má menší hustotu a tedy větší objem,než se čekalo. Jde bezpochyby o skvělý výsledek. 19. prosince 12:50

Po 44 letech máme na Zemi nové vzorky z Měsíce

22. srpna 1976 přistálo na Zemi návratové pouzdro sovětské sondy Luna 24. V jeho útrobách se ukrývalo 170,1 gramů vzorků povrchových a podpovrchových hornin. Program Luna měl připravené i další mise, ale v důsledku vysokých finančních nákladů byl koncem roku 1976 předčasně ukončen. Zájem lidí o Měsíc tak opadl a dlouhé desítky let na povrchu našeho průvodce nic měkce nepřistálo – jen občas se na jeho oběžnou dráhu vydala nějaká sonda. Až v prosinci 2013 zde měkce přistála čínská sonda Chang’e 3, která tak ukončila tuto pauzu. A čekání na nové vzorky z Měsíce ukončila o 7 let později další čínská sonda – Chang’e 5 – její návratové pouzdro se vzorky přistálo na Zemi 16. prosince večer našeho času.

Pouzdro Chang’e 5 přistálo

Máme potvrzené dosednutí návratového pouzdra se vzorky lunárních hornin v prefektuře Wu-lan-čcha-pu ve Vnitřním Mongolsku. 16. prosince 19:20

Tým Artemis

Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.

Plán NASA na vědecké využití Artemis III

Americká kosmická agentura identifikovala vědecké priority, na které by se měla zaměřit mise Artemis III. V jejím rámci by měla na měsíci přistát také první žena a start je zatím stále oficiálně plánován na rok 2024. Tým pro definování vědy při misi Artemis III tvoří zaměstnanci federálních agentur a konzultanti se specializací na průzkum Měsíce. Tento tým se začal scházet v září, aby přesvědčivě definoval dosažitelné vědecké cíle pro všechny aspekty mise Artemis III, včetně strategií pro odběr vzorků, povrchového průzkumu a doručitelných experimentů.

Kosmotýdeník 429 (30.11. – 6.12.)

Pouzdro mise Hayabusa-2 s drahocennými vzorky z planetky Bennu

Jen v málokterém týdnu se toho ohledně kosmonautiky děje tolik, jako právě v tom, který právě minul! Pojďte se v pravidelném souhrnu nejzajímavějšího kosmonautického dění ohlédnout za všemi těmi výjimečnými událostmi. Asi nikoho nepřekvapí, že hlavním tématem Kosmotýdeníku bude úspěšně přistání návratového pouzdra mise Hayabusa-2, které přivezlo zatím neznámé množství vzorků z planetky Ryugu. Budeme se však věnovat i dění u Měsíce, kde se na oběžné dráze našeho nejbližšího přirozeného souputníka úspěšně setkaly obě části sondy Chnag’e-5. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Víc hlav (vlastně počítačů) víc ví

Pokud by se nějaký šikovný kutil pustil do rozebírání robotického vysavače, samořiditelného auta nebo dokonce marsovského vozítka (což prý NASA rozhodně nedoporučuje!), našel by velké množství procesorů, které s pomocí příslušného softwaru fungují jako „mozek“ tohoto robota. Tyto robotické mozky zajišťují veškeré pohyby a činnosti stroje, ale chystaný americký lunární rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) určený k pátrání po vodním ledu bude mít jako první v historii své „mozky“ rozdělené do dvou částí.

Identifikace míst přistání Lun 16, 20, 23 a 24 na povrchu Měsíce

Takto měla vypadat Luna 15 po případném přistání na Měsíci.

V době, kdy má čínská sonda Chang’e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO. Rusko uskutečnilo několik úspěšných a několik neúspěšných pokusů o přistání automatů, které by dopravily vzorky měsíčních hornin do pozemských laboratoří. Prvním neúspěšným byla Luna 15, která po selhání tvrdě dopadla na měsíční povrch v Moři krizí (Mare Crisium) 21. července 1969 v době, kdy probíhala mise Apolla 11. Prvním plně úspěšným pokusem byla Luna 16. Ta přistála dne 20. září 1970 v Moři Hojnosti (Mare Fecundítatis), návratové pouzdro se vzorky měsíčních hornin pak přistálo na Zemi 24. září 1970.

SLEDUJEME: Přistání čínské mise Chang’e 5

Hned v první prosincový den nás čeká jeden z nejzajímavějších momentů letošního roku. Na Měsíci by totiž měla přistát čínská sonda Chang’e 5, která zde odebere vzorky určené k dopravě na Zemi. Nepůjde přitom jen o povrchový materiál, ale i o vzorky odebrané jádrovým vrtákem možná až z dvoumetrové hloubky. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který poběží zhruba pět dní – bude pokrývat fázi přistávání, povrchových činností, startem vzletové části, která opustí povrch, spojení s orbitálním úsekem, přenos vzorků a skončí oddělením vzletového modulu. Díky tomu, že bude článek připnutý na nejvyšší pozici našeho webu, budou mít čtenáři vždy aktuální informace na jednom místě, aniž by museli cokoliv hledat.

Chang’e 5 je rozdělena

Zpravodajská agentura Xinhua uvedla, že 29. listopadu ve 21:40 SEČ došlo k rozdělení sondy Chang’e 5 a obě části zatím zůstávají na oběžné dráze Měsíce. 30. listopadu 3:10