sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Starship S40 je vlečena do přístavu lodí NORMAND RANGER, kterou můžete sledovat na aplikacích určených k monitorování pohybu lodí.
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.
Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vývoj fotovoltaických panelů, které slouží Hubbleovu kosmickému dalekohledu jakožto primární zdroj elektrické energie, nebyl vůbec jednoduchý. Do celého postupu zasahovaly nové poznatky o vlivu kosmického prostředí na techniku, ale i odklady způsobené mnoha různými důvody. Na oběžné dráze se navíc ukázalo, že ačkoliv se očekávalo zvolená konstrukce zabrání vzniku nežádoucích vibrací, tak se tak nakonec nestalo. Původní panely proto bylo potřeba vyměnit už při první servisní misi.
Bez zdroje elektrické energie by palubní systémy Hubbleova kosmického dalekohledu nefungovaly. Primárním zdrojem energie této observatoře jsou dva fotovoltaické panely. Už od počátku návrhové fáze se počítalo s tím, že panely bude potřeba pravidelně kontrolovat a v případě potřeby proběhne jejich výměna. S tím, jak odborníci získávali zkušenosti, se ukázalo, že první výměna bude muset proběhnout ještě před startem. Původní design byl totiž mimořádně náchylný k erozi vlivem atomárního kyslíku, který se vyskytuje na oběžné dráze.
Předešlé díly naší minisérie věnované Hubbleovu kosmickému teleskopu se věnovaly metodám, s pomocí kterých teleskop velmi přesně určuje svou orientaci v prostoru a její případné změny. Jenže pouze znalost orientace v prostoru sama o sobě nestačí. Teleskop se občas potřebuje otočit nějakým směrem, aby mohl provádět pozorování jiného objektu. Stejně tak musí provádět korekce, aby po dobu pozorování udržel sledovaný objekt v zorném poli. Ke změně orientace nepoužívá pohonné látky, ale tzv. silové setrvačníky RWA.
V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali čtyřem z pěti elementů, které zajišťují sběr informací o orientaci dalekohledu. Nyní si posvítíme i na poslední prvek, který tyto informace sbírá – čekají nás měřicí gyroskopy RSU (Rate Sensing Unit), které jsou po dvojici sdruženy v jednotce RGA (Rate Gyro Assembly). Tyto gyroskopy jsou překvapivě malé a přitom mimořádně přesné. V době svého vzniku se řadily na technologický vrchol.
Dnes si posvítíme na systém, díky kterému může legendární Hubbleův teleskop provádět smysluplná vědecká pozorování. Řeč bude o systému PCS (Pointing Control Subsystem), tedy souboru vybavení, které se stará o přesnou orientaci HST a jeho precizní nasměrování k pozorovanému objektu. Dnes bude řeč o senzorech, které sledují, jak je Hubbleův kosmický dalekohled orientován v prostoru. Tyto údaje pak řídící počítač teleskopu využívá k případným korekcím, které vykonávají silové složky, ale o těch zatím ještě mluvit nebudeme.
Systém SIC&DH na Hubbleově teleskopu pomáhá s řízením a koordinací vědeckých přístrojů, ale i s distribucí dat určených k přenosu na Zemi. Kromě toho tvoří jakýsi most mezi vědeckou aparaturou a hlavním řídícím počítačem celého Hubbleova kosmického dalekohledu. Palubní datová úložiště slouží k ukládání vědeckých i provozních údajů. Také tento systém se dočkal modernizace, díky které se zvýšila jeho kapacita a změna přinesla i další výhody.
Výpočetní technika udělala v devadesátých letech 20. století a v prvních letech 21. století ohromný pokrok. Proto také NASA sáhla k výrazné modernizaci mozku své legendární kosmické observatoře – Hubbleova teleskopu. Jeho původní řídící počítač byl modernizován a upravován během servisních misí amerických raketoplánů. Postupně tak díky pokrokům ve výpočetní technice rostla jak rychlost jeho výpočtů, tak i kapacita paměti RAM.
Bez komunikačního systému by Hubbleův kosmický dalekohled nebyl schopen přijímat pokyny z řídícího střediska a opačným směrem by nemohly putovat výsledky vědeckých pozorování ani telemetrie. Hubbleův teleskop je proto vybaven anténami a vysílači, které zajišťují obousměrnou komunikaci. Jednotlivé prvky komunikačního systému mají odlišné vlastnosti a proto se používají k odlišným účelům – jiné požadavky jsou kladeny na odesílání velkých objemů vědeckých dat a jiné pro změnu na přijímání pokynů.
Tepelná pohoda je jedním ze základních předpokladů úspěšného fungování umělých kosmických objektů. Dvojnásobně to pak platí u tak citlivého zařízení, jakým je Hubbleův kosmický dalekohled. Z hlediska tepelné izolace se inženýrům povedlo navrhnout velmi dobrý design, avšak při servisních misích amerických raketoplánů se ukázalo, že vícevrstvá tepelná izolace se na některých místech trhá a praská. Naštěstí je celý termoregulační systém Hubbleova kosmického dalekohledu vhodně naddimenzovaný.
Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
