křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

ICEYE

Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.

Solární energie

Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.

FCC

Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.

ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Blue Origin

Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: hst
VT_2023_22

Vesmírná technika: Zadní část Hubbleova kosmického teleskopu

Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.

VT_2023_21

Vesmírná technika: Základní představení konstrukce Hubbleova teleskopu

Po několika dílech, které se věnovaly složité historii vývoje ikonicky známé kosmické observatoře se konečně dostáváme k technickému popisu Hubbleova kosmického teleskopu, jak vypadal v době, kdy byl dopraven na oběžnou dráhu. V dnešním díle se seznámíme se základními rozměry observatoře, určíme si jeho základní orientaci a popíšeme si přední část teleskopu včetně sklopného krytu apertury či tubusu dalekohledu.

Když legendární teleskopy spojí své síly

Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.

VT_2023_20

Vesmírná technika: Vypuštění Hubbleova kosmického teleskopu

Mise STS-31 raketoplánu Discovery, která odstartovala 24. dubna 1990, měla mimořádný úkol – dopravit na oběžnou dráhu Hubbleův kosmický dalekohled, do kterého vkládali velké naděje mnozí astronomové z celého světa. Oproti původním plánům se start musel několikrát z různých důvodů posunout, ale nakonec se vše podařilo a teleskop mohl vyrazit vstříc oběžné dráze. Posádka této jedinečné mise byla sice pouze pětičlenná, ale zato velmi zkušená – nenašli bychom v ní ani jediného nováčka.

VT_2023_19

Vesmírná technika: Kontrakty na výrobu Hubbleova teleskopu

Aby se projekt velkého kosmického teleskopu začal zhmotňovat a opustil fázi snů a vizí, bylo potřeba uzavřít celou řadu kontraktů s firmami, které zajistí výrobu jednotlivých dílů. Jako poměrně kontroverzní se nakonec ukázal výběr společnosti Perkin-Elmer Corporation, která měla postavit optickou soustavu teleskopu. S firmou však byly problémy – od technických až po finanční. Značnou překážku představovaly také zásahy Pentagonu, který se obával vyzrazení utajovaných skutečností, protože firma Perkin-Elmer vyráběla i fotoprůzkumné družice pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.

Vesmírná technika: Evropská účast na Hubbleově teleskopu

Ačkoliv většina lidí má legendární Hubbleův kosmický dalekohled spojený s NASA a americkými raketoplány, faktem je, že na jeho vývoji, stavbě a provozu se nezanedbatelnou měrou podíleli také experti z Evropské kosmické agentury ESA. Dnešní díl Vesmírné techniky z minisérie věnované Hubbleovu teleskopu, se proto zaměří právě na evropský podíl v celém projektu s hlavním důrazem na kameru FOC (Faint Object Camera).

VT_2023_17

Vesmírná technika: Finalizace projektu teleskopu LST

V průběhu 70. let 20. století byl projekt Velkého kosmického dalekohledu LST několikrát revidován. Vzhledem k postupnému bobtnání nákladů na jeho vývoj bylo rozhodnuto o zmenšení průměru jeho primárního zrcadla a vyškrtnuty byly i náročné servisní mise, při kterých by se dalekohled vracel na Zemi. Změn však bylo mnohem více – přibylo systémů, které je možné opravovat na oběžné dráze, a změnil se i počet vědeckých přístrojů. Projekt LST se tak stále více přibližoval designu, který známe u Hubbleova teleskopu.

VT_2023_14

Vesmírná technika: Návrh teleskopu LST – předobrazu Hubbleova teleskopu

Návrh teleskopu LST (Large Space Telescope) se v roce 1972 dočkal dokončení vývojové fáze A, která představila předběžný design dalekohledu, časový a finanční plán jeho stavby a identifikovala také nutné kritické technologie. Projekt LST položil základy, na kterých později vznikl legendární Hubbleův teleskop – kromě rozměrů se oba projekty podobaly i preferovaným použitím amerického raketoplánu, který neměl sloužit jen pro vynesení teleskopu, ale i pro jeho opravy a modernizační úpravy. U LST se však analyzovaly také možnosti záložního řešení v podobě vynesení nosnou raketou Titan 3E.

VT_2023_13

Vesmírná technika: Large Space Telescope, předobraz Hubbleova teleskopu

V rámci vývoje se experti i přes značné komplikace postupně propracovali k návrhu Velkého kosmického dalekohledu, který se tak i jmenoval – Large Space Telescope (LST). Klacky pod nohy však tentokrát ani tak neházela technika jako spíše finance, konkrétně jejich nedostatek. Přes tyto komplikace se však i přesto podařilo tuto atraktivní myšlenku prosadit a studie vytvořené pro projekt LST tak v zásadě položily základy, na kterých později vyrostl nám dobře známý Hubbleův kosmický teleskop.

VT_2023_12

Vesmírná technika: Slepé uličky projektů kosmických teleskopů LOT a MOT

Vědci, kteří již mohli vycházet z technického pokroku na poli kosmické techniky, začali tyto nově nabyté poznatky integrovat do nových smělých plánů. Došlo samozřejmě i na velké kosmické teleskopy, u kterých se počítalo s návštěvami astronautů za účelem oprav či modernizace. Ve hře byla také možnost připojování teleskopu ke kosmické stanice MORL, na které by se astronauti postarali o servis kosmické observatoře. Nakonec se však tyto projekty nerealizovaly. Přesto sehrály důležitou roli na cestě vstříc Hubbleovu kosmickému teleskopu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.