Starfish Space
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Maďarský dodavatel obranných a vesmírných technologií 4iG oznámil uzavření dohod se společnostmi L3Harris a Apex na výrobu obranných systémů a družic.
Společnost Seagate Space Corporation dnes oznámila memorandum o porozumění (MOU) se společností Firefly Aerospace o spolupráci na vývoji pobřežní startovací platformy, která umožní start rakety Firefly Alpha z moře.
Španělský startup FOSSA Systems, výrobce malých družic, se po získání lokálního partnera v Japonsku prosazuje na japonský trh s obranným průmyslem.
Pentagon udělil společnosti RTX modifikaci kontraktu v hodnotě 45,3 milionu dolarů na podporu pozemních operací amerických vojenských družic GPS, a to i přesto, že úředníci zvažují omezení problémového programu Next Generation Operational Control System.
Společnost Phantom Space získala dodavatele termálně používaného hardwaru pro družice Thermal Management Technologies (TMT), aby podpořila rozvoj své plánované konstelace orbitálních datových center Phantom Cloud.
NASA zastavila práce na druhé mobilní startovací plošině ML-2 určené pro modernizovanou verzi systému Space Launch System, který agentura již neplánuje vyvíjet.
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud bychom si udělali seznam nejočekávanějších evropských vědeckých kosmických misí, které mají startovat nejbližších pěti letech, téměř jistě by mezi nimi nechyběl projekt RAMSES. Ten konstrukčně vychází z evropské mise Hera, která na konci letošního roku dorazí ke svému cíli. RAMSES má také studovat planetku, konkrétně tu se jménem Apophis, která se v roce 2029 přiblíží k Zemi více, než ke se nacházejí geostacionární družice. Vzhledem ke konstrukční podobnosti se zmíněnou sondou Hera je logické, že ESA využívá pro misi RAMSES osvědčené dodavaele. A to se týká i České republiky – na misi Hera se podílely společnosti OHB Czech Space a G. L. Electronic. Zapojilo se také VUT. Před pár dny na Facebooku oznámila firma G. L. Electronic, že podepsala dohodu s firmou OHB Italia S.p.A. na realizaci kabelových svazků pro projekt RAMSES! „Jedná se o komplexní výrobu a elektrické testy kabelových svazků DC/DC a CPS, včetně mock-up, na kterém budou všechny naše kabely montovány a důkladně zkontrolovány,“ uvedla firma na sociální síti a dodala: „Tento krok znamená, že se naše společnost
Jak jsem minule slíbil, po výběru sedmé vědecké mise střední třídy Evropské kosmické agentury (M7) se podíváme i na výběr osmé vědecké mise této třídy (M8). Na rozdíl od M7, kde je výběr už ve fázi finále, a ještě letos by se mělo rozhodnout, která ze tří misí poletí, výběr M8 je na samém počátku. Dnešní článek proto bude sloužit jako základ pro další článek, k němuž se dostaneme za pár let až výběr pokročí.
Ve čtvrtek 12. února bychom se měli konečně dočkat prvního startu rakety Ariane 6 v její plnohodnotné konfiguraci. To znamená, že bude vybavena již čtyřmi urychlovacími stupni P120C, které se mimo jiné používají jakožto první stupně raket Vega-C. Aby byla sestava kompletní, bude poprvé využit i prodloužený aerodynamický kryt. Náklad při tomto startu tvoří dvaatřicet družic pro konstelaci Amazon Leo, dříve známou pod jménem Kuiper, jejímž primárním úkolem je zajistit vysokorychlostní připojení k internetu. Start se uskuteční ze startovní rampy ELA-4 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Evropská kosmická agentura schválila výběr primárního dodavatele metorologické mise Aeolus-2 a připravuje se na uzavření počáteční zakázky v hodnotě 70 milionů eur, aby mohla zahájit další fázi jejího vývoje. Mise Aeolus-2 je plánována jako nástupce původní mise Aeolus, která byla postavena firmou Airbus a po veleúspěšné službě zanikla v atmosféře v roce 2023. Nová mise je vyvíjena pod hlavičkou programu European Polar System agentury EUMETSAT ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA. Jejím cílem má být poskytování měření větru s vysokým rozlišením, které by pomohlo předpovědím počasí.
Když družice postupně opustí oběžnou dráhu, nespadnou většinou v jednom kuse na zemský povrch. Během průchodu hustými vrstvami atmosféry totiž z většiny shoří vlivem tření a stlačování atmosféry. Vědecká data o procesu návratu tělesa do atmosféry je urgentně vyžadována, aby bylo možné navrhovat budoucí družice pro rychlé, bezpečné a udržitelné zániky na konci jejich mise, čímž se sníží riziko jak pro povrch Země, tak pro kosmický prostor. Evropská kosmická agentura úspěšně domanévrovala zbývající dvě družice Cluster tak, aby bylo jisté, že že zánik obou bude možné sledovat z letadla při jejich vstupech do atmosféry, ke kterým má dojít 31. srpna a 1. září 2026.
Dnes Vám přinášíme časosběrné video, které zachycuje, jak probíhalo skládání spodní části prvního exempláře rakety Ariane 64. Nejnovější evropská raketa pro přepravu těžkých nákladů, Ariane 6 zatím letěla pětkrát a pokaždé byla využita její varianta Ariane 62 s dvojicí pomocných stupňů na tuhé pohonné látky. Rakety Ariane 6 jsou však navrženy tak, aby bylo možné podle potřeb konkrétní mise (hmotnosti nákladu, či náročnosti cílové oběžné dráhy) vybrat nejvhodnější konfiguraci nosiče. Je totiž navržená tak, aby poskytovala velký výkon a flexibilitu za nižší cenu než její předchůdkyně. Tato raketa poskytuje Evropě větší efektivitu a zajišťuje přístup do kosmického prostoru, což umožňuje realizovat všechny typy misí, od průzkumu přes navigaci, vědu až po komunikaci. Nyní přichází na scénu první exemplář Ariane 64, těžké verze Ariane 6, která je vybavena čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky.
První snímky z družice Meteosat Third Generation-Sounder 1 byly představeny na Evropské vědecké konferenci v Bruselu a ukázaly, jak tato mise poskytuje data o teplotě a vlhkosti pro přesnější předpovědi počasí nad Evropou a severní Afrikou. Snímky z družice MTG-S1 zachycují celý zemský disk při pohledu z geostacionární dráhy ve výšce zhruba 36 000 kilometrů nad zemským povrchem. Fotky samotné byly pořízeny 15. listopadu 2025 s pomocí palubního infračerveného sondážního přístroje. Níže přiloženém „teplotním“ snímku použil infračervený sondážní přístroj dlouhovlnný infračervený kanál, který měřil teplotu povrchu Země i teplotu v horní části mraků. Tmavě červená barva odpovídá vysokým teplotám, zejména na teplejších površích země, zatímco modrá barva odpovídá nižším teplotám, typicky v horní části mraků. Jak by se dalo očekávat, většina nejteplejších (tmavě červených) oblastí na tomto snímku se nachází na území Afriky a Jižní Ameriky. V horní části středu snímku je jasně vidět tmavě červený obrys pobřeží západní Afriky se Zeleným mysem, který je domovem hlavního města Senegalu, Dakaru. U spodního pravého okraje snímku můžeme vidět západní pobřeží Namibie a Jihoafrické republiky, které mají červenou barvu pozorovatelnou
Inženýři a vědci z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu v lednu 2026 dokončili zkoušky druhé časné verze klíčového prvku chystané mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Pokud jste o této misi ještě neslyšeli, vězte, že se jedná o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a její americké kolegyně NASA. V rámci mise LISA mají být s pomocí laserů detekovány gravitační vlny, chvění pomyslných vláken časoprostoru. Zmíněné testy se týkaly frekvenčního referenčního systému, který dodala společnost BAE Systems. Jeho úkolem bude řídit lasery spojující tři družice mise LISA. Tyto lasery musí být správně vyladěny, aby mohly provádět extrémně přesná měření na biliontinu metru, nebo chcete-li pikometr. Na náhledovém obrázku článku vidíme prototyp laserového optického modulu mise LISA, který ležel na stole po testování v Goddardově kosmickém středisku v květnu 2025. Menší krabička vpravo je laserový elektronický modul. Každá ze tří kosmických sond mise LISA bude vybavena laserovým systémem s frekvenčním referenčním systémem a šesti laserovými hlavami.
Inovativní družice Biomass od Evropské kosmické agentury je nyní již plně uvedená do provozu a otevírá volný přístup k masivnímu novému proudu dat, která slibují pokrok v našem chápání dynamiky lesů a jejich role v regulaci globálního uhlíkového cyklu. Družice Biomass, vypuštěná v dubnu 2025, patří do programu Earth Explorer Evropské kosmické agentury. Nyní již poskytuje bezkonkurenční pohled do procesů, jak se lesy na celém světě mění a kolik uhlíku v sobě vážou. Jedná se o vůbec první družici vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu P, jehož vlny mohou proniknout hustým příkrovem korun stromů a změřit množství dřevní biomasy v kmenech a silných větvích, kde se ukládá většina uhlíku.
Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.