sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-179)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Deep Space Network

Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.

Look Up

Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.

PiLogic

Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.

Copernicus

Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Observatoř Plato prošla testy ve vakuové komoře

Mise Plato od Evropské kosmické agentury úspěšně dokončila sérii drsných testů v podmínkách napodobujících kosmické prostředí. Díky tomuto úspěchu je observatoř stále na správném kursu ke startu na počátku roku 2027, aby mohla zahájit své pátrání po kamenných exoplanetách. Plato opustila komoru LSS (Large Space Simulator) v technologickém středisku ESTEC Evropské kosmické agentury, kde podstoupila první seznámení s kosmickým prostorem. V rámci vesmírných projektů je „testování za letu“ mantrou každého inženýra. Před vypuštěním sondy je proto nezbytné zkontrolovat všechny její funkce v podmínkách, které na ni čekají v kosmickém prostoru. A právě proto byla observatoř PLATO uložena do LSS. Jakmile začátkem března došlo k hermetickému utěsnění předního a horního krytu komory, silná čerpadla vysála z tohoto prostoru prakticky veškerý vzduch a vytvořila vakuum – prostředí miliardkrát řidší než běžný atmosférický tlak. Současně s tím začal v trubičkách na stěnách cirkulovat kapalný dusík, který reprezentoval chlad kosmického prostředí. Soubor výkonných topných těles, která jsou strategicky rozmístěny v LSS pak byl zapnut, aby napodoboval teplo ze Slunce dopadající na fotovoltaické panely observatoře a její sluneční štít.

Deník astronauta | 21 – Příprava a realizace kosmických misí

Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování.

ESA zahajuje další fázi projektu optické komunikace ve spolupráci s Kanadou

Data, na jejichž základě lze přijímat opatření, bude v budoucnu možné přijímat z kosmického prostoru během pár sekund. Pomohou tomu i pokroky Evropské kosmické agentury vstříc rychlejší a zabezpečené laserové komunikační síti HydRON (High‑thRoughput Optical Network). Na 41. kosmickém sympoziu v Colorado Springs byl kanadské firmě Kepler, která se specializuje na družicovou komunikaci, udělen kontrakt na vedení další fáze evoluce celého projektu. Projekt HydRON má za cíl umožnit přenosy dat v reálném čase mezi družicemi a pozemními stanicemi napříč různými oběžnými drahami. Zjednodušeně řečeno, chce rozšířit infrastrukturu kabelového internetu do kosmického prostoru. Namísto toho, aby se spoléhal na tradiční rádiové spoje a omezené kontakty pozemních stanic, má HydRON pro přenosy velkých objemů dat rychle a efektivně využívat laserovou technologii.

Zkoušky návratu Space Rideru s poškozeným štítem

Italské letecko-kosmické výzkumné středisko CIRA dokončilo klíčové zkoušky systému tepelné ochrany kosmické lodi Space Rider od Evropské kosmciké agentury. Testy prokázaly, že štít dokáže přečkat návrat do zemské atmosféry i v případě, že jej poškodily mikrometeoroidy či kosmická tříšť. Space Rider je osm metrů dlouhá znovupoužitelná kosmická loď navržená k dopravě nákladů na oběžnou dráhu. Jeho mise může trvat až dva měsíce, než se vrátí na Zemi. Firma Thales Alenia Space je hlavním dodavatelem návratového modulu a jako subdodavatele si zajistila právě CIRA. Tamní experti měli vyvinout a otestovat systém tepelné ochrany návratového modulu.

Kolem 20. června sjede Rosalind Franklinová na povrch Marsu

NASA zahájila přípravy na evropskou misi Rosalind Franklin k Marsu

NASA schválila, aby projekt ROSA (Rosalind Franklin Support and Augmentation) zahájil přípravy. To podtrhuje dlouhodobé partnerství americké agentury s evropskou ESA a její misí Rosalind Franklin. Právě ESA tuto misi vede a je zodpovědná třeba za její přeletový modul, přistávací platformu, ale i rover a jeho povrchové aktivity. Rosalind Franklin, která má startovat v roce 2028, bude prvním marsovským roverem, který bude pátrat po stopách dřívějšího, či současného života pod povrchem rudé planety. Projekt ROSA poskytne agentuře ESA potřebný hardware a služby pro podporu mise Rosalind Franklin, včetně služeb spojených se startem, motorů přistávací plošinu, či radioizotopová topná tělíska pro vnitřní systémy roveru. Projekt také zahrnuje specializovanou elektroniku a špičkový hmotnostní spektrometr pro analyzátor marsovských organických látek, který bude pátrat po základních stavebních kamenech života ve vzorcích nasbíraných v místě přistání roveru, marsovské lokalitě Oxia Planum.

Členové ESA i průmyslových firem se radují z přijetí prvního navigačního signálu programu Celeste.

Celeste funguje! ESA přijímá první navigační signály z nízké dráhy

Evropská kosmická agentura může slavit. Poprvé v historii evropských technologií se jí prostřednictvím programu Celeste podařilo přenést navigační signál z nízké oběžné dráhy. Jde tak o první významný úspěch mise, která byla vypuštěna letos 28. března. Ráno 8. dubna se týmy expertů z ESA i průmyslových firem sešly v laboratoři navigačních technologií nizozemského střediska ESTEC, aby byli svědky přijetí úplně prvního navigačního signálu z mise Celeste. Pro celý program PNT šlo o významný milník. Signál odeslaný z družice Celeste IOD-1 byl prvním dvoufrekvenčním navigačním signálem v pásmech L a S a prvním signálem vyslaným z evropské družice na nízké oběžné dráze. V následujících dnech bude následovat vysílání z družice Celeste IOD-2.

Proba-3 sleduje pohyb slunečního větru blízko povrchu Slunce.

První věda z mise Proba-3: Nečekaně rychlý sluneční vítr

Od července 2025 dvojice družic agentury ESA z mise Proba-3 vytvořila již 57 umělých zatmění Slunce. Mise tak doposud nasbírala více než 250 hodin videí sluneční atmosféry, takzvané koróny ve vysokém rozlišení. Toto množství zhruba odpovídá pozorovacímu času přibližně 5 000 pozorovacích kampaní zatmění Slunce prováděných na Zemi. Ovšem věda je ještě zajímavější. Vědci mohou poprvé v historii pečlivě sledovat, jak se materiál ze Slunce pohybuje vnitřní korónou, kde se rodí kosmické počasí. První výsledky, které byly nedávno publikovány v The Astrophysical Journal Letters ukazují, že struktury slunečního větru ve vnitřní koroně se mohou pohybovat třikrát až čtyřikrát rychleji, než vědci doposud předpokládali.

HydRON

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.

ESA přidala detaily o demonstrátoru systému pro přerušení letu

Evropská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na vývoj demonstračního systému pro přerušení startu s posádkou. Tento projekt byl poprvé oznámen 28. listopadu 2025. Nyní, když je výzva otevřená, agentura zveřejnila dodatečné informace o projektu včetně rozpočtu 1 milion Eur na úvodní fázi vývoje demonstrátoru. Fáze definování systémové úrovně projektu Launch Abort Demonstrator agentury ESA, pro kterou byla 10. dubna oficiálně vyhlášena výzva k podávání návrhů, si klade za cíl dokončit „první krok ke snížení rizik systému přerušení startu pro kosmickou loď s posádkou“. Zaměří se na modelování celé sekvence přerušení startu, přičemž zvláštní důraz bude kladen na scénáře přerušení startu na vzletové rampě, a trvání této fáze by nemělo přesáhnout 12 měsíců.

Kostky grafenu po ozáření laserem při suborbitálním letu doslova vystřelily vpřed.

Grafen a lasery pro kosmický pohon

Lasery by jednoho dne mohly otáčet slunečními plachtami a přesně přizpůsobovat pozici sond v hlubším vesmíru díky grafenu. Experiment ukázal, že tento inovativní materiál má potenciál provést skutečnou revoluci v pohonech mimo naši planetu. Mezinárodní výzkumný tým nastoupil v květnu 2025 na palubu 86. kampaně parabolických letů Evropské kosmické agentury s ultralehkými grafenovými aerogely a poté je ve fázích mikrogravitace ostřeloval světlem a sledoval jejich reakce v podmínkách podobných skutečnému kosmickému prostředí. Účinek laseru během těchto krátkých fází mikrogravitace byl překvapivý a velmi výrazný: vzorky grafenu se okamžitě a prudce vymrštily vpřed.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.