U.S. Space Force
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Italské letecko-kosmické výzkumné středisko CIRA dokončilo klíčové zkoušky systému tepelné ochrany kosmické lodi Space Rider od Evropské kosmciké agentury. Testy prokázaly, že štít dokáže přečkat návrat do zemské atmosféry i v případě, že jej poškodily mikrometeoroidy či kosmická tříšť. Space Rider je osm metrů dlouhá znovupoužitelná kosmická loď navržená k dopravě nákladů na oběžnou dráhu. Jeho mise může trvat až dva měsíce, než se vrátí na Zemi. Firma Thales Alenia Space je hlavním dodavatelem návratového modulu a jako subdodavatele si zajistila právě CIRA. Tamní experti měli vyvinout a otestovat systém tepelné ochrany návratového modulu.
NASA schválila, aby projekt ROSA (Rosalind Franklin Support and Augmentation) zahájil přípravy. To podtrhuje dlouhodobé partnerství americké agentury s evropskou ESA a její misí Rosalind Franklin. Právě ESA tuto misi vede a je zodpovědná třeba za její přeletový modul, přistávací platformu, ale i rover a jeho povrchové aktivity. Rosalind Franklin, která má startovat v roce 2028, bude prvním marsovským roverem, který bude pátrat po stopách dřívějšího, či současného života pod povrchem rudé planety. Projekt ROSA poskytne agentuře ESA potřebný hardware a služby pro podporu mise Rosalind Franklin, včetně služeb spojených se startem, motorů přistávací plošinu, či radioizotopová topná tělíska pro vnitřní systémy roveru. Projekt také zahrnuje specializovanou elektroniku a špičkový hmotnostní spektrometr pro analyzátor marsovských organických látek, který bude pátrat po základních stavebních kamenech života ve vzorcích nasbíraných v místě přistání roveru, marsovské lokalitě Oxia Planum.
Evropská kosmická agentura může slavit. Poprvé v historii evropských technologií se jí prostřednictvím programu Celeste podařilo přenést navigační signál z nízké oběžné dráhy. Jde tak o první významný úspěch mise, která byla vypuštěna letos 28. března. Ráno 8. dubna se týmy expertů z ESA i průmyslových firem sešly v laboratoři navigačních technologií nizozemského střediska ESTEC, aby byli svědky přijetí úplně prvního navigačního signálu z mise Celeste. Pro celý program PNT šlo o významný milník. Signál odeslaný z družice Celeste IOD-1 byl prvním dvoufrekvenčním navigačním signálem v pásmech L a S a prvním signálem vyslaným z evropské družice na nízké oběžné dráze. V následujících dnech bude následovat vysílání z družice Celeste IOD-2.
Od července 2025 dvojice družic agentury ESA z mise Proba-3 vytvořila již 57 umělých zatmění Slunce. Mise tak doposud nasbírala více než 250 hodin videí sluneční atmosféry, takzvané koróny ve vysokém rozlišení. Toto množství zhruba odpovídá pozorovacímu času přibližně 5 000 pozorovacích kampaní zatmění Slunce prováděných na Zemi. Ovšem věda je ještě zajímavější. Vědci mohou poprvé v historii pečlivě sledovat, jak se materiál ze Slunce pohybuje vnitřní korónou, kde se rodí kosmické počasí. První výsledky, které byly nedávno publikovány v The Astrophysical Journal Letters ukazují, že struktury slunečního větru ve vnitřní koroně se mohou pohybovat třikrát až čtyřikrát rychleji, než vědci doposud předpokládali.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
Evropská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na vývoj demonstračního systému pro přerušení startu s posádkou. Tento projekt byl poprvé oznámen 28. listopadu 2025. Nyní, když je výzva otevřená, agentura zveřejnila dodatečné informace o projektu včetně rozpočtu 1 milion Eur na úvodní fázi vývoje demonstrátoru. Fáze definování systémové úrovně projektu Launch Abort Demonstrator agentury ESA, pro kterou byla 10. dubna oficiálně vyhlášena výzva k podávání návrhů, si klade za cíl dokončit „první krok ke snížení rizik systému přerušení startu pro kosmickou loď s posádkou“. Zaměří se na modelování celé sekvence přerušení startu, přičemž zvláštní důraz bude kladen na scénáře přerušení startu na vzletové rampě, a trvání této fáze by nemělo přesáhnout 12 měsíců.
Lasery by jednoho dne mohly otáčet slunečními plachtami a přesně přizpůsobovat pozici sond v hlubším vesmíru díky grafenu. Experiment ukázal, že tento inovativní materiál má potenciál provést skutečnou revoluci v pohonech mimo naši planetu. Mezinárodní výzkumný tým nastoupil v květnu 2025 na palubu 86. kampaně parabolických letů Evropské kosmické agentury s ultralehkými grafenovými aerogely a poté je ve fázích mikrogravitace ostřeloval světlem a sledoval jejich reakce v podmínkách podobných skutečnému kosmickému prostředí. Účinek laseru během těchto krátkých fází mikrogravitace byl překvapivý a velmi výrazný: vzorky grafenu se okamžitě a prudce vymrštily vpřed.
„Je extrémní, ale nikoliv exotická,“ tak by se dal ve stručnosti shrnout soubor poznatků, které o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS nasbírala sonda Juice (Jupiter Icy Moons Explorer) od Evropské kosmické agentury. Vloni v listopadu se tato sonda dostala na správné místo, aby mohla ve správnou chvíli se správným vybavením pozorovat mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS krátce po jejím maximálním přiblížení ke Slunci. Týmy zodpovědné za řízení letu sondy se rozhodly zapnout pět palubních přístrojů, aby bylo možné sbírat informace, jak se aktivní kometa chovala v průběhu času. Po tříměsíčním čekání na přijetí dat na Zemi strávili vědci zapojení do programu jednotlivých přístrojů několik posledních týdnů procházením fotek, spekter a číselných údajů. Výsledky jsou stále předběžné, ale tento článek přináší pět věcí, které se již podařilo zjistit.
V posledních letech jsme byli svědky postupného vývoje amerických plánů na návrat lidstva k Měsíci, v jejichž centru stála výzkumná stanice Gateway. Nyní se však zdá, že se situace zásadně mění. Americký úřad NASA totiž ve spolupráci s ESA představil překvapivý návrh nové mise, která by měla zcela přepsat priority pilotované kosmonautiky. Namísto lunární stanice se totiž pozornost přesouvá k dosud málo prozkoumanému fenoménu – prstencům Země.
Evropská kosmická agentura se snaží najít komerčního poskytovala služeb v podobě dopravy přístroje NILS2 na Měsíc, u jehož povrchu má měřit negativní ionty. 1. června 2024 se na Měsíc dostal původní přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface), který byl součástí čínského landeru mise Chang’e 6. Přístroj byl navržen, aby na povrchu Měsíce detekoval a analyzoval záporně nabité ionty vznikající při interakcích mezi slunečním větrem a lunárním regolitem. Původní přístroj NILS, který postavil Švédský institut kosmické fyziky, přerušovaně pracoval v průběhu celé mise a nasbíral celkem 346 minut dat. Bylo to poprvé, kdy agentura ESA prováděla sběr vědeckých dat na povrchu Měsíce. 19. března ESA publikovala výzvu hledající komerčního poskytovatele dodávky navazujícího přístroje NILS2 na Měsíc. Poskytovatel služby by zároveň dohlížel na provoz a zajistil by přenos vědeckých dat. Tiskový mluvčí agentury ESA uvedl, že tato nová mise má za úkol sbírat data po delší dobu než u jejího předchůdce. Pokud jde o zajištění letu na Měsíc, agentura uvedla, že „její záměrem je najít způsoby, jak tento let zajistit a přitom
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.