Relativity Space
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
7. října roku 2024, tedy přesně před rokem, odstartoval z Floridy Falcon 9 s evropskou sondou Hera. Ale tento start nebyl až do poslední chvíle jasný. Kromě administrativních překážek spojeným s dočasným uzemněním Falconů kvůli anomálii při předešlém startu, se přidal i problém s počasím – na Floridu totiž směřoval hurikán. Přesto se start uskutečnil a sonda Hera si od té doby vede skvěle. Nejen na napínavý start, ale i na události z následujících 12 měsíců se zaměřilo povedené video z dílny Evropské kosmické agentury. Kromě zajímavých rozhovorů a povedených obrázků se můžete těšit i na zmínky o dalších projektech, které těží z odkazu mise Hera, jako jsou Comet Interceptor a Ramses.
Evropská kosmická agentura slavnostně spustila v New Norcia v Západní Austrálii novou komunikační anténu pro komunikaci se zařízeními v hlubokém vesmíru v rámci úsilí o posílení vazeb mezi Evropou a Austrálií ve vesmíru.
Po příjezdu do Kalifornie před pár týdny nastal čas, aby se inženýři pustili do předstartovních příprav nové družice pro sledování změn výšky mořské hladiny. Sentinel-6B z programu Copernicus má startovat v listopadu. Prvním krokem bylo opatrné vyjmutí této cenné družice z jejího přepravního kontejneru, aby mohly začít zevrubné zkoušky. Sentinel-6B má za úkol pokračovat v odkazu družice Sentinel-6 Michael Freilich, prvního zástupce řady Sentinel-6, který startoval v listopadu 2020. Mise Sentinel-6 slouží jako hlavní světová referenční mise radarových výškových měření. Cílem aktuálně chystané mise bude prodloužit nepřetržitou sérii měření výšky mořské hladiny, která začala už v 90. letech minulého století francouzsko-americkou družicí Topex-Poseidon, na kterou poté navázaly družicové mise z řady Jason.
V NASA mají shutdown a financování agentury je nyní krom nejnutnějších projektů pozastaveno. Osud agentury je na vlásku a až další dny se uvidí, co se stane. V Kosmotýdeníku se tedy budeme věnovat těm, kteří mají co dělat. Například v Austrálii byla otevřena nová anténa pro komunikaci v hlubokém kosmu pro ESA. Podíváme se na ní blíže. Věnovat se však budeme i dvěma plánovaným startům. Jednak australské rakety Eris a pak hlavně druhému letu New Glennu. Společnost Blue Origin totiž chce při druhém startu úspěšně přistát s prvním stupněm, aby vůbec mohla uskutečnit start třetí. Podíváme se i na fotku Tianwen- 2 či zajímavý koncept Arc. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rumunský Národní institut pro letecko-kosmický výzkum ‘Elie Carafoli’ (INCAS) dokončil kvalifikační testy sestupového a přistávacího testovacího modelu Space Rideru (DLRM), což je důležitý milník celého programu. V prosinci 2021 zadala společnost Thales Alenia Space italskému centru pro letecký výzkum (CIRA) zakázku na provedení série pádových testů zaměřených na ověření systému přistání návratového modulu Space Rider pro návrat do atmosféry. Institut INCAS, pracující pod koordinací CIRA, je odpovědný za návrh a výrobu modelu pro výzkum sestupu a přistání (DLRM), prototypu, který odráží velikost, hmotnost, aerodynamický tvar a přistávací vybavení finální verze stroje.
Evropská sonda Mars Express nás dnes vezme na další působivý průlet nad kroutícími se kanály, které vyhloubila voda, ostrovy, které odolaly erozi a bludištěm kopcovitého terénu. Středem naší cesty bude 1300 kilometrů dlouhý kanál Shalbatana Vallis, který kaskádovitě klesá dolů z výše položené lokality Xanthe Terra k hladším nížinám Chryse Planitia. Před miliardami let těmito kanály proudila voda, která vytvořila mnoho útvarů, které dnes pozorujeme. Celá cesta vyvrcholí dechberoucím pohledem na imapktní kráter o průměru 100 kilometrů, který vznikl, když do Marsu narazil velký kosmický kámen. Tak si užijte let a nezapomeňte si zapnout zvuk, ať nepřijdete o hlasového průvodce (v angličtině).
Vědci procházející bohaté archivy dat pořízené sondou Cassini objevili nové komplexní organické molekuly, které do svého okolí vyvrhuje saturnův měsíc Enceladus. Jedná se o jasný důkaz, že v podpovrchovém oceánu dochází ke komplexním reakcím. Některé z nich by mohly být součástí řetězce, který vede k ještě komplexnějším, potenciálně biologicky relevantním, molekulám. Objev, který byl 1. září publikován v časopise Nature Astronomy, dále posiluje význam vyhrazené mise Evropské kosmické agentury, která by nejprve kroužila kolem Enceladu a poté by na něm i přistála.
Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů pod zmrzlým povrchem obklopujícím jižní pól. Tím došlo k navýšení počtu známých aktivních podledovcových (subglaciálních) jezer na Antarktidě o více než polovinu na 231.
Evropská kosmická agentura udělila italskému výrobci raket, firmě Avio, kontrakt za 40 milionů Euro na návrh demonstrátoru znovupoužitelného stupně orbitální rakety. ESA v březnu 2024 nejprve vydala výzvu na první fázi vývoje znovupoužitelného horního stupně. Tato úvodní fáze měla být zaměřena na „identifikaci potřeb v oblasti technologického zrání pro demonstraci opakovaně použitelného horního stupně“. Agentura sice neuvedla žádné informace o firmách, které se do této 1. fáze zapojily, ale vypadá to, že tato etapa trvala zhruba 12 měsíců a vyústila ve zveřejnění výzvy agentury ESA na předkládání návrhů pro Fázi 2, k čemuž došlo v květnu 2025. Podle výzvy by tato druhá fáze zahrnovala aktivity „až do kritického milníku návrhu“. 29. září ESA oznámila, že v rámci Fáze 2 udělila firmě Avio kontrakt ve výši 40 milionů Euro na vývoj projektu. Během následujících 24 měsíců má italská firma dokončit souhrn požadavků na „systémy demonstrační mise a technologická řešení. Vše zakončí předběžný design jak pro letový hardware, tak i pro pozemní systémy.“ Zdá se, že tento rozsah prací těsně nedosahuje kritického milníku
Po pečlivé přípravě a zevrubném výběru se členské státy ESA rozhodly vybrat jako 11. zástupce programu Earth Explorer misi WIVERN, která bude implementována v rámci prestižního programu FurtureEO. Celý příběh začal v roce 2020, když ESA vydala výzvu pro hledání nápadů, které by mohly posunout hranice výzkumu Země a družicových technologií. Z 15 návrhů byly čtyři vybrány do užšího seznamu a postoupily do fáze podrobnější studie. V roce 2023 byla tato skupina ještě více zúžena na pouhé dva projekty – WIVERN a CAIRT. Po zveřejnění podrobné zprávy o každé misi (odkazy níže) a během hloubkových konzultací uživatelů na červencovém setkání byly oba koncepty podrobeny rozborům vědecké komunity a Poradního výboru agentury ESA pro pozorování Země (ACEO). Na základě jejich zhodnocení byl projekt VIWERN doporučen k implementaci jako Earth Explorer 11. Nyní programová rada ESA pro pozorování Země potvrdila toto rozhodnutí. WIVERN byla vybrána jako další Earth Explorer. WIVERN je zkratka z celého názvu wind velocity radar nephoscope a tato mise má poskytnout první měření větru v mracích, ale také informace o vnitřní struktuře mraků. Vyplní tak významnou
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.