Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po přibližně osmi letech od startu stojí evropsko-japonská mise BepiColombo na prahu své fáze příletu k Merkuru. Právě dnes, 3. září, se přeletový modul MTM (Mercury Transfer Module) oddělí od obou vědeckých sond. Jde o první významný krok v jedné z provozně nejnáročnějších přibližovacích planetárních sekvencí, o jaké se kdy Evropská kosmická agentura pokusila. ESA bude celou událost vysílat živě, přičemž na kriticky důležité milníky od času 13:45 SELČ. Pokud si přenos pustíte, budete živě sledovat, jak řídící středisko prožívá jednu z nejkomplexnějších fází celé mise. Evropsko-japonská mise BepiColombo je připravena na první kriticky důležitý krok k přiblížení ke své konečné destinaci, stále ještě poměrně tajemné planetě Merkur. Po osmi letech společné cesty, kdy tvořily jeden složený celek, se od zbytku oddělí přeletový modul MTM, který svými iontovými motory zajišťoval změny dráhy. Dvě vědecké družice zůstanou i po dnešku spojené dohromady. Ovšem dnešní oddělení je jen začátkem rozsáhlejšího procesu. Dostat se k Merkuru je náročné. A usadit se u něj je ještě těžší. Přílet mise BepiColombo představuje jednu z nejnáročnějších provozních sekvencí, o jaké
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Na Mezinárodní kosmické stanici proběhly v srpnu tři výstupy do volného kosmického prostoru. Další se už těsně do srpna nevešel a připadl na 1. září. Zítra odpoledne opustí přechodovou komoru modulu Quest dvě astronautky – Američanka Jessica Meir a její francouzská kolegyně, astronautka ESA Sophie Adenot. Půjde o šestý případ, kdy se kosmické vycházky zúčastní dvě ženy. Vůbec poprvé však půjde o zástupkyně různých států. Při předchozích pěti případech šlo pokaždé o dvě Američanky. Mezi jejich úkoly bude patřit výměna koutového odražeče na modulu Harmony, který se využívá při setkávání a přibližování přilétávajících kosmických lodí. Následovat má instalace kabelů systému pro přenos dat, příprava radiátoru přístroje AMS-2 na budoucí údržbu a také výměna kamery s vysokým rozlišením na příhradové konstrukci stanice. Přímý přenos z výstupu můžete sledovat v tomto článku, kde je vložen přehrávač vysílání Evropské kosmické agentury.
Německá společnost zabývající se vesmírnou logistikou ATMOS Space Cargo dokončila předběžnou konstrukční studii své znovupoužitelné kosmické lodi Phoenix 3. Oznámení přichází pouhé dva měsíce poté, co společnost posunula start své kosmické lodi Phoenix 2 z druhé poloviny roku 2026 na začátek roku 2027. Práce na studii Phoenix 3 probíhaly ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v jejím zařízení Concurrent Design Facility (CDF) v nizozemském ESTECu.
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se budeme věnovat financím, které ESA rozdělila mezi tři evropské firmy, které staví své vlastní kosmické nosiče. Kdo z nich dosáhne oběžné dráhy jako první? V dalších tématech se podíváme na výstup z Mezinárodní kosmické stanice, testy mise Draco, lovení Starship i zážeh Super Heavy. Přeji vám hezkou neděli a dobré čtení.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, velmi odlišný. Úvodní slovo Vybíral jsem pouze ty mise, které zatím neodstartovaly. Třeba sondy JUICE nebo Europa Clipper by někdo mohl považovat za budoucí, neboť jsou obě teprve na cestě ke svému cíli. Ale takové mise jsem z výběru vyloučil. A podobně vylučuji i mise dosud neschválené, a sondy a teleskopy ve fázi návrhů. Vynechávám tak třeba teleskop LUVOIR, který by byl úžasný, ale
Zítra nás čeká další start evropské rakety Ariane 6, tentokrát v její slabší konfiguraci označované jako 62. Dvojka za číslicí 6 označuje počet postranních urychlovacích stupňů, které mohou být buď dva, nebo čtyři. Náklad při této misi bude tvořit meteorologická družice MTG-I2 (Meteosat Third Generation), která tvoří součást nástupnického systému geostacionárních družic řady Meteosat MSG. Přístrojová výbava pro družice MTG-I se skládá z flexibilního kombinovaného snímače (FCI), snímače blesků (LI), systému sběru dat (DCS) a systému pro pátrání a záchranu (GEOSAR).
Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.
Americký astronaut Anil Menon zažil 18. srpna svůj druhý výstup do volného kosmického prostoru, jeho kolegyně, Francouzka Sophie Adenot, vystoupil do volného prostoru poprvé. Několik dní uplynulo a na ISS se opět schyluje k další kosmické vycházce a i tentokrát se výstupu zúčastní stejná dvojice. Anil a Adenot by se měli pokusit nainstalovat náhradní kus komunikační antény na místo, ze kterého při minulém výstupu odstranili poškozený exemplář. Pokud jim zbyde čas, pustí se do výměny koutového odražeče na předním dokovacím portu modulu Harmony, který slouží ke zlepšení navigašččních dat přilétávajících kosmických lodí. přímý přenos z výstupu bude na svém YouTube kanálu jako obvykle vysílat agentura NASA a také agentura ESA. V tomto článku najdete přehrávače obou přenosů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.