Čína
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
Americké Vesmírné síly přesunuly družici nové generace určenou k varování před raketovými útoky a sestavu užitečného nákladu spojenou s experimentální misí pro sledování prostoru mezi Zemí a Měsícem z rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance na raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tento krok je součástí širší reorganizace vojenských startů, kterou si vyžádala zpoždění ve vývoji a nasazení rakety Vulcan.
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Mnichovský startup Project-S zaměřený na situační přehled o kosmickém prostoru vystoupil z utajení s tím, co označuje za „financování v řádu několika milionů eur“. Společnost v současnosti připravuje první demonstraci svého aktivního radaru na oběžné dráze. Mluvčí společnosti uvedl pro European Spaceflight, že jeho vypuštění je naplánováno na příští měsíc na palubě rakety Falcon v rámci sdílené mise SpaceX Transporter.
Evropská kosmická agentura uzavřela se společností TEC (The Exploration Company) smlouvu na poskytování služeb v další fázi programu evropské komerční dopravy nákladu do kosmického prostoru a zpět, který byl dříve znám jako LCRS. Jde o významný krok k zajištění nezávislé evropské schopnosti dopravovat náklady na nízkou oběžnou dráhu Země a zpět. V roce 2022 členské státy ESA podpořily koncept služby LCRS (LEO Cargo Return Service) pro dopravu nákladu z nízké oběžné dráhy Země. Šlo o soutěž pro evropský průmysl, v níž měly firmy za úkol navrhnout první kroky k zajištění dopravy nákladu na kosmické stanice na nízké oběžné dráze Země (jako třeba ISS) a zpět. Po vyhodnocení několika návrhů od evropských firem ESA už dříve vybrala dva projekty a každému z nich přidělila počátečních 25 milionů eur na podporu vývoje těchto služeb.
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně podívá na hledání jména pro jednoho dinosaura. V dalších rubrikách vás čeká příprava dalšího startu rakety Gravity-1, přípravy 14. a 15. letu Super Heavy Starship či porovnání stavu rampy LC-36, která prochází opravou po explozi nosiče New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Řídicí středisko Eumetsatu v německém Darmstadtu převzalo 9. září kontrolu nad nejnovějším přírůstkem do své flotily meteorologických družic, družicí MTG-I2. Ta totiž předtím úspěšně dokončila fázi LEOP (Launch and Early Orbit Phase), která zahrnuje start a první činnosti na oběžné dráze. Do vesmíru byla vynesena 27. srpna letošního roku z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně a nyní se již nachází na geostacionární oběžné dráze ve výšce okolo 36 000 kilometrů nad Zemí. Během fáze LEOP, kterou v zastoupení Eumetsatu zajišťovala společnost Telespazio, byla navázána komunikace s družicí, její fotovoltaické panely byly vyklopeny a série přesných manévrů ji navedla na požadovanou pozici na oběžné dráze.
Družice řady Sentinel-3 z programu Copernicus tvoří jednu z nejvšestrannějších misí pro měření a sledování klimatického systému Země. Tyto družice totiž shromažďují velké množství dat o životním prostředí a významně přispívají k poznatkům, které lidstvo v posledním desetiletí získalo o změně klimatu. Start třetí družice z této série zajistí další přísun těchto cenných informací.
Právě dnes, 9. září, začíná v Paříži dvoudenní Mezinárodní kosmický summit (International Space Summit), který spojí světové lídry, ministry, zástupce průmyslu i astronauty v klíčovém okamžiku pro budoucnost kosmonautiky. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vyzve evropské představitele, aby se zamysleli nad rolí, kterou si Evropa přeje hrát v příští éře průzkumu vesmíru, a nad mírou ambicí potřebnou k jejímu utváření.
1. září večer na akci Space for Inspiration v dánské Kodani mohli zástupci Evropské kosmické agentury a společnosti ispace-Europe během slavnostního podpisu oslavit, že se MAGPIE má stát prvním evropským roverem na Měsíci. MAGPIE (celým jménem Mission for Advanced Geophysics and Polar Ice Exploration) se má stát prvním vozítkem agentury ESA na Měsíci a počítá se s tím, že vydrží deset pozemských dnů, během kterých má studovat okolí jižního pólu Měsíce. Zde bude detekovat a měřit přítomnost vody a dalších těkavých látek, ale čeká na něj také analýza lunární podpovrchové geologie. Rover bude vybaven vrtačkou, analyzátorem těkavých látek, radarem, který penetruje povrch a detektorem neutronů. K jeho startu má dojít v roce 2029 a měl by zlepšit naše chápání měsíčního prostředí i zdrojů, které Měsíc obsahuje, což jsou kriticky důležité znalosti pro další fázi lunárního průzkumu.
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V Kosmotýdeníku se podíváme i na další dění. V hlavním tématu se podíváme do hal společnosti Rocket Lab, kde se snaží dokončit vývoj nového zajímavého a vícenásobně použitelného nosiče Neutron. V dalších tématech nás čeká změna podoba landeru Blue Moon Mark 2, indický start či přípravy na misi evropského vozítka Rosalind Franklin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po přibližně osmi letech od startu stojí evropsko-japonská mise BepiColombo na prahu své fáze příletu k Merkuru. Právě dnes, 3. září, se přeletový modul MTM (Mercury Transfer Module) oddělí od obou vědeckých sond. Jde o první významný krok v jedné z provozně nejnáročnějších přibližovacích planetárních sekvencí, o jaké se kdy Evropská kosmická agentura pokusila. ESA bude celou událost vysílat živě, přičemž na kriticky důležité milníky od času 13:45 SELČ. Pokud si přenos pustíte, budete živě sledovat, jak řídící středisko prožívá jednu z nejkomplexnějších fází celé mise. Evropsko-japonská mise BepiColombo je připravena na první kriticky důležitý krok k přiblížení ke své konečné destinaci, stále ještě poměrně tajemné planetě Merkur. Po osmi letech společné cesty, kdy tvořily jeden složený celek, se od zbytku oddělí přeletový modul MTM, který svými iontovými motory zajišťoval změny dráhy. Dvě vědecké družice zůstanou i po dnešku spojené dohromady. Ovšem dnešní oddělení je jen začátkem rozsáhlejšího procesu. Dostat se k Merkuru je náročné. A usadit se u něj je ještě těžší. Přílet mise BepiColombo představuje jednu z nejnáročnějších provozních sekvencí, o jaké
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.