Štítek ‘ESA’

Jak EarthCARE sleduje energetickou bilanci Země?

Družice EarthCARE sice zatím není v plném provozu, ale už nyní nám poskytuje kvalitní náznaky, na co se můžeme těšit, až bude její fáze vstupu do provozu ukončena. Na Zemi dorazily třeba první snímky z širokopásmového radiometru. Tyto prvotní snímky nabízejí lákavý pohled na složitost energetické rovnováhy naší planety – křehké rovnováhy, která řídí naše klima. Zemská energetická bilance je rozdílem mezi množstvím energie, které naše planeta přijme od Slunce ve formě jeho záření a termálním vyzařováním, které Země uvolňuje do svého okolí. Tato rovnováha je ovlivňována mnoha faktory včetně oblačnosti, aerosolů a skleníkových plynů a je důležitá pro udržení relativně stabilních teplot.

Vylepšení laseru roveru Rosalind Franklin

Vozidla, která jsou delší dobu mimo provoz, vyžadují řádnou údržbu. Marsovské vozítko Rosalind Franklin není v tomto směru výjimkou a nyní se jeden jeho elektronický box v rámci příprav na dlouhou cestu k rudé planetě dočkal vylepšení. Samotná mise by mohla odstartovat v roce 2028. Několik let nepoužívání systémů může vést k poruchám a zvýšenému riziku. Aby byl zajištěn špičkový výkon roveru na Marsu, pustili se technici do opatrné výměny určitých komponentů v přístroji RLS (Raman Laser Spectrometer). Jde o první přístroj roveru, který má projít tímto faceliftem. K výměně samotné došlo v ultračisté místnosti hlavního dodavatele, společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně. Koncem roku bude vše zase smontováno zpátky.

Sonda pro dopravu vzorků od Marsu prošla schválením

Evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), první sonda, která se na oběžné dráze jiné planety setká s nějakým objektem a zachytí jej, prošla klíčovým milníkem a je tak o krok blíže k tomu, aby jednou mohla dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Kritické zhodnocení návrhu pro platformu sondy, do kterého byly zapojeni i zástupci evropských firem a NASA, bylo včera dokončeno. Kritické zhodnocení návrhu je jednou z nejdůležitějších fází v cestě každé sondy od projektu k realizaci. Kritické zhodnocení platformy alias P-CDR (Platform Critical Design Review) potvrdilo, že parametry, výkon, kvalita a spolehlivost systémů, které jsou potřebné pro tuto mimořádnou misi k Marsu.

Příprava na návrat sondy JUICE k Zemi

Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) odstartovala vloni 14. dubna na osmiletou výpravu k největší planetě Sluneční soustavy. Na této cestě musí provést několik gravitačních manévrů, při kterých využije gravitace planet, aby snížila spotřebu pohonných látek, které potřebuje k vykonání této expedice. Mezi 19. a 20. srpnem sonda JUICE provede první z těchto manévrů. Tento gravitační manévr bude premiérou pro JUICE, ale samotná agentura ESA už takových manévrů provedla mnoho. Přesto však tento manévr bude první nejen pro agenturu samotnou, ale bude prvním svého druhu v celé historii kosmonautiky u jakékoliv sondy.

Nová družice ukáže, jak AI mění pozorování Země

Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.

Ariane 6 je připravena k premiéře

20. června prošla první raketa Ariane 6, která má letět do kosmického prostoru, zkouškou WDR. Na nové rampě kosmodromu ve Francouzské Guyaně proběhl test, který technikům umožnil vyzkoušet všechny předstartovní procesy, přičemž odpočet se plánovaně zastavil jen pár sekund před náběhem motorů. Tomuto kroku ale předcházela celá řada kroků, které byly často činěny úplně poprvé. Třeba odsun 90 metrů vysoké obslužné věže do vzdálenosti 120 metrů, který poprvé odkryl pohled na kompletně dokončenou raketu. Její první díly začaly do Francouzské Guyany připlouvat z kontinentální Evropy letos v únoru na lodi Canopée. V březnu byl centrální a horní stupeň spojen do jednoho celku a v dubnu následoval přesun dvou pomocných stupňů P120C.

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #8 Replikator

Replicator

3D tisk, to je oč v dnešním článku poběží. Nicméně, už jen málokoho nějaký 3D tisk může překvapit. Tiskne kde kdo a z kde jakého materiálu. Přesto by vás to tentokrát zajímat mělo. Udivující nebude ani tak to, že vám představíme experimentální 3D tisk v kosmickém prostoru – to už jsme také viděli. Tentokrát půjde o 3D tisk přímo v otevřeném kosmickém prostoru! To znamená bez atmosféry paluby Mezinárodní kosmické stanice a ve velmi malém balení tvořeném pouhými třemi CubeSatovými kostkami. A dlouhodobější cíle? Vznik první kosmické stavební firmy, která bude zaměřená na stavbu velkých kosmických struktur. Posaďte se a žasněte nad dalším zajímavým nákladem, který při svém prvním letu vezme do kosmu evropská raketa Ariane 6.

Počet potvrzených planet překročil 6000!

Umělecká představa exoplanety podobné Zemi.

Astrofyziky potěšila zpráva z 14. června, že počet potvrzených extrasolárních planet překročil 6 000. Není přitom tak dávno doba, kdy si mnozí mysleli, že žádnou planetu mimo Sluneční soustavu nikdy znát nebudeme. Potom šly ovšem věci ráz na ráz, v 90. letech došlo k objevu prvních exoplanet a později začal jejich počet rychle narůstat. Můžete samozřejmě argumentovat, že překročení 6000 není nic zas tak výjimečného. A částečně byste měli pravdu, vždyť kdybychom neměli soustavu desítkovou, ale třeba dvojkovou, šedesátkovou či hexadecimální (šestnáctkovou), slavili bychom jako kulaté úplně jiné hodnoty. Přesto se pokusím dnes ukázat, že určitý význam dosažení této hodnoty skutečně má.

Pionýři prvního letu Ariane 6 #7 3Cat-4

3Cat-4

První start nové evropské rakety Ariane 6 je už skoro za rohem a my vám přinášíme další díl seriálu, který nahlíží pod sukni jednotlivých nákladů tohoto prvního letu. Pod aerodynamickým krytem bude mnoho zajímavých malých a šikovných zařízení a my se dnes podíváme na jedno, které má pěkný kosmický vzhled. Z malého CubeSatu vyčuhuje půl metru dlouhá ohebná plastová roura, díky které bude tento CubeSat zvládat nečekaně komplexní úkoly! Pojďte s námi poznat studentský projekt, který vědecky sází hodně vysoko a který v malém obalu skrývá mnoho zajímavostí.

Kosmotýdeník 614 (17. 6. – 23. 6.)

Ariane 6

Kosmonautika je poslední dobou plná zásadních událostí, které přicházejí jak na běžícím páse. Ani tento týden tomu nebylo jinak. V aktuálním souhrnu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní se v hlavním tématu zaměříme na úspěšné absolvování zkoušky WDR rakety Ariane 6. Pro tento nosič je to poslední zásadní krok před startem! V dalších tématech nás čeká čínský start s francouzsko-čínskou družicí SVOM, jubilejní padesátý start rakety Electron společnosti Rocket Lab a také vyhlášení České cesty do vesmíru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.