Štítek ‘ESA’

Nejvyšší cíl pro ESA? Enceladus!

Čerstvá ledová krusta, která ukrývá tajemný oceán. Vodní gejzíry, které vyvěrají z puklin v ledu a míří vstříc kosmickému prostoru. A mezi tím vším neohrožený robotický lander, který sbírá vzorky a analytickými metodami v nich hledá náznaky života. Ano, předchozí věta je zatím jen v představách, ale ty by se mohly časem zhmotnit. Agentura ESA totiž zahájila kroky k tomu, aby se popsaná scéna jednou uskutečnila. Navrhuje totiž misi, která by prozkoumala oceánský svět, který krouží kolem Jupiteru či Saturnu. Ale který měsíc si vybrat? A co přesně by taková mise měla dělat? Odpovědi na tyto otázky přinesl tým vědců.

Milani – malý pomocník mise Hera

Médiím se před pár dny ukázal CubeSat Milani financovaný Italskou kosmickou agenturou ASI. Akce pro novináře proběhla v areálu společnosti Tyvak International v Turíně. Nyní se Milani vydá do technologického centra Evropské kosmické agentury, nizozemského ESTECu, kde sonda Hera momentálně prochází předletovými zkouškami. Právě tady proběhne integrace CubeSatu s jeho „mateřskou sondou“ i navazující zkoušky mezidružicové komunikace, díky které bude moci Hera komunikovat s CubeSaty Milani a Juventas během jejich průzkumu dvojplanetky Dimorphos.

Webb – spirální galaxie

Whirlpool Galaxy, majestátní spirální galaxie M51 vzdálená od Země 23 milionů světelných let

Webbův dalekohled pracuje již téměř dva roky. Za tu dobu nám stihl přinést množství zajímavých poznatků a celé řady dalších se ještě jistě dočkáme. Jedním z hlavních pilířů výzkumu JWST jsou galaxie. A to galaxie všech možných typů, tvarů, vzdáleností a stáří. Díky Webbu jsme tak už viděli krásné pohledy do sousedních galaxií jako jsou Magellanova mračna, jakož i naopak extrémně vzdálené galaxie na opačném konci vesmíru, jejíchž rudý posuv dosahuje neuvěřitelných hodnot nad 10, což znamená, že se vlnová délka jejich světla prodloužila od doby vyzáření více než desetkrát. Díky tomuto širokému rozmezí pohledů může JWST zkoumat evoluci galaxií. Tohoto zásadního tématu se dotýká i nový výzkum na nějž se dnes podíváme.

Kontrakt na nové atomové hodiny družic Galileo

Evropská kosmická agentura ESA jménem Evropské komise podepsala kontrakt za 12 milionů Euro s italskou firmou Leonardo S.p.A a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica, v rámci kterého jde o návrh a vývoj nových ultrapřesných technologií atomových hodin pro navigační systém Galileo. Superpřesné a spolehlivé atomové hodiny jsou základním stavebním kamenem družicových navigačních systémů, na kterém stojí celkový výkon systému a přesnost určení pozice. Cyklus kompletní technologické inovace, tedy cesta z rýsovacího prkna k provozu v kosmickém prostoru, může trvat i desetiletí. Aby tedy systém Galileo zůstal na čele světových navigačních systémů, pracuje agentura ESA neustále na výzkumných a vývojových činnostech pro evoluci systémů Galileo a EGNOS v rámci projektu Horizon Europe od Evropské unie.

Jak odmrazit teleskop Euclid?

Euclid

V minulých měsících během fáze jemného ladění, postartovní kalibrace přístrojů teleskopu Euclid a jeho příprav na začátek prvního vědeckého průzkumu si experti všimli drobného, ale postupně se zhoršujícího poklesu množství světla hvězd, které přístroj VIS sleduje. Ukázalo se, že Euclid čelí relativně běžnému problému, který zažívají kosmické sondy, když se dostanou do kosmického prostoru. Voda absorbovaná konstrukcí ze vzduchu během sestavování na Zemi se nyní vlivem okolního vakua postupně uvolňuje z určitých dílů. Ve velmi chladných podmínkách, které Euclid potřebuje k práci, pak tyto uvolněné molekuly přimrznou na prvním povrchu, kterého se dotknou. A pokud je tím povrchem vysoce citlivá optika kosmického teleskopu, může nastat problém.

Zkoušky družice Arctic Weather Satellite

Nová evropská družice Arctic Weather Satellite prošla environmentální testovací kampaní naprosto hladce. Testy proběhly v německé firmě IABG a obnášely umístění družice na vibrační stůl, kde se simulovaly vibrace, které družice zažije při startu, nechyběly ani zkoušky v termálně-vakuové komoře, kde byla vystavena extrémním teplotním výkyvům, jaké zažije na oběžné dráze. Družice je tedy po technické stránce připravena na to, co ji čeká při startu a také při pobytu v drsném kosmickém prostředí. Její start je zatím plánován na červen letošního roku a poté se tato nová družice zaměří především na zlepšení předpovědí počasí v oblasti Arktidy, jelikož tato lokalita zatím postrádá data pro přesné krátkodobé předpovědi.

EarthCARE opouští Evropu

EarthCARE

Po letech vývoje a důkladné testovací kampani mohla nová družice EarthCARE opustit německý Mnichov a je na cestě do Kalifornie na Vandenbergovu základu. Jakmile sem dorazí, bude uložena na několik týdnů do skladu, dokud nepřijde čas, kdy započne její příprava na start. Ten je zatím plánován na květen a o vynesení se postará raketa Falcon 9. Družice EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) má být zatím nejkomplexnější misí z programu Earth Explorer. Jejím úkolem bude studovat, jakou roli hrají mraky a aerosoly v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Získaná data se budou podílet na zlepšení našeho chápání klimatických změn.

Přesné zaměření laseru mise Proba-3

Jako náhledový snímek dnešního článku jsme použili infračervený pohled na testy, které agentura ESA, firma MDA a Centre Spatial de Liège provádí v belgickém městě Kruibeke v sídle firmy Redwire Space. Jedná se o nezbytnou přípravu na evropskou misi Proba-3, která bude vyžadovat let dvou družic v přesné formaci. Už letos budou obě sondy společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici, koronograf. Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu – z jednoho oběhu, který trvá 19,5 hodiny, bude pozorování koróny možné věnovat až 6 hodin!

Vzorná spolupráce kosmických sond

17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

Vakuové testy sondy Hera

V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do komory 11,8 metru dlouhé Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“