Evropská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na vývoj demonstračního systému pro přerušení startu s posádkou. Tento projekt byl poprvé oznámen 28. listopadu 2025. Nyní, když je výzva otevřená, agentura zveřejnila dodatečné informace o projektu včetně rozpočtu 1 milion Eur na úvodní fázi vývoje demonstrátoru. Fáze definování systémové úrovně projektu Launch Abort Demonstrator agentury ESA, pro kterou byla 10. dubna oficiálně vyhlášena výzva k podávání návrhů, si klade za cíl dokončit „první krok ke snížení rizik systému přerušení startu pro kosmickou loď s posádkou“. Zaměří se na modelování celé sekvence přerušení startu, přičemž zvláštní důraz bude kladen na scénáře přerušení startu na vzletové rampě, a trvání této fáze by nemělo přesáhnout 12 měsíců.
Ačkoliv to není doslovně zmíněno, výzva naznačuje souvislost mezi demonstrátorem pro přerušení startu s posádkou a programu agentury pro dopravu nákladů z nízké oběžné dráhy, který má posílit vývoj evropských komerčních dopravních a návratových služeb. V rámci projektu LEO Cargo Return Service musí být konstrukce kabin kosmických lodí navržena tak, aby bylo možné je přizpůsobit pro použití jako pilotované lodi, což by bylo v souladu s vývojem systému pro přerušení startu. Základním provozním rámcem pro navrhovaný demonstrační systém přerušení startu s posádkou bude raketa Ariane 6 vypouštěná ze startovacího komplexu ELA4 ve středisku CSG. Ve výzvě se však dodává, že počáteční testy by měly být provedeny na „alternativním evropském testovacím polygonu“.
Kromě samotné nosné rakety a zázemí výzva zmiňuje také referenční data pro kabinu, která vychází z konstrukce s tupým tělesem o průměru 5,4 metru a suchou hmotností 10 000 kilogramů. Tento základní design kabiny byl odvozen ze studie EUSTRATOS, kterou v roce 2021 provedly ArianeGroup a německá agentura DLR. Studie zjistila, že raketa Ariane 6 by mohla být adaptována pro pilotované lety prostřednictvím finančních nákladů ve výši 4,1 miliardy Eur. Práce by zahrnovaly i čtyři certifikační starty. Provoz systému by měl náklady na start ve výši 415 milionů Eur.
Abychom si tato čísla zasadili do kontextu, tak v listopadu 2025 na ministerské radě členských států ESA pro rok 2025 se členské státy shodly na rozpočtu pilotovaného a robotického průzkumu na další tři roky ve výši 2,98 miliardy Eur, což je zhruba 1 miliarda Eur na rok. Start jedné pilotované mise ročně by se tak podílel 41 % na celkovém ročním rozpočtu agentury pro pilotovaný a robotický průzkum.
Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://europeanspaceflight.com/wp-content/uploads/2026/04/ESA-Publishes-New-Details-on-Crew-Launch-Abort-Demonstrator.png
tři roky ve výši 2,98 miliardy Eur, což je zhruba 1 milion Eur na rok <= to je zhruba 1 miliarda / rok.
Díky moc, opraveno.
Jak vino, tak ESA jde stejně špatnou cestou jako kdysi NASA. Velká škoda. Nehledě na extrémně přemrštěnou cenu.
Rozhodně cestu NASA ani ESA nepovažuji za špatnou.
To víme, že to nepovažuji za špatnou cestu, ale jak vidno v praxi, tak to špatná cesta je a NASA už na to přišla.
Kudy vede správná cesta pro ESA?
Stejně jako u NASA u tohoto typu projektu, tedy přes komerční soutěž a pevnou cenu za konkrétní službu.
Ale o tom tento článek je.