sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Bílý dům 20. srpna zveřejnil novou politiku v oblasti vesmírné dopravy, jejímž hlavním cílem je umožnit výrazné zvýšení počtu startů a návratů kosmických prostředků do atmosféry.
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
Společnost Vantor jmenovala Willa Cocose do čela svého podnikání pro americkou vládu. Cocos bude zároveň dohlížet na spolupráci této společnosti zaměřené na zpravodajství o Zemi s americkými obrannými, zpravodajskými a civilními agenturami.
Strategická komunikační a poradenská společnost IN2 získá přístup k multisenzorovému zadávání družicových snímků a analytickým službám společnosti EarthEye Space na základě memoranda o porozumění (MoU), které bylo podepsáno 19. srpna.
Národní úřad pro průzkum (NRO) udělil společnosti HawkEye 360 novou zakázku na poskytování komerčních zpravodajských informací založených na monitorování rádiových frekvencí. Firma tím přechází z několikaletého testovacího programu do fáze operační podpory amerických zpravodajských a obranných institucí.
Společnost Rocket Lab plánuje v roce 2027 využít jednu ze svých družic Photon k demonstraci fungování datové sítě amerických vesmírných sil přímo na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Hubbleův dalekohled je i přes své stáří a vypuštění Webbova dalekohledu stále jedním z nejpokročilejších teleskopů v kosmickém prostoru. Ačkoliv se občas objevovaly názory, že by bylo možné po spuštění dalekohledu Jamese Webba ukončit jeho provoz, Hubble nám dnes a denně prokazuje, že stále představuje pro astronomický výzkum velký přínos. Nedávno jsme se na našem Webbu bavili o pozorování relativistického výtrysku z první zaznamenané srážky neutronových hvězd. Dnes se podíváme na jiný nedávný výsledek, vysvětlení jedné ze záhad týkající se kup galaxií.
Minulé dva měsíce byly na počet zveřejněných objevů a snímků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba mimořádně bohaté. A není divu, vždyť v červenci uplynul právě jeden rok od uveřejnění vůbec prvních snímků tohoto pozoruhodného přístroje na nichž bylo hluboké pole v souhvězdí Létající ryby, dále dvě mlhoviny (Jižní prstencová a Carina), soustava galaxií Stephanův kvintet a exoplaneta WASP-96b. K těmto fotografiím se ale vracet nebudeme, byť zejména na první hluboké pole trochu navážeme. V dnešním díle se totiž budeme většinu času pohybovat velmi daleko od domova, protože množství důležitých zveřejněných dat ke kosmologii bylo enormní. Extended Groth Strip Field Jedno z hlubokých polí, jež nese výše zmíněný poměrně komplikovaný název, leží na hranici souhvězdí Velké medvědice a Pastýře. Původně tuto protáhlou oblast o délce 70 obloukových minut a šířce 10 obloukových minut nasnímal Hubbleův kosmický dalekohled od června 2004 do března 2005. Pole se jmenuje podle Edwarda Grotha, což je americký fyzik a emeritní profesor na Princetonské univerzitě ve státě New Jersey. Groth byl jedním z klíčových vědců přístroje WFPC na Hubbleově teleskopu. Pozorování hlubokého
Český kosmický průmysl společně s akademickými pracovišti už v minulých letech zvládl splnit mnoho složitých výzev a čeští experti se podíleli na mnoha velkých kosmických misích například pro Evropskou kosmickou agenturu. Nyní však přichází čas postoupit o další schod vzhůru a postavit ambiciózní českou družici. Tady už se nebavíme o CubeSatech s hmotností v řádu jednotek kilogramů (byť i jejich mise jsou velmi užitečné), ale o skutečných „plnohodnotných“ družicích či sondách. Jedním z ambiciozních projektů, které se uchází o realizaci, je i QUVIK, tedy teleskop zaměřený na ultrafialové záření. O projektu jsme si povídali s Norbertem Wernerem z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který je vědeckým koordinátorem mise.
Temnou hmotu a temnou energii, záhadné substance, které dohromady tvoří 95 procent hmoty – energie našeho vesmíru jsme si podrobněji popsali ve dvou minulých článcích. Kromě významu, který mají temná hmota i energie samy o sobě jsme je tak detailně probírali zejména z důvodu, že Evropská kosmická agentura chystá na letošní rok start kosmické sondy Euclid, která by měla právě temnou hmotu a temnou energii výrazněji probádat. A protože se okamžik vzletu již velmi blíží, pojďme si tuto zajímavou misi více představit.
Ani v minulých dvou měsících Vesmírný dalekohled Jamese Webba nezahálel a přinesl nám celou řadu zajímavých objevů. Aktuální díl našeho seriálu bude přesto poněkud kratší, než obvykle. Nikoliv snad kvůli nedostatku podstatných výsledků, ale proto, že se celá řada výzkumů věnovala Sluneční soustavě. S těmi se můžete seznámit v nedávných článcích Dušana Majera, my je ale jako obvykle vypustíme. Nicméně i tak nás dnes čeká mnoho fascinujících informací. Podíváme se třeba na jednu téměř neznámou, ale o to více důležitou supernovu. Začneme ale jako obvykle v hlubokém vesmíru.
V minulém dílu našeho seriálu o vesmírném dalekohledu Jamese Webba jsme věnovali poměrně velkou pozornost vzdálenějšímu vesmíru. Nejinak tomu bude i dnes, neboť hlavním obsahem nového pokračování bude především povídání o galaxiích a kupách galaxií. Nicméně dostane se i na kulovou hvězdokupu a především dvě extrasolární planety. Právě výzkum exoplanet byl totiž v minulém období onou pověstnou třešničkou na dortu, která ještě vyšperkovala další, samy o sobě velmi zajímavé výsledky.
Evropská mise Gaia v průběhu let sbírala údaje o milionech kosmických objektů jako jsou hvězdy či planetky, čímž vytvořila rozsáhlou databázi měření. Nyní však potřebuje i Vaše oči, aby se mohla posunout na novou úroveň. Hned na začátek je potřeba zdůraznit, že už nyní mají astronomové a výzkumníci v datovém archivu mise Gaia nedocenitelný zdroj. Sonda, která odstartovala v roce 2013, se nyní nachází přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země a s pomocí dvou výkonných teleskopů a tří vědeckých přístrojů vytváří největší a také nejpřesnější 3D mapu Mléčné dráhy. Postupuje tak, že určí pozici cílové hvězdy a poté sleduje, jak se tato pozice mění v průběhu času. Doposud takto Gaia změřila 1,8 miliardy hvězdy s dosud nesrovnatelnou přesností a vytvořila nejširší hvězdný katalog v historii. Zveřjenění třetího velkého balíku dat v roce 2022 obnášelo 10,5 milionu proměnných zdrojů na celé obloze, které byly objeveny pomocí metod strojového učení s v rámci klasifikačního procesu s dohledem.
Po startu Webbova dalekohledu by leckdo možná mohl nabýt dojmu, že Hubbleův vesmírný teleskop již patří do starého železa a měl by maximálně tak dosloužit, ale pro astronomy už nemá žádný velký význam. Toto by však bylo velmi daleko od pravdy. Hubbleův teleskop má stále v astronomii a fyzice své pevné místo a jeho pozorování jsou pořád nesmírně důležitá. Nyní vlastně možná paradoxně naopak důležitější než dříve. A to právě kvůli možnosti srovnání s výsledky Webbova dalekohledu. Ovšem i další jeho objevy jsou velmi hodnotné. Na jeden takový se dnes podíváme.
Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.
Z nového roku 2023 nám zatím uběhlo pouhých několik dní a protože se ve světě kosmonautiky či astronomii doposud nic zásadního nepřihodilo, připravují si pro nás přednášející a popularizátoři různá ohlédnutí za děním v uplynulém roce. Takovéto shrnutí událostí si dnes pro vás připravil i redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, který jej pronesl v prostorách knihovny Jablonce nad Nisou. A jak už to u něj bývá tradicí, novinky se nebudou týkat pouze dění v kosmonautice, ale i astronomii. Pokud se týká kosmonautiky, zmíněny budou nové české družice na oběžné dráze, start rakety SLS, rozložení Webbova dalekohledu a jeho první pozorování či náraz sondy DART do cílového měsíčku planetky Didymos. V astronomii se pak podíváme na zajímavé úkazy, které byly v loňském roce viditelné na naší obloze, sem kupříkladu patří konjunkce planet viditelných pouhým okem, částečné zatmění Slunce i Měsíce či planeta Jupiter viditelná na denní obloze.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
