Isar Aerospace
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
Čína provedla statický zážeh nové opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12B. Zážeh proběhl v testovací zóně Dongfeng Commercial Space Innovation na kosmodromu Jiuquan.
Čína zveřejnila koordinované dokumenty popisující dvojité mise na okraj sluneční soustavy, což naznačuje, že dlouho studovaný projekt se blíží formálnímu schválení.
Japonský startup zabývající se vývojem nosných raket Interstellar Technologies získal téměř 130 milionů dolarů na pokračování ve vývoji své malé nosné rakety Zero.
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na kalifornské základně Vandenberg Space Force Base (VSFB) je k dispozici nové místo pro orbitální starty. V pondělí 5. ledna zástupci amerického letectva vydali výzvu pro poskytovatele startů, aby vyjádřili úroveň svého zájmu o místo, které se má stát nejjižnějším startovním komplexem na západním pobřeží USA. Oblast, která dostane označení SLC-14 (Space Launch Complex 14), je vyhrazena pro orbitální rakety těžké nebo supertěžké třídy s vertikálním startem. Vláda definuje „těžké“ rakety jako rakety s nosností mezi 20 000 a 50 000 kg a „super těžké“ rakety jako rakety s nosností vyšší než 50 000 kg.
Dnes po poledni měli z přechodové komory modulu Quest vystoupit Mike Fincke a Zena Cardman, aby (mimo jiné) připravili energetické okruh na budoucí instalaci svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. Ovšem pokud jste se na výstup těšili, musíte si nechat zajít chuť. NASA totiž oznámila, že dnešní kosmickou vycházku z Mezinárodní kosmické stanice odkládá. NASA uvedla, že sleduje zdravotní problém člena posádky, který se ve středu odpoledne objevil na palubě orbitálního komplexu. Agentura dodala, že vzhledem ke zdravotní povaze celé záležitosti není vhodné sdílet více detailů o daném členovi posádky. Dodala však, že situace je stabilní a nové informace, včetně nového data pro výstup, bude sdílet později.
Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali detailní a velmi hodnotné informace o jednotlivých projektech. Právě z těchto podkladů vychází seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl zaměřený vždy na jeden konkrétní experiment. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém smyslu slova. Základem jsou oficiální tiskové materiály, které prošly jazykovou a stylistickou úpravou, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Jedenáctý díl seriálu se věnuje projektu PROTOCELL. Ten je doplněn podtitulem Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a společnost Yuri GmbH. Je život ve vesmíru výjimkou, nebo naopak běžným jevem? Touto otázkou se zabývá projekt PROTOCELL vedený Dr. Klárou Hlouchovou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Experiment se soustředí na takzvané protobuňky, tedy předchůdce dnešních buněk. Pokud se potvrdí, že protobuňky mohou vznikat i v prostředí mikrogravitace, posílí to představu, že zárodky života
Americký kongres nesouhlasí s výraznými škrty Donalda Trumpa v rozpočtu NASA. Bílý dům ve svém návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026, vydaném na jaře 2025, alokoval pro kosmickou agenturu pouze 18,8 miliardy dolarů, což by byl oproti předešlému fiskálnímu roku propad o zhruba 24 %. Tyto škrty byly obzvláště drsné ve vědeckém programu NASA, který měl dostat jen 3,9 miliardy USD, což by byl propad o 75 %. Ovšem návrh rozpočtu není nic jiného než jen … návrh. Kongres řídí státní finance a zákonodárci právě hodili NASA záchranné lano. 5. ledna Sněmovna reprezentantů a Senát vydali plán rozpočtu, který by agentuře pro fiskální rok 2026, který začal vloni 1. října, dal 24,4 miliardy dolarů. Mnoho obnovených financí by šlo do vědeckého programu NASA.
Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?
5. ledna došlo na středisku evropských astronautů EAC v Kolíně nad Rýnem ke speciální událostí – francouzská astronautka Evropské kosmické agentury, Sophie Adenot, zde sázela svůj astronautský strom na počest své první kosmické mise, pojmenované εpsilon. Toto symbolické gesto oslavuje její dosavadní úspěchy i budoucí misi a zároveň posiluje hluboké propojení mezi kosmickými průzkumníky a planetou, která je jejich domovem. Příběh Sophie se podobá jejímu stromu – od kořínků, které jsou zasazené v Kolíně nad Rýnem až po raketu, která ji vynese k nebi. Vybraný strom, ambroň západní (Liquidambar styraciflua), je známý svou odolností a silou, přičemž tyto vlastnosti potřebují i astronauti připravující se na kosmický let. Na podzim se jeho listy zbarvují do ohnivě rudé barvy, což připomíná plameny startující rakety i ducha průzkumu. Sophie byla vybrána do oddílu kariérních astronautů ESA v roce 2022, kdy se do oddílu záložních astronautů dostal i náš Aleš Svoboda. A nyní Francouzka již několik měsíců trénuje na svůj první kosmický let, misi εpsilon, která má odstartovat nejdříve 15. února 2026. Sophie se vydá na dlouhodobou výpravu na Mezinárodní kosmickou stanici, které bude provádět široké spektrum úkolů
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu se 16. října vrata budovy LASF otevřela a kolový dopravník se s kosmickou lodí vydal na desetikilometrovou cestu k budově VAB. Po dočasném uskladnění v sekci High Bay 4 byl Orion vyzvednut jeřábem a přemístěn do High Bay 3. Zde byl 19. října usazen a přišroubován na nosnou raketu SLS.
Společnost Indra Group oznámila, že telekomunikační družice SpainSat NG II byla během své cesty k provozní oběžné dráze zasažena „kosmickou částicí“. Podle firmy momentálně probíhá vyhodnocování rozsahu poškození. V roce 2019 si společnost Hisdesat vybrala konsorcium vedené Airbusem, ve kterém byla i Thales Alenia Space, za účelem stavby dvou družic pro španělský program SPAINSAT NG, které mají zajišťovat zabezpečenou komunikaci pro státní ozbrojené síly a vládní agentury. Program měl podporu španělské vlády, která do konstrukce, stavby a provozu obou družic s očekávanou životností 15 let investovala více než dvě miliardy Eur. První ze dvou družic byla vypuštěna v lednu 2025 na Falconu 9 a momentálně je v provozu.
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tisková mluvčí agentury NASA, Bethany Stevens, oznámila včera na svém Twitteru několik zajímavých informací o přípravě mise Artemis II. Tou asi nejdůležitější je, že vývoz nosné rakety SLS z montážní haly VAB na vzletovou rampu 39B je vzdálen už méně než dva týdny. Tímto milníkem začne závěrečné celosystémové testování, aby měla agentura jistotu, že je připravena poslat čtyři astronauty na oblet Měsíce, tedy něco, co tu více než 50 let nebylo. Dodala, že startovní okno se otevře už 6. února. Informace o začátku startovního okna není nová, ale přesto je toto zopakování důležité. Dříve se zdálo, že se tento nejčasnější termín startu může stihnout pouze v ideálním případě, při kterém by k vývozu SLS na rampu došlo ještě v průběhu roku 2025, což se ale nestihlo. To, že je i přesto 6. únor zopakován jakožto první možný termín startu, znamená, že tato naděje stále existuje, byť bych se osobně vůbec nedivil skluzu o několik týdnů. Přeci jen, půjde o první pilotovanou misi rakety SLS a kosmické lodi Orion, takže bezpečnost bude na prvním místě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.