sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O návrhu Bílého domu na rozpočet NASA pro fiskální rok 2026 jsme na našem webu psali. Návrh počítá se snížením rozpočtu NASA o přibližně jednu čtvrtinu a dosáhnout toho chce (mimo jiné) razantními škrty ve vědeckých programech. V mnoha případech se přitom nejedná jen o americké projekty, ale o programy mezinárodní. Pokud by byly tyto body návrhu schváleny, mělo by to negativní vliv i na ostatní kosmické agentury. Týká se to především Evropské kosmické agentury, která se v minulých letech dostala do velmi úzké spolupráce s NASA. Aktuální škrty však toto partnerství ohrožují a k situaci se tak vyjádřil i nejvyšší zástupce ESA, její generální ředitel, Josef Aschbacher.
Přistání na Měsíci není snadné – a dvojnásob to platí, když lander musí přesně splnit dané požadavky. Pro mise Artemis mířící k povrchu Měsíce budou tyto požadavky obnášet schopnost přistát v oblasti široké jako fotbalové hřiště za jakýchkoliv světelných podmínek navzdory drsnému terénu. Oficiální požadavek NASA na přistání vyžaduje dosednout v okruhu 50 metrů od stanovených souřadnic. Agentura proto pracuje na vývoji přesných nástrojů a technologií, které jsou kriticky důležité pro úspěch mise. Inženýři z NASA nedávno udělali velký krok směrem k bezpečnému a přesnému přistávání na Měsíci. Provedli totiž na ranveji Shuttle Landing Facility na Kennedyho středisku na Floridě úspěšný test technologie k detekci nebezpečí.
Provozovatel komerční kosmické stanice haven-1 podepsal smlouvy s dalšími třemi zákazníky dodávajícími užitečné náklady na tuto stanici, která má odstartovat již za rok a kousek – start je plánován na květen 2026. V prohlášení vydaném 8. dubna jsou jmenovány firmy JAMSS (Japan Manned Space Systems Corporation), Interstellar Lab a Exobiosphere, které by měly na Haven-1 provozovat své výzkumné náklady.
Nadpis tohoto článku může na první pohled působit přehnaně, ale bohužel není vůbec daleko od pravdy. 2. května představený návrh rozpočtu NASA na následující fiskální rok navrhuje zrušení celé řady vědecky i technicky významných projektů, protože počítá se snížením rozpočtu agentury o skoro jednu čtvrtinu. V minulých týdnech občas na veřejnost prosákly střípky informací o tom, že NASA čekají krušné časy. Nyní se tyto vize zhmotnily v ještě děsivější formě, než se původně zdálo. V případě schválení návrhu by zrušení čekalo raketu SLS a loď Orion (po misi Artemis III), stanici Gateway i program Mars Sample Return. Za sebe mohu říct, jen to, že nezbývá než věřit, že Kongres zachrání alespoň něco. Následující odstavce tohoto článku jsou již překladem článku, který k tématu vydala agentura NASA na svém webu.
NASA a jihokorejská kosmická agentura KASA (Korea AeroSpace Administration) podepsaly 2. května smlouvu, podle které má příští rok na pilotované testovací misi Artemis II letět jihokorejský CubeSat. K-RadCube ponese dozimetr z materiálu, který má napodobovat tkáň lidského těla. Cílem je měřit kosmické záření a zhodnotit jeho biologické účinky v různých vzdálenostech od země napříč van Allenovými pásy, což je důležité pole výzkumu pro lidskou přítomnost na Měsíci a Marsu.
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však budeme věnovat až v pondělí, které je obecně příhodnějším dnem na takové zprávy. Hlavní zpráva v Kosmotýdeníku se zaměří na návrat přes padesát let starého pouzdra, které mělo původně letět na Venuši, ale nyní neřízeně dopadne na Zem. V dalších zprávách se podíváme na úspěšně odblokování vrtáku vozítka Perseverance, přípravu mise Artemis II či návrat čínské pilotované lodě ShenZhou 19. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Baterie a akumulátory jsou běžnou součástí našich životů – jejich energie pohání hračky, nářadí v dílně, ale i mnohé dopravní prostředky. Jako zdroje elektrické energie je používají i družice a právě kosmické akumulátory nejen vyrábí, ale dokonce i sama vyvíjí společnost Stellar Exploration. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v únoru roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu, ne jen její velkou část, aby zaznamenal pozice stovek milionů galaxií ve 3D. Pomůže tak zodpovědět řadu velkých otázek spojených s naším vesmírem. 1. května teleskop zahájil rutinní vědeckou službu. Dennodenně pořídí zhruba 3600 jedinečných snímků, které ve výsledku pomohou vytvořit mapu vesmíru, jaká tu ještě nebyla. Poskytne tak nové pohledy na původ našeho vesmíru, galaxií a složek nutných pro život v naší Mléčné dráze.
Podstatnou část z dubnových Vesmírných výzev si zabere pro sebe pilotovaná kosmonautika. Hned v úvodu se podíváme na první start pilotované kosmické lodě na polární dráhu. Zajímavostí je, že se jednalo o privátní misi podnikatele v oblasti kryptoměn jménem Čchun Wang a zajistila ji svou lodí společnost SpaceX. Dále se koukneme na rotaci posádek ruské části ISS pomocí lodí Sojuz MS-26 a Sojuz MS-27. Svou posádku obměnila i čínská kosmická stanice, tam se jednalo o lodě Shenzhou 19 a Shenzhou 20. V druhé části pořadu se podíváme na průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson, starty družice Biomass, sdílené mise Bandwagon-3 a tří misí pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru,
Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
