Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Gateway (červenec 2019)

V těchto dnech, kdy si připomínáme padesátileté výročí prvního přistání lidí na Měsíci v rámci programu Apollo, NASA připravuje podobný další program, Artemis. Současná strategie počítá pro podporu přistání nejprve s vytvořením infrastruktury na oběžné dráze Měsíce – stanice Gateway. Ta má sloužit jako výchozí základna – velitelské stanoviště a místo pro samostatné připojení landeru a kosmické lodě. Dalším rozdílem oproti Apollu je mezinárodní spolupráce. Pod programem Artemis nemá být podepsána jen NASA, ale i tradiční partnerské kosmické agentury – evropská, japonská a kanadská. Program by mohl podporovat i soukromé aktivity. Podívejme se, jakého pokroku v přípravě stanice Gateway bylo dosaženo od červnového dílu.

Chandrayaan-2 nebyla po startu na očekávané dráze

Včerejší start indické lunární mise Chandrayaan-2 dopadl dobře – nejsilnější indická raketa GSLV Mk III umístila náklad na oběžnou dráhu a separace nákladu od horního stupně proběhla úspěšně. Během přímého přenosu jsme ale viděli záběry na monitory, na kterých se dalo jasně rozeznat, že graf veličin reálného letu se v závěrečné fázi lehce odchýlil od plánované křivky. Na postartovní konferenci oznámil šéf agentury ISRO, že horní stupeň hořel až do spálení všech pohonných látek a sonda se tak dostala na oběžnou dráhu o 6 000 kilometrů vyšší, než se čekalo, takže při cestě k Měsíci ušetří palivo. Jak se ale ukázalo, celá situace byla ve skutečnosti zajímavější. V tomto krátkém článku si ukážeme, na jakou dráhu se sonda dostala, ale i to, jaký bude její další harmonogram.

Interview Elona Muska o cestě k Měsíci a Marsu

Jeffrey Kluger získal interview od Elona Muska. Přitom probrali řadu témat – od přistání Apolla 11 na Měsíci, přes Muskovy začátky se SpaceX až po jeho současné názory na návrat lidí na Měsíc. Toto interview se mělo vysílat na “CBS Sunday Morning” 21. července. Předem byl redigovanýt text uveřejněn časopisem Time. Vybral jsem si z uveřejněného redigovaného svou interpretaci jeho sdělení. Jiný překlad by Vám mohl předložit trochu jiný obrázek tohoto rozhovoru. Podstata by ale měla zůstat stejná…

Týden s Jedenáctkou (7) Dobytí Měsíce

Dnes z poněkud jiného soudku: mezi historické zprávy z padesát let starých událostí týkajících se prvního letu na Měsíc s dovolením „propašujeme“ jednu aktualitu. Jak už jsme psali v úvodním díle tohoto seriálu, vznikl při psaní knihy Dobytí Měsíce. Kniha oficiálně vychází právě dnes. Jak napovídá ohlas seriálu „Týden s Jedenáctkou“, téma pilotovaného přistání na Měsíci k nám promlouvá i po půl století. A jak (snad) ukazuje i tento seriál, pořád je v oblasti programu Apollo mnoho bílých míst, o nichž by se dalo říci „hic sunt leones“. Část těchto mezer nyní zaplňuje právě kniha Dobytí Měsíce. Začíná vyhlášením pilotovaného letu na Měsíc, pokračuje formováním celého lunárního programu. Představuje slepé uličky, hledání správných cest i nezdary, které ho provázely. Popisuje vyvíjenou techniku i peripetie při její přípravě. Seznamuje s hardwarem, lidmi i lokalitami. Pokračuje popisem jednotlivých misí programu Apollo přes první přistání a popisem všech následujících. Končí pak rekapitulací lunárního programu a připomenutím toho, co nám z něj zbylo.

Vůbec poprvé poletí k ISS stejný Dragon již potřetí

O tom, že SpaceX zachraňuje první stupně svých raket Falcon, aby je mohla používat opakovaně, ví asi každý. Méně známou skutečností ale je, že firma patřící Elonu Muskovi podobným způsobem recykluje i kosmické lodě Dragon, které vozí na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby. Celkem již proběhlo pět zásobovacích misí, při kterých letěla k ISS již jednou použitá loď. SpaceX se díky tomu uvolnily výrobní kapacity, které mohla využít pro stavbu nové generace kosmických lodí – Dragon 2 alias Crew Dragon. Již tento týden bychom se měli dočkat dalšího zajímavého momentu – k ISS vyrazí loď Dragon, která již byla na oběžné dráze dvakrát. Něco podobného se zatím ještě nikdy nestalo.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložená indická trojitá lunární mise

Lunární orbiter, lander a rover – všechny tři prvky indické mise Chanydrayaan-2 má již zítra v 11:13 SELČ vynést nejsilnější indická raketa GSLV Mk III. Startovat se mělo již před týdnem, ale zhruba hodinu před zážehem motorů byl odpočet zastaven kvůli problémům s nádobami na stlačené helium v horním stupni. Spekulovalo se dokonce o možnosti odkladu startu až na září, což by ale negativně ovlivnilo šance sondy na úspěch a snížil by se i vědecký přínos. Nakonec však Indická kosmická agentura ISRO dokázala raketu připravit na start, který nás čeká již zítra. Přijměte, prosím, naše pozvání na živě a česky komentovaný přenos.

Kosmotýdeník 357 (15.7. – 21.7.)

Je nedělní poledne, tedy nejvhodnější čas zasednout k tradiční porci přehledu nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které se staly za posledních sedm dní. Týden, který byl plný kosmonautiky, jako už dlouho ne! I v Kosmotýdeníku dojde k připomenutí Apolla 11, s kterým nám pomohl Michal Václavík, ale hlavním tématem budeme hledět do budoucnosti. Podíváme se na družici, která na oběžné dráze vyzkouší 3D tisk komponent pro budoucí kosmické mise a neuniknou nám ani další významné události. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Rusko-americko-italská posádka startuje vstříc ISS

Alexander Skvorcov – Andrew Morgan – Luca Parmitano – to je posádka kosmické lodi Sojuz MS-13, která se dnes večer vydá na oběžnou dráhu. Skutečně mezinárodní posádka míří, jak se sluší a patří, na Mezinárodní kosmickou stanici, kde stráví půlroční misi. Alexander Skvorcov je již ostříleným veteránem – na svém kontě má již 345 dní v kosmu. Luca Parmitano vyráží na svou druhou misi, při které se stane velitelem 61 dlouhodobé expedice. Andrew Morgan je nováčkem, který zažije svou první kosmickou misi. Jejich společný start na oběžnou dráhu má přijít dnes v 18:26 našeho času.

Gaia provedla výraznou změnu dráhy

V úterý 16. července si svět připomínal 50. výročí startu mise Apollo 11 a v záplavě historických článků tak mohla zapadnout jedna aktuální zpráva. Právě v tento den vydalo pozemní řídící středisko evropské sondy Gaia pokyn ke korekci oběžné dráhy. Teď si možná říkáte, proč píšeme o změně oběžné dráhy – vždyť manévry jsou přirozenou součástí všech misí a kdybychom měli psát o každé změně dráhy, nedělali bychom nic jiného a den by se musel nejméně zdvojnásobit. Máte samozřejmě pravdu – tento konkrétní manévr byl ale výjimečný. Gaia je v kosmickém prostoru od prosince 2013 a aktuální manévr byl ze všech jejích dosavadních vůbec největší.

Česká republika bude mít vlajku na raketě Vega

O tom, že v brněnské firmě SAB Aerospace vzniká dispenzer malých družic určený pro rakety Vega a Vega-C, jsme Vás informovali již několikrát. Samotný dispenzer, který byl v Brně od základu navržen, je vyroben ze speciálních sendvičových panelů z uhlíku a hliníku, které firma sama vyvinula a pro vesmírný let také certifikovala. Tato konstrukce bude umístěna pod aerodynamickým krytem rakety a po dosažení oběžné dráhy se z ní uvolní vynášené družice. Zjednodušeně tedy můžeme říct, že dispenzer slouží k tomu, aby raketa mohla najednou vynést několik menších družic, čímž se cena za start rozdělí mezi více zákazníků. Při startu Vegy s českým dispenzerem, který je zatím stále plánován na letošní podzim, bude na evropské raketě poprvé v historii přítomná česká vlajka. „Aby mohl mít nějaký stát svoji vlajku na raketě, je potřeba, aby se na jejím vývoji přímo podílel. A to teď díky naší konstrukci splňuje i Česko,“ uvedl Petr Kapoun, výkonný ředitel S.A.B. Aerospace s.r.o.