Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Hayabusa 2 obhlédla kráter, který udělala

25. dubna 2019 9 komentářů »

Japonská sonda Hayabusa 2 zahájila včera v 7:30 sestup k asteroidu Ryugu. Důvodem byla inspekce kráteru, který tu na začátku dubna vytvořila pomocí impaktoru SCI (bližší informace najdete v tehdejším článku). Poté, co došlo k vypálení měděného projektilu vůči planetce, se sonda od povrchu vzdálila do bezpečné vzdálenosti. V okolí Ryugu se pochopitelně objevilo větší množství úlomků různých velikostí a proto se od začátku počítalo s tím, že sonda počká minimálně dva týdny, než se odhodlá blíže k povrchu. Během této doby některé úlomky odletěly pryč a jiné sedly na povrch. Nyní je již podle všeho bezpečné zahájit inspekci nově vytvořeného kráteru.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , ,

Skyroot Aerospace – indický start-up

24. dubna 2019 9 komentářů »
Vikram ilustrace

Indie v současnosti nepovoluje soukromé společnosti v kosmickém průmyslu, ale předpokládá se, že tento trh se na subkontinentě co nejdříve otevře. Navrh zákona z r. 2017 o vesmírných aktivitách, umožní po svém schválení mj. soukromým společnostem vyrábět rakety, satelity a vypouštět je pro indické i zahraniční zákazníky. Když se vědečtí pracovníci indické vesmírné agentury (Indian Space Research Organisation ISRO), Pawan Kumar Chandan, Naga Bharath Daka a Vasudevan Gnanagandhi s tímto návrhem seznámili, rozhodli se z ISRO odejít a založit vlastní raketovou společnost – Skyroot Aerospace. Skyroot je společnost finančně podporovaná zakladateli CureFitu (zabývající se zdravím, fitness, výživou a mentálním koučinkem) Mukeshem Bansalem a Ankitem Nagorim. Předpokládá se, že první raketa Skyrootu odstartuje někdy v roce 2021.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , ,

Náznak prvního marsotřesení zachycen!

24. dubna 2019 32 komentářů »

Tomu se říká úlovek! Americká sonda InSight změřila proces, který může být prvním zaznamenaným marsotřesením v historii. Marsotřesení, tedy jakási marsovská obdoba pozemských zemětřesení byla vědeckou obcí dlouho diskutovaným fenoménem. Sonda InSight měla na tyto otázky přinést odpovědi a je fascinující vidět, že se jí daří plnit jeden z hlavních úkolů mise. Přístroj SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) umístěný na povrchu Marsu zachytil 6. dubna slabý seismický signál. Pro sondu InSight se tak 128. marsovský den (alias sol) na povrchu Rudé planety stal historickým momentem.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , ,

Nehoda Crew Dragonu ovlivní nejbližší misi

23. dubna 2019 61 komentářů »

Exploze lodi Crew Dragon během příprav na zkoušku záchranného systému za letu je stále předmětem vyšetřování, takže si na výsledky budeme muset chvíli počkat. Již krátce po nehodě se však objevily spekulace o tom, zda tato anomálie nezpůsobí odklad startu nákladní lodi Dragon, který je zatím plánován na 30. dubna. Nebylo to příliš pravděpodobné, protože k nehodě došlo těsně před zážehem motorů SuperDraco, které se na nákladních Dragonech nenachází. Přesto jsme neměli jistotu a v rámci předběžné opatrnosti by se odklad dal pochopit. Jelikož však pár dní po nehodě začal prodej lístků na start Dragonu, je jasné, že start zůstává neovlivněn. Ale přesto bude mít nehoda vliv na průběh mise.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , , ,

Míří NASA skutečně na Mars?

22. dubna 2019 126 komentářů »

Ve Space News vyšel dne 18. dubna článek Jeffa Fousta “Independent report concludes that a 2033 human Mars mission is not feasible” (Nezávislá zpráva se závěrem, že mise na Mars v roce 2033 není proveditelná). Článek popisuje jak STPI (Science and Technology Policy Institute), podle pokynů NASA, použil za základ své zprávy strategii, kterou NASA předložila ve zprávě ‘Exploration Campaign’, která navrhuje pokračující využívání nosiče SLS, lodě Orion a vybudování stanice u Měsíce – Gateway ve dvacátých letech. Potom by měla následovat nová pilotovaná loď Deep Space Transport (DST), která by měla letět od Měsíce k Marsu a zpět. NASA kontraktovala STPI, aby splnila požadavek Kongresu vložený do zákona o financování NASA pro rok 2017 – připravit posouzení pilotovaného letu na Mars, který odstartuje v roce 2033. STPI svou zprávu uzavírá konstatováním, že termín mise na Mars v roce 2033 nemůže být realisticky stanoven (podle současných ani teoretických plánů NASA). Pro tento termín by musely být zahájeny testy kritických technologií v roce 2022, což je krajně nepravděpodobné. Analýza STPI ukazuje, že nejbližší možný termín pro pilotovaný oblet Marsu je rok 2037. STPI také odhadla celkové náklady potřebné pro misi v roce 2037 na 120,6 miliardy (tj, cca 6 současných ročních rozpočtu NASA), z toho odhadem 33,7 miliardy USD pro další vývoj SLS a Orionu a 29,2 miliardy USD pro DST.

Rubrika: Aktuální dění, Budoucnost Štítky: , , , ,

Kosmotýdeník 344 (15.4. – 21.4.)

21. dubna 2019 4 komentáře »

Dnes se v Kosmotýdeníku můžete těšit na jedno velké téma. Tím je výrazná úprava lodě Cygnus NG-11, která je aktuálně připojená k Mezinárodní kosmické stanici a úprava její nosné rakety Antares 230. Společnost Northrop Grumman má s lodí i raketou velké plány zahrnující například i zásobování stanice u Měsíce. Jak toho chtějí dosáhnout, které novinky obsahuje aktuální loď a co nás ještě čeká, vám představí hlavní téma Kosmotýdeníku. Dále se podíváme na fotografie rozbitého centrálního stupně Falconu Heavy a zamíříme i na Mars. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli. 

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Zkouška Crew Dragonu skončila havárií

21. dubna 2019 and 123 komentářů »

Krátce před půlnocí zveřejnil žurnalista Emre Kelly na svém Twitteru aktuální zprávu. S odvoláním na 45. letku uvedl, že při testech kosmické lodi Crew Dragon došlo k anomálii a nehoda byla spojena i s požárem. Na přiložené fotografii z nedaleké pláže je vidět oblak naoranžovělého kouře. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale okamžitě se začalo spekulovat, k čemu přesně vlastně došlo. Sama SpaceX vydala za pár desítek minut oficiální stanovisko, ale jeho obsah přinesl jen minimum nových informací a šlo spíše jen o základní informování o situaci bez bližších detailů.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , ,

Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům

20. dubna 2019 11 komentářů »
Teleskop WISE

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , , ,

Angara 3 skončila na rýsovacích prknech

20. dubna 2019 48 komentářů »

Znělo to jako skvělý nápad – k centrálnímu stupni nosné rakety připojíme různý počet urychlovacích bloků, které s ním mají podobnou konstrukci a tím získáme raketu schopnou vynášet široké spektrum nákladů při zachování jednotné výroby. Tak by se dal ve stručnosti shrnout projekt ruské rakety Angara. Její verze Angara 3 s dvojicí urychlovacích bloků (tedy podobně jako to známe od Falconu Heavy či Delty IV Heavy) měla svými parametry cílit na náklady, které jsou moc těžké pro lehkou verzi Angara 1 (centrální stupeň bez pomocných bloků), ale pro těžkou Angaru 5 (čtyři urychlovací bloky na centrálním stupni)  byly moc lehké. Angara 3 měla podle plánů ze začátku nového tisíciletí nahradit ukrajinské rakety Zenit. Nyní se však nad touto verzí pomalu, ale zřejmě jistě zavírá voda, aniž by přešla do skutečné výrobní fáze.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: ,

Pohon a znovupoužitelnost nosičů čínských start-upů

19. dubna 2019 7 komentářů »
launcher-manufacturing-startups-1

Tento článek je dalším z řady pohledů, kterými Jean Deville (kterého zdravím a děkuji za souhlas s převáděním jeho článků do češtiny) zkoumá čínské reálie v pátém roce politiky otevřených dveří pro komerční vesmírný průmysl. V této době vzniklo mnoho start-upů, ze kterých je cca 15 zaměřeno na vývoj nosičů (viz článek Mapování čínských vesmírných start-upů) a všechny doufají, že během 1-3 let budou poskytovat služby vynášení satelitů. Pozorovatelé se shodují, že tento výjimečně vysoký počet výrobců raket povede dříve nebo později ke konsolidacím a bankrotům těch méně úspěšných. Většina z těchto start-upů zřejmě postupně skončí v rukou silných hráčů. Aby zvítězily v tomto čínském závodě nových raket, bude muset každý prokázat kombinaci výjimečné efektivity výroby, silného financování a pokročilého průmyslového managementu. Pro tento článek Jean vybral 11 společností, které uveřejnily alespoň nějaké podrobnosti o svých nosičích.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , ,