Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 425 (2.11. – 8.11.)

Týden se s týdnem minul a je připraven další přehled událostí v kosmonautice, které přineslo posledních sedm dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát vypravíme do Číny, kde se podařil start čínskému start-upu s jejich raketou Ceres-1. Podpora soukromých kosmických firem v posledních letech v Číně zesiluje a začíná se to projevovat na úspěších těchto firem. Budeme se však věnovat i indickému startu, kde raketa PSLV přetrhla dlouhou dobu indického raketového půstu. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rocket Lab zkusí poprvé zachránit stupeň Electronu

V rámci následující mise, která by měla odstartovat v průběhu listopadu, společnost Rocket Lab vypustí raketu Electron z kosmodromu na Novém Zélandu a následně se pokusí poprvé získat první stupeň zpět. Plán počítá s přistáním stupně na padáku do oceánu. Tento pokus má firmu posunout blíže k velkému finále – zachycení stupně za letu vrtulníkem a poté tento zachráněný hardware použít opakovaně. Primárním úkolem těchto snah je navýšení počtu letů, které Rocket Lab obslouží, ale podle šéfa firmy, Petera Becka, se nedá vyloučit ani finanční úspora.

Dlouhý pochod 6 vynesl 13 družic

Ze vzletové rampy číslo 16 čínského kosmodromu Tchaj-jüan dnes ráno ve 4:19:14,901 SEČ úspěšně odstartovala nosná raketa CZ-6 s 13 družicemi. Dříve oznámený čas startu byl 4:18:50 SEČ. Vypuštěno bylo deset argentinských družic ÑuSat a tři čínské družice. Jednalo se v pořadí o čtvrtý start rakety CZ-6, která patří mezi slabší z nové generace čínských nosných raket vyvíjených od začátku jako kosmické rakety. Starty této nosné rakety nejsou moc časté a premiéru si odbyla již v září 2015.

Sonda Lucy dostala první vědecký přístroj

Ještě než se americká sonda Lucy vydá na svou dlouhou cestu k průzkumu Trojánů, musela její vědecká kamera urazit cestu dlouhou skoro 2500 kilometrů přes polovinu Spojených států. Kamera L’LORRI (Lucy LOng Range Reconnaissance Imager) se vydala na cestu z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel (stát Maryland) a zamířila do čisté místnosti firmy Lockheed Martin ve městě Littleton (stát Colorado), kde se celá sonda postupně skládá. Cenná zásilka dorazila na místo určení už 25. října a technici na nic nečekali – její integrace úspěšně proběhla 30. října.

ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaná družice GPS čeká na start

Více než měsíc uplynul od chvíle, kdy do startu rakety Falcon 9 s družicí GPSIII-04 zbývaly pouhé dvě sekundy, ale počítač zastavil odpočet. Stalo se tak kvůli nečekanému zvýšení tlaku v plynovém generátoru jednoho motoru na prvním stupni. Ten se vyměnil a proběhla kontrola, která nakonec odhalila příčinu. Mezitím byl od rakety odpojen kryt s nákladem a zamířil do montážní haly k dobití akumulátorů. Nyní je již vše připraveno a Falcon 9 by měl odstartovat 6. listopadu v 0:24 SEČ. Srdečně Vás zveme ke sledování našeho přenosu.

Vylepšená anténa se spojila se sondou Voyager 2

Jediná anténa, která mohla posílat příkazy 43 let staré sondě, byla od března mimo provoz – dostávala nový hardware. Vše je na dobré cestě, aby tato modernizace mohla skončit v průběhu února příštího roku – 29. října totiž došlo k odeslání série příkazů sondě Voyager 2. Ta se tak dočkala prvních instrukcí od zmíněné poloviny března. Sonda naštěstí ke svému letu nepotřebuje neustále posílat instrukce, takže sedmdesátimetrová anténa, která se ke komunikaci s ní používá, mohla projít opravami a modernizací. Po aktuálním poslání příkazů sonda poslala potvrzení, že všechna data dorazila v pořádku a že pokyny splnila bez problémů.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajená mise a Atlas V s novými motory

Mise NROL-101 by měla odstartovat z floridské rampy číslo 41 už 4. listopadu ve 23:54 SEČ. Stejně jako u všech ostatních misí pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO není ani v tomto případě jisté, kolik družic je pod krytem, jaké mají rozměry či úkoly, ani na jakou oběžnou dráhu míří. Přenos bude jako obvykle ukončen v době oddělení aerodynamického krytu. Tyto starty jsou však právě pro svou utajenou podstatu velmi lákavé a v tomto případě je ještě jeden důvod zvyšující atraktivitu – Atlas V vůbec poprvé použije nový typ pomocných motorů na tuhé pohonné látky – GEM-63. Pokud Vás zajímá, jak si povedou v první ostré akci, jste srdečně zváni k našemu komentovanému přenosu.

Odběr z Bennu už přináší vědecké poznatky

Vědci, kteří jsou součástí týmu kolem sondy OSIRIS-REx tvrdí, že nedávný kontakt odběrné hlavy s povrchem planetky Bennu přinesl nové poznatky o struktuře kamenů, které pokrývají malá tělesa v naší soustavě. Materiál svou strukturou mnohem více připomíná bazény naplněné míčky, ve kterých si hrají děti, než skalnaté podloží. Struktura svrchní vrstvy obklopené vakuem se v celé kráse odhalila na snímcích ze sondy OSIRIS-REx pořízených 20. října při sestupu k povrchu vzdálenému 330 milionů kilometrů od Země.

Nové informace o vodíku v okolí naší soustavy

Zatím pouze dvě sondy (Voyager 1 a 2) se dostaly do této oblasti a přitom cestovaly více než 30 let. Tato lokalita se nachází asi 4× dál od Slunce, než kde obíhá Pluto. Tohle místo není na první pohled nijak ohraničené, přesto tu jedna hranice je – neviditelná, magnetická. V takzvané heliopauze končí oblast dominantního vlivu Slunce a začíná mezihvězdný prostor. Za touto hranicí se částice a světlo ze 100 miliard hvězd v naší galaxii setkávají s pozůstatky Velkého třesku. Materiál, který se tu nachází, se souhrnně označuje jako mezihvězdné médium. Jsou v něm zachovány informace o vývoji naší soustavy a možná nám může napovědět i o její budoucnosti.

Plošina pro SLS je připravena na sestavování rakety

Mobilní vypouštěcí plošina ML-1 se po desetidenním pobytu na rampě LC-39B vrátila do montážní haly VAB. Zakončila tak svou poslední cestu bez nákladu. Až se příště vydá na rampu, bude na ní sedět první exemplář plně sestavené rakety Space Launch System (SLS), která bude určena pro misi Artemis I. Krátce po floridské půlnoci se 20. října vydala ML-1 z haly VAB na vzletovou rampu. Vyjela z montážní sekce High Bay 3 usazená na pásovém dopravníku CT-2. Ten je jedním ze dvou existujících dopravníků, které podporovaly už mise Apollo i raketoplány. U programu Artemis bude jejich úkol stejný.