Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Europa Clipper zvládla pobyt v kosmickém simulátoru

Celá řada testů připravila sondu Europa Clipper na její cestu do systému planety Jupiter, kde prozkoumá ledový měsíc Europa a jeho podpovrchový oceán. Už za méně než půl roku se Europa Clipper vydá na cestu dlouhou 2,6 miliardy kilometrů k Europě. Nebude to ale vůbec lehká cesta. Na sondu čeká celá řada extrémů – od intenzivních vibrací při startu rakety, přes intenzivní žár a mráz v kosmickém prostoru až po drsnou radiaci u Jupiteru. Sonda nedávno prošla sérií náročných zkoušek na Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, které měly prověřit, že je připravena na tyto nelehké výzvy.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední start Delta IV Heavy

Raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Solar Orbiter nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která je ve službě již dvacet let a její starty jsou poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Řeč je samozřejmě o raketě Delta IV Heavy, která se 28. března 2024 vydá na svou poslední misi. Jelikož jde ale o utajenou misi, nemáme žádné oficiální informace o nákladu, nebo oběžné dráze. Ovšem podle neoficiálních zdrojů by se pod aerodynamickým krytem měla nacházet jedna z družic Orion sloužící pro zachytávání telemetrie vojenských střel z Ruska a Číny. Nepůjde ovšem jen o poslední start Delta IV Heavy, ale i celé rodiny raket Delta.

ESA kříží ChatGPT a data o pozorování Země

Představte si situaci, že byste se mohli chatbotovi říct: „Mohl bys mi vytvořit extrémně přesnou mapu pěstování plodin v Keni?“ A nebo „Dochází u budov v mé ulici k sesedání podloží?“ A teď si ještě představte, že odpověď, kterou dostanete, je v souladu s vědeckými pozorováními a zakládá se na prověřených datech z pozorování naší planety. Agentura ESA ve spolupráci s technologickými partnery nyní pracuje na tom, aby se podobný nástroj zhmotnil v realitě. Experti se totiž snaží vyvinout AI aplikace, které by přinesly revoluci do způsobu, jakým vyhledáváme informace o pozorováních Země.

Thomas Patten Stafford (1930-2024)

Dne 18. března 2024 obletěla svět smutná zpráva o odchodu další legendy kosmonautiky. Astronaut Thomas Stafford se vydal na svůj poslední let po dlouhé nemoci v úctyhodném věku 93 let. Celý život Thomase Stafforda byl spojen s letectvím a kosmonautikou a dnes se pokusíme připomenout vše důležité v jeho neuvěřitelném životě. Za svoji kariéru prošel postupně programy Gemini, Apollo a následně i společným projektem USA a SSSR, Apollo-Sojuz, který přinesl do Tomova života i celoživotní přátelství s neméně legendárním a vždy usměvavým kosmonautem Alexejem Leonovem. I po ukončení své kariéry u NASA pokračoval dále ve velitelské funkci USAF a není bez zajímavosti, že mezi jeho velitelské působiště patřila i tajemná „Oblast 51“.

První raketa Angara stojí na nové rampě

První exemplář rakety Angara A5 s horním stupněm Orion dorazila na nově vybudovanou startovní rampu kosmodromu Vostočnyj. Její start je zatím naplánován mezi 6. a 10. dubnem letošního roku. „S využitím přepravního a instalačního zařízení byla raketa přepravena z montážního a testovacího komplexu a usazena na startovací rampu 1A,“ uvedla v prohlášení agentura Roskosmos. Rozhodnutí přepravit raketu a pokračovat v komplexních zkouškách na startovní rampě bylo učiněno poté, co úspěšně skončila předešlá fáze testů nové rampy, která neodhalila žádné závady.

ŽIVĚ A ČESKY: Rusko-bělorusko-americký přílet k ISS

V sobotu jsme byli svědky úspěšného startu rakety Sojuz 2.1a, která z kosmodromu Bajkonur dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-25. Jejím velitelem je Rus Oleg Novický, kterému dělají společnost dvě ženy – Běloruska Marina Vasilevskaja a Američanka Tracy Caldwell-Dyson. V uplynulých desítkách hodin loď prováděla manévry, které její dráhu postupně srovnaly s dráhou ISS. Nyní tedy zbývá provést automatické připojení lodi ke staničnímu modulu Pričal, k čemuž by mělo dojít dnes okolo 16:10 našeho času. Také v tomto případě se můžete těšit na živě a česky komentovaný přenos.

Milani – malý pomocník mise Hera

Médiím se před pár dny ukázal CubeSat Milani financovaný Italskou kosmickou agenturou ASI. Akce pro novináře proběhla v areálu společnosti Tyvak International v Turíně. Nyní se Milani vydá do technologického centra Evropské kosmické agentury, nizozemského ESTECu, kde sonda Hera momentálně prochází předletovými zkouškami. Právě tady proběhne integrace CubeSatu s jeho „mateřskou sondou“ i navazující zkoušky mezidružicové komunikace, díky které bude moci Hera komunikovat s CubeSaty Milani a Juventas během jejich průzkumu dvojplanetky Dimorphos.

Kosmotýdeník 601 (18.3. – 24.3.)

BrustCube

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas na nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl tento týden. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na velmi zajímavý CubeSat BurstCube, který je sice malý, ale bude provádět zásadní astrofyzikální měření. Do kosmu se dostal na palubě nákladní lodi Dragon 2. V dalších tématech se zaměříme například na odložený start pilotovaného Sojuzu, dobrou zprávu ohledně teleskopu Euclid anebo na demonstrační přistání nového indického nepilotovaného raketoplánu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zkoušky adaptéru pro raketu SLS

Testovací exemplář adaptéru pro připojení nákladu na raketu SLS je připraven k sérii ověřovacích zkoušek. Jde o kriticky důležitý krok na cestě k premiéře tohoto zařízení na připravované misi Artemis IV. Adaptér o tvaru komolého kužele, který tvoří dva kovové prstence a osm kompozitních panelů, bude součástí rakety SLS v konfiguraci 1B a má být umístěn v univerzálním adaptéru USA (universal stage adapter) na vrcholu vylepšeného horního stupně EUS (Exploration Upper Stage). Adaptér nákladu vychází z adaptéru OSA (Orion stage adapter), který se použije při prvních třech startech raket SLS ve verzi Block 1. Jeho úkolem je spojit vrchol rakety s kosmickou lodí.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Sojuzu a připojení Dragonu

Ve čtvrtek 21. března nastala situace, na kterou nejsme moc zvyklí a to odklad startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou na palubě. Odklady Sojuzů jsou totiž velmi vzácné a vůbec poprvé v historii k odkladu v rámci pilotované mise došlo takto blízko okamžiku startu. Nový termín startu byl stanoven na sobotu 23. března ve 13:36:10. Ovšem ještě před startem Sojuzu pro Vás budeme vysílat přenos z připojení kosmické lodi Dragon 2, která úspěšně odstartovala včera na raketě Falcon 9 v rámci mise CRS-30. Ke spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí by mělo dojít přibližně ve 12:30 našeho času.