Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Nová družice ukáže, jak AI mění pozorování Země

Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.

Falcon 9 vynese observatoř COSI

Agentura NASA oznámila, že při výběru poskytovatele startu, který obstará vynesení observatoře COSI (Compton Spectrometer and Imager) vybrala společnost SpaceX. Kontrakt s fixní částkou má hodnotu přibližně 69 milionů amerických dolarů a pokrývá služby spojené se startem a další s tím spojené náklady. Start Falconu 9 s misí COSI je momentálně plánován nejdříve na srpen roku 2027, přičemž by se mělo startovat z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station.

Detektivní práce umožnila znovu použít SHERLOC

Přístroj SHERLOC instalován na otočnou hlavici robotické paže

Po šesti měsících snah se podařilo dostat do běžného provozu vědecký přístroj, který pomáhá marsovskému vozítku pátrat po potenciálních stopách dávného mikrobiálního života. Přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals) na vozítku Perseverance nyní poprvé od problému, který jej potkal v lednu, opět analyzoval pomocí svého spektrometru a kamery zajímavé kameny. Tento přístroj hraje klíčovou roli ve snahách celé mise pátrat po stopách dávného života na Marsu. Inženýři z jihokalifornské Jet Propusion Laboratory mohli 17. června oznámit, že přístroj nyní opět sbírá data.

Ariane 6 je připravena k premiéře

20. června prošla první raketa Ariane 6, která má letět do kosmického prostoru, zkouškou WDR. Na nové rampě kosmodromu ve Francouzské Guyaně proběhl test, který technikům umožnil vyzkoušet všechny předstartovní procesy, přičemž odpočet se plánovaně zastavil jen pár sekund před náběhem motorů. Tomuto kroku ale předcházela celá řada kroků, které byly často činěny úplně poprvé. Třeba odsun 90 metrů vysoké obslužné věže do vzdálenosti 120 metrů, který poprvé odkryl pohled na kompletně dokončenou raketu. Její první díly začaly do Francouzské Guyany připlouvat z kontinentální Evropy letos v únoru na lodi Canopée. V březnu byl centrální a horní stupeň spojen do jednoho celku a v dubnu následoval přesun dvou pomocných stupňů P120C.

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #8 Replikator

Replicator

3D tisk, to je oč v dnešním článku poběží. Nicméně, už jen málokoho nějaký 3D tisk může překvapit. Tiskne kde kdo a z kde jakého materiálu. Přesto by vás to tentokrát zajímat mělo. Udivující nebude ani tak to, že vám představíme experimentální 3D tisk v kosmickém prostoru – to už jsme také viděli. Tentokrát půjde o 3D tisk přímo v otevřeném kosmickém prostoru! To znamená bez atmosféry paluby Mezinárodní kosmické stanice a ve velmi malém balení tvořeném pouhými třemi CubeSatovými kostkami. A dlouhodobější cíle? Vznik první kosmické stavební firmy, která bude zaměřená na stavbu velkých kosmických struktur. Posaďte se a žasněte nad dalším zajímavým nákladem, který při svém prvním letu vezme do kosmu evropská raketa Ariane 6.

Vesmírné výzvy – Červen 2024

VV_2024_06

I červnové Vesmírné výzvy zahájí čínská měsíční mise Chang’e 6, tentokrát to bude průběh mise a přílet se vzorky z odvrácené strany Měsíce. Další událost také patřila k hojně sledovaným a sice test Super Heavy + Starship, označený jako IFT-4. Dále koukneme na start pilotované testovací mise lodi Starliner, která se vydala vstříc ISS. Pak nás čeká příprava premiérové rakety Ariane 6P a starty misí GOES-U, NROL-186, Astra-1P a SVOM. Vesmírné výzvy neopomenou ukázat též problémy amerických výstupů do volného prostoru a připojení lodi Progress MS-27 k ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2024)

Startovní připravenost pilotované lunární průletové mise Artemis II je v současné době stále naplánována na září 2025. Centrální stupeň nosné rakety SLS (na fotografii ze začátku června 2024) má být odeslán z výrobního závodu MAF v New Orleans na Kennedyho vesmírné středisko v polovině července 2024. Člun Pegasus má s centrálním stupněm doplout do přístaviště na kosmodromu koncem července. V montážní budově VAB bude stupeň dočasně umístěn v prostorné centrální chodbě. V polovině léta má být do budovy VAB přesunuta i mobilní vypouštěcí plošina. Aktuální hlavní nejistota dalšího plánu tkví v odpovědi na otázku, zda bude muset dojít k opravě tepelného štítu Orionu. V případě, že bude rozhodnuto, že se tepelný štít opravovat nemusí, počítá harmonogram s umístěním spodních sestav bočních vzletových stupňů SRB na mobilní vypouštěcí plošinu v září.

První stupeň Tianlong 3 při zkoušce odletěl

K velmi neobvyklé situaci došlo dnes na testovacím stanovišti čínské firmy Space Pioneer. Inženýři měli naplánovaný statický zážeh prvního stupně rakety Tianlong 3, která se chystá na svůj první let. Na prvním stupni se zažehlo devět raketových motorů Tchien-chuo-12 na kapalný kyslíkletecký petrolej. Jenže pak se  při zážehu něco hodně pokazilo a celý stupeň neřízeně odletěl z testovacího stanoviště. Hardware nejprve letěl kolmo vzhůru, ale poté se začal překlápět a padat zpátky dolů. Nakonec první stupeň dopadl do okolí testovací základny, kde způsobil rozsáhlý výbuch. V tuto chvíli není známá příčina této velmi neobvyklé anomálie. Stejně tak zatím nejsou k dispozici žádné informace o zraněních, či ztrátách na životech. Troufám si ale říct, že se téměř jistě letos premiérového startu rakety Tianlong 3 nedočkáme. Tato anomálie se totiž bude muset důkladně vyšetřit.

Kosmotýdeník 615 (24. 6. – 30. 6.)

resurs-p

Nedělní poledne je již tradičně chvílí, kdy si připomeneme nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Falcon Heavy, návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce, změny v nákladu druhého letu Vulcanu či první a velmi zajímavá analýza vzorků z Bennu. To jsou témata, která utvářela kosmonautiku v minulých dnech. My se navíc v hlavním tématu podíváme na rozpad ruské družice Resurs P1, která se nachází na nízké oběžné dráze. Těšit se můžete i na další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dlouhý pochod 7A vynesl komunikační družici

Dnes ve 13:57 zaburácely na rampě LC-2 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan motory rakety Dlouhý pochod 7A. Na oběžnou dráhu se dostala telekomunikační družice Zhongxing 3A, ale někdy se můžete setkat také s názvem ChinaSat 3A. Start byl úspěšný a družice dosáhla plánované dráhy. Jejím úkolem bude z geostacionární oběžné dráhy poskytovat služby spojené s přenosem hlasu, dat, ale i rozhlasového a televizního vysílání. Podle zpravodajské agentury Xinhua se jednalo o 526. start rakety z rodiny Dlouhý pochod.