Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Pátý ročník Czech Space Weeku zve k návštěvě

Je jedno, zda jste „jen“ zájemce o vesmír a baví Vás kosmonautika, můžete být třeba učitel, který hledá vhodnou inspiraci pro své studenty, ale dveře jsou otevřeny o nově vzniklým start-upům, či zavedeným firmám. O čem je vlastně řeč? O největším českém festivalu, který se zaměřuje na kosmický průmysl. Czech Space Week totiž za pár dní zahájí svůj již pátý ročník. Stejně jako v minulých letech je pro zájemce připravena řada akcí, mezi kterými si asi každý najde něco, co jej zaujme. V rámci dnešního článku se Vás pokusíme seznámit alespoň s některými zajímavými momenty celé akce, jejímž mediálním partnerem jsme se stali i pro tento ročník. Czech Space Week je v roce 2022 naplánován na období mezi 28. listopadem a 2. prosincem.

Nafukovací štít LOFTID zvládl svou misi

Při dnešním startu rakety Atlas V letěl na oběžnou dráhu také technologický demonstrátor nafukovacího štítu LOFTID. Pokud by se tato technologie osvědčila, mohla by v budoucnu umožnit posílat větší sondy na všechna tělesa s atmosférou – třeba na Mars, Venuši nebo Titan. Využití by se našlo i při návratu větších strojů na Zemi. Aby se nová technologie otestovala v opravdu drsných podmínkách, byl LOFTID uvolněn na specifické dráze. Nejprve se od horního stupně Centaur na dráze ve výšce zhruba 810 kilometrů odpojila družice JPSS-2 a poté horní stupeň provedl dva zážehy – výsledkem byla dráha s apogeem (nejvyšším bodem dráhy) ve výšce okolo 660 kilometrů, ovšem perigeum (nejnižší bod oběžné dráhy) mělo výšku -17 kilometrů. Díky tomu bylo zajištěno, že nafukovací štít LOFTID zažije poměrně prudký vstup do atmosféry a tím pádem zkouška přinese optimální prověření jeho odolnosti.

Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (2. díl)

V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento článek přináší závěrečné informace o sondě Mars Orbiter Mission a dosažených výsledcích.

ŽIVĚ A ČESKY: Atlas startuje z Vandenbergu

10. listopadu, tedy zítra, by měl proběhnout start rakety Atlas V 401 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii a na polární oběžnou dráhu by měla být vynesena meteorologická družice JPSS-2. Za návrh, výrobu a testování družice je zodpovědná firma Northrop Grumman. Družice bude poskytovat data pro předpověď počasí, tedy data o teplotě, vlhkosti vzduchu, teploty hladin moří a oceánů atd. Při tomto startu bude Atlas V startovat ve své nejslabší konfiguraci 401. Bude tedy vybaven aerodynamickým krytem o průměru 4 metry, nebude připojen ani jeden urychlovací stupeň na tuhé pohonné látky a stupeň Centaur bude vybaven jedním motorem.

Jak se rodil nejchladnější přístroj na JWST?

Přístroj MIRI

Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, bývá někdy označován jako nástupce Hubbleova teleskopu. To však není tak přesné. V zásadě můžeme říct, že je pokračovatelem více teleskopů. Díky zapojení přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument) se JWST stal také nástupcem teleskopů jako byl evropský ISO (Infrared Space Observatory), či americký Spitzer. Na středních infračervených vlnových délkách vypadá vesmír velmi odlišně, než na co jsme zvyklí při pohledu našima očima. Toto konkrétní pásmo se táhne mezi vlnovými délkami 3 – 30 mikrometrů a můžeme v něm odhalit kosmické objekty o teplotách 30 – 700 °C. V takovém případě jsou i objekty, které se ve viditelném světle jeví tmavé, krásně jasné.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus s jediným otevřeným panelem

V pondělí jsme sledovali předposlední start rakety Antares ve verzi 230+, při kterém se na oběžnou dráhu dostala kosmická loď Cygnus. V rámci mise NG-18 má zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Nastal však nečekaný problém. Dva kruhové fotovoltaické panely Ultraflex se měly vyklopit přibližně 90 minut po startu, ovšem vlivem zatím neupřesněné závady k tomu nedošlo. Týmům se podařilo vyklopit pouze jediný panel. Předběžná analýza ukázala, že by tato anomálie neměla mít vliv na středeční přílet lodi ke stanici, ale jisté je, že nás čeká opravdu nezvyklá podívaná. My budeme vše sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu.

Subtropická bouře Nicole odkládá start Falconu

Ještě před pár hodinami platilo, že se dnes v 17:06 SEČ firma SpaceX pokusí o start rakety Falcon 9. Společnost se ale rozhodla posunout start nejdříve na sobotu, jelikož východní pobřeží Floridy ohrožuje subtropická bouře Nicole. Start měl proběhnout z rampy SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station, ovšem SpaceX nyní plánuje družice Intelsat Galaxy 31 a 32 vypustit až o víkendu. Agentura NASA se však navzdory rizikovému počasí rozhodla ponechat raketu SLS na rampě Kennedyho střediska, kde se připravuje na svůj premiérový start, který má proběhnout příští týden.

NASA finalizuje kontrakt na lunární vozítka

Když budou astronauti v rámci programu Artemis prozkoumávat oblast kolem jižního pólu Měsíce, budou se moci dostat dále od landeru a také udělat více vědy, než kdy dříve. Pomohou jim s tím nová vozítka označovaná jako LTV (Lunar Terrain Vehicle). Namísto toho, aby NASA tyto rovery sama vlastnila, chystá kontrakt na objednání jejich služeb od soukromých firem. Základní návrh výzvy k předkládání návrhů na služby spojené s rover LTV už je připraven k revizi soukromými firmami, přičemž NASA bude do 1. prosince přijímat zpětnou vazbu. Návrh počítá s tím, že NASA bude rovery LTV na Měsíci potřebovat v časovém horizontu kolem roku 2028. Poté, co NASA zohlední připomínky od soukromých firem, by měla na začátku roku 2023 vydat finální výzvu.

O krok blíže k evropskému kompozitnímu stupni

Evropská společnost ArianeSpace uzavřela s Evropskou kosmickou agenturou zakázku ve výši 50 milionů euro, která by měla zajistit pokračování vývoje ultralehkého demonstrátoru horního stupně PHOEBUS, který se má vyrábět z uhlíkových kompozitů. Tato práce má podle současných předpokladů umožnit vývoj nového horního stupně pro chystanou evropskou raketu Ariane 6, protože díky tomuto vývoji dojde k podstatnému „zrání“ technologií, které se týkají kompozitních materiálů odolných kryogenním teplotám. Hlavním motivem celého snažení je snaha o redukci hmotnosti horního stupně tím, že se pro struktury jako jsou třeba nádrže namísto tradičního kovu použijí uhlíková vlákna.

ŽIVĚ A ČESKY: Start Antaresu podruhé

Dnes měla podle plánu odstartovat nosná raketa Antares 230+ s kosmickou lodí Cygnus, která míří na Mezinárodní vesmírnou stanici. Start se ale neuskutečnil, jelikož v řídící místnosti, která má na starost kosmickou loď, se rozezněl požární alarm. Zatím to však naštěstí vypadá, že k požáru nedošlo. Start byl tedy odložen o dvacet čtyři hodin a nový termín startu byl stanoven na 7. listopadu v 11:55:15. Na Mezinárodní vesmírnou stanici Cygnus dopraví zásoby jídla, oblečení pro posádku, vědecké experimenty, nářadí na údržbu stanice atd. a to vše dává celkovou hmotnost 3 729 kilogramů.