Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Stavba mobilní věže pro Ariane 6 je hotová

Téměř na den přesně po 13 měsících od zahájení prací byla dokončena stavba kovové kostry mobilní obslužné/montážní věže pro novou evropskou raketu Ariane 6. Postavená konstrukce dosahuje výšky 100 metrů a dominuje tak celé startovní rampě s výměrou 150 hektarů. Osmá a poslední střešní traverza byla na své místo uložena 30. listopadu. Obslužná a montážní věž bude v dalších měsících postupně doplněna o stěny, kromě toho bude vybavena pohyblivými podlahami, které umožní přístup k různým úrovním rakety připravované ke startu. Nosná konstrukce bude vybavena i jeřábem s nosností 45 tun. Po kompletním dokončení bude tato věž vážit 7 000 tun, což je srovnatelné s Eiffelovou věží. jen s tím rozdílem, že celá konstrukce bude pohyblivá – podvozky přitom dodala česká firma UNEX z Uničova.

Špičková snímkovací družice ztracena

Společnost Maxar, pod kterou spadá i projekt Digital Globe, včera oznámila ztrátu družice WorldView-4. Tu potkala závada na systému gyroskopů, které řídí orientaci v prostoru. Družice, jejímž jediným úkolem je pořizovat mimořádně přesné snímky tak přišla o schopnost stabilizace v jedné z os, což ji prakticky vyřadilo z provozu. Firma sice uvedla, že stále probíhají pokusy o řešení, na kterých se podílí i dodavatelé jednotlivých systémů, ale zatím byly všechny pokusy neúspěšné. Sama společnost Maxar přiznává, že nečeká návrat této družice do aktivní služby – dálkovým pokynem ještě převedla stroj do bezpečného režimu, aby mohla nadále sledovat jeho stav.

Mobilní čistá místnost v akci

Aby konstrukce Teleskopu Jamese Webba zůstal čistá a v bezpečí, je potřeba ji před každým přesunem důkladně chránit. Pro přesuny mezi halami se proto používá mobilní čistá místnost. Klasickou čistou místnost známe dobře – připravují se v ní družice, které potřebují stabilní a kontrolované prostředí. V čistých místnostech se kromě jiného hlídá i množství volných prachových částic. Mobilní čistá místnost nese oficiální označení In-Plant Transporter a vypadá jako stříbřitá krabice. V jejích útrobách je skrz průhledné obalové vrstvy vidět letový exemplář dalekohledu Jamese Webba. Konkrétně jde o sluneční štít a servisní modul.

SpaceX dokončí největší obnovu satelitní sítě v historii

Dva vypouštěcí adaptéry družic Iridium NEXT, které se následně spojí dohromady.

Loňský rok byl pro SpaceX mimořádně úspěšný a do roku letošního chce také vstoupit ve velkém stylu – téměř na den přesně po dvou letech od prvního startu by mělo dojít k vypuštění poslední sady družic systému Iridium. Falcon 9 zatím nesl šestkrát deset a jednou pět družic tohoto systému, který umožňuje zákazníkům uskutečnit hovor prakticky z jakéhokoliv místa na světě. Nyní na start čeká Falcon 9 s poslední desítkou družic. Start z kalifornského kosmodromu sám o sobě bude zajímavý tím, že při něm bude použit již jednou použitý stupeň, který se pokusí  přistání na mořské plošině.

Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.

OBRAZEM: Premiéra Crew Dragonu na rampě

O vývozu rakety Falcon 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon jsme Vás informovali už ve čtvrtek 3. ledna. Během včerejšího dne probíhaly zkoušky kompatibility rampy 39A s raketou a lodí včetně testovacího přiklopení přístupového ramene CAA. Zkouška nazvaná Integrated Stack Dry Dress Rehearsal sice ještě není u konce, ale dnes se SpaceX pochlubila oficiálními fotkami z historického vývozu, který je významným krokem ke vstupu soukromých firem na pole dopravy posádek do vesmíru.

Návrat k poslovi bohů – 13. díl

Iontové motory T6 přeletového modulu MTM BepiColombo.

Vlevo od tohoto textu nevidíte ilustraci z vědecko-fantastické literatury zobrazující exotický pohon jakési mezihvězdné lodi, nýbrž dvojici iontových motorů T6 procházejících důkladným testováním ve vakuové komoře společnosti QinetiQ v anglickém Farnborough. Pohonný systém přeletového modulu Mercury Transfer Module (MTM) evropsko-japonské sondy BepiColombo má kvůli redundanci čtyři tyto motory, přičemž během standardního operačního provozu budou vždy pracovat pouze dva a občas jen jediný z nich. Testování dvou motorů najednou ověřilo možnost jejich souběžného chodu v průběhu několika měsíců bez jakéhokoliv vzájemného negativního ovlivňování. Záře modravých proudů ionizovaného plynu proudící z motorů ve skutečnosti ve vesmíru vidět nepůjdou. Objevují se pouze v testovací komoře kvůli hromadění plynu v nedokonalém vakuu. Záře motorů samotných je však viditelná vždy.

Indické plány s posledními stupni nosiče PSLV

Jako první mise indické ISRO v lednu 2019 je plánován start polárního nosiče PSLV-C44 se čtvrtým stupněm (PS4). Tento čtvrtý stupeň bude předmětem unikátního experimentu, při kterém se kontrolní středisko bude snažit nad ním znovu získat kontrolu a přimět jej pracovat potom, co splní svůj primární úkol – vynést satelit(y), na plánované orbity ve vzdálenosti 400 – 700 km od Země. PS4 nosiče PSVL má suchou hmotnost kolem 450 kg a je vybaven dvěma kapalinovými motory (MMH a MON) s maximálním výkonem 7.6 x 2 kN – běžně po splnění svého úkolu zůstává na orbitě několik let jako vesmírný odpad, případně může projít deorbitem a shořet v atmosféře.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2018 a výhled na 1. čtvrtletí 2019)

Zdá se, že oproti šedesátým letům minulého století naráží současný plán na návrat Američanů k Měsíci či dokonce na jeho povrch na chybějící pocit naléhavosti. Případný náskok rostoucího konkurenta, Číny, by však v souvislosti s přeměnou geopolitického myšlení mohl mít významné a pro Spojené státy škodlivé důsledky. Čína připravuje novou pilotovanou kosmickou loď schopnou lunárních misí, a na první pololetí roku 2020 chystá její zkušební bezpilotní let na oběžné dráze Země. Loď bude vynesena z rampy LC101 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan při prvním letu rakety CZ-5B, což je nová varianta CZ-5 bez druhého stupně, určená k vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu.

SLEDUJEME: Crew Dragon poprvé na rampě 39A

Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM-1 v montážní hale vedle rakety Falcon 9 pro tuto misi.

Zběsilé tempo událostí začátku roku nepolevuje! Po průletu kolem nejvzdálenějšího objektu v historii a po prvním přistání na odvrácené straně Měsíce tu máme historicky první vývoz soukromé kosmické lodi pro posádku na startovní rampu. V nejbližší době začnou přicházet fotografie, které zachytí začátek nové éry americké kosmonautiky. V tomto článku se Vám je pokusíme přinášet společně s dalšími doprovodnými informacemi, jak se budou objevovat. Užijte si s námi další z velkých momentů mladého roku 2019.