Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro premiéru Starlinku

Dnešní pokus o start rakety Falcon 9 se šedesáti testovacími družicemi systému Starlink byl nakonec odvolán. Viníkem byl v tomto případě výškový vítr, který překračoval bezpečnostní limity. Start v takových podmínkách by byl riskantní a proto SpaceX raději třináct minut před zážehem motorů odpočítávání zastavila. Ke slovu proto přišel náhradní termín, který se otevře 24 hodin po tom hlavním. Devadesátiminutové okno se otevře zítra (v pátek 17. května) ve 4:30 našeho času. Falcon bude vynášet nejtěžší náklad v historii a navíc se první stupeň pokusí přistát na mořské plošině. Zveme Vás proto ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX začíná tvořit megasíť Starlink

Jsou to čísla, ze kterých se tají dech – družicová síť Starlink, která má pokrýt celý svět vysokorychlostním internetem, má být ve finále tvořena více než jedenácti tisícovkami družic. Pro běžného člověka je to jen stěží představitelné množství, ale jelikož je kolem Země hodně místa, družice se tam v pohodě vejdou. Už zítra ve 4:30 našeho času se otevře 90 minut dlouhé startovní okno, v rámci kterého se Falcon 9 pokusí vynést várku prvních šedesáti zkušebních družic. I přes krajně nepříznivý termín se máme rozhodně na co těšit.

Úsvit megakonstelace Starlink od SpaceX

Firma Elona Muska vypouští rakety jako na běžícím pásu, ale zdaleka nemůžeme říct, že by všechny starty byly stejné. Nyní nás čeká start, který spadá do kategorie neobvyklých. SpaceX totiž po několika letech vývoje začne s aktivním vypouštěním družic systému Starlink, který by měl umožnit celosvětový přístup k vysokorychlostnímu internetu. Nevídaný je i počet družic, který by měl tuto gigantickou síť tvořit – více než 11 000! Půjde o první komerční start Falconu 9, kdy SpaceX nebude vynášet náklad pro žádného externího zákazníka, ale pouze pro sebe. Je zcela jisté, že SpaceX stojí na prahu něčeho nového a hodně velkého – tak velkého, že není v historii kosmonautiky nic, s čím by se dal rozsah systému Starlink srovnat.

Výzkum na ISS – ledviny, osteoporóza a nitroooční tlak

V našem nepravidelném seriálu si čas od času ukazujeme, jaké činnosti vyplňují časový harmonogram astronautů na ISS. Jelikož jde o unikátní vědeckou laboratoř, není se co divit, že spektrum experimentů pokrývá různé vědecké obory. Jako vždy se sluší poznamenat, že ani zdaleka nejde o souhrn všech experimentů, které na ISS probíhají. V těchto souhrnech se vždy dostane jen na ty, kterým astronauti věnovali nejvíce času. Mnohé experimenty se pak bez obsluhy posádky obejdou úplně. Co tedy dělali astronauti na ISS v pátek 10. května?

Laboratoř pro ExoMars prošla simulací Marsu

Sada nejdůležitějších vědeckých přístrojů vyvinutých pro rover Rosalind Franklin v rámci mise ExoMars prošla minulý měsíc zkouškami, které měly prověřit jejich kompatibilitu s podmínkami na Marsu. Letový exemplář dílu ALD (Analytical Laboratory Drawer) absolvoval termální a vakuové zkoušky v italském Turíně, konkrétně v areálu firmy Thales Alenia Space. Vozítko, které se má příští rok vydat k Marsu, bude první expedicí v historii, která prozkoumá Mars nejen na povrchu, ale hezky do hloubky. Nemluvíme přitom o průzkumu nitra Marsu, jaký dělá lander InSight. Rover Rosalind Franklin bude disponovat skládacím vrtákem o výsledné délce dva metry, jehož prostřednictvím odebere vzorky z hlubokých podpovrchových vrstev nezasažených spalující radiací. Analýza těchto vzorků se pak zaměří na hledání stop dávného, případně i současného života.

45 dní po sestřelu indické družice

Když na konci března Indie jako čtvrtý stát světa provedla úspěšný test své protidružicové zbraně, vyvolal tento krok pochopitelně otázky ohledně vzniklých úlomků. Indové tehdy prohlásili, že do 45 dní trosky zaniknou, protože jsou na nízké oběžné dráze. Desátého května uplynulo od sestřelu družice Microsat-R slibovaných 45 dní a jaká je skutečná situace? Upřímně a stručně řečeno se sliby v tomto případě ukázaly jako chyby. Z celkového počtu 93 zaznamenaných objektů jich 29 prokazatelně zaniklo v atmosféře a u pěti objektů je jejich shoření v atmosféře pravděpodobné. Naopak 59 úlomků prokazatelně zůstává na oběžné dráze kolem Země – jejich oběžné dráhy jsou vyobrazena na přiloženém obrázku.

Kosmotýdeník 347 (6.5. – 11.5.)

K nedělnímu obědu je vám již tradičně servírován čerstvý Kosmotýdeník, který shrne nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. Dnes bude hlavním tématem stěhování části zaměstnanců Virgin Galactic do Nového Mexika, kde konečně obsadí část prvního komerčního kosmodromu Spaceport America a započnou poslední přípravnou fázi před začátkem komerčních letů na hranici kosmického prostoru. Podíváme se také do floridského přístavu, kde byly poprvé sklopeny nohy Falconu 9, anebo na přepravu solární plachetnice. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Starship Hopper se připravuje na skoky

Starhopper

Testovací zařízení Starship Hopper (nebo zkráceně Starhopper) absolvovalo na základně Boca Chica v jižním Texasu během dubna dva několikasekundové zážehy jediného motoru Raptor. Ten byl následně z Hopperu vymontován – nikoliv kvůli tomu, že by byl poškozen, ale proto, že Hopper čekala přestavba na další fázi testování. Při obou statických zážezích totiž byly nohy Starship Hopperu připojeny lany k rampě, aby zařízení nemohlo nikam odletět. Nyní se však blíží skoky neupoutané – nejprve na jediném, později na třech motorech Raptor. V dnešním článku najdete fotografie, které ukazují úpravy, kterými Starhopper prochází.

Výzkumy NASA o vlivu radiace v kosmu na zdraví

hrp-logo-without-backgrd-transparency

Vliv radiace v kosmu na zdraví je dlouhodobě považován za nejdůležitější problém kosmické medicíny. Zdravotní problematice cest do vesmíru se NASA systematicky věnuje zejména prostřednictvím svého programu Human Research (HRP), který je od roku 2005 součástí Johnsonova výzkumného centra (JRC). Ředitelem programu je dr. William Paloski. Na výsledky výzkumů tohoto programu navazuje a doplňuje je práce Human Health & Performance (HH&P) Directorate – hlavně jeho Biomedical Projects Branch, Biomedical Sciences Branch, Habitability and Human Factors Branch, a Human Space Flight Operations Branch (česky – biomedicínské projekty, biomedicínské vědy, obyvatelnost a lidské faktory, pilotované vesmírné letové operace).

Evropský exobiologický experiment pro ISS

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhá vědecký výzkum širokého množství oborů – prostředí mikrogravitace totiž umožňuje vědcům lépe porozumět procesům, které v pozemských laboratořích komplikuje právě přitažlivost naší planety. Evropská kosmická agentura nyní pracuje na experimentu, který by měl posunout vpřed naše znalosti z oboru exobiologie. Pokud Vám tento název nic neříká, pak vězte, že jeho náplní je studování života (-biologie), ve vesmíru (exo-).