Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Družice SWOT změřila jezero v Údolí smrti

Kalifornské Údolí smrti je nejsušším místem Severní Ameriky a od konce roku 2023 se tu vyskytuje dočasné jezero. Experty z NASA vedený rozbor nedávno umožnil vypočítat hloubku tohoto jezera v průběhu několika týdnů v únoru a březnu. Podařilo se jim tak demonstrovat schopnosti americko-francouzské družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), která byla vypuštěna v prosinci 2022. V rámci výzkumu se zjistilo, že se hloubka vody v jezeře po dobu zhruba 6 týdnů pohybovala v rozmezí jednoho až méně než půl metru. Dané období obnášelo i několik bouřek, které se prohnaly Kalifornií a přinesly s sebou rekordní srážky.

Gateway (duben 2024)

Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální problémy. NASA ho přijme jako závazek a využije ho při posuzování výkonnosti programu. Není však cílovým datem startu. Aktuální plán je agresivnější a mnohem méně spolehlivý než odhad vypočtený s použitím statistických metod.

Předstartovní přípravy mise EarthCARE začaly

Po zabalení v Německu, cestě do USA a měsíčním pobytu ve skladu mohla být evropská družice EartheCARE opatrně vyzvednuta z transportního kontejneru a tým ji na místě startu může začít chystat na její velký den, který přijde v květnu. S tím, jak se klimatická změna projevuje stále intenzivněji, by měla družice EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) vybavená čtyřmi špičkovými přístroji poskytovat celkový pohled na komplexní systém vztahů mezi mraky, aerosoly, přicházející sluneční záření a vycházející vyzařování, aby mohli experti získat nový pohled na bilanci vyzařování energie.

Návrat vzorků z Marsu se komplikuje

Administrátor NASA, Bil Nelson v pondělí prezentoval další plány americké kosmické agentury související s programem MSR (Mars Sample Return). Zmínil třeba hledání inovativních návrhů, jak dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu na Zemi. Tyto vzorky by totiž vědcům pomohly jednak lépe porozumět vzniku a vývoji naší Sluneční soustavy, ale mohly by posloužit také pro přípravu budoucích lidských průzkumníků a také by se daly využít k pátrání po stopách dávného života. V uplynulém čtvrtstoletí vyvíjí NASA systematickou snahu lépe porozumět časné historii Marsu a tomu, jak by tyto poznatky mohly expertům pomoci s porozuměním procesů, které se týkají vzniku a vývoje obyvatelných světů včetně Země. Součástí tohoto úsilí je návrat vzorků z Marsu, což je již dvě desetiletí dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu. Na programu MSR totiž NASA spolupracuje s evropskou agenturou ESA. Americké vozítko Perseverance od svého přistání na Marsu v roce 2021 sbírá vzorky pro pozdější odběr a návrat na Zemi.

Starliner může vyrazit k rampě

Kosmická loď, která v rámci mise CFT (Crew Flight Test) dopraví dva americké astronauty na ISS je připravena na přesun z montážní haly ke startovní rampě. Kosmická loď Starliner od firmy Boeing by měla 16. dubna (už zítra) opustit halu Commercial Crew and Cargo Processing Facilit na Kennedyho kosmickém středisku a vydá se k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy SLC-41 na nedalekém Cape Canaveral Space Force Station, kde proběhne její spojení s raketou Atlas V od firmy United Launch Alliance. Náhledová fotka pro dnešní článek pochází z přípravy bezpilotní testovací mise lodi Starliner.

Vydá se k planetce Apophis Ramses nebo Satis?

13. dubna roku 2029 mine Zemi planetka (99942) Apophis ve vzdálenosti menší než 32 000 kilometrů. Tato planetka o průměru přibližně 375 metrů se tak k Zemi přiblíží na menší vzdálenost, než ve které krouží geostacionární družice a z Evropy, Afriky a Asie bude pozorovatelná na noční obloze i pouhým okem. Když byl Apophis v roce 2004 objeven, tak prvotní pozorování naznačovala malou pravděpodobnost, že by mohl zasáhnout Zemi v letech 2029, 2036, nebo 2068. Taková srážka by byla pro naši civilizaci zničující a proto byla planetka pojmenována Apophis. Toto jméno totiž patří egyptskému bohu chaosu a destrukce. Další pozorování však naštěstí riziko srážky na dalších sto let vyloučila.

NIAC – Sny o budoucnosti #5 ALF

Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.

Kosmotýdeník 604 (8.4. – 14.4.)

Delta Iv Heavy

Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Teleskop TESS přerušil vědeckou práci

Americký kosmický teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vstoupil 8. dubna do tzv. bezpečného režimu a dočasně tak přerušil provádění svých vědeckých pozorování. Pozemní tým nyní pilně analyzuje situaci a pátrá po příčině vstupu teleskopu do tohoto režimu, ke kterému došlo během naplánovaných inženýrských činností. Samotná družice je podle zpráv z agentury NASA v dobrém technickém stavu. Experti budou pokračovat v rozborech anomálie a souběžně se snaží rozjet proces, který by měl v následujících dnech vrátit TESS zpět do režimu sběru vědeckých dat.

Nová technologie pro sluneční plachetnice

Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno opustil stránky knih či stříbrné plátno. Ještě tento měsíc by měla být pomocí rakety Electron vynesena technologie Advanced Composite Solar Sail System pro sluneční plachtění nové generace. Po startu ze startovního komplexu 1 na Novém Zélandu by tato technologie mohla přinést významné pokroky pro budoucí kosmické cestování a lepší chápání našeho Slunce i celé Sluneční soustavy. Sluneční plachetnice využívají jako pohon tlak slunečního záření a mohou se podle potřeby otočit ke Slunci (nebo opačně), aby se od jejich odrazivé plachty odrážely fotony, což sondou pohne. Tato metoda eliminuje těžké pohonné systémy a může umožnit dlouhodobější a levnější mise. Ačkoliv dojde ke snížení hmotnosti, sluneční plachetnice byly limitovány materiálem a strukturou svých ramen, která slouží velmi podobně jako stěžně klasických plachetnic. A právě to by NASA chtěla do budoucna změnit.