Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra Ariane 6

Po dlouhém čekání se fanoušci evropské kosmonautiky konečně dočkali. Dnes nadešel den, kdy by měla být do provozu uvedena nová středně těžká raketa Ariane 6. Jde o náhradu za již vysloužilou Ariane 5, která téměř přesně před rokem absolvovala svoji poslední misi. Výhoda Ariane 6 by měla spočívat v nižší ceně, umožnění vyšší kadence startů a určité modularitě, jelikož bude létat ve dvou verzích. Ariane 62 a 64. Druhé číslo udává počet pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky, které jsou mimochodem identické s prvními stupni rakety Vega-C, díky čemuž se celý proces výroby zjednoduší. Dnes by měla Ariane 6 odstartovat ve své nejslabší konfiguraci 62, tedy pouze s dvěma pomocnými stupni. Ovšem i v této konfiguraci zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 10,35 tuny nákladu. Při inauguračním letu by mělo být také vyneseno několik CubeSatů a zařízení. Za zmínku určitě stojí například družice GRBBeta, za kterou stojí firma Spacemanic, 3U CubeSat Replicator s malou 3D tiskárnou nebo návratovou kapsli SpaceCase. Zde bych Vás rád odkázal na seriál Pionýři prvního letu Ariane 6, který zpracoval Lukáš Houška a dozvíte se v něm detaily o nejzajímavějších zařízeních, které budou vyneseny při tomto letu.

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #9 SpaceCase SCX-01

SpaceCase SCX-01

Už dnes by měla poprvé odstartovat raketa Ariane 6, která se stane hlavním evropským nosičem na několik následujících let. Nový nosič má být všestranný a umožňovat vynesení co nejširšího spektra různých nákladů. To demonstruje i tento první let, při kterém nebude vynesena nějaká hmotnostní maketa, ale mnoho dílčích nákladů, které mapujeme v tomto seriálu. Dnes nás čeká první zástupce, jehož cílem není oběžná dráha, ale návrat zpět na Zemi. Na palubě rakety bude totiž hned dvojice zařízení, která jsou určena pro přežití vstupu do atmosféry. My se dnes podíváme na zařízení SpaceCase SCX-01, jehož širší cíle sahají daleko mimo oběžnou dráhu Země.

ŽIVĚ A ČESKY: Falconu počasí nepřeje

Při druhém červencovém startu Falconu 9 je v plánu vynesení telekomunikační družice Türksat 6A. Ta bude umístěna na 42° východní délky a o její provoz se bude starat stejnojmenný operátor. Bude se jednat o vůbec první tureckou telekomunikační družici, na které se podílely pouze turecké firmy, což pro zemi znamená, že se stane desátým státem schopným ji vyrobit. I když do startu zbývá pouze pár hodin, stále není upřesněno, který první stupeň byl na tuto misi vybrán. Pokus o přistání by měl proběhnout na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Sluší se také dodat, že předpověď počasí pro dnešní pokus o start není moc příznivá. Aktuálně se drží pouze na 30% vhodných podmínek.

Jak EarthCARE sleduje energetickou bilanci Země?

Družice EarthCARE sice zatím není v plném provozu, ale už nyní nám poskytuje kvalitní náznaky, na co se můžeme těšit, až bude její fáze vstupu do provozu ukončena. Na Zemi dorazily třeba první snímky z širokopásmového radiometru. Tyto prvotní snímky nabízejí lákavý pohled na složitost energetické rovnováhy naší planety – křehké rovnováhy, která řídí naše klima. Zemská energetická bilance je rozdílem mezi množstvím energie, které naše planeta přijme od Slunce ve formě jeho záření a termálním vyzařováním, které Země uvolňuje do svého okolí. Tato rovnováha je ovlivňována mnoha faktory včetně oblačnosti, aerosolů a skleníkových plynů a je důležitá pro udržení relativně stabilních teplot.

Vylepšení laseru roveru Rosalind Franklin

Vozidla, která jsou delší dobu mimo provoz, vyžadují řádnou údržbu. Marsovské vozítko Rosalind Franklin není v tomto směru výjimkou a nyní se jeden jeho elektronický box v rámci příprav na dlouhou cestu k rudé planetě dočkal vylepšení. Samotná mise by mohla odstartovat v roce 2028. Několik let nepoužívání systémů může vést k poruchám a zvýšenému riziku. Aby byl zajištěn špičkový výkon roveru na Marsu, pustili se technici do opatrné výměny určitých komponentů v přístroji RLS (Raman Laser Spectrometer). Jde o první přístroj roveru, který má projít tímto faceliftem. K výměně samotné došlo v ultračisté místnosti hlavního dodavatele, společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně. Koncem roku bude vše zase smontováno zpátky.

Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.

Členové záložní posádky Artemis II

NASA vybrala astronauta Andre Douglase jako záložního člena posádky testovací mise Artemis II, první pilotované výpravy programu Artemis. Douglas se zapojí do výcviku po boku Reida Wisemana, Victora Glovera, Christiny Koch a Jeremy Hansena. V případě, že by některý americký člen posádky nebyl schopen zúčastnit se letu, nahradil by jej v posádce Artemis II právě Douglas. „Andreho zkušenosti se vzděláním a rozsáhlé zkušenosti z různých zaměstnání před nástupem do NASA jsou jasným důkazem jeho připravenosti podpořit tuto misi,“ uvedl Joe Acaba, vedoucí oddílu astronautů z Johnsonova střediska v Houstonu a dodal: „Ve výcviku kandidátů na astronauty a při plnění technických úkolů vynikal. Jsme přesvědčeni, že v tom bude pokračovat i jako záložní člen posádky NASA pro Artemis II.“

Sonda pro dopravu vzorků od Marsu prošla schválením

Evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), první sonda, která se na oběžné dráze jiné planety setká s nějakým objektem a zachytí jej, prošla klíčovým milníkem a je tak o krok blíže k tomu, aby jednou mohla dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Kritické zhodnocení návrhu pro platformu sondy, do kterého byly zapojeni i zástupci evropských firem a NASA, bylo včera dokončeno. Kritické zhodnocení návrhu je jednou z nejdůležitějších fází v cestě každé sondy od projektu k realizaci. Kritické zhodnocení platformy alias P-CDR (Platform Critical Design Review) potvrdilo, že parametry, výkon, kvalita a spolehlivost systémů, které jsou potřebné pro tuto mimořádnou misi k Marsu.

Příprava na návrat sondy JUICE k Zemi

Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) odstartovala vloni 14. dubna na osmiletou výpravu k největší planetě Sluneční soustavy. Na této cestě musí provést několik gravitačních manévrů, při kterých využije gravitace planet, aby snížila spotřebu pohonných látek, které potřebuje k vykonání této expedice. Mezi 19. a 20. srpnem sonda JUICE provede první z těchto manévrů. Tento gravitační manévr bude premiérou pro JUICE, ale samotná agentura ESA už takových manévrů provedla mnoho. Přesto však tento manévr bude první nejen pro agenturu samotnou, ale bude prvním svého druhu v celé historii kosmonautiky u jakékoliv sondy.

ECOSTRESS ukázal rozpálené silnice v Phoenixu

Výzkumníci z jihokalifornské JPL zmapovali rozpálenou dlažbu v americkém Phoenixu, kde kontakt s kůží (třeba při pádu) může způsobit popáleniny. Snímek ukazuje teplotu povrchu sítě silnic i přilehlých chodníků a odhaluje, jak se městské prostory mohou stát během horkého počasí nebezpečnými. Data pro tuto vizualizaci pátého největšího města v USA byla nasbírána 19. června ve 13:02 místního času americkým přístrojem umístěným na stanici ISS. Zařízení ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měří tepelné vyzařování z povrchu planety.