Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 515 (25.7. – 31.7.)

Je tady neděle a tedy ideální čas se ohlédnout za tím, co nám za uplynulých sedm dní přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na zprávu, kde americká společnost Masten zapojená do programu NASA pro komerční doručování nákladu na Měsíc, vyhlásila bankrot. Podíváme se proto, jaká mise je v ohrožení. Dále se zaměříme na zánik centrálního stupně rakety CZ-5, který neřízeně vstoupil do atmosféry a připomeneme si také posádku připravované mise Crew-5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přípravy na evropskou sondu k Venuši

Evropská sonda EnVision má provádět optické, spektrální i radarové mapování sesterské planety naší Země. Jenže než se tahle sonda o velikosti dodávky dostane do práce, bude muset provádět takzvaný aerobraking – snižování své oběžné dráhy pomocí tisíců průletů skrz horkou a hustou atmosféru planety Venuše, což potrvá zhruba dva roky. Evropská kosmická agentura ESA nyní na svém jedinečném testovacím středisku ověřuje vlastnosti kandidátských materiálů. Testuje u nich, zda dokáží bezpečně odolávat popsanému náročnému procesu „atmosférického surfování“.

Pokec s kosmonautixem – červenec 2022

Letní prázdniny se lámou do své druhé poloviny a ani na konci července nebude chybět tradiční Pokec s kosmonautixem. Je tu totiž poslední pátek v měsíci, tedy tradiční termín pro náš živě vysílaný pořad. Jako obvykle začínáme v osm hodin večer a po další dvě hodiny se budeme snažit co možná nejlépe odpovědět na dotazy, které diváci napíší do chatu na YouTube. O tom, co se bude v Pokecu probírat, rozhodujete tedy právě Vy. Pokud tedy máte čas a chuť, velice rádi Vás přivítáme v našem přenosu.

Novinky o MSR: Perseverance přiveze vzorky, součástí budou helikoptéry

Ve středu 27. července zástupci NASAESA uspořádali společnou telekonferenci, kde veřejnost informovali o aktualitách kolem jednoho z nejambicióznějších projektů v historii – misi Mars Sample Return (MSR), jejímž úkolem je přivézt první vzorky z Marsu na Zemi. Navíc vzorky vědecky cenné, jelikož budou velmi dobře předvybrané vozítkem Perseverance. Celý projekt se skládá z několika komplexních misí a aktuální telekonference přinesla řadu zásadních upřesnění a také změn. Zásadní novinkou je, že mise prošla fází SSR (přezkum systémových požadavků) a to úspěšně. Může tak dojít k dokončení vývoje technologií a stavbě prototypů. Návrat vzorků zpět na Zemi by tak dle současných plánů měl proběhnout už v roce 2033!  Z celé architektury zmizelo jedno vozítko, ale zase se objevily dvě helikoptéry. Pojďme ale popořadě.

NASA hledá návrhy na „kosmické stínítko“

Prohledávání vesmíru za účelem nalezení Zemi podobných planet se podobá hledání jehly v kupce sena. Aby se tento výzkum posunul vpřed, rozhodla se NASA podpořit studii konceptu, který je zatím v rané fázi. Jedná se o hybridní observatoř, která by kombinovala pozemské teleskopy s kosmickým stínidlem. Toto zařízení by blokovalo svit hvězd, kolem kterých obíhají exoplanety, takže by pozemské teleskopy mohly tyto planety snáze pozorovat. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) by z nejdokonalejších pozemských observatoří udělal nejlepší hledače exoplanet všech dob. Veřejnost má nyní možnost být součástí tohoto přelomového vývoje.

Družice EarthCARE protáhla své „křídlo“

Chystaná družice EarthCARE sledující Zemi se nedávno pořádně protáhla. Inženýři totiž velmi opatrně rozložili její velký pětisegmentový fotovoltaický panel, aby otestovali, zda se po vypuštění do vesmírného prostoru rozloží správně. Fotovoltaický panel je klíčovou částí družice, protože pro ni bude zajišťovat dodávku elektrické energie. EarthCARE tak bude schopna plnit svůj úkol – kvantifikovat úlohu, kterou hrají mraky a aerosoly rozptýlené v atmosféře v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Mise EarthCARE je společným projektem evropské (ESA) a japonské (JAXA) kosmické agentury a spadá do evropského programu Earth Explorer. Od roku 2009, kdy byla v rámci tohoto programu vypuštěna první družice, se tato rodina špičkových výzkumných misí snaží demonstrovat, jak přelomové kosmické technologie a inovativní pozorovací metody dokáží dodat ohromující šíři vědeckých poznatků o naší planetě.

OBRAZEM: Hořící České Švýcarsko očima družic

O tom, že družice plní kromě mnoha jiných úkolů i nezastupitelnou roli při monitorování přírodních katastrof, nemůže být sporu. Už od 24. července bojují hasiči s ohnivým živlem, který zachvátil rozsáhlé území Národního parku České Švýcarsko. Plameny vyhnaly desítky lidí z jejich domovů a rozšířily se i na území sousedního Německa. Kouř z plamenů cítili i lidé na pomezí Čech a Moravy, tedy 200 kilometrů vzdušnou čarou od epicentra požárů. Zuřící živel neušel pozornosti ani družici Sentinel 3 od Evropské kosmické agentury, která monitoruje nejen topografii hladiny moří, či barvu oceánů, ale i povrchovou teplotu moří a pevnin. Její data nyní ukazují, jaká situace byla na místě požáru 25. července 2022 ve 12:00 SELČ.

Stanice Tiangong dostala laboratorní modul

Čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5B vynesla v neděli ráno našeho času druhý velký modul čínské kosmické stanice. Start z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan přišel 24. července v 8:22:32 SELČ. Jednalo se o osmý let rakety Dlouhý pochod 5 a třetí let varianty 5B. Tato verze nepoužívá horní stupeň a je určena k dopravě těžkých nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země, kam zvládne vynést zhruba 25 tun nákladu. Zhruba 23 tun těžký laboratorní modul Wentian se hned ten samý den připojil k zárodku stanice – základnímu modulu Tianhe.

Náhradu za zničený teleskop Hitomi čekají testy

Japonský rentgenový teleskop Hitomi se dočkal startu v roce 2016, ale za 37 dní došlo k jeho zničení vlivem vlastní chyby. Teleskop se snažil kompenzovat svou rotaci, ale bohužel prováděl přesně opačné kroky, čímž svou rotaci ještě zrychloval. Tato spirála smrti skončila tím, že se teleskop odstředivými silami rozlámal a poškodil. Náhrada za něj, japonská mise XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), nyní prošla dvěma důležitými milníky. Její mise, na které se podílí i agentura NASA, by mohla značně rozšířit naše chápání vysokoenergetických kosmických jevů. „V květnu se díly observatoře – včetně dvou palubních přístrojů pojmenovaných Resolve a Xtend – poprvé integrovaly do jednoho celku,“ uvádí Lillian Reichenthal, programová manažerka z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Byl to velmi důležitý milník ve vývoji observatoře pro agenturu JAXA.“

Lander firmy Draper dosedne na odvrácenou stranu

NASA oznámila, že firmě Draper z Cambridge ve státě Massachusetts udělila kontrakt na dopravu vědecko-výzkumného nákladu na Měsíc v roce 2025. Komerční doprava bude zajištěna v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který spadá pod rozsáhlejší program Artemis. Firma Draper dostane v rámci kontraktu 73 milionů dolarů a za to zajistí kompletní transportní služby včetně integrace nákladu, přesun ze Země k Měsíci a provoz nákladů. Tento uzavřený kontrakt je již osmou smlouvou na dopravu nákladu na Měsíc, kterou NASA uzavřela se soukromými firmami v rámci programu CLPS.