HLS bude přepravovat další astronauty, kteří přistanou na Měsíci, včetně první ženy a prvního nebělocha, počínaje Artemis III. V zájmu bezpečnosti a úspěchu mise musí lander i další vybavení vyvíjené pro program Artemis fungovat spolehlivě i v těch nejdrsnějších prostředích. Inženýři na Marshallově středisku v alabamském městě Huntsville momentálně testují, jak dobře dokáže prototyp izolace lunární Starship od SpaceX chránit vnitřní prostředí lodi, včetně nádrží s pohonnými látkami a kabiny pro posádku. Právě Starship má dopravit astronauty na povrch Měsíce při misích Artemis III a IV.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Laboratoř HI-TTeMP (Hub for Innovative Thermal Technology Maturation and Prototyping) na Marshallově středisku poskytuje prostředky a nástroje pro rychlé hodnocení izolačních materiálů určených pro mise Artemis do hlubokého vesmíru. „Laboratoř HI-TTeMP nám dává klíčovou testovací schopnost, která pomáhá určit, jak dobře budou současné materiály navržené pro kosmické objekty, jako je orbitální sklad pohonných hmot společnosti SpaceX a loď Starship HLS, izolovat kapalný kyslík a metan,“ vysvětluje hlavní inženýr programu HLS Rene Ortega a dodává: „S využitím této laboratoře a odborných zkušeností zdejších inženýrů zaměřených na termální procesy získáváme cennou zpětnou vazbu v rané fázi procesu návrhu a vývoje, která nám poskytne další informace před kvalifikací hardwaru pro mise do hlubokého vesmíru.“
Na Měsíci bude muset hardware, včetně Starship, čelit extrémním teplotám. U jižního pólu našeho kosmického souseda mohou během lunární noci klesnout až na −223 °C. V jiných částech hlubokého vesmíru se mohou teploty pohybovat od 120 °C na přímém slunečním svitu až těsně k absolutní nule v trvalých stínech. Existují dva základní způsoby, jak zvládat teplotní podmínky – aktivní a pasivní. Materiály pro pasivní řízení teploty zahrnují izolace, bílý nátěr, tepelně izolační vrstvy či odrazivé materiály. Inženýři také mohou navrhnout provozní postupy, jako je třeba nasměrování tepelně citlivých oblastí kosmické lodi mimo dosah přímého slunečního světla, aby pomohli zvládat extrémní teploty. Mezi aktivní regulační opatření patří například radiátory nebo kryogenní chladiče.
Inženýři využívají v laboratoři dvě vakuové testovací komory, ve kterých simulují účinky přenosu tepla v prostředí hlubokého vesmíru a vyhodnocují tepelně-izolační vlastnosti materiálů. Jedna komora slouží k lepšímu porozumění vlivu sálajícího tepla, které přímo ohřívá sledovaný objekt, podobně jako kdyby na něj svítilo Slunce. Druhá testovací komora slouží k vyhodnocení vedení tepla izolací a měření jeho přenosových cest. Inženýři NASA, kteří pracují v laboratoři HI-TTeMP, nejenže navrhují, nastavují a provádějí testy, ale také poskytují poznatky a odborné znalosti v oblasti tepelně-technických procesů. Tyto služby pomáhají průmyslovým partnerům NASA, jako je SpaceX, ověřovat koncepty a modely nebo navrhovat úpravy v designu. Laboratoř umožňuje rychle testovat a vyhodnocovat aktualizace nebo iterace návrhů.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Program NASA HLS, který řídí Marshallovo vesmírné středisko, má za úkol bezpečně přistát s astronauty na Měsíci v rámci programu Artemis. NASA uzavřela smlouvy se společností SpaceX na přistávací služby pro Artemis III a IV a se společností Blue Origin na Artemis V. Oba poskytovatelé těchto služeb plánují přepravu kryogenních pohonných látek ve vesmíru, aby mohli vyslat své přistávací moduly na Měsíc s plnými nádržemi.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/05/hls.jpg?w=1024
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/11/ksh0125.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/11/ksh0121.jpg
Na Starship jsem zvedavy, jednak stale neverim, ze to je nejrychlejsi cesta na Mesic, konzervativni pristup by byl asi rychlejsi.
Nicmene pokeud se zadari, oproti lunarnimu landeru jak jej zname z Apolla to bude obr.
„ V posádce bude také první žena a první neběloch na Měsíci.“
Skoda ze o posadce misto kvality cloveka jako takoveho bude rozhodovat diskriminace na zaklade rasy a pohlavi.
Ve staré verzi portálu jsem dostal výstrahu, když jsem se podivoval nad kandidátkou kosmonautiky v hidžábu. Jiná forma diskriminace je politická diskriminace provázející program Artemis od samého počátku a značně ho prodražuje a zdržuje. Všichni guvernéři si chtěli připsat zásluhy, že i v jejich cca 50 státech se podílejí na cestě na Měsíc. Takže to není program technický – vše již je vyvinuto před 60 léty – ale program politický.
To bylo v návaznosti na programy Apollo a STS, na kterých taky pracovaly „celé USA“. Kongres chtěl opět „vládní raketu“.
Formulace věty v článku je matoucí. Ve zdrojovém článku NASA je uvedeno: HLS bude přepravovat další astronauty, kteří přistanou na Měsíci, včetně první ženy a prvního nebělocha, počínaje Artemis III.
NASA nediskriminuje bělochy v posádce HLS Artemis III. Představitelé NASA totiž nikdy neřekli, že v posádce HLS Artemis III bude neběloch. Příslib letu nebělocha na Měsíc platí pro program Artemis obecně. Ano, NASA řekla, že v posádce HLS Artemis III bude žena. To ale nediskriminuje muže. Zajímavé je, že v českých diskusích je tato otázka opětovně otevírána, na rozdíl od letů Vostoku 6, Sojuzu T-7, STS-7 nebo Shenzhou 9.
Díky upravil jsem to.
Hm, jako opravdu?
Podívejme se, jak zní ta údajně nediskriminační formulace, kterou můžeme najít na oficiální stránce mise https://www.nasa.gov/missions/artemis/artemis-iii/
„Artemis III: NASA’s First Human Mission to the Lunar South Pole
For the benefit of all humanity, NASA and its partners will land the first woman and first person of color on the surface of the Moon with Artemis.“
Tedy česky:
Artemis III: První lidská mise NASA na měsíční jižní pól
Ve prospěch celého lidstva NASA a její partneři vysadí s Artemis první ženu a prvního barevného člověka na povrch Měsíce.
Jednak tedy nevím, co za ideologický blábol je „ve prospěch celého lidstva“. Já jsem taky součástí lidstva a za prospěšné pro lidstvo bych pokládal, aby letěli ti nejlepší, bez ohledu na pohlaví a rasu, padni komu padni. Protože vybrat někoho horšího než nejlepšího je u tak náročné a rizikové operace takříkajíc o hubu.
Nic proti tomu, jestliže na Měsíc poletí ženská nebo černoch; za mne by dokonce bylo zcela v pořádku, aby tam jako reprezentant USA letěl nějaký skutečný domorodec, tedy Apač, Komanč nebo Sioux (jenže to by asi v USA nerozdýchali), ale teprve na základě přísného výběru jako ti nejlepší z z nejlepších z celého souboru kandidátů. Pokud ale byť jen jedním výběrovým kritériem z řady dalších bude kritérium „žena“ nebo „černoch“, tak ať se na mne nikdo nezlobí, tohle diskriminace je. V prvním případě feministická, v druhém rasistická. Protože běloch chlap je tím pádem vyloučen ze soutěže, i kdyby byl třikrát lepší než všichni ostatní uchazeči dohromady. A to platí i v případě, že by zbývající dva členové posádky byli opravdu bílí muži, poněvadž ti by tam byli proto, že jim ta dvě místa takříkajíc zbyla (a taky aby se neřeklo), přestože podle objektivních kritérií by možná (možná, netvrdím, že to tak bude) zabrali všechna čtyři místa.
Ja som to tiež bral ako diskrimináciu, kľudne nech tam letia len ženy, ak budú najlepšie, ale nakoniec mi došlo, že okrem politiky ktorá to zaplatí, tak ide o vedu, tý astronauti sú tam ,,len pokusné králiky“ a tam akosi vedcom treba ,,rozmanité vzorky“ lebo aj keď budú všetci tvrdiť, že sú všetci ľudia rovnaký, lekári vedia svoje, každý národ má rôzne odlišnosti a to treba skúmať, keďže napríklad každý potrebuje iné lieky,
Jediné čo ma hnevá je to, že program Apollo prezentujú ako keby to bolo diskriminačné rozhodnutie nevybrať ženu, lenže to aby sa obrátili na letectvo kde ženy neboli testovacie pilotky, ďalšia vec je, že skutočne hľadali fyzicky silných jedincov, aby zvládli celý let, navyše neznáme prostredie a povedzme si na rovinu, muži narozdiel od žien sú dosť ,,hlúpy“ aby takéto niečo dobrovoľne riskovali a ešte sa priam predbiehali, kto sa posadí ako prvý na 3tisic ton vážiacu bombu 😀
Jasně, jde o to, co je cílem. Pokud by cílem byly testy na lidech coby pokusných králících, co s nimi let na Měsíc a pobyt na něm udělá, potom souhlasím, že co největší rozptyl vlastností lidských subjektů by byl žádoucí.
Já jsem ale idealista a pořád věřím, že základním smyslem kosmonautiky je expanze lidstva ze Země do vesmíru, ven z Ciolkovského kolébky. A protože je to proces nad jiné náročný, mám za to, že by ho měli provádět ti opravdu nejlepší.
Jistě se všichni shodneme, že kosmonaut by měl být vysoce inteligentní, psychicky vyrovnaný, s bleskovými reflexy, odolný proti stresu, fyzicky zdravý atd. atd.
Proto např. hypotetický požadavek IQ 140 na kosmické piloty by nebyl diskriminační, přestože by ho splnilo ani ne jedno procento ze všech lidí. Jistě by nebylo dobré, aby kosmonauti měli IQ 80, a myslím, že ani 120 by nebylo vyhovující; a to nejen u pilotů. Aspoň doufám, že pro účastníky expanze SpaceX na Mars budou stanovena podstatně náročnější kritéria než jen „kdo si zaplatí“ – a potom jako zcela nevhodný kolonista způsobí katastrofu.
Naproti tomu kritérium „žena“ nebo „barevný“ jednoznačně diskriminační je, poněvadž vylučuje ze soutěže muže v prvním a bělochy v druhém případě, bez ohledu na jejich skutečné kvality.
Proto absolutně nesouhlasím s jakoukoliv formou tzv. pozitivní diskriminace, preference všemožných menšin apod. Ať je vybrán vždycky a za všech okolností ten nejlepší, a ne ten politicky předurčený.
Zajímalo by mě, jak si představujete expanzi lidstva do vesmíru, když byste tam chtěl brát jen ty nejlepší (podle jakého kritéria vlastně) a nechtěl to otestovat na širším vzorku populace, který projde přísnými vstupními kritérii (tedy minimálně pro testovací lety samozřejmě nikdo s IQ pod 80 ani s vrozenými srdečními problémy).
A když jsme u těch kritérii, tak astronauti jsou lidé a ti nikdy nejdou jednoznačně seřadit podle schopností. Někdo je lepší pilot, jiný lepší technik, další lépe rozumí vědě (samozřejmě specialista na určitý obor), čtvrtý je skvělý lékař, pátý nejlépe zvládá stres… Nakonec se může stát, že nastane nějaký problém, který budou řešit primárně vědec s technikem a pilot jim bude podávat nářadí. Nebo naopak na vědu vůbec nedojde, protože to bude muset zachraňovat pilotní umění.
No tak právě proto se výběrové testy zakládají na celé škále různých kritérií, přičemž celkovým vítězem se stane ten, kdo nejlépe obstojí v souhrnu, ačkoliv třeba v řadě jednotlivých disciplín skončil poražený.
V atletické analogii bych řekl, že nejlepším atletem je špičkový desetibojař, i když nedohodí tak daleko, jako specialista diskař, ani nesprintuje jako Bolt. Totéž platí pro gymnasty a gymmnastky ve víceboji atd. Právě proto, že takovíto kandidáti kosmického letu by byli všestranní a ve všech disciplínách velmi dobří, tak by byli v celku ti nejlepší a bez problémů využitelní v každé krizi. To samozřejmě platí pro jakéhosi „univerzálního astronauta“. Pokud by se jednou hledal lékař pro lunární základnu, tak analogicky by, aspoň podle mne, měl zvítězit lékař co nejvšestrannější a v každém tom oboru dobrý, a ne nějaký špičkový neurochirurg, který ale jinak neumí ani zadlahovat zlomeninu. Opravdu nechápu, co je na tom nejasného a proč se proti tomuto náhledu i zde tak vystupuje.
Jinak mne fascinuje ten odpor proti preferenci nejlepších. To je de facto diagnóza současného Západu a důvod jeho pokračujícího propadu.
Když např. NASA vyhlásí konkurs na přijetí nových 25 astronautů a přihlásí se 500 zájemců, co se stane? Očekával bych, že budou podrobeni všemožným testům, a ti, kdo se součtem bodů umístí na čelních 25 místech, budou jako ti nejlepší přijati. Neočekávám, že budou předem nastaveny kvótní kritéria jako že např. aspoň 12 z těch 25 musejí být ženy, podle rasy aspoň 8 černochů, 5 Hispánců, 4 Asiati a 2 Indiáni, a to i kdyby se muselo vybírat z konce tabulky.
A dál – nakonec je těch 25 vybráno s tím, že z nich bude sestavena posádka pro Artemis III, tedy že se jako první po více než 50 letech vypraví na Měsíc. Všichni začnou pochopitelně dřít ze všech sil, aby to byli právě oni, kdo si zařazení do té posádky zaslouží.
A pak by najednou ředitel NASA přišel za vítězem, černochem Billem: „Sorry, Bille, sice jsi vyhrál, ale jsi černej, a tak nemůžeš letět, místo tebe poletí běloch a ty zůstaneš na Zemi.“
Bylo by to špatné? No jéje, a jak! A asi by v tom se mnou souhlasil skoro každý.
Jenže co když bude situace opačná? Za vítězem, bělochem Frankem, přijde ředitel se slovy: „Sorry, Franku, sice jsi vyyhrál, ale Biden svého času rozhodl, že má letět barevný, a tak ty, protože barevný nejsi, zůstaneš na Zemi a poletí místo tebe černoch. I když ve srovnání s tebou propadl.“
Tohle mi přijde stejně otřesné jako ten předchozí případ, ale ještě otřesnější je podle mne to, že tzv. liberální progresivisté by to považovali za zcela v pořádku.
Chápu, situace: „Nesmí letět ani jeden černoch a ani jedna žena,“ Vám připadá úplně stejně špatná jako situace: „Musí letět aspoň jeden barevný a aspoň jedna žena.“
A úvaha: „Tenhle je sice malinko méně schopný, ale má genetickou výbavu, se kterou jsme let na Měsíc ještě nezkoušeli,“ vám připadá strašně špatná.
Ad: Chápu, situace: „Nesmí letět ani jeden černoch a ani jedna žena,“ Vám připadá úplně stejně špatná jako situace: „Musí letět aspoň jeden barevný a aspoň jedna žena.“
No, direktivy „musí“ a „nesmí“ si dobře pamatuju až do svých 28 let. Proto namísto nich razím zásadu „ať zvítězí ten nejlepší“.
Což bylo až do poslední olympiády vcelku nezpochybňované pravidlo aspoň ve sportu. Tedy do té doby, než soutěž v ženském boxu vyhrála transgender „žena“. Normálním lidem z toho vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Úchylákům nikoliv, jenže bohužel, právě úchyláci mají na současném Západě zlaté časy.
„Zajímalo by mě, jak si představujete expanzi lidstva do vesmíru, když byste tam chtěl brát jen ty nejlepší (podle jakého kritéria vlastně) a nechtěl to otestovat na širším vzorku populace“
Na testovani expanze a dokonce na sirsim vzorku je v tomto smeru trochu brzy, za Van Allenovymi pasy byl clovek naposledy v roce 1972.
Je tedy treba, aby byli vybrani ti nejlepsi, ne omezovat vyber rasovymi a genderovymi kvotami, je to neeticke a kontraproduktivni pro samotne mise.
A je opravdu jedno zda bude nejlepsi afroamericka zena nebo bily muz.
Az bude tato prukopnicka cast za nami, tak se urcite budou kriteria vyberu postupne snizovat.
Artemis III je nadpis. V textu se píše, že první žena a první muž jiné barvy pleti přistanou na Měsíci v rámci Artemis. V této větě není specifikována Artemis III, je myšlen program Artemis.
Přistání první ženy a dalšího muže při nejbližším letu na Měsíc deklaroval v březnu 2019 viceprezident USA Vance Pence:
https://twitter.com/VP45/status/1110680387389399042
Co takhle pohlédnout pravdě do očí a ne před ní pořád kličkovat a uhýbat, abych snad neřekl něco nekorektního?
Vážně si myslíte, že vámi uvádění „první žena a první muž jiné barvy pleti“ by byli o roky odsunuti na kdovíjakou pozdější misi Artemis (která se dost možná nakonec ani neuskuteční)? Ti prostě poletí, i kdyby v žebříčku potenciálních posádek skončili podle výkonů až na chvostu. Chcete to popřít?
V návaznosti na rozvíjející diskusi o diskriminaci jsem ve svých komentářích prokázal, že NASA netvrdí, že „první žena a první muž jiné barvy pleti“ poletí na HLS Artemis III, ale že poletí v rámci programu Artemis. Nic víc jsem neřešil.
Nyní jste nastolil myšlenku, že „první žena a první muž jiné barvy pleti“ poletí v HLS Artemis III, protože další mise Artemis už nemusí být. Program Artemis by však měl být zachován, i kdyby došlo ke změnám v architektuře misí po Artemis III v neprospěch programů, které vznikly před Artemis (tedy SLS a Orion). Samotný název Artemis byl představen v době prvního funkčního období Donalda Trumpa v souvislosti s HLS. Naznačujete snad, že spolupráce NASA a SpaceX na dalších misích Artemis bude v nové administrativě zrušena?
Spolupráce SpaceX a NASA určitě neskončí. Artemis, pokud půjde jen o tu značku a nikoliv její materiální obsah, na němž bude založena, bude zřejmě pokračovat rovněž – nějak. Už proto, aby to nevypadalo blbě. Ono i před padesáti lety se nadělalo hodně řečí kvůli zrušení Apolla 18-20, a to přitom existovala slušná řada 11 uskutečněných startů. Jak by vypadalo opuštění programu po jednom nepilotovaném a jednom či dvou pilotovaných letech Artemidy, zvlášť v protikladu k ambiciozní Číně, která Měsíc určitě nezabalí, asi netřeba popisovat – totální blamáž je zřejmě nejslabší výraz.
Ovšem v jaké podobě bude Artemis pokračovat, to je ve hvězdách (doslova). Že to asi nebude založené na SLS, o tom už se veřejně diskutuje. Elon Musk, ze kterého teď bude velké zvíře i politicky, té černé díře na peníze nejspíš zakroutí krkem – a byl by blázen, kdyby to neudělal. Vždyť právě tohle, tedy efektivní vynakládání veřejných peněz, má být jeho džob v Trumpově administrativě. A když navíc může namísto SLS nabídnout svou SHS, jenže silnější a přitom o dva řády levnější, tak nebude co řešit.
Stejně tak nebude co řešit, pokud jde o Kongres, aby zrušení SLS schválil. Trump má v obou komorách většinu, a proto v tom nevidím problém.
Pokud jde o ty lunární kvóty, do nich Musk nijak zasahovat nebude a asi ani nemůže, i kdyby se na Měsíc lítalo jeho Starshipem. Je to byznys NASA, takže by do toho bolševického způsobu výběru (ano, přesně tímhle způsobem se před šedesáti lety do vesmíru dostala švadlena) mohl hodit vidle nanejvýš Trump.
Lety Starshipem na Mars ale, aspoň doufám, Musk z rukou nedá a do obsazení posádek si nikým kecat nenechá. To bude pro změnu jeho byznys.
Takže asi takhle bych to viděl.
Výborně vystihnuto.
Pomocí odkazů na různá prohlášení NASA jsme si vysvětlili, že NASA netvrdí, že první žena a první člověk jiné než bílé barvy pleti poletí v HLS Artemis III, ale že poletí v rámci programu Artemis. Nyní jsme si odsouhlasili, že program Artemis bude s vysokou pravděpodobností pokračovat i po Artemis III.
Teď zkonfrontujeme Vaše věty o výkonech těchto lidí na chvostu žebříčku, o švadleně atd., se životopisy astronautů a astronautek NASA.
Christina Koch vykonávala vědeckou práci při půlročním pobytu na stanici Amundsen-Scott v Antarktidě, pracovala i v Grónsku a na severu Aljašky, momentálně podstupuje geologický výcvik na Islandu. Nicole Mann je stíhacím pilotem, Anne McClain vojenským testovacím pilotem vrtulníků, vědkyně Jessica Meir pracovala při misi NASA Extreme Environment Mission Operations v podmořské výzkumné stanici Aquarius na dně Atlantského oceánu.
Přejděme k ženám jiné než bílé barvy pleti: Jessica Watkins má doktorát z geologie, Jasmin Moghbeli je vojenským testovacím pilotem. A k mužům jiné barvy pleti: Victor Glover nalétal jako zkušební pilot 3000 hodin na více než čtyřiceti různých letadlech, má za sebou přes 400 přistání na letadlové lodi a 24 bojových misí, nyní podstupuje geologický výcvik na Islandu. Andre Douglas má doktorát ze systémového inženýrství, zabýval se mimo jiné technologií lunárních autonomních systémů, atd…..
Zaujmava diskusia je tu..
ako, to „efektivne vynakladanie verejnych zdrojov“, jo, SLS je taka mala cierna diera.. to je pravda.. ale je to „len“ 2-3 miliardy za start raz za 1-2 roky.. alebo ci nejaka priekopnicka medziplanetarna misia stoji 2.7 ci 3.4 miliardy, mi pripada totalne trapne stresovat s tym ludi v NASA, ked vojakom kazdy jeden rok ide 800-900+ miliard.. to je zlata bana a tam by sa mali obratit mozgy od Muska.. nie sa vytesovat ze niekde tych chudakov v NASA osmeknem o 2-3 milardy a inde mi ujde 80-100..
Myslim si, ze NASA by mali nechat robit vedu, medziplanetarne misie a pre Muska by mali zalozit novu vesmirnu agenturu zameranu na nastartovanie vesmirnej ekonomiky, lebo to je zaklad aby sa do vesmiru ludom a firmam oplatilo, ci chelo ist.. mozno to je aj dovod preco sa to tu nehemzi mimozenstanmi.. uprimne, chceli by ste zit niekde v tuneli na Mesiaci alebo v sklenniku na Marse, kde mozete kazdu sekundu umret?.. a az sa tam podari vychovat generaciu, co nepozna Zem, ako velmi bude zivotaschopna a schopna dalsej expanzie?..
Proste musi to byt motivujuce aj pre dlasich mimo prvych vybranych super-kozmonautov a dobrodruhov a na to by sa tam by sa mali zamerat.. nastavit nejake priemyselne standardy, normy ohladom kompatibility bateriek, systemov podpory zivota, nakladnych paliet, navigacny system, komunikacie.. a presadit to medzinarodne, priemyslelne (taky mesacnby USB .. aspon zo zaciatku, aby sa tam dal otvorit nejaky business a trh a vyvoj to potom usporiada..
Napriklad otvorit obchod a menit banikom, ci vedcom z roznych krajin baterky za nabite, naplnat\vymienat kyslikove flase, CO2 filtre, cistenie od prachu a spusta dalsich use-case..
Musk bude mat „zachvilu“ poriesenu ekonomiku s dopravou.. ale pre koho? .. a na to by sa mali zamerat..
..jo, a zabudol som sa podporu turizmu.. nech povedzmena Mesiac nemusia cestovky vlacit vsetko zo sebou.. to casom moze znizit cenu na uroven povedzme kupy auta.. to by bola bomba.. isiel by som na par dni
Dobře, já mám tři vysoké školy, z toho dva doktoráty; byl bych tedy nejlepší kandidát? Ani náhodou, a rozhodně ne jenom kvůli věku. Prostě jsem dostatečně sebekritický.
Jde o to, že to, čím se vyznačují Vámi uvedení jedinci, tím nepochybně disponují i ostatní členové oddílu Artemis.
Když se vrátím ke své analogii s atletickým desetibojařem, tak ten je nepochybně daleko nejvšestrannějším atletem v porovnání s jednostrannými specialisty na disk, kouli, dálku, výšku, sprinty, dlouhé tratě atd. Jenže na olympiádě se i v rámci té desetibojařské řehole účastní desítky závodníků, výsledky jednotlivých atletických disciplín se bodově hodnotí, a zlato z nich dostane nakonec jen jeden – ten, co má nejvíc bodů. Přestože ti ostatní jsou nepochybně taky machři. Co je na tom nepochopitelného?
Jsem rád, že jste konečně pochopil, že všichni z aktivních astronautů NASA bez ohledu na pohlaví a rasu jsou způsobilí pro kosmické lety a není mezi nimi žádná protěžovaná švadlena na chvostu žebříčku. Teď Vám už zbývá znovu přečíst všechny moje komentáře a pochopit, že jsem nikde nepsal, že by bílí muži měli horší předpoklady.
V dubnu 2021 učinil úřadující administrátor NASA Steve Jurczyk prohlášení, ve kterém uvádí, že v rámci programu Artemis NASA vyšle na Měsíc první ženu a první osobu jiné barvy pleti (bez specifikace pohlaví) s tím, že tento cíl je v souladu se závazkem prezidenta Bidena prosazovat komplexní přístup k prosazování rovnosti pro všechny. Věřím, že tím je nedorozumění s údajnou pozitivní diskriminací objasněno.
https://www.nasa.gov/news-release/acting-nasa-administrator-statement-on-agency-fy-2022-discretionary-request/
No, zřejmě každý mluvíme jiným jazykem a vyznáváme zcela odlišnou formální logiku řeči. Pokud tvrzení „NASA vyšle na Měsíc první ženu a první osobu jiné barvy pleti (bez specifikace pohlaví) s tím, že tento cíl je v souladu se závazkem prezidenta Bidena prosazovat komplexní přístup k prosazování rovnosti pro všechny“ představuje toliko údajnou pozitivní diskriminaci, tak já jsem nejspíš papež. Kvalita výběru se v Bidenově závazku zcela explicitně rovná „komplexnímu přístupu k prosazování rovnosti“, ať už tím Biden myslel cokoliv.
Někdo možná uvedený přístup za nekompromisní preferenci kvality považuje. Já ne, poněvadž preference kvality je naopak založena na nerovnostech, které při objektivním hodnocení vyjdou najevo.
Takhle to dopadá, když o zásadních problémech rozhodují politici. S tím bych asi tuto debatu ukončil.
Z prohlášení Stevea Jurczyka jste vynechal zásadní slova „v rámci programu Artemis„. Není tam „v rámci Artemis III“. NASA „bílého muže“ na rozdíl od Vaší argumentace z posádky HLS Artemis III nikdy nevyřadila.
Rozhodují o tom ti, kteří to platí. Politika je normální (a velmi důležitá) součást našeho života. Černoši a ženy mají dohromady podstatně víc volebních hlasů než bílí muži.
A taky nesouhlasím s tím, že se mise musí účastnit vždy jen ti úplně nejlepší. Musí se stanovit nějaká objektivní kritéria „kvality“ astronautů a ta musejí být dodržena. Být třetí neznamená být špatný. Můj názor.
ako, su to nasledky odznievajucej „woke“ vlny.. v principe nie na tom nic zle, len mali to spravit poriadne.. fakt si myslim, ze velitelom AII mal byt Glover.. po vsetkych strankach (skusenosti, odbornost, osobnost, bonus: Afroamerican) idealny „socialisticky“ clovek na tuto poziciu oproti vysluzilemu, uz byrokratovi, Wisemanovi.. nastastie vsetky tie odklady mu davaju dost casu sa dostat spat do formy..
..a prvou zenou na Mesiaci, naozaj Kristina Koch.. aj ked podla toho ako sa to vyvija budu radi, ze sa pozru k Mesiacu s AII a pristanie uz len sledovat v telke s vnucatami..
Wiseman odstoupil v listopadu 2022 z prestižního postu šéfa kanceláře astronautů s přímým záměrem získat sedadlo v misi Artemis II a stal se kandidátem číslo 1 v posádce (v podstatě prvním, kdo místo získal), viz článek publikovaný 9 týdnů před jmenováním posádky:
https://edition.cnn.com/2023/01/29/world/nasa-artemis-moon-secretive-crew-selection-process/index.html
Už se mi podařilo tady naštvat redaktory. Ale takhle ostrý článek jsem si neodvážil. Moc vám fandím.
Takže vy „moc fandíte“ těm, kteří štvou redaktory, abyste měl pocit, že v tom nejste sám? Děkuji, že už vím, na čem jsem. Budu si to pamatovat.
Já ale nechci redaktory štvát. Já jsem jim naopak hrozně vděčný za spoustu zajímavého čtení a přeju jim, ať se jim v tomto směru daří čím dál lépe.
Jsem ale zapřisáhlý nepřítel politické korektnosti, nadekretované rozmanitosti, inkluze všeho druhu, multikulti, grýndýlu, kdejakých úchylností a podobně. Vlastně by se dalo říct, že jsem normální.
Velmi stručná reakce – lépe bych to nenapsal.
Myslím, že zvlášť v USA není problém najít vhodné kandidáty napříč všemi barvami pleti a není přitom třeba slevovat z přísných požadavků. Takže za mě v pohodě. Ať si mají i černoši svého hrdinu
S vaší větou „Skoda ze o posadce misto kvality cloveka jako takoveho bude rozhodovat diskriminace na zaklade rasy a pohlavi“ je potřeba nesouhlasit. Namísto toho, aby se vybíralo jen z mužů, jak tomu bylo u projektu Apollo, tak bude NASA vybírat ze všech. A klidně si může stanovit, že X-lidí bude žena a X-lidí té a té rasy. Naprosto v tom nevidím problém. Žijeme na planetě, kde, světe div se, žije i někdo jiný než hetero bílý muž. A světe div se, jsou mezi nimi i kosmonauti, kteří za dob minulých kosmonauty být nemohli. A udivuje mě, jak to někdo musí pořád řešit. Achjo.
Já jsem někde řekl, že posádka musí být tvořena bílými muži? Kde?
Já naopak říkám, že pokud se na prvních čtyřech místech OBJEKTIVNÍCH a nediskriminačních testů umístí čtyři černoši, potom ať letí právem oni.
Ale vytvářet kvóty „X-lidí bude žena a X-lidí té a té rasy“ bez ohledu na skutečnou kvalitu, to je tragédie, na kterou Západ už dlouho hyne. A nakonec i dojede.
Myslíte konzervativní přístup jako u SLS, kdy to nejenže trvá neskutečně dlouho, ale je to i mnohem dražší a přitom zastaralé?
Sleduji Artemis dost intenzivně fáze III a IV je závislá na SX, to je jasné. Ale jak pokračuje fáze V lander od Blue Origin? V současné době by se asi již mělo pokračovat nějakou konstrukcí.
Obrázky mají hezké. Tři citace z webu Blue Origin:
Varianty (LLM) Blue Moon poskytují levný opakovaně používaný přístup na Měsíc pro náklad i posádku.
Blue Moon MK1 bude zajišťovat přepravu nákladu s využitím 7metrové konstrukce nosné rakety New Glenn, aby dopravila až tři tuny kamkoli na měsíční povrch.
Na základě smlouvy ….. Blue Origin a její partneři z národního týmu vyvinou a budou létat na (LLM) Blue Moon MK2, který dokáže přesně přistát kdekoli na povrchu Měsíce.
Žádné testy maket a znázornění startu MK2 z povrchu Měsíce jsem nenašel.
Podle rok starého videa SpaceBucket byl plán testů lodí na r. 2028 a 2029:
https://www.youtube.com/watch?v=fw8WiU-ArVQ
Pokračují zážehové testy motoru BE-7 pro lunární lander. Lunární demo mise Blue Moon MK1 je připravována na léto 2025.
Něco je i v tomto přes rok starém článku NASA:
https://ntrs.nasa.gov/citations/20230010065
Roky odpovídají, 2028 bezpilotní a 2029 pilotovaná Artemis V.
Jsem zvědavý na New Glenn, ale taky potřebují nějaké tankery a transportní modul.
A taky předpokládají aspoň základní verzi Gateway, I když asi by mělo být možné přestoupit přímo z Orionu.
Mise Artemis V byla v březnu 2024 z rozpočtových důvodů odložena ze září 2029 na březen 2030.
Myslím si, že dost vypovídající je ten fakt, že BO už existuje více než 24 let (založeno 8.9.2000) a do dnešního dne nedokázala dostat žádný ze svých vlastních výtvorů ani na LEO (nepočítám motory na cizích nosičích). O množství vyneseného nákladu ani nemluvě. Souhlasím, že konkurence SpX je potřebná – není zdravé, aby měli na moc věcí monopol, nicméně dosavadní výkony BO nejsou moc přesvědčivé. Snad už New Glen brzy vzlétne a prokáže své schopnosti, aby se s ním dalo v celé architektuře počítat.
BO se nikdy nikam nehnalo. Začalo to jako vedlejší projekt Jeffa Bezose na takové to domácí žvýkání. Uvidíme, jak budou fungovat, až se dostanou pod tlak. Motory pro Vulcan dodali v dobrém stavu, což by mohl být záblesk naděje.
Ano, BO je v podstatě Bezosův „hobby projekt“, ale sype do něj 1-2 mld USD ročně, což i na boháče jeho formátu není úplně málo. Nastavil ve firmě určitou kulturu, která je dost odlišná od SpX, ale i hobbysta by měl směřovat k tomu, aby jeho výrobky k něčemu byly, když jak prohlašuje „miluje létání do vesmíru už od 5 let“. Tak šup šup Jeffe, orbit volá! 🙂 Možná si první orbitální let chce nadělit k 25. výročí firmy … a na BEO k 30. výročí? 😀
..myslim, ze prave preto dotiahol ako noveho CEO cloveka z Amazonu.. Cely Amazon je o „Delivery“.. a to je to, co BO chybalo
Na tohle téma tu v této diskusi (marně) čekám celou dobu. Nemáte, prosím, někdo bližší informace? Popravdě i o Starship. Ono na první pohled o ní víme více a vidíme úžasná videa ze startů SHSS, ale co to znamená vzhledem k Artemis naprosto netuším. Jsou pozadu oproti plánu o rok, jak se říká? Nebo o méně? Nebo o více? A v čem? Např. to přečerpávání paliva při letu 3 proběhlo tedy ke spokojenosti NASA nebo ne? A bylo to dostatečné k tomu, co je potřeba k Artemis, nebo dobře dopadnuvší částečný krok na cestě? A co dalšího chybí?
O Blue Origin je to ještě šílenější, tam začínám otázkou, jestli jejich program vůbec jinde než v Powerpointu vůbec existuje 🙂 Viděl někdo cokoliv konkrétního? A má vůbec v této fázi být už něco hmatatelného? Mají startovat o dost později, tak je to podle plánu nebo ne? A pokud ne, o kolik, cirka?
Nedokázal jsem sám k tomu přesnější informace dohledat, přijde mi to jak za třinácteremi dveřmi, takže pokud byste někdo věděl konkrétnější věci, budu moc rád. Díky.
V prosinci 2020 podalo SpaceX do výběrového řízení na HLS tento harmonogram:
IFT-3: Podle dostupných informací je NASA s výsledkem přečerpání kapalného kyslíku mezi dvěma nádržemi Starship na suborbitální dráze spokojená. Tento test nebyl součástí kontraktu na HLS, ale jiné smlouvy s NASA (Tipping Point), a proto není v harmonogramu uvedený.
IFT-7: Aktuální plán je leden 2025, opět půjde o suborbitální letový test se stejným letovým profilem jako dosud.
IFT-8: Pokud budou výsledky IFT-7 v pořádku, má v případě IFT-8 jít o první orbitální letový test.
Jaro 2025: ze Starbase má být vynesena cílová Starship pro test přečerpávání kryogenních pohonných látek mezi dvěma Starship na oběžné dráze Země (Propellant Transfer Test z harmonogramu viz výše) a současně má jít o dlouhodobý kosmický let (Long Duration Flight Test z harmonogramu).
Cca červen 2025: ze Starbase má být vynesena pronásledovací Starship, která má přečerpat palivo do cílové Starship (Propellant Transfer Test z harmonogramu viz výše)
Léto 2025: Na základě výsledků dosavadních testů má NASA a SpaceX provést podrobný přezkum CDR (Critical Design Review z harmonogramu). Oproti tomuto harmonogramu má SpaceX nyní dvouletý skluz. U dalších milníků lze tedy připočíst minimálně dva roky (Uncrewed Lunar Landing, Design Certification Review, HLS Launch). NASA před rokem odhadla připravenost HLS na oběžné dráze Měsíce se 70% pravděpodobností na únor 2028.
U Blue Origin má v tuto chvíli smysl sledovat pouze lunární demonstrační misi zmenšeného landeru Blue Moon MK1 (viz můj komentář výše), při které mají být otestovány některé z technologií pro HLS lander MK2 (motory BE-7, kryogenní pohon a pohonné systémy, avionika, nepřetržitá komunikace při sestupu a LIDAR pro přistání s přesností na 100 metrů). Bližší vhled do problematiky by měl přinést audit Úřadu generálního inspektora (OIG), který byl oznámen v červenci 2024, je zaměřený na to, jak NASA řídí program HLS u obou komerčních partnerů, a bude dokončen někdy v průběhu roku 2025 (běžná doba od oznámení do vydání auditů OIG v NASA je 11 – 12 měsíců).
Děkuju za hodně dobré shrnutí. Toto se týká letů. Pak mě napadá ještě, že paralelně se dělaly testy práce posádky s výtahem SS a ladění vlastností toho výtahu, plus práce posádky ve skafandrech (ale tam plavu v tom, na co má dodat Skafandry SpaceX a na co Axiom). Vůbec nevím, jestli paralelně vyvíjejí a testují měsíční úpravy typu přistávací nohy, přistávací motory. Čekal bych to, ale informace jsem nikde nenašel.
A jak se to dvouleté zpoždění potkává se stranou NASA? Tam je zpoždění o kousek menší, ne? O pár měsíců? Takže tím pádem SpaceX má na sobě terč největšího zdržovatele? Nebo se to tak nebere a problémy se řeší paralelně a pouze se vyhodnocují závislosti jednotlivých kroků, kritické cesty apod.?
Boeing plánuje na začátek roku 2025 nástřik „oranžové“ izolační pěny na vodíkovou a na kyslíkovou nádrž pro centrální stupeň SLS pro Artemis III. Na léto 2025 Boeing plánuje centrální stupeň sestavit a na začátek podzimu odeslat na KSC, kde se spojí s motorovou sekcí. Dokončit stupeň Boeing plánuje na přelom 2025/2026. Horní stupeň od ULA je hotový. Segmenty pro SRB má Northrop Grumman připravené k odeslání na KSC, jakmile se v KSC uvolní sklad (tedy po sestavení SRB pro Artemis II – jejich sestavování začalo v listopadu 2024).
Na jaro 2025 je plánováno elektrické oživení kabiny pro posádku i servisního modulu Orionu. Už v prosinci 2024 NASA řekne, jestli se ablativní vrstva tepelného štítu Orionu pro Artemis III opraví, nebo jestli bude rychlejší nalepit ablativní vrstvu na nový štít (Lockheed Martin dodal před týdnem na KSC titanový skelet nového tepelného štítu). SLS a Orion by měly být připraveny ke startu Artemis III v roce 2027. Termín s přesností na měsíce chce NASA oznámit v prosinci 2024.
Lunární skafandry pro Artemis III dodá Axiom, na jaře 2025 mají projít přezkumem CDR. SpaceX nemá smlouvu s NASA na lunární skafandry, ale vyvíjí je nezávisle na Artemis pro svoje pozdější komerční lety na Měsíc. Dosavadní výsledky testů výtahu, přistávacích nohou a motorů Starship HLS by mohly být zveřejněny cca za půl roku v auditu OIG. Dřív, než v roce 2027 nebude lander Starship HLS připraven. V auditech OIG jsou běžně uváděny nezávislé odhady termínů s přesností na měsíce. Auditní zpráva bude veřejná a po jejím vydání napíšeme a vydáme podrobný článek.
Moc děkuju. Sliboval jsem dva zlaté bludišťáky každému, kdo mi pomůže obnovit diskusi zde na původní téma. Ale vy byste jich zasloužil celý pytlík 🙂
I já jsem rád za diskusi k tématu. Díky.
Vždy je jasné, že duplicita je vhodná pro možnost dočasného kolapsu jedné metody. U pilotovaných letů zejména. Ale realita – ve vizi NASA kolem 2015 bude na ISS létat Starliner zálohovaný nějakou divnou firmou SX.
Nejen dočasného, ale i úplného – viz odstoupení Collins Aerospace od smlouvy na skafandry.
V této dost bouřlivé diskusi si dovolím revoluční myšlenku. NASA v dohledné době prostě zanikne nebo to bude jen nějaká kancelář, kterých má USA tisíce. V 50. letech v zárodku kosmonautiky byla potřebná jako zastřešující instituce zcela nového oboru. A i všechny finanční a technické toky šly přes ní a bylo to správné.
Mimochodem odbočka – v euroatlantské civilizaci jsou slavné Murphyho zákony. Onen pán Murphy skutečně existoval a byl zaměstnancem NACA – předchůdcem NASA. A na jeho osobě se zkoušel vliv velkého přetížení urychlením na kolejovém vozíku a prudkým zabržděním. A všech 16 čidel na jeho těle odpadlo a riskoval život pro nic. A tak ho napadlo, že když se něco může pokazit, tak se to pokazí.
Zpět k tématu. Nenápadně NASA začala spolupracovat s externími subjekty a nyní je ze značné části jen koordinátorem externích zakázek. Proč ne, je to pohodlná pozice. Ale je to i ztráta kontroly nad průběhem procesu. No a je tu zásadní otázka – nač kosmonautika potřebuje NASA? No a to samé FAA – jen dělají dusno a v extrémním případě je každá firma může ignorovat, jen zaplatí nějakou pokutu a jede se dál.
Prostě kosmonautika se stala běžným oborem jako třeba automobilismus a žije si vlastním životem a NASA netřeba. Létají do vesmíru naprostí amatéři bez výcviku, protože automatika zcela překonává možnosti nouzového uvažování. Proto se dost nerad i divím, co tady popisuje náš potenciální kandidát na astronauta. Je hlavní schopností umět se orientovat v sociálních sítích?
Vaše teorie je zcestná. NASA je nejrozvinutější kosmickou agenturou světa, která provozuje nejvíce kosmických sond, či teleskopů ze všech. Nemíchejte, prosím, jablka a hrušky. NASA je pro vědecký výzkum a technický rozvoj nenahraditelná. A nikdo neřekl, že HLAVNÍ schopností astronauta je práce se sociálními sítěmi. Je to jedna z činností, kterou by měli zvládat. Takže, prosím, nezveličujte.
Jen jsem chtěl nastínit nějakou možnou vizi. Velmi si tohoto webu vážím i pro možnost volné diskuse.
A využívám i zde možnost pochvaly, že z úvodní obrazovky jde přímo prokliknout na diskuse článků.
Ano, to udělal kolega David Suchomel. Vaše díky si tedy zaslouží hlavně on.
Ano NASA je rozhodně potřeba, ale asi nepopřete, že je značný, řekl bych až propastný rozdíl mezi NASA dnes a před 60 lety.
To je zřejmě osudem všech institucí postupně zkostnatět, i kdyby zpočátku představovaly sebevětší avantgardu, a zaplnit se typickými byrokraty. Když si jen vzpomenu na ty tiskovky v souvislosti se Starlinerem, jak tam těch několik panáků z NASA jeden přes druhého žvanili prázdné fráze ve snaze hlavně neříct nic kategorického, z čeho už by se nedalo vybruslit…
Jsem jenom zvědavý, kdy to postihne SpaceX. Za Elonova života asi (snad) ne, ale jestli se po jeho smrti z firmy stane běžný burzovní subjekt – no, dost hrozná představa.