Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ: První ze dvou raket Electron s utajeným nákladem

Americký úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO provozuje program RASR (Rapid Acquisition of a Small Rocket). V jeho rámci se snaží o vynášení malých družic na komerční bázi. Firma Rocket Lab již v rámci tohoto programu vypustila dvě družice (NROL-151 (RASR-1), též Birds of a Feather v lednu 2020 a RASR-2 (Don’t Stop Me Now) v červnu téhož roku. V průběhu deseti dnů bychom se měli dočkat dalších dvou startů rakety Electron pro tento program. Firma Rocket Lab to bere jako skvělou příležitost demonstrovat schopnosti svého vlastního programu Responsive Space Program. V jeho rámci chce komerčním i vládním zákazníkům nabídnout možnost využívat nepřetržitou schopnost rychlého vypuštění a zjednodušené možnosti výstavby a provozu satelitů. Na 12. července v 7:00 SELČ má raketa Electron odstartovat na misi NROL-162 (RASR-3), která má i tradiční přezdívku – Wise One Looks Ahead (Moudří hledí vpřed). Již o deset dní později má ze sousední rampy 1B odstartovat Electron na misi NROL-199 (RASR-4), Antipodean Adventure (Dobrodružství od protinožců). Náklady obou misí byly navrženy a postaveny a budou řízeny úřadem NRO ve spolupráci s australským ministerstvem obrany.

Přístroj NIRSpec je připraven na vědu

Přístroj NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph)

Už tři ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Teleskopu Jamese Webba dokončily činnosti spojené s jejich postupným uváděním do provozu a jsou oficiálně považovány za připravené pro vědeckou fázi. Každý ze čtyř zmíněných přístrojů má hned několik režimů provozu, které musí pozemní týmy pečlivě zkontrolovat, otestovat, zkalibrovat a nakonec i prověřit. Teprve až po dokončení tohoto nelehkého procesu může daný přístroj v daném režimu provádět vědecká pozorování. Zatím poslední přístroj, který tímto pečlivým procesem prošel, je NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph), který disponuje čtveřicí pozorovacích režimů. Všechny jsou nyní považovány za připravené na další fázi.

ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků z Kalifornie

Raketa Falcon 9 při startu z Vandenbergovy letecké základny

Neutuchající tempo jakým SpaceX vypouští družice Starlink pokračuje. Je 10. července a již za pár hodin nás čeká start Falconu 9 s další várkou družic Starlink z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Při této misi ale přichází změna v parametrech oběžné dráhy, na kterou budou družice vypuštěny. Jelikož se jedná o misi s označením 3-1, znamená to, že tyto družice míří do tzv. Group 3, neboli třetí orbitální slupky konstelace Starlink. Družice v této orbitální slupce jsou vynášeny na polární oběžnou dráhu se sklonem 97,6° vůči rovníku. Po dokončení bude Group 3 čítat celkem 520 družic. První stupeň pro tuto misi má výrobní číslo B1063 a má za sebou pět startů. Z jeho zajímavých misí můžeme zmínit vynesení sebevražedné sondy DART, nebo družice Sentinel-6A. O přistání se stupeň pokusí na mořskou plošinu Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu 643 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamického krytu se postará loď NRC Quest, která bude čekat 654 kilometrů od místa startu.

Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přístroj FGS – nenápadný hrdina na Webbově teleskopu

Už jen dny zbývají do 12. července, kdy budou zveřejněny první vědecké snímky a spektra z Teleskopu Jamese Webba. Je tedy čas odpovědět na otázku, jak vlastně observatoř najde svůj cíl a dokáže se na něj zaměřit. Tady přichází na scénu příspěvek Kanadské kosmické agentury CSA (Canadian Space Agency), přístroj FGS (Fine Guidance Sensor), který byl postaven právě za tímto účelem. Nedávno se mu podařilo zachytit výhledy na hvězdy a galaxie, které krásně ukazují, co budou schopny palubní přístroje JWST odhalit v následujících týdnech, měsících a letech.

OBRAZEM: Dění na Boca Chica

Superheavy B7 při převozu na rampu k testování.

Jelikož se pomalu blíží první orbitální let Superheavy Starship, který mají obstarat prototypy Superheavy B7 a Starship S24, začíná SpaceX čím dál častěji zveřejňovat fotky dvou zmíněných prototypů. Začíná být tak čím dál tím jistější, že se pro první orbitální let chystají právě tyto prototypy, a proto se SpaceX stará o jejich propagaci. Například pokud si to porovnáme se Starship S20, se kterou se původně počítalo na první orbitální let, nebylo ze strany SpaceX ani zdaleka zveřejňeno tolik fotek. Nyní už se ale můžete kochat nádhernými záběry jak na Starship S24, tak Superheavy B7 v celé jejich kráse. Doporučuji obrázek rozkliknout a prohlédnout si je v plném rozlišení. 

ŽIVĚ: Druhé třinácté použití prvního stupně Falconu

Minulý měsíc jsme poprvé zažili situaci, kdy došlo k třináctému použití prvního stupně Falconu 9. Pokud se nic nezmění, bude tento rekord ve čtvrtek odpoledne vyrovnán. Na rampě SLC-40, kterou bychom našli na floridské základně Cape Canaveral Space Force Station, se totiž připravuje start mise Starlink 4-21. Nákladem je i v tomto případě 53 družic komunikační sítě Starlink, které by měl horní stupeň dopravit na nízkou oběžnou dráhu. Odsud se pak družice pomocí vlastního iontového pohonu na krypton přesunou na pracovní dráhu ve výšce 550 kilometrů. Jak už bývá běžné, velkou pozornost poutá i první stupeň s označením B1058, který poletí na svou 13. misi. Jeho přistání je naplánováno na mořskou plošinu Just Read the Instructions.

Nejdřív Etna, potom Měsíc

Rozsáhlý nácvik lunární mise podstoupili operátoři ve středisko ESOC s týmem geologů a astronautem Thomasem Reiterem, když testovali proces, při kterém dálkově ovládané vozítko odebíralo vzorky hornin. Vše probíhalo tak, jako by astronaut pobýval na oběžné dráze Měsíce, ačkoliv se nacházel v hotelovém pokoji sicilského města Catania. Rover byl v té době přibližně o 23 kilometrů dál a 2600 metrů výš – na svahu sopky Etny. Reiter dával roveru pokyny ke sběru kamenů a jeho ruka zažívala, co cítil robotický manipulátor – tím se k dálkovému ovládání přidala další úroveň prožitku.

Co nám Webb ukáže 12. července?

O tom, že všichni fanoušci kosmonautiky už mají příští úterý (12. července) v kalendářích červeně zakroužkované, nikdo z naší redakce nepochybuje. V 16:30 SELČ má totiž začít vysílání agentur NASAESA, které představí první snímky a data z Teleskopu Jamese Webba. Nepůjde však již o testovací / kalibrační snímky, jakých jsme se dočkali v minulých měsících. Tentokrát už půjde o skutečná vědecká data. Americko-evropsko-kanadská observatoř tímto dnem také vstoupí do ostré služby a zahájí vědecká pozorování, ze kterých budou vědci čerpat ještě dlouhé desítky let. Nikdo však nevěděl, co přesně nás 12. července čeká. Nyní to již víme.

Vylepšená verze Vega-C míří ke startu

Zatímco o klasické raketě Vega jsme byli zvyklí hovořit jako o lehkém nosiči, její vylepšená verze Vega-C zesílila a proto si již zaslouží zařadit spíše mezi středně silné nosiče. První exemplář této nové evropské rakety je již téměř připraven na svůj premiérový let. Čtyři stupně rakety jsou připraveny přijmout aerodynamický kryt s nákladem a poté mohou začít závěrečné zkoušky, které předchází start z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Start mise VV21 je aktuálně plánován nejdříve na 13. července, ale významný vliv na termín vzletu nakonec budou mít podmínky v místě startu.