Aktuální dění

  • ESA testuje nový systém pro antény

    ESA testuje nový systém pro antény

    Inženýři z Evropské kosmické agentury, konkrétně z jejího oddělení pro Radiofrekvenční vybavení a technologie, úspěšně otestovali nový koncept pro tzv. rádiový beamforming. Jedná se o prototyp, který byl vyvinut v Mikrovlnné laboratoři agentury ESA a nyní je již patentován. Prototyp, který byl testován v Anténní laboratoři agentury ESA, demonstruje nový způsob řízení rádiových signálů v anténní soustavě tak, aby bylo možné zaměřit více paprsků do požadovaných směrů, a to s použitím mnohem menšího počtu komponent než u tradičních systémů s podobnými schopnostmi.

  • Hubble s mimořádnou přesností změřil dobu rotace Uranu

    Hubble s mimořádnou přesností změřil dobu rotace Uranu

    Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubbleova kosmického teleskopu k provedení nových měření rychlosti, s jakou se otáčí vnitřní vrstvy planety Uran. Využili k tomu inovativní metodu, která dosahuje tisíckrát vyšší úrovně přesnosti než předešlé odhady. Analýzou snímků polárních září Uranu pořízených za více než deset let se vědcům podařilo zpřesnit rotační periodu planety a stanovili nový důležitý referenční bod pro budoucí planetární výzkum.

  • Kosmotýdeník 656 (7. 4. – 13. 4.)

    Kosmotýdeník 656 (7. 4. – 13. 4.)

    Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.

  • IMAP dorazil na testy

    IMAP dorazil na testy

    Už 18. března dorazil teleskop IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) na Marshallovo středisko v alabamském Huntsville. Na tamním X-ray and Cryogenic Facility podstoupí termálně-vakuové zkoušky, které nasimulují drsné podmínky kosmického prostoru. Mise IMAP je novodobým nebeským kartografem, který bude mapovat Sluneční soustavu studiem heliosféry, obří bubliny vytvořené slunečním větrem, která obklopuje naši sluneční soustavu a chrání ji před škodlivým mezihvězdným zářením.

  • Evropská družice Arctic Weather Satellite exceluje

    Evropská družice Arctic Weather Satellite exceluje

    Teprve před sedmi měsíci vypuštěná evropská meteodružice Arctic Weather Satellite už ukazuje, jak může přístup New Space urychlit vývoj misí schopných poskytovat podrobné teplotní a vlhkostní profily pro krátkodobé předpovědi počasí. Aby toho nebylo málo, tak dopad, který má tento malý družicový prototyp, jde ještě dál. Ukázalo se, že jeho měřící přístroj může být považován za schopný poskytovat údaje, které jsou srovnatelné s tradičními velkými misemi. Družice nese devatenáctikanálový skenovací mikrovlnný radiometr, jehož vlny pronikají zemskou atmosférou a poskytují podrobné profily teplot a vlhkosti za každého počasí.

  • Sonda Juno zažila dvě mimořádné situace

    Sonda Juno zažila dvě mimořádné situace

    Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.

  • Konstrukce pro Space Rider prošla zkouškami

    Konstrukce pro Space Rider prošla zkouškami

    Součást orbitálního modulu znovupoužitelné kosmické lodě Space Rider od Evropské kosmické agentury dokončila své mechanické zkoušky, které podstoupila v technologickém srdci agentury, v nizozemském ESTECu. Space Rider se má stát všestrannou znovupoužitelnou kosmickou lodí o velikosti dvou dodávek, která bude schopna provádět široké spektrum různých kosmických misí – od farmaceutického výzkumu až po návštěvy rozličných orbitálních platforem, ale možností je mnohem více. Po misích, které budou moci trvat až tři měsíce, se Space Rider vrátí na Zemi a bude schopen přesně přistát na požadovaném místě s pomocí padáku a lyží.

  • P160C pro silnější Ariane i Vegu

    P160C pro silnější Ariane i Vegu

    Náhledový snímek tohoto článku byl pořízen 20. března na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně, když se na tamní testovací stanoviště přesouval první model budoucího pomocného stupně raket Ariane 6 a zároveň i prvního stupně raket Vega. Tento motor, který se označuje jako P160C, je určen k zážehu při zkušebním statickém zážehu. P160C představuje významný pokrok oproti aktuální verzi P120C, která se používá jak na Ariane 6 (jako pomocný stupeň), tak i na raketách Vega-C (jako první stupeň). V novém modelu P160C se ukrývá o 14 tun pevných pohonných látek více, takže jeho nasazení umožní raketám vynášet těžší družice a nebo dosahovat vzdálenějších cílů.

  • Japonce láká přistání na Marsu

    Japonce láká přistání na Marsu

    Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Atlas V čeká start se zatím nejtěžším nákladem

    ŽIVĚ A ČESKY: Atlas V čeká start se zatím nejtěžším nákladem

    Poté, co 6. září 2023 vynesla raketa Atlas V dvojici testovacích komunikačních družic KuiperSat z Project Kuiper, přišel čas na vynesení první operační várky těchto družic. Těch při misi Kuiper 1 poletí celkem 27. Neznáme sice jejich přesnou hmotnost, ale víme, že jedna družice má vážit mezi 590 a 700 kilogramy. To při 27 družicích dělá něco mezi 15 930 a 18 900 kilogramy. Rozdíl je i v cílové dráze. Zatímco v roce 2023 se letělo do výšky 500 kilometrů, tato várka bude dopravena ještě o dalších 130 kilometrů výše. I tentokrát sice bude použit Atlas V, ale namísto relativně slabé verze 501, která posloužila v roce 2023, bude tentokrát nasazena o poznání silnější varianta 551. Tento start budete moci sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu, na který Vás tímto zveme.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗