HyImpulse
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
sociální sítě
Přímé přenosy
- Sojuz-2.1a (Progress MS-35)
9. září 2026 18:00 - Falcon 9 (USSF-153)
10. září 2026 17:20 - Připojení k ISS (Progress MS-35)
11. září 2026 18:05 - Vega-C (Sentinel-3C a FLEX)
15. září 2026 3:05 - H3 (MMX)
19. října 2026 21:25
krátké zprávy
Satellogic
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
ISRO
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
NASA
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.
All.Space
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
NSF
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Quindar
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Yank Technologies
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Creotech Instruments
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmotýdeník 121. díl (5.11. – 11.1.2015)
Nový rok začal jen před pár dny, ale už jsme mohli v kosmonautice zažít několik zajímavých momentů, které by rozhodně neměly být zapomenuty. Nejzajímavějším momentem byl včerejší start soukromé rakety Falcon 9. Pozornost byla upřena hlavně na první stupeň, který měl poprvé v historii zkusit přistát na mořské plošině. Kromě toho nastala doslova velkosklizeň na poli planet mimo Sluneční soustavu. Zapomenout nesmíme ani na rozhodnutí amerického úřadu, který rozhodl o protestu firmy Sierra Nevada Corporation.
Kosmotýdeník 120. díl (29.12.2014 – 4.1.2015)
Pokud jste měli obavy, že v novém roce už nebude vycházet nejdéle fungující seriál našeho webu, tedy Kosmotýdeník, můžete si právě oddychnout. Ani v tomto roce Vás nepřipravíme o souhrn všech významných událostí, které s sebou přinesl týden ležící na pomezí mezi roky 2014 a 2015. Jelikož lidé po celém světě měli v uplynulých dnech většinou příjemnější starosti, nedošlo k ničemu přelomovému. Přesto se najde pár momentů, které by neměly zapadnout.
Překvapivá měření fádní galaxie v rentgenovém oboru
Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak. Jelikož atmosféra pohlcuje rentgenové záření už ve výškách 60 km nad hladinou moře, skutečný rozvoj tohoto podoboru astronomie začal až s nástupem kosmických teleskopů. Jedním z nich je doslovný rekordman – čtyřtunový XMM-Newton Evropské kosmické agentury se dostal na excentrickou oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 1999. Od té doby provedl řadu zajímavých pozorování od objektů naší sluneční soustavy až po ten nejvzdálenější vesmír. Jedno z jeho posledních pozorování je obzvláště zajímavé a týká se prapodivné trpasličí galaxie.
S rentgenem na tajemství Slunce – Rentgenová astronomie
Rentgenové observatoře jsou určeny především k výzkumu hlubokého vesmíru, hlavně těch nejbizarnějších objektů, jaké v něm známe – černých děr, kvasarů, pozůstatků po velkolepých výbuších supernov nebo srážejících se galaxií. Avšak občas se stane, že některý z těchto výdobytků kosmických technologií obrátí svůj zrak mnohem blíže – k nám domů do naší Sluneční soustavy.
Kosmotýdeník 119. díl (22.12. – 28.12.2014)
Vánoce i následné svátky jste snad prožili v klidu a rodinné atmosféře. Pro ty, kteří museli někam do zaměstnání, nebo klid neměli, máme útěchu. I během svátků probíhaly přípravy na start, například v Rusku od 23. do 27. prosince se uskutečnily hned tři. A v Číně další. Samozřejmě, v Rusku neslaví naše Vánoce, ale i tak se na některých startech podílelo mnoho Evropanů. Zkrátka a dobře, dnes vám přinášíme sváteční souhrn toho, co se událo v kosmonautice za posledních sedm dní. Ať se vám kosmotýdeník líbí.
Kosmická šňůra perel detektorem Chandra
Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší. Galaktickou kupu teď pozorujeme v relativně mladém věku pouhých osmi set milionů let po jejím vzniku. Zároveň tvořila součást vesmíru v době přibližně 3,3 miliard let po velkém třesku. Jde o jeden z nejhmotnějších a nejvzdálenějších objektů, u kterých se vědci snaží určit jeho hmotnost i další vlastnosti. Rozsáhlou strukturu objevil „konkurenční“ detektor Evropské kosmické agentury XMM-Newton. Pomocí měření teleskopu Chandra se pokusili astronomové odhadnout úhrnnou hmotnost kupy. Ta vychází na 400 bilionů Sluncí a nachází se asi 9,6 miliard světelných let od nás.
Kosmotýdeník 118. díl (15.12. – 21.12.2014)
Ani v předvánočním čase na Zlatou neděli nebude chybět náš tradiční souhrn kosmonautických novinek. Odpočiňte si proto alespoň na chvíli od uklízení svých bytů, nebo pečení dobrot a pojďte se spolu s námi podívat na souhrn toho nejzajímavějšího, co s sebou přinesla kosmonautika v posledních sedmi dnech. Podíváme se na úspěšnou premiéru nové indické rakety, navštívíme Mars, kde došlo k významnému objevu a nezapomeneme ani na návrat kosmické lodi Orion na místo startu.
Kosmotýdeník 117. díl (8.12. – 14.12.2014)
Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.
Kosmotýdeník 116. díl (25.11. – 7.12.2014)
Jsou týdny, kdy jsou vody kosmonautiky klidné a je těžké vybrat nějaké zajímavé zprávy pro aktuální vydání kosmotýdeníku. A jsou týdny, kdy autor neví, co dříve psát. A právě ten druhý případ nastal tentokrát. Nejsledovanější událost za poslední dobu a společně s misí Rosetta letošní nejočekávanější kosmická událost – první mise lodi Orion, má za sebou úspěšně svůj let. Tu samozřejmě nemůžeme vynechat. Podíváme se však i na probuzení očekávané mise New Horizons, která se nezadržitelně blíží k Plutu. Velké zprávy uzavřeme v Japonsku, odkud se na svoji cestu k asteroidu vydala sonda Haybusa 2. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Kosmotýdeník 115. díl (24.11. –30.11.2014)
Další týdenní souhrn toho nejzajímavějšího, co se stalo v kosmonautice je pro vás připraven. První výprava nás zavede na palubu Mezinárodní kosmické stanice, kde krom doplnění posádky vyzkoušeli i dva nové přístroje. V další velké zprávě se podíváme na dění okolo společnosti SpaceX, která dále upřesnila svoji vizi fungování znovupoužitelných raket. Na závěr samozřejmě nebude scházet ani souhrn menších zpráv. Přejeme vám příjemnou neděli a dobré čtení.
Turbulence v mezigalaktickém plynu – rentgenová astronomie
Pokud před sebou máte šálek kávy a pijete ji s mlékem, tak teď je ta správná chvíle mléko pomalu nalít do šálku a zlehka míchat. Jedná se o příjemný a dostupný způsob jak si navodit potřebnou představu. Ne nebudeme se zabývat gurmánským pohledem na nejrozšířenější a nejlehčí drogu. Řeč bude o turbulencích v mezigalaktickém plynu.
Kosmotýdeník 114. díl (17.11. –23.11.2014)
Uplynulý týden se v kosmonautice nesl hlavně ve vstřebávání výsledků, které přineslo první historické měkké přistání na kometě. My se však v kosmotýdeníku zaměříme na aktuální dění. Na Bajkonuru se dnes chystá start lodi Sojuz TMA-15M, které vynese na palubu ISS i Italku Samanthu Cristoforetti. Čína nadále udržuje velkou aktivitu ve svém kosmickém programu a povedlo se jí během 24 hodin dostat do vesmíru dva náklady. To jsou hlavní témata aktuálního kosmotýdeníku. Podíváme se však v krátkých zprávách i na další zajímavé události. Přeji vám příjemné čtení.
Kosmotýdeník 113. díl (10.11. – 16.11.2014)
Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.
Kosmotýdeník 112. díl (3.11. – 9.11.2014)
Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie raket Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.
Kosmotýdeník 111. díl (27.10. – 2.11.2014)
Jsou týdny, na jejichž konci se při psaní Kosmotýdeníku autor drbe na hlavě a pokládá si stále stejnou otázku „O čem mám psát“. Pak jsou naopak týdny, kdy se najednou semele tolik událostí, že by to běžně stačilo na celý měsíc. Tento týden nastala ta druhá možnost. V naší rekapitulaci uplynulého týdne nemohou chybět dvě nehody, které postihly svět kosmonautiky, třetím tématem pak bude úspěšný návrat čínské sondy Chang’e 5 T1 od Měsíce. Jelikož bylo zajímavých momentů více, můžete se těšit i na několik telegrafických mini-zpráv na konci článku.
