Články autora 'Tomáš Kohout':

Vesmírné výzvy – srpen 2021

VV_2021_08

Na úvod srpnových Vesmírných výzev nás čeká reportáž o odkladu mise OFT-2. První sestavení vesmírného obra v podobě Super Heavy a Starship následuje hned poté. Dvě zásobovací mise k ISS a sice CRS-23 s NG-16 jsou námětem předposledního příspěvku. Na závěr se podíváme na jeden z nejvtipnějších startů v dějinách kosmonautiky, i když technikům od Rocket 3.3 asi do smíchu moc nebylo. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Vesmírná technika: Historie a současnost výškových raket

VT_2021_34

Výškové rakety pro kosmický výzkum provozovalo, provozuje anebo v brzké době plánuje provozovat téměř 30 států světa. V dnešním díle se zaměříme na to, jak k tomuto tématu přistoupili velcí hráči na poli kosmonautiky – Spojené státy Americké, Sovětský svaz (respektive Rusko) a Japonsko. U všech států se zmíníme nejen o jejich prvních zkušenostech s výškovými raketami, ale také o tom, jak tohoto prostředku využívají v současnosti.

Vesmírná technika: Úvod do tématu výškových raket

VT_2021_33

Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.

Vesmírná technika: Parabolické lety letadel

VT_2021_32

Stav mikrogravitace či snížené gravitace můžeme na Zemi navodit mnoha různými způsoby. Každý z nich má své výhody, ale i nevýhody. Letadla letící po takzvané parabolické dráze sice nenabídnou pravou mikrogravitaci, pouze sníženou gravitaci, ale zase mohou mít na palubě posádku, která experiment obsluhuje, experimenty mají k dispozici hodně místa a jsou tu i další výhody. Není tedy divu, že tohoto prostředku využívají různé kosmické agentury.

Vesmírná technika: Pádová věž ZARM v Brémách

VT_2021_31

Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!

Vesmírné výzvy – červenec 2021

VV_07_21

Událostí číslo jedna se v červenci stalo jednoznačně rozšíření ISS o laboratorní modul Nauka, které jsme s napětím sledovali, proto ve Vesmírných výzvách rozhodně nemůže chybět. Dále uvidíte čínský výstup do volného prostoru, starty misí Unity 22, NS-16 a mnoho dalšího. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Vesmírná technika: Pádové věže

Pádové věže či šachty jsou skvělou možností, jak mohou vědci na zemi simulovat krátkodobé účinky mikrogravitace či snížené gravitace. Jde o stavby vysoké (či hluboké) několik desítek až stovek metrů, ve kterých může stav mikrogravitace při volném pádu trvat od zlomků sekundy po několik sekund. To sice nevypadá jako mnoho, ale existuje hodně experimentů, kterým to stačí.

Vesmírná technika: Úvod do problematiky mikrogravitace

VT_2021_29

Slovíčko mikrogravitace popisuje stav, který je pro mnoho lidí synonymem s označením „stav beztíže“. Mezi oběma výrazy je však rozdíl. Kromě jeho vysvětlení a popsání si ukážeme, proč se mikrogravitaci říká právě mikrogravitace a zda je možné jí dosáhnout pouze na oběžné dráze. Celé téma je komplexní a rozsáhlé, proto je v tomto videu pouze stručný úvod do problematiky. Ocenili bychom, pokud byste v komentářích vyjádřili své názory na pokračování tohoto tématu.

Vesmírná technika: Prodlužovací nástavec manipulátoru OBSS

VT_2021_28

Manipulátory amerických raketoplánů SRMS jsme si popsali ve třech minulých dílech našeho pořadu. Než toto téma definitivně opustíme, věnujeme ještě jeden díl tématu, které se SRMS velmi dotýká. Řeč bude o prodlužovacím nástavci OBSS, který byl do služby nasazen v reakci na havárii raketoplánu Columbia. Své úkoly plnil spolehlivě a dokonce se dočkal i nečekaného sekundárního využití při jednom z nejnebezpečnějších výstupů do volného kosmického prostoru v rámci programu ISS.

Česká simulace letu na Měsíc (1/2)

K. Bernardová s vlajkami participujících zemí

Kořeny nápadu právě proběhlého izolačního experimentu AQUAKOSMOW 10 na jihu Čech, ve Slověnickém mlýně, sahají do začátku roku 2016, kdy se tři čeští vědci domluvili na pokusu znovu obnovit kosmický sociální výzkum v České republice. Po velmi náročných třech letech se to podařilo Dr. Kateřině Bernardové Sýkorové, psycholožce, vývojové a výzkumné pracovnici s tehdy malým týmem KOSMOW, který svým přístupem a prací natolik zaujal vedení Institutu biomedicínských problémů ruské akademie věd v čele s prof. Olegem Orlovem, americkou NASA, působící v témže institutu pod vedením prof. Williama Palowského, že byl přijat k účasti na mezinárodním projektu kosmického výzkumu a jeho účast v něm je potvrzena až do roku 2027.