Články autora 'Tomáš Kohout':

Vesmírné výzvy – Srpen 2015

Vesmírné výzvy - Srpen 2015 zdroj: nasa.gov, wikimedia.org

Každý měsíc připravuje Dušan Majer pro Stream.cz pořad Vesmírné výzvy, který shrnuje to nejdůležitější a nejzajímavější, co se událo v kosmonautice. Ani srpen nebyl výjimkou. Naopak byl kosmonautickými událostmi doslova nabitý. Hodně se jich točilo okolo ISS. Dorazila k ní japonská zásobovací loď, ruští kosmonauti provedli výstup do otevřeného prostoru, v americkém segmentu si astronauti prvně pochutnali na „kosmickém“ salátu vypěstovaném v rámci experimentu Veggie. Zapomenout nesmíme ani na přeparkovávání lodě Sojuz. Krátké zprávy se věnují krokům, které podniká společnost Orbital ATK pro obnovení zásobování ISS svou lodí Cygnus. Čekají vás i novinky ze sond, které brázdí naší sluneční soustavu nebo informace o postupu prací na nových kosmických lodích.

Kosmonautické kvízy – České filmy a seriály

Ikarie-XB1 zdroj: upload.wikimedia.org

Vzhledem k tomu, že možnost zařazení kvízů do prázdninového schématu v předchozí anketě okupovala spodní příčky, dali jsme prostor žádanějším formátům. Jeden kvíz si však neodpustíme. Za jeho vznikem stojí otázka, kterou jsem si položil a sice:“Objevila se kosmonautika a související obory jako astronomie a raketová technika v českých filmech a seriálech?“ Jako první vytanula na mysl Ikarie-XB1. Tím úvodní pokus o zmapování kosmonautiky, zvěčněné českými filmaři, skončil. Naštěstí se nám v redakci společným úsilím podařilo dát dohromady tolik děl, abychom naplnili celý kvíz. Musíme přiznat, že většina zmiňovaných filmů a seriálů se o vesmír a kosmickou techniku jen otřela. O to zábavnější bylo dotčené pasáže vyhledávat.

Sonda MRO se připravuje na přílet dalšího martského průzkumníka

Ilustrace sondy MRO při aerobrakingu v atmosféře Marsu

MRO napnul 29. července na 77 sekund síly svých šesti středně silných motorků, každý o tahu 22 N. Upravil tak svoji dráhu, aby mohl přenášet komunikaci landeru InSight, který bude na Rudou planetu přistávat 28. září 2016. In-Sight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je postaven na podobné platformě jako lander Phoenix. Bude se věnovat výzkumu seizmické aktivity Marsu a teplotnímu profilu podpovrchových vrstev. K tomu bude určen speciální vrták, který se dokáže dostat až 5 metrů do hloubky, přičemž každých 30 cm je umístěno čidlo snímající teplotu.

Vyzrajeme na nemožnost komunikace během návratu do atmosféry?!

Atmospheric Re-Entry Demonstrator (ARD) zdroj: dlr.de

Úspěšný zážeh hlavního motoru proti směru letu, otočení do správné polohy pomocí trysek RCS, rozdělení soulodí a už se návratový modul začíná nořit do hustých vrstev atmosféry. Za okýnkem se astronautům začínají objevovat první žluté jazyky vznikajícího plazmatu až nakonec výhled obklopí jedno ohnivé inferno. V pozemním středisku houstne atmosféra. Do komunikace s astronauty se nejprve vloudí drobné praskání, které za chvíli zcela pohltí radiový šum. Data na obrazovkách terminálů už v tomto okamžiku také nevypovídají nic o tom, co se aktuálně s lodí děje…

NASA vyvíjí marsovské letadlo

Prandtl-m - kluzák pro Mars zdroj: nasa.gov

NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.

Virtuální realita na ISS

Astronaut s brýlemi HoloLens zdroj: NASA + Microsoft

Brýle HoloLens, umožňují dosud nevídanou interakci reality a počítačového světa a bavíme se nejen o jeho pouhém zobrazení, ale i ovládání veškerého dění svými gesty. Psali jsme tu o nich docela nedávno v souvislosti s tím, jak dokáží usnadnit vědcům kooperaci výzkumu na Marsu a na dalších tělesech. V neděli 28. června v 16:21 našeho času, jak jste se mohli dozvědět v předchozím článku, se na palubě zásobovací lodi Dragon vydají na Mezinárodní kosmickou stanici. O tom, v čem všem by mohly kosmonautům být nápomocny, si prozradíme nyní.

Co NASA dělá pro osidlování cizích světů

Umělecký koncept výroby základny z místních surovin. kredit: Contour Crafting a University of Southern California

Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.

Cesty za kosmonautikou: Brána do vesmíru v Praze

Asi každý fanoušek kosmonautiky zaznamenal informaci, že se na pražském výstavišti v pavilonech B a C koná výstava pojmenovaná Gateway to space, tedy hezky česky Brána do vesmíru. Pokud byste chtěli tuto výstavu spatřit na vlastní oči, dlouho neotálejte. Expozice bude otevřená pouze do 28. června. Na návštěvu tak máte už méně než měsíc. Jelikož jsme v minulých týdnech výstavu navštívili, rozhodli jsme se připravit pro Vás tento článek. Neobvyklý bude v tom, že jej vytvořilo pět autorů našeho portálu. Každý si z výstavy odnesl jiný zážitek, takže Vám, čtenářům, můžeme poskytnout pestrý přehled.

Animace útvarů na Cereře, skvrna samozřejmě nechybí

Ceres kredit: nasa.gov

Sonda Dawn zase trochu poklesla níže k trpasličí planetě Ceres. Útvary na povrchu tak dostaly o něco ostřejší obrysy. Stále to není dostatečné na to, abychom rozpoznali, co se skrývá za jasně světlou skvrnou v jednom z kráterů, která upoutala pozornost hned na prvních snímcích, kdy se Dawn teprve začala usazovat na orbitě.

8.5.2015 sonda ukončila snímkování na orbitě 13 600 km na Cererou a jala se snižovat svojí výšku nad povrchem. 11. května již protla 13 000 km. Během 15.května sestoupila z 8 900 km až na 7 700 km. 16. května sonda klesání na chvíli přerušila, aby pořídila snímky, které jí poslouží pro další navigaci. Na počátku června zakotví Dawn na druhé parkovací dráze ve výšce 4 400 km, kde proběhne další podrobnější mapování trpasličí planety.

Tajemství levných raket od SpaceX

Crew Dragon zdroj: spacex

Poodhalme roušku tajemství, které umožňuje dělat SpaceX rakety tak levné a přitom stejně spolehlivé jako drahé konkurenční výrobky. Jak je možné, že největší konkurent, společnost ULA dodává rakety Atlas V za přibližně 380 miliónů dolarů, přitom používá levné ruské motory, zatímco SpaceX všechno vyrábí v USA a dokáže se dostat až na nějakých 90 miliónů dolarů, přičemž spolehlivost jejích raket je prakticky totožná.