Články autora 'Michael Voplatka':

Stinná stránka života astronauta

Vzpomínky na výcvik

„Je tady den odletu. Zcela jistě se nejedná o mou oblíbenou součást výcviku a života astronauta. Nemám ráda neustále balení zavazadel a přesun na jiné místo. Ve Hvězdném městečku mám přiděleno ubytování, což znamená, že pokaždé když jsem tady kvůli výcviku, přebývám v pokoji číslo 32. Avšak pokud jsem pryč, mohou tohoto pokoje využít další pracovníci ESA, kteří zde přijedou na služební cestu. To znamená, že při každém odjezdu odsud si musím sbalit a uložit do skladu všechny věci, které si nechci vzít s sebou. Připadá mi to trochu jako vkládání jednoho života do mrazáku zatímco na chvíli letím někam jinam žít jiný život.

Výroba skafandru a sedadla na míru

úvodní obrázek

„Jak jsem dnes zjistila, k vytvoření formy pro výrobu sedadla v Sojuzu je potřeba nesmírného množství personálu. Několik lidí na mě nalévalo sádrovou maltu, několik dalších mě přidržovalo, abych zůstala v dobrém kontaktu se stěnami „vany“ a někdo ještě laskavě kryl můj obličej, aby mi na něj nic nestříklo. Poté, co byla vytvořena první hrubá forma, bylo potřeba znovu provést několik sekvencí přidávání a odstraňování materiálu, dokud jsem si nebyla jistá, že ve formě nejsou žádné vybouleniny a že cítím rovnoměrný kontakt podél celé páteře a hlavně kolem mého krku. Poté následovalo několik dalších úpravných procesů ve skafandru Sokol a forma byla hotová!

Průběh kontroly těsnosti skafandru

Vzpomínky na výcvik

„Ještě jedna poslední dnešní simulace s Terrym a Antonem a poté s Terrym opustíme Rusko a vydáme se na vánoční prázdniny. Náš dnešní scénář začal těsně před odpojením Sojuzu od ISS a poté měl následovat návrat na Zemi. Předtím, než můžeme povolit háky a odpojit Sojuz od stanice, musíme provést kontrolu těsnosti našich skafandrů Sokol, abychom se ujistili, že by tyto přetlakové obleky zachránily naše životy v případě dekomprese.

Jsem tak šťastná, že můžu zůstat!

úvodní obrázek

„Už jste slyšeli tu novinku? Ruská kosmická agentura Roskosmos dnes oficiálně oznámila, že naše přistání bude odloženo až na začátek června, což znamená… že Terry, Anton a já můžeme ve vesmíru zůstat o několik týdnů déle! Teď, když to píšu se mi ani nechce věřit, že naše původní přistání mělo proběhnout už zítra a já bych se teď chystala naposledy vklouznout do mého spacáku na ISS. Domnívám se, že jsem ještě nebyla mentálně připravená opustit stanici. Z části to bylo určitě způsobeno tím, že tato změna plánu visela ve vzduchu už nějaký čas.

Lidské smysly ve stavu beztíže

lidské smysly

Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad? Na tyto i mnohé další otázky byly nalezeny odpovědi během prvních několika průkopnických letů na počátku šedesátých let. Avšak jak už pravil před stovkami let Sokrates, čím víc člověk ví, tím víc zjišťuje, že nic neví. S rozšiřujícím se poznáním nám vyvstala nekonečná řada otázek týkající se vlivů stavu beztíže na lidské tělo. Na mnohé z nich se snažíme odpovědět prostřednictvím výzkumu, který probíhá na ISS. Pojďme se tedy podívat, jaký má pobyt na oběžné dráze vliv na specifickou skupinu tělesných funkcí – 5 lidských smyslů.

Srdeční masáž na oběžné dráze

Vzpomínky na výcvik

„Můj týden začíná poněkud vážnými nouzovými scénáři! Tentokrát však nemám na mysli žádný požár, dekompresi ani únik toxických látek, ale nouzi zdravotnického charakteru. Ať už jsme určenými zdravotníky posádky nebo ne, všichni jsme vycvičeni, abychom dokázali reagovat v případě, že někdo ze členů posádky ztratí srdeční puls a/nebo nedýchá. Na stanici máme neustále připravený systém pro fixaci raněného, za pomocí kterého můžeme postiženou osobu udržet ve stabilní pozici tak, abychom dokázali provést CPR – Cardio Pulmonary Resuscitation (kardiopulmonální resuscitaci, pozn. redakce).

Žádný astronaut nebude trpět hlady!

úvodní obrázek

„Na ISS uběhl další týden. Jeden z mých posledních tady na palubě. Když se člověk dobře baví, čas opravdu letí! Jedna z největších zpráv uplynulého týdne je, že ruská zásobovací loď Progress 59P nezvládla svou cestu k ISS. Jsem si jistá, že jste o tom slyšeli. V úterý ráno jsme obdrželi hovor z Houstonu, ve kterém nám bylo řečeno, že řídící středisko v Moskvě změnilo letový profil nákladní lodi na dvoudenní přiblížení ke stanici. Kdyby bylo použito standardního šestihodinového letového profilu, Progress by se k ISS připojil ještě téhož dne odpoledne.

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…

Přehled záchranných systémů kosmických lodí

Launch Escape System

Ve středu jsme mohli sledovat úspěšný pad abort test nové pilotované lodi Dragon 2 americké společnosti SpaceX. Jak je našim pravidelným čtenářům jistě známo, Dragon používá k úniku od nebezpečné rakety motory Super Draco, které ale navíc slouží i orbitálním manévrům a brzdícímu zážehu před návratem do atmosféry. SpaceX se tak odklání od tradičních a osvědčených záchranných věžiček používaných u mnoha jiných vesmírných lodí a sází na znovupoužitelnost a všestrannost. Nejedná se však o jedinou výjimku. V průběhu více n-ež padesátileté historie pilotované kosmonautiky bylo k záchraně posádky využíváno i jiných způsobů, jak kosmonauty rychle dopravit mimo nebezpečí. Některé dokonce musely být použity i v ostrém provozu. V tomto článku se s námi můžete podívat na přehled všech těchto záchranných systémů.

V útrobách Columba

Vzpomínky na výcvik

„Vrátila jsem se z dovolené a jsem připravena na dva týdny výcviku na své domovské základně – v Evropském středisku astronautů v německém Kolíně nad Rýnem. Tento týden je zaměřen na evropskou vesmírnou laboratoř neboli modul Columbus. Nebudu vám ale povídat o vědeckých experimentech, které v Columbu probíhají, o těch si povíme jindy. Naše výuka se totiž zaměřuje na samotné systémy Columba od systému termoregulace přes zásobování energií až po datový management.