sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.
Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.
Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.
Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA i SpaceX momentálně počítají se startem americké mise IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) nejdříve na září 2025. Nový termín startu má poskytnout dodatečný čas na přípravu letových systémů ke startu. Mise IMAP bude studovat heliosféru, magnetickou bublinu našeho Slunce, která chrání celou Sluneční soustavu. Cílem je lépe porozumět této ochranné vrstvě. Za tímto účelem bude IMAP odebírat vzorky, analyzovat a mapovat částice mířící k Zemi od mezihvězdného prostoru. Celá mise také pomůže výzkumníkům dozvědět se více o slunečním větru, nepřetržitém proudu částic ze Slunce, ale také o nabitých částicích jako takových, nebo o kosmických paprscích v heliosféře. Tyto částice mohou ovlivnit astronauty v kosmickém prostoru, ale také poškodit nejrůznější technologie. Pravděpodobně také hrají roli v přítomnosti života jako takového ve vesmíru.
Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které
Milí čtenáři, vánoční čas je tady a s ním i chvíle, kdy můžeme zpomalit, ohlédnout se za uplynulým rokem a poděkovat. Rok 2024 byl plný zajímavých okamžiků, nových objevů i důležitých událostí, které jsme mohli s vámi sdílet. Jménem celé redakce vám děkuji za vaši přízeň, podporu a zájem o svět vědy, vesmíru a technologií. Bez vás by to nemělo smysl – díky, že jste s námi! Doufáme, že i v nadcházejícím roce nám zachováte svou důvěru a že vám budeme nadále přinášet inspiraci, zajímavé informace i odpovědi na otázky, které vás zajímají.
Agentura NASA vybrala čtveřici soukromých společností, které mají rozšířit služby agenturní sítě Near Space Network na bázi komerčních přenosových kapacit přímo na Zemi. To je podle NASA kriticky důležitá komunikační schopnost, která umožní kosmickým lodím přenášet data přímo na pozemní stanice na Zemi. Práce budou zadány v rámci nových smluv na služby sítě Near Space Network, které jsou smlouvami s pevně stanovenou cenou a neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím. Časový rámec projektu je od února 2025 do září 2029 s další pětiletou opcí, která by mohla prodloužit smlouvu až do 30. září 2034. Kumulativní maximální hodnota všech smluv na služby Near Space Network Services činí 4,82 miliardy dolarů.
V květnu 2024 vypuštěná družice EarthCARE se pomalu blíží ke konci své fáze uvádění do provozu. Dalším důležitým krokem na této cestě bude zveřejnění prvních dat o mracích a aerosolech, které se očekává začátkem příštího roku. Mezitím se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít inovativní způsob aplikace umělé inteligence na družicová data pro vytváření 3D profilů mraků. To je zpráva zejména pro ty, kteří netrpělivě čekají na data z EarthCARE, aby mohli pokročit ve vědě o klimatu.
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.
Kdo se rozhodl dnes (v sobotu 21. prosince) ráno sledovat start Falconu 9 se čtveřicí malých telekomunikačních družic určených pro geostacionární dráhu, musel být zklamán. Termín startu se nejprve dvakrát posunul a když už jsme se konečně dopracovali k samotné startovní sekvenci, byla z neznámého důvodu zastavena v době náběhu motorů. Důvod zastavení odpočtu jsme se doposud nedozvěděli, ale SpaceX oznámila, že se o start pokusí hned druhý den, tedy 22. prosince. Založili jsme tedy nový přenos a věříme, že to dopadne lépe. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 22. prosince v 6:00 SEČ Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 (s posedmnácté použitým prvním stupněm B1077) Primární náklad: Čtyři telekomunikační družice Hmotnost nákladu: Cca 1600 kg Doručovací oběžná dráha: GTO (Přechodová ke dráze geostacionární) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 5:45 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. EDIT 22. prosince 4:55 Dnes se nepoletí.
Nová studie naznačuje, jak a proč se měsíc Io stal vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Vědci zapojení do americké mise Juno totiž zjistili, že tamní vulkány jsou zřejmě napájeny z vlastních zásobníků magmatu spíše než z globálního magmatického oceánu. Tento objev by mohl vyřešit 44 let starou záhadu o podpovrchovém původu výrazných geologických útvarů měsíce Io. Vědecký článek o zdrojích vulkanismu na Io byl vydán 12. prosince v časopise Nature. Jeho výsledky byly prezentovány během tiskové konference na každoročním setkání Americké geofyzikální unie ve Washingtonu, což je největší americké setkání vědců věnujících se Zemi i dalším kosmickým objektům.
Americká společnost Astranis se snaží stavět malé geostacionární družice. Zatímco běžně se hmotnost takových družic pohybuje mezi 3 a 7 tunami, přičemž se dají najít menší i větší extrémy, tak u Astranis se hmotnost počítá na stovky kilogramů. Při aktuální misi Astranis Block 2 mají být vyneseny celkem čtyři geostacionární družice, ovšem jejich celková hmotnost je pouze 1600 kilogramů. Chybět nebude ani pokus o přistání prvního stupně rakety na mořskou plošinu. Pokud Vás tedy neodradí relativně brzký termín startu ve 4:39, budeme se na Vás těšit u našeho komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 21. prosince ve 4:39 SEČ Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 (s posedmnácté použitým prvním stupněm B1077) Primární náklad: Čtyři telekomunikační družice Hmotnost nákladu: Cca 1600 kg Doručovací oběžná dráha: GTO (Přechodová ke dráze geostacionární) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 4:25 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu,
V rámci programu Artemis se mají na Měsíc vydat astronauti, kteří budou žít, pracovat a provádět vědecký výzkum v okolí jižního lunárního pólu, přičemž mají využívat skafandry či rovery nové generace. Díky tomu by měli prozkoumat větší část lunárního povrchu než kdy dříve. Nedávno agentura NASA oznámila, že na Johnsonově středisku v Houstonu dokončila první kolo zkoušek tří komerčně vyvíjených vozítek LTV (Lunar Terrain Vehicle) od firem Intuitive Machines, Lunar Outpost a Venturi Astrolab. V rámci rok trvající studie realizovatelnosti měla každá firma dodat do konce září na Johnsonovo středisko statickou maketu svého vozidla. V říjnu tak mohly začít zkoušky, jejichž poslední část skončila v prosinci ve zkušebním zařízení ARGOS (Active Response Gravity Offload System). Gravitace na povrchu Měsíce je pouze šestinová oproti tomu, co zažíváme na Zemi, takže pro napodobení těchto podmínek nabízí ARGOS prostředí, které umožňuje odlehčit různé objekty na požadované úrovně simulované gravitace. Tým exprtů z NASA prováděl zkoušky, při kterých se američtí astronauti společně s inženýry věnovali stanoveným úkolům, manévrům a nácvikům mimořádných situací na každém
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
