NASA
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes po poledni měli z přechodové komory modulu Quest vystoupit Mike Fincke a Zena Cardman, aby (mimo jiné) připravili energetické okruh na budoucí instalaci svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. Ovšem pokud jste se na výstup těšili, musíte si nechat zajít chuť. NASA totiž oznámila, že dnešní kosmickou vycházku z Mezinárodní kosmické stanice odkládá. NASA uvedla, že sleduje zdravotní problém člena posádky, který se ve středu odpoledne objevil na palubě orbitálního komplexu. Agentura dodala, že vzhledem ke zdravotní povaze celé záležitosti není vhodné sdílet více detailů o daném členovi posádky. Dodala však, že situace je stabilní a nové informace, včetně nového data pro výstup, bude sdílet později.
Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali detailní a velmi hodnotné informace o jednotlivých projektech. Právě z těchto podkladů vychází seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl zaměřený vždy na jeden konkrétní experiment. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém smyslu slova. Základem jsou oficiální tiskové materiály, které prošly jazykovou a stylistickou úpravou, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Jedenáctý díl seriálu se věnuje projektu PROTOCELL. Ten je doplněn podtitulem Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a společnost Yuri GmbH. Je život ve vesmíru výjimkou, nebo naopak běžným jevem? Touto otázkou se zabývá projekt PROTOCELL vedený Dr. Klárou Hlouchovou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Experiment se soustředí na takzvané protobuňky, tedy předchůdce dnešních buněk. Pokud se potvrdí, že protobuňky
Americký kongres nesouhlasí s výraznými škrty Donalda Trumpa v rozpočtu NASA. Bílý dům ve svém návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026, vydaném na jaře 2025, alokoval pro kosmickou agenturu pouze 18,8 miliardy dolarů, což by byl oproti předešlému fiskálnímu roku propad o zhruba 24 %. Tyto škrty byly obzvláště drsné ve vědeckém programu NASA, který měl dostat jen 3,9 miliardy USD, což by byl propad o 75 %. Ovšem návrh rozpočtu není nic jiného než jen … návrh. Kongres řídí státní finance a zákonodárci právě hodili NASA záchranné lano. 5. ledna Sněmovna reprezentantů a Senát vydali plán rozpočtu, který by agentuře pro fiskální rok 2026, který začal vloni 1. října, dal 24,4 miliardy dolarů. Mnoho obnovených financí by šlo do vědeckého programu NASA.
Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?
5. ledna došlo na středisku evropských astronautů EAC v Kolíně nad Rýnem ke speciální událostí – francouzská astronautka Evropské kosmické agentury, Sophie Adenot, zde sázela svůj astronautský strom na počest své první kosmické mise, pojmenované εpsilon. Toto symbolické gesto oslavuje její dosavadní úspěchy i budoucí misi a zároveň posiluje hluboké propojení mezi kosmickými průzkumníky a planetou, která je jejich domovem. Příběh Sophie se podobá jejímu stromu – od kořínků, které jsou zasazené v Kolíně nad Rýnem až po raketu, která ji vynese k nebi. Vybraný strom, ambroň západní (Liquidambar styraciflua), je známý svou odolností a silou, přičemž tyto vlastnosti potřebují i astronauti připravující se na kosmický let. Na podzim se jeho listy zbarvují do ohnivě rudé barvy, což připomíná plameny startující rakety i ducha průzkumu. Sophie byla vybrána do oddílu kariérních astronautů ESA v roce 2022, kdy se do oddílu záložních astronautů dostal i náš Aleš Svoboda. A nyní Francouzka již několik měsíců trénuje na svůj první kosmický let, misi εpsilon, která má odstartovat nejdříve 15. února 2026. Sophie se vydá na dlouhodobou výpravu
V rámci našeho seriálu věnovaného projektům NIAC se věnujeme prvotnímu výzkumu nápadů, které vypadají, jak kdyby si je jejich autoři vypůjčili ze sci-fi románů a filmů. Jejich praktické použití se dá očekávat nejdříve v horizontu desítek let a některé se třeba nemusí realizovat nikdy, protože se během posuzovací fáze objeví nepřekonatelné problémy. Jak na tom bude dnes představený projekt, zatím nikdo netuší. Jeho autoři slibují, že chtějí navrhnout rodinu tzv ISEE (Inflatable Starshade for Earthlike Exoplanets) s průměry od 35 do 100 metrů. Tzv. starshade by umožnily jakémukoliv teleskopu pozorovat exoplanety, což patří mezi vrcholné priority celosvětové vědecké komunity. Ve srovnání s jinými koncepty starshade, cílí autoři ISEE na nižší hmotnost, náklady i komplexnost při zachování vysoké výkonnosti a vědeckého přínosu (možnost pozorovat více než 100 cílů). Jejich návrh starshade by byl kompatibilní s aktuálně plánovaným šestimetrovým teleskopem HWO (Habitable Worlds Observatory), ale i s největším teleskopem světa, Evropským ELT s průměrem 39 metrů, který se buduje v Chile. Mohl by fungovat i jako součást projektu HOEE (Hybrid Observatory for Earthlike Exoplanets) a dalších
Společnost Indra Group oznámila, že telekomunikační družice SpainSat NG II byla během své cesty k provozní oběžné dráze zasažena „kosmickou částicí“. Podle firmy momentálně probíhá vyhodnocování rozsahu poškození. V roce 2019 si společnost Hisdesat vybrala konsorcium vedené Airbusem, ve kterém byla i Thales Alenia Space, za účelem stavby dvou družic pro španělský program SPAINSAT NG, které mají zajišťovat zabezpečenou komunikaci pro státní ozbrojené síly a vládní agentury. Program měl podporu španělské vlády, která do konstrukce, stavby a provozu obou družic s očekávanou životností 15 let investovala více než dvě miliardy Eur. První ze dvou družic byla vypuštěna v lednu 2025 na Falconu 9 a momentálně je v provozu.
Tisková mluvčí agentury NASA, Bethany Stevens, oznámila včera na svém Twitteru několik zajímavých informací o přípravě mise Artemis II. Tou asi nejdůležitější je, že vývoz nosné rakety SLS z montážní haly VAB na vzletovou rampu 39B je vzdálen už méně než dva týdny. Tímto milníkem začne závěrečné celosystémové testování, aby měla agentura jistotu, že je připravena poslat čtyři astronauty na oblet Měsíce, tedy něco, co tu více než 50 let nebylo. Dodala, že startovní okno se otevře už 6. února. Informace o začátku startovního okna není nová, ale přesto je toto zopakování důležité. Dříve se zdálo, že se tento nejčasnější termín startu může stihnout pouze v ideálním případě, při kterém by k vývozu SLS na rampu došlo ještě v průběhu roku 2025, což se ale nestihlo. To, že je i přesto 6. únor zopakován jakožto první možný termín startu, znamená, že tato naděje stále existuje, byť bych se osobně vůbec nedivil skluzu o několik týdnů. Přeci jen, půjde o první pilotovanou misi rakety SLS a kosmické lodi Orion, takže bezpečnost bude na
Tímto článkem končí čtyřdílná minisérie z přelomu loňského a letošního roku, ve které jsme si shrnuli kosmonautické výhledy na příští rok v nepilotované i pilotované kosmonautice a také jsme si shrnuli hlavní události loňského roku. Dnes si připomeneme hlavní vrcholy pilotované kosmonautiky v roce 2025 a jak sami uvidíte, stalo se toho opravdu mnoho. Tak rovnýma nohama vzhůru do rekapitulace.
Odklady startů jsou neoddělitelnou součástí kosmonautiky. Člověk se nad nimi už pomalu ani nepozastaví, ale přesto někdy přinesou zajímavé důsledky. Start Falconu 9 s evropskou snímkovací družicí CSG-3 totiž měl být posledním orbitálním startem firmy SpaceX v roce 2025. Jenže firma se rozhodla start odložit kvůli dodatečným kontrolám pozemního vybavení. A protože šlo o několikadenní odklad, sklouznul nám tento start už do roku 2026, který bude otevírat nejen pro SpaceX, ale mělo by se jednat také o první orbitální start roku 2026 na celém světě. Pokud si jej nechcete nechat ujít, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 3. ledna ve 3:08 SEČ Startovní okno: okamžité Místo startu: SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1081, který poletí po jednadvacáté) Primární náklad: Družice CSG-3 Hmotnost nákladu: 2 205 kg Doručovací oběžná dráha: Sun-synchronní oběžná dráha s výškou 619 kilometrů a sklonem 97,86° vůči rovníku První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4 Zdroje informací: https://www.spacex.com/
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.