Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika, to není jen atraktivní současnost a nadějemi ověnčená budoucnost. Náš milovaný obor má velmi pestrou historii, která si zaslouží, abychom si ji připomínali. Ostatně i na našem blogu pravidelně vychází články, které přináší informace z doby již dávno minulé a připomínají nám často pohnuté osudy vesmírných pionýrů, bez kterých bychom nikdy nebyli tam, kde jsme dnes. Je proto chvályhodné, že se Praha dočkala fyzické připomínky hrdiny největšího – prvního světového kosmonauta Jurije Gagarina.
Dalekohled Jamese Webba si na svůj start do vesmíru musí počkat ještě několik let. Ale po období nejistot, kdy celému projektu hrozilo zrušení, můžeme být rádi – dalekohled se stal jednou z priorit budoucího směřování NASA a má se stát vlajkovou lodí americké nepilotované kosmonautiky v další dekádě. Ačkoliv je tedy start plánován na rok 2018, už nyní probíhá sestavování vědeckých přístrojů a testování všech klíčových systémů. Náš dnešní článek shrne postup prací na všech frontách.
Ani dnes nepřijdete o tradiční souhrn kosmonautických událostí z minulého týdne. Je tu přece neděle a to znamená, že se můžete těšit na další vydání Kosmotýdeníku. I dnes jsme pro Vás připravili tři hlavní témata a k tomu i pár menších. Věnovat se budeme přibližování sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, zmíníme i pokrok v testování laserové komunikace z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi, která se již brzy možná několikanásobně zrychlí. Nakonec se zaměříme na aktivitu německého astronauta Alexandra Gersta na sociálních sítích.
Americká kosmonautika se připravuje na svou novou etapu. Po úspěšné éře raketoplánů se můžeme těšit na období, kterému bude dominovat superraketa SLS a kosmická loď Orion. Do jejich ostrého nasazení sice ještě v řekách proteče hodně vody, ale Amerika se na jejich nasazení připravuje už dnes. Pracuje se v mnoha střediscích. Někde se modernizuje, jinde se testují nejrůznější systémy. Jednou za čtvrt roku NASA připraví rekapitulaci, která shrne pokroky, které se udělaly. A právě o tomto tématu bude náš dnešní článek. Pro neangličtináře přeložíme obsah rekapitulačního videa.
Hned na začátek uveďme věci na pravou míru – tento článek nebude o soukromé raketě Pegasus, která startuje z podvěsu pod letadlem. Řeč bude o unikátní nákladní lodi, která se honosí stejným názvem. Tento nenápadný dříč vznikl už v éře raketoplánů, ale neztratí se ani v nové etapě americké kosmonautiky. NASA se totiž snaží co nejvíc využít již existujících, osvědčených technologií, které jen lehce poupraví a modernizuje, aby zvládly větší zátěž.
Dopravit náklad k Marsu se v posledních letech jeví jako poměrně jednoduchý úkol. Vědci již vychytali většinu problémů a proto poslední mise (až na ruský Fobos-Grunt) slavily úspěch. Jenže pokud chceme pokračovat ve vývoji a posílat na Mars v dalších letech větší náklady, neobejdeme se bez nových technologií. Hlavní pozornost se v současné době točí kolem štítu, který má za úkol výrazně zpomalit náklad prolétávající atmosférou Rudé planety.
Naše rodná planeta vypadá rázem úplně jinak, když se na ní podíváme z pořádného nadhledu. Své by o tom mohli vyprávět astronauti pobývající na mezinárodní vesmírné stanici. Ti mohou ve chvílích volna ulehnout do prostoru u okének a kochat se pohledem na ubíhající Zemi. Mohou pozorovat pestrou paletu modré barvy v oceánech, působivé mraky, do noci zářící města i nejrůznější útvary pobřeží, či hor. Náš nepravidelný seriál přináší pokaždé dvacet působivých fotek. Dnešní díl ale bude v něčem trochu jiný – nebudou v něm snímky od jediného astronauta, zato však půjde o snímky na jedno téma – sopky.
Ruská raketa Proton v posledních letech neprožívá šťastné období. I přesto, že už má za sebou více než 400 startů, tak v poslední době ji stíhá jedna nehoda za druhou. Selhání se objevuje průměrně jednou za pět a půl startu! Naposledy Proton selhal 15. května při vynášení moderní telekomunikační družice Ekspress AM-4R. Třetí stupeň rakety se předčasně vypnul, náklad tak nemohl dosáhnout oběžné dráhy a čekal na něj zánik. Rusové ihned rozjeli vyšetřování a nyní se už objevují první kusé informace.
Každý den přináší mnoho novinek, mezi kterými nechybí ani ty kosmonautické. Náš nejstarší seriál Kosmotýdeník je tu právě proto, aby shrnul ty nejzajímavější události uplynulých sedmi dní a přinesl je ve formě článku. Ani v jeho 89. vydání nebudete ochuzeni o trojici hlavních témat. Čeká nás představení nové pilotované lodi od společnosti SpaceX, zrekapitulujeme si úspěšný start tříčlenné posádky k ISS a nakonec se zmíníme také o povedeném nočním letu amerického zařízení Morpheus.
V posledních dnech bylo v komunitě fanoušků kosmonautiky hodně živo. Diskuse se točily hlavně kolem toho, co zase SpaceX chystá. Firma, která je známá svým propracovaným systémem PR totiž oznámila, že v pátek 30.5 ve 4:00 středoevropského letního času odhalí Dragon V2, tedy novou generaci osvědčené lodi Dragon, která v posledních letech vozí zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Okamžitě se začalo proslýchat, že „vé-dvojka“ bude pilotovaná loď – a spekulace se potvrdily.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.