sociální sítě

Přímé přenosy

Vega-C (SMILE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.

Northrop Grumman

Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.

AT&T

Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.

Cowboy Space

Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.

NASA

Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

V kabině Orionu bude při misi Artemis II i česká stopa

Kdy přesně se dočkáme startu druhé rakety SLS, zatím nikdo neví. Nejnovější informace vydané po zkoušce WDR uvádějí, že by se tak mělo stát nejdříve v březnu, ovšem bez bližšího upřesnění. Jisté však je, že čekání na tuto megaudálost se zcela jistě vyplatí – vždyť při misi Artemis II se lidé po více než 50 letech vrátí do okolí Měsíce. A pokud by vám to připadalo málo a chtěli byste od této mise ještě další důvody, proč ji sledovat, pak vás potěší následující informace. V kabině kosmické lodi Orion bude kromě čtyřčlenné posádky také šest čipů od pražské firmy ADVACAM určených k měření kosmické radiace. A české součástky tam rozhodně nebudou hrát druhé housle. Právě naopak – tvoří srdce systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor), který NASA vyvinula pro monitoring složení kosmického záření. To může zásadně ovlivňovat jak zdraví posádky, tak fungování citlivé elektroniky. České detektory tak v praxi pomohou prověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi Orion. Při misi Artemis II má Orion kolem Měsíce

Horní stupeň Falconu 9 potkala anomálie

Včera (2. února) v 16:47 vzlétla z rampy SLC-4E Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Falcon 9 na misi Starlink 17-32. Na nízkou oběžnou dráhu Země skloněnou vůči rovníku o 97,6° doručila 25 kusů odlehčených družic Starlink. První stupeň rakety byl použit po 31. a úspěšně dosedl na mořskou plošinu. Přesto však tuto misi nemůžeme označit za kompletně úspěšnou. Horní stupeň sice úspěšně provedl první dva zážehy, kterými dosáhl požadované oběžné dráhy pro vypuštění družic, ale během přípravy na závěrečný (deorbitační) manévr zažil, jak SpaceX uvádí, nenominální podmínky.

Perseverance ujela první trasu vytvořenou AI

Americké marsovské vozítko Perseverance dokončilo první jízdu po jiném kosmickém tělese, která byla naplánována umělou inteligencí. Experiment proběhl mezi 8. a 10. prosincem a vedla jej Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie. Cílem bylo demonstrovat použití generativní AI k vytváření průjezdních bodů (anglicky waypoints) pro Perseverance. Jedná se o komplexní rozhodovací proces, který je typicky prováděn manuálně lidskými plánovači cest roveru. „Tato demonstrace ukazuje, jak daleko pokročily naše schopnosti a rozšířily způsoby, jak prozkoumávat cizí světy,“ poznamenal administrátor NASA, Jared Isaacman a dodal: „Autonomní technologie jako v tomto případě mohou pomoci misím fungovat efektivněji, reagovat na náročný terén a zvyšovat vědecký přínos i když se vzdálenost od země bude zvětšovat. Je to jasný příklad týmů aplikujících opatrně a zodpovědně nové technologie do reálného provozu.“

New Shepard čeká vynucená dvouletá pauza

30. ledna vydala firma Blue Origin tiskovou zprávu, která přinesla poměrně nečekanou novinku. Na nejméně dva roky je totiž pozastaven provoz suborbitálního nosiče New Shepard. Firma chce finanční a lidské prostředky z tohoto programu převést do vývoje lunárních technologií, kde cítí velký tlak na úspěch Spojených států. Firma uvádí, že toto rozhodnutí odráží závazek společnosti Blue Origin k dosažení národního cíle, kterým je návrat (lidí) na Měsíc a vytvoření trvalé a dlouhodobé přítomnosti na Měsíci. Z toho se dá vyčíst cílení na vývoj lunárního landeru Blue Moon – ať už nákladní verze Mk1 či primárně pilotované varianty Mk2. Připomeňme, že lunární lander Blue Moon Mk2 si NASA vybrala pro misi Artemis V. Ovšem v posledních měsících se ozývají hlasy, které navrhují, aby byl Blue Origin přiděleny kontrakty i na mise Artemis III a IV, které původně dostala SpaceX. Jenže vývoj její lodi Starship, ze které má být lander odvozen, potkaly v minulých měsících zdržení, problémy a havárie. Objevily se proto názory, že by Blue Origin měla zkusit předělat nákladní Blue Moon Mk1

Data z mise Galileo naznačují přítomnost amoniaku na Europě

Nová analýza desítky let starých dat přinesla významný výsledek. Jde o první objev sloučenin s vázaným amoniakem (čpavkem) na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Amoniak je sloučenina obsahující dusík. Právě tento prvek je – stejně jako uhlík, vodík a kyslík – klíčový pro život, jaký známe. Jako vůbec první nález tohoto typu na Europě má objev významné důsledky pro geologii i potenciální obyvatelnost tohoto ledového světa a jeho rozsáhlého podpovrchového oceánu.

„Bude ta raketa zase vidět na obloze?“

Občas se stane, že je z oblasti střední Evropy (a tedy i České a Slovenské republiky) pozorovatelný zajímavý úkaz na nebi. V tomto článku necháme stranou úkazy astronomické. Přece jen jsme web o kosmonautice, takže se zaměříme na jevy související s umělými kosmickými tělesy. Na „vláčky Starlinků“ si už lidé zvykli, stejně jako na viditelné přelety Mezinárodní kosmické stanice. Vzácnější jevy však stále poutají velkou pozornost. Třeba když 11. ledna startoval Falcon 9 na misi Twilight, byl jeho horní stupeň vidět z našeho území. Anebo když byl v létě 2024 při premiéře Ariane 6 také pozorovatelný její horní stupeň. Lidé nadšeně sdíleli fotky a videa ze svých mobilů a nejprve se ptali, co to je. Když se jim dostalo odpovědi, často následovalo něco mezi povzdechem a výtkou ve stylu: proč jste o tom neinformovali dopředu? V týdnech následujících po těchto pozorováních se pak především na sociálních sítích u příspěvků věnovaných startům různých raket objevují dotazy typu: „Bude ta raketa zase vidět na obloze?“ Jelikož jde o téma, které zajímá mnoho lidí, rozhodl jsem se sepsat tento článek,

Pokec s kosmonautixem – Leden 2026

Další měsíc nezadržitelně sprintuje ke svému závěru a naservíroval nám svůj poslední pátek. To znamená, že je čas na 84. díl našeho Pokecu s kosmonautixem, který tak oslaví své 7. narozeniny. Jeho první díl totiž vyšel na konci ledna roku 2019! Přijměte proto, prosím, naše pozvání k účasti na dnešním přenosu, který začíná na našem YouTube kanálu v klasických osm hodin večer. Vysílání potrvá přibližně dvě hodiny a jako obvykle budeme odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když se přidáte mezi sledující.

Juno změřila mocnost ledového krunýře Europy

Data z mise Juno od agentury NASA poskytla nové informace o mocnosti a podpovrchové struktuře ledové krusty obklopující Jupiterův měsíc Europa. S použitím palubního mikrovlnného radiometru MWR (Microwave Radiometer) mohli vědci zapojení do mise určit, že průměrná mocnost krunýře se v oblasti pozorované během průletu sondy kolem Europy z roku 2022 pohybuje okolo 29 kilometrů. Měření sondy Juno jsou historicky první, které rozlišuje mezi modely tenké a silné krusty, které naznačovaly, že ledový krunýř má tloušťku od méně tři čtvrtě kilometru až po desítky kilometrů. Europa, která je jen o trochu menší než zemský Měsíc, je jedním z nejvýše hodnocených vědeckých cílů ve Sluneční soustavě pro výzkum obyvatelnosti. Důkazy naznačují, že v oceánu slané vody, který leží pod ledovým krunýřem Europy, by mohly existovat ingredience pro život. Odhalení variace charakteristik ledové krusty, včetně její mocnosti, poskytne kriticky důležité dílky skládačky pro pochopení vnitřních procesů tohoto měsíce a potenciálu pro existenci obyvatelného prostředí.

Test dokovacího systému od Blue Origin

Společnost Blue Origin se předevčírem na sociálních sítích pochlubila několikasekundovým videem ze zkoušek svého dokovacího systému. Jak jsme se z příspěvku dozvěděli, testy probíhaly na Johnsonově středisku v Houstonu, kde je k dispozici zařízení pro dynamické zkoušky se šesti stupni volnosti. Sama Blue Origin označuje tyto zkoušky za klíčový milník v rámci kontraktu CLD (Commercial LEO Destinations). Tento systém má být nejprve využit na lunárním landeru Blue Moon Mk2, ale později najde uplatnění i na chystané kosmické stanici Orbital Reef, či dalších projektech. V rámci těchto zkoušek šlo o vůbec první možnost potvrdit chování dokovacího systému v podmínkách podobných kosmickému letu a prověřit, zda splňuje požadavky mezinárodních standardů dokovacích systémů. Docking? ✅ Our Blue Docking System team successfully completed soft capture system testing at @NASA_Johnson's Six-Degree-Of-Freedom Dynamic Test facility. This test completes a key milestone on our Commercial LEO Destinations (CLD) contract. The fully vertically… pic.twitter.com/PDo0qyjQii — Blue Origin (@blueorigin) January 27, 2026 Přeloženo z: https://x.com/ Zdroje obrázků: https://x.com/blueorigin/status/2016256005064003942

Je sonda MAVEN definitivně ztracená?

Průkopnická kosmická sonda v okolí Marsu se odmlčela a NASA tvrdí, že mise je pravděpodobně nenávratně ztracena. První náznaky problémů se objevily začátkem prosince loňského roku, když sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) prolétávala z pohledu od Země za Marsem a poté, když zpoza rudé planety vyletěla, nebyla schopna navázat spojení se Zemí. NASA informuje, že snahy o vypátrání a znovuzískání kontroly nad kosmickou sondou selhaly a je prý „velmi nepravděpodobné“, že by kdy byly úspěšné. Je to poprvé, kdy NASA náhle fyzicky přišla o sondu obíhající jinou planetu. Dřívější mise u Marsu, Mars Global Surveyor přestala pracovat v roce 2007 kvůli softwarové závadě, ale sonda stále zůstala na své oběžné dráze. Naštěstí ani jedna z nich, ani MAVEN, nenarazila na potíže předtím, než mohly splnit svou hlavní misi: sonda MAVEN byla navržena tak, aby vydržela pouze dva roky, ale fungovala více než deset let.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.