Ani jsme se nenadáli a další týden se rozplynul rychleji než spaliny z raketového motoru. Máme tu opět nedělní poledne a již po 410. Vám nabízíme souhrn všech důležitých událostí, které se v kosmonautice za uplynulých sedm dní odehrály. V Kosmotýdeníku najdete jak informace, které se do našich článků v průběhu týdne nevešly, tak i shrnutí našich v týdnu vydaných článků. Na své si tak přijdou jak pravidelní čtenáři, tak i ti, kteří na pravidelné čtení nemají dost času. A na co se dnes můžete těšit? Upřímně řečeno toho málo nebude. Zamíříme nejprve k Jupiteru, pak se vrátíme na rodnou Zemi, kde navštívíme ostrov Hainan, Bajkonur i floridský poloostrov a dostane se i na Francouzskou Guyanu. Ale dost už představování, pojďme vzhůru na samotný článek.

Juno neplánovaně prozkoumala Ganymed

Americká sonda Juno byla k Jupiteru poslána s několika úkoly – má například studovat magnetosféru obří planety, její strukturu, složení, gravitační pole a další parametry. Tyto údaje jsou sice vědecky cenné, ale pro veřejnost jsou fotky mnohem cennější než grafy a vědci také ocení fotky, díky kterým mohou svá měření zasadit do širšího kontextu. Proto byla na sondu instalována i kamera JunoCam, která již pořídila celou řadu působivých fotek různých míst na plynné planetě. Vždy se ale říkalo, že Juno má studovat Jupiter samotný a nikoliv jeho měsíce. Dnes Vám ale ukážeme fotky největšího měsíce – Ganymedu, které jsou právě od sondy Juno. A aby to bylo ještě zamotanější, tak nevznikly prostřednictvím JunoCam.

Když 26. prosince 2019 sonda Juno mířila k dalšímu průletu nejnižším bodem své oběžné dráhy kolem Jupiteru, tak její dráha vedla poměrně blízko nad severním pólem devátého největšího objektu Sluneční soustavy – měsíce Ganymedu. Sonda proto svým přístrojem JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) pořídila jeho snímky v infračervené části spektra. Šlo o vůbec první infračervené snímky polárních oblastí tohoto obřího měsíce.

Ganymed, který je větší než planeta Merkur, je tvořen z velké části vodním ledem. Jeho složení může vědcům napovědět cenné informace pro pochopení vývoje dalších 79 jupiterových měsíců od doby jejich vzniku do dnešních dní. Ganymed je také jediný měsíc v naší soustavě, který má vlastní magnetické pole. Na Zemi poskytuje magnetické pole cestu pro nabité částice ze Slunce, které se díky tomu dostanou do atmosféry, kde vytváří polární záře. Jenže Ganymed nemá atmosféru a tak je jeho povrch neustále bombardován nabitými částicemi z jupiterovy obří magnetosféry. A tohle bombardování má velký vliv na povrchový led.

„Data z JIRAM ukazují, že led obklopující póly Ganymedu byl změněn plazmatickými srážkami,“ říká Alessandro Mura, zástupce hlavního vědeckého pracovníka sondy Juno z Národního institutu pro astrofyziku v Římě a dodává: „Je to poprvé, kdy jsme se s tímto jevem díky Juno setkali, protože jsme měli možnost spatřit prakticky celou polární oblast.“

Led v okolí obou pólů je amorfní. Je to způsobeno tím, že nabité částice následovaly dráhu siločar magnetického pole měsíce a v místě dopadu ovlivnily okolní materiál. Led proto přišel o svou původní uspořádanou krystalickou strukturu. Molekuly zmrzlé vody detekované u obou pólů nemají žádné uspořádání – amorfní led se na infračervených snímcích projevuje jinak než ten krystalický, který najedeme v okolí Ganymedova rovníku. „Tato data jsou důkazem velkých vědeckých schopností, které Juno má pro sledování jupiterových měsíců,“ říká Giuseppe Sindoni, programový manažer přístroje JIRAM z Italské kosmické agentury.

JIRAM byl navržen k zachytávání infračerveného záření, které proniká z útrob Jupiteru a umožňuje tak prozkoumat vrstvy do hloubky 50 – 70 kilometrů pod hustou oblačností. Kromě toho se však dá použít i pro sledování měsíců Io, Europa, Ganymed a Callisto, které jsou souhrnně označovány jako Galileovy měsíce podle svého objevitele.

Když se pozemní týmy při analýze oběžných drah dozvěděli, že se Juno dostane 26. prosince nad severní pól Ganymedu, poslali sondě příkazy, aby se otočila tak, že JIRAM bude mít výhled na povrch měsíce. V době kolem největšího přiblížení (na vzdálenost 100 000 kilometrů) nasbíral JIRAM 300 snímků povrchu s prostorovým rozlišením 23 kilometrů na pixel. Data, která nyní Juno a JIRAM nasbírají, prozradí vědcům důležité informace o tomto měsíci. Benefitovat z nich bude další mise, která má tento svět prozkoumat – evropská mise JUICE, která má po roce 2030 tři a půl roku studovat magnetosféru Jupiteru, jeho bouřlivou atmosféru a ledové měsíce Ganymed, Europa a Callisto. NASA pro tuto misi dodá ultrafialový spektrograf a také díly a subsystémy pro další dva přístroje: Particle Environment Package a Radar for Icy Moon Exploration.

Kosmický přehled týdne:

Dva ze tří letošních startů k Marsu jsou za námi a oba byly úspěšné. Po japonské raketě H-IIA, která 19. července vynesla sondu Al Amal od Spojených arabských emirátů, se nyní o slovo přihlásila Čína, která vypravila svou první sondu k Marsu. Její nejsilnější raketa, tedy Dlouhý pochod 5, odstartovala 23. července z kosmodromu Wenčang na ostrově Hainan. Start byl úspěšný a sonda Tianwen 1 již míří k Marsu, kam dorazí v polovině února 2021. Následovat bude vstup na oběžnou dráhu a několikaměsíční průzkum povrchu spojený s vytipováním přistávací lokality, kam má dosednout lander, ze kterého sjede vozítko. Zatímco orbiter má fungovat minimálně jeden pozemský rok, u roveru se počítá se životností kolem 90 solů.

V uplynulých dnech se na základě povinně zveřejňovaných upozornění pro piloty zdálo, že by 29. července mohlo dojít k odloženému startu rakety Falcon 9 s devátou várkou ostrých družic Starlink. Následně byl ale tento plán změněn – aby měla obsluha kosmodromu dost času, byl start Falconu posunut až za start Atlasu V s vozítkem Perseverance. Atlas má startovat 30. července, je tedy pravděpodobné, že Falcon sklouzne na srpen.

20. července jsme se dočkali startu jiného Falconu 9, který také po menším odkladu vynesl jihokorejskou armádní komunikační družici ANASIS-II. Ta se dostala na správnou oběžnou dráhu a hlavní úkol mise tak byl splněn. Větší pozornost ale vzbudily dva „bonusové“ úspěchy. Na přistání prvního stupně Falconu 9 si už leckdo zvyknul, ale tentokrát se poprvé podařilo zachytit obě poloviny aerodynamického krytu do sítí lodí GO Ms Tree a GO Ms Chief. Když se tedy flotila v průběhu následujících dní vrátila do floridského přístavu, tak bylo opravdu na co koukat. Sluší se ještě připomenout, že první stupeň Falconu 9 byl použit podruhé. Poprvé letěl s první pilotovanou lodí Crew Dragon. Byl tedy opakovaně použit během 51 dní, což je rekord.

Mnoha odklady a posuny trápená mise rakety Vega zažila další přesun. Z původně očekávané poloviny srpna je nyní z neupřesněného důvodu září. Připomeňme, že tento start je zajímavý tím, že se jedná o návrat této lehké rakety do služby. Pro Českou republiku je ještě atraktivnější tím, že všech 53 družice sedí na dispenseru vyrobeném v Brně.

23. července vzlétla z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1a, která vynášela nákladní loď Progress MS-15 naplněnou 2586 kg nákladu. Start samotný proběhl vzorně a loď začala pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. Jelikož využívala superrychlý letový profil, dostala se k orbitálnímu komplexu již po dvou obězích kolem Země. Přibližovací manévr však rozhodně hladký nebyl. Progress totiž nebyl v jedné ose ideálně srovnaný a ve vzdálenosti 5 metrů od stanice hrozilo přerušení přibližovacího manévru. Posádka stanice požádala pozemní tým o přechod na manuální řízení systémem TORU, ale pozemní tým to odmítl. Automatický systém KURS nakonec odchylku srovnal a spojení proběhlo správně. Krátce poté se rozběhlo vyšetřování, které má odhalit příčinu této anomálie.

25. července odstartovala z čínského kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 4B, která na své palubě nesla hned tři družice. Primárním nákladem byla Ziyuan III-03 určená k dálkovému průzkumu Země ve vysokém rozlišení. Spolu s ní letěli i dva menší cestující – Tianqi-10 a Longxia Yan.

Přehled z Kosmonautixu:

Ani tentokrát Vás nepřipravíme o hutný souhrn článků, které jsme na našem webu vydali v průběhu minulého týdne. Když vydáváme nejméně dva články denně, může se stát, že Vám nějaký uteče. zde je tedy jejich krátké představení. Ze všeho nejdříve jsme Vás pozvali ke komentovanému přenosu ze startu marsovské mise Al Amal, následně jsme si představili vědecké přístroje na misi Tianwen-1 a pak už jsme mířili k dalšímu komentovanému přenosu – Falcon 9 vynášel družici ANASIS II. Chybět nemohl ani další díl ságy o stanici Mir a nabídli jsme Vám i aktuální výstup do volného prostoru z ISS. Stejně jako v minulých měsících jsme Vás i v červenci seznámili s novinkami kolem vývoje stanice Gateway a ukázali jsme Vám také nové pomocné urychlovací stupně raket Atlas V. Podělili jsme se Vámi o radost ze zahájení sestavování teleskopu Euclid a pak už přišel na scénu Progress MS-15. Komentovali jsme jak jeho start, tak i připojení k ISS. Letní seriál TOP5 si tentokrát vzal na mušku vozidla, bez kterých by kosmonautika vypadal jinak, než jak ji známe. Představili jsme Vám pokrok ve vývoji systému, který by umožnil družicím využívat zbytky atmosféry na nízkých drahách, věnovali jsem se nezvyklému chování ruské družice, které odpovídá testu protidružicové zbraně a sledovali jsme společně zkoušky Starship SN5.

Snímek týdne:

Konkurence byla dnes velká – ostatně i na předchozí řádky jsme dostali nadstandardní počet fotek. Do rubriky Snímek týdne jsem nakonec zařadil fotku, která na první pohled nemusí vypadat zajímavě. Startů raket vyfocených z oběžné dráhy tu už pár bylo. Ale když se na snímek podíváte podrobněji, nebo si otevřete níže přiložený obrázek se zvětšeným výřezem, hned poznáte, že jde o něco mimořádného. Ruský kosmonaut Ivan Vagner totiž z paluby ISS vyfotil startující raketu Sojuz 2-1a vynášející loď Progress MS-15 ve chvíli, kdy odhodila pomocné urychlovací stupně na kapalné pohonné látky. Nepodařilo se nám dohledat žádný jiný snímek, na kterém by byl zachycen tzv. Koroljovův kříž focený z oběžné dráhy.

Video týdne:

Do rubriky Video týdne dnes zařadíme start rakety Dlouhý pochod 5, která vynesla čínskou marsovskou misi Tianwen-1. Na videu jsou pěkně vidět detailní záběry na nosič ve fázi startu. Závěru zase dominuje povedený pohled na oddělení užitečného nákladu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23987-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jiram-ganymede-north-pole-1041.jpg
https://i.imgur.com/zbNjLiZ.png
https://images.radio.com/wbt/ap/jpg/2020/202007/23/27dbc1ea8be1499b9b4f2ea556f26d33.jpg
http://www.xinhuathai.com/…/2020/07/XxjpsgC007166_20200723_PEPFN0A001-scaled.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EdmSx-uX0AQi6_y.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EdioMdqWsAEDlRO?format=jpg&name=4096×4096
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/28863/4848398247.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EdnwYyVXoAMwwZX?format=jpg&name=4096×4096