Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Pátrání po podzemní vodě na Marsu

Voda na Marsu je velké téma, které stále zaměstnává vědce. Nyní už víme, že se na povrchu nacházely velké oceány a moře a že zhruba před čtyřmi miliardami let došlo k jejich částečnému odpaření vlivem slábnoucí hustoty atmosféry a z části k zamrznutí. Před zhruba třemi a půl miliardami let došlo k částečnému oteplení a na některých místech Marsu se obnovil koloběh vody. Tato sezónní vodní epizoda Marsu byla v podstatě labutí písní tekuté vody na povrchu Rudé planety. Evropští vědci nyní využili data z evropské sondy Mars Express a zajistili důkazy o existenci velkých podzemních rezervoárů vody, které možná posloužily jako dočasné útočiště ustupujícímu oceánu na Marsu. Existenci tekuté vody na povrchu však o mnoho neprodloužily.

Podzemní voda je na rozdíl od té podpovrchové součástí podzemních vrstev hornin a písků, kde vyplňuje bezezbytku prostor mezi jednotlivými komponenty dané vrstvy (zrnky písku, kameny, pukliny). Podpovrchová voda se většinou nachází v jeskyních a velkých prostorách. Podzemní voda je na Zemi důležitým zdrojem pitné a kvalitní vody a výrazně se podílí na procesech pod povrchem. Zatím neexistovaly důkazy, že by podpovrchová voda byla i na Marsu, ačkoli se to dalo předpokládat, protože povrchový oceán se jistě vsakoval do podloží a nasytil vrstvy horniny pod povrchem Marsu. Nicméně až díky práci odborníků z týmu kolem evropské sondy Mars Express se podařilo zajistit geologické důkazy tohoto procesu. Díky datům z průzkumu 24 velmi hlubokých kráterů na severní polokouli Marsu.

Zkoumané krátery jsou velmi hluboké. Dosahují hloubky až čtyři kilometry pod hladinou moře. Hladina moře se na Marsu samozřejmě určuje poněkud špatně, protože tam žádné moře není. Nicméně existuje několik ustanovených výšek „moře“, které udávají nulový bod, od kterého se měří nahoru a dolu. Většinou se vážou k hustotě atmosféry, nebo předpokládané hladině bývalého moře.

U zmíněných kráterů byla zkoumány jejich dna, která uchovávají zajímavou geologickou historii. Předpokládalo se, že u hodně hlubokých kráterů bude na jejich dnech památka na pronikání podzemní vody do vnitřku kráteru. V kráterech, které zasahují do vrstev, kde se předpokládaly nasycené vrstvy podzemní vody, by se měla vytvořit jezera. Tato jezera by pak měla vydržet podstatně déle, než vysychající oceán, protože se jednak nacházela v hustějších vrstvách atmosféry, ale také byla napájena ze zmíněných vrstev podzemní vody. Tato stojatá jezera by samozřejmě měla být bohatá na sedimenty a jako bonus by měla po poměrně dlouhou dobu poskytovat vlhké prostředí, které by eventuálně měl rád vznikající život. Právě tyto předpoklady se nakonec potvrdily.

Na dnech zkoumaných kráterů bylo nalezeno dokonce několik vrstev sedimentů v různých výškách, které byly tvořeny jílovitými materiály. Různá výška sedimentů, které vytvářely jakési schody je způsobena tím, jak jezero postupně vysychalo a zanášelo se. Na okrajích dna kráterů byly vrstvy třeba už ve výšce 3 500 metrů pod hladinou „moře“, zatímco v jiných částech stejného kráteru byly propadliny hluboké až 4 000 metrů. Odstupňované jílovité vrstvy zachovaly dějiny zanášení jezera uvnitř kráteru, ale také postupné klesání „hladiny“ podzemních vod Marsu.

Tím, jak Mars postupně vysychal a mizely oceány, moře a jezera, klesala samozřejmě i hladina podzemních vod. Jejich pokles měl vliv na zmíněné krátery, kde voda také klesala. To, zda je dnes tato podzemní voda na Marsu ještě někde hluboko přítomna, není zatím jisté. Bude to předmětem dalšího výzkumu. Neznáme totiž podmínky a strukturu kůry Marsu. To by nám mohl objasnit průzkum sondy InSight.

Dalším zajímavým bodem zkoumání byly u zmíněných kráterů různé sesuvy a trhliny na jejich stěnách. I na Zemi je vrstva podzemních vod v místech hor zvednutá výše, než v nížinách a stejně tak okraje a valy kráterů vytlačily některé vrstvy s podzemní vodou výš. Tato voda pak unikala formou různě silných pramenů, které pramenily na vnitřních stěnách těchto kráterů. Tekoucí voda na příkré stěně kráteru samozřejmě vytvořila znatelné rýhy. Tyto rýhy, vlastně sezónní vodoteče jsou na stěnách zkoumaných kráterů viditelné až dodnes a jsou dalším důkazem o existenci podzemní vody na Marsu.

Výsledkem dalšího podrobného průzkumu bylo spektroskopické zkoumání hornin a jílů na dně kráterů. Už samotné jíly jsou nadějí pro možnost tvorby pro vývoj prostředí vhodného pro vznik života. Dále se však podařilo detekovat křemičitany a uhličitany. To jsou další důležité stavební prvky života, jak jej známe. Otázka, zda tu život vznikl, zůstává však stále otevřená a je jednou z výzev pro připravovaný evropský rover Rosalind, který se na Mars vydá v roce 2020 v rámci projektu ExoMars 2020. Mise Mars Express tak slouží jako pomocník pro přípravu dalšího výzkumu nadcházejícím misím.

Kosmický přehled týdne:

Kanadský premiér Justin Trudeau 28. února oznámil, že se Kanada připojí k projektu nové mezinárodní stanice u Měsíce Lunar Gateway. Kanada dodá robotické rameno Canadarm 3. Robotické rameno vývojově naváže na to, které má Kanada na Mezinárodní vesmírné stanici, bude se však skládat ze dvou ramen. Jedno má být robustnější a bude používáno pro těžší práci, jako je připojení nových modulů, nebo třeba zásobovacích lodí. Druhé rameno bude menší a podobné rameni Dexter, které se taktéž nachází na ISS. Druhé jmenované bude požíváno pro většinu práce v exteriéru stanice a bude to tedy hlavní prostředek pro práci na Lunar Gateway. Na rozdíl od ISS, však budou muset ramena být schopná i autonomní práce bez přítomnosti lidské posádky. Nová stanice nebude trvale osídlena, a proto bude třeba, aby ramena dokázala pracovat i na dálku.

Kanada se zavázala vynaložit na tento projekt během příštích 24 let 2,05 miliardy kanadských dolarů (1,56 miliardy amerických dolarů). To bude zahrnovat vývoj a aktivní službu Canadarm3, stejně jako program Lunar Exploration Acceleration Program, který má povzbudit malé a středně velké kanadské firmy k rozvoji lunárních technologií v oblasti robotiky, umělé inteligence a zdravotnictví.

Přístroj HP³ sondy InSight, který se nachází položený před ní na povrchu, začal 28. února provádět svoji práci. Znamená to, že tento „krtek“ začal postupně ťukat do povrchu Rudé planety a má se proklepat až 5 metrů pod povrch Marsu. Za dva dny se dokázal dostat 35 centimetrů hluboko. Pokud přístroj dosáhne hloubky alespoň tři metry, můžeme se těšit na použitelná data z měření tepelné vodivosti povrchu Marsu. Překážku by mohly tvořit jedině velké kameny, zatím se zdá, že blízko pod povrchem takové kameny nebyly. Nicméně už další postup a vyhodnocení prvních pokusů o proklepání se ukázaly, že to tak jednoduché nebylo. Krtek se dlouhou dobu snažil probít skrz nějaký pevný předmět a posléze byl o 15 stupňů odkloněn. Situaci rozebral Mirek Pospíšil na našem fóru. Z níže přiložené fotografie můžete zjistit, že ke klepání skutečně dochází, protože písek kolem nohou přístroje ukazuje stopy po poskakování způsobeném klepáním. Popřípadě si pohyb přístroje můžete prohlédnout na tomto gifu. Více o přístroji jsem psali zde.

Druhého března úspěšně odstartovala a na padáku přistála soukromá suborbitální raketa Sarge, kterou provozuje společnost EXOS Aerospace. Jednalo se o druhý let tohoto konkrétního exempláře. Více o společnosti a raketě v našem starším článku.

Přehled z Kosmonautixu:

Další uplynulý týden roku 2019 přinesl zejména první start soukromé lodě určené pro lety s astronauty, ale určitě to nebyla jediná událost, která těchto sedm dní formovala. Naše články, které vydáváme alespoň dvakrát denně, vám to zrekapitulují. Zlehka jsme v neděli začali únorovou pozvánkou na Kosmoschůzku. Následně jsme se vypravili za testováním nového padáku pro Mars, který pokořil zajímavý rekord. Tento týden jste mohli sledovat další postupné zvyšování zájmu o Měsíc, když NASA vybrala první experimenty pro lunární lety. Vypravili jsme se také do Brna, kde působí zajímavé firmy, které nám otevírají okna vesmíru dokořán. V úterý jste mohli prožít další epizodu ze seriálu, který se věnuje stanici Mir. O Měsíc se zdaleka nezajímá jen NASA, ale také třeba Japonsko, které ukazuje svojí cestu na Měsíc. Představili jsme vám také NASA vybraný teleskop pro realizaci. SPHEREx se bude zabývat zkoumáním původu vesmíru. Ve středu jsme mohli Živě a česky sledovat start rakety Sojuz z evropského kosmodromu v jižní Americe, který vynesl zárodek sítě OneWeb. Mezinárodní vesmírná stanice poskytla místo experimentu, který se snažil komunikovat přes paprsky X. Tento týden jsme pro vás také připravili další otitulkované video, které se tentokrát zajímalo o to, zda je Rudá planeta rozpálená do ruda. Také jsme se vypravili do Číny a to za účelem zmapování čínských vesmírných start-upů. Vrchol týdne kulminoval v sobotu ráno, kdy jsme se dočkali Živě a česky komentovaného startu prvního exempláře pilotované lodi Crew Dragon, která zatím bez posádky zamířila k ISS. Mezitím jsme se podívali na to, co formovalo kometu 67P, abychom pak psaným přenosem dále sledovali další vývoj mise Crew Dragon DM-1.

Snímek týdne:

Tentokrát to bude mnoho snímků týdne. Historicky první start soukromé kosmické lodě určené pro lidskou posádku a první start nového typu kosmické lodě od roku 1981 si pochopitelně přitáhl velkou pozornost a start byl ostře sledovaný velkým počtem schopných fotografů. To, co naleznete níže je jen menší část všech úžasných fotek, které se nyní hrnou internetem. Užijte si je.

Video týdne:

Zůstaneme u SpaceX. Při nedávném startu mise Nusantara Satu, při které byl vynesen i izraelský lander pro Měsíc, byla u startu přítomna i vysokorychlostní kamera, díky které se můžeme podívat na zpomalený záběr vzletu Falconu 9 a práci devíti motorů Merlin 1D.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…3896429ceb74826842356890dc8844f1&oe=5CDCD8D5
https://pbs.twimg.com/media/D0qqYJ-XQAAdTYH.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D0qq00NXcAAahnW.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D0qlkR9X0AAoOt4.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7859/47205297202_e808222c86_k.jpg
https://www.flickr.com/photos/spacex/46535572784/
https://airbus-h.assetsadobe2.com/…marssexpress.jpg?wid=1920&fit=fit,1&qlt=85,0
https://mars.nasa.gov/…/sol/0092/idc/D001R0092_604709463EDR_F0404_0010M_.PNG
https://i0.wp.com/sitn.hms.harvard.edu/wp-content/uploads/2015/10/Mars_water.jpg
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/02/Evolution_of_water-filled_basins_over_time
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/04/Mars_Express