Co se vše může stát v kosmonautice za sedm dní? Většinou opravdu hodně! Pojďme si shrnout uplynulý týden a ve zkratce projít vše podstatné. V hlavním tématu se podíváme na první vědecké výsledky evropské družice Sentinel 5P, zamíříme však i do Číny, nebo se ohlédneme za superrychlým letovým profilem Progressu MS-09. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Sentinel 5P přináší první data
Evropský program Sentinel obsahuje několik environmentálních družic, které jsou postupně vypouštěny, a každá se zaměřuje na jiný způsob zkoumání Země. Některé spolu i spolupracují. Dnes se budeme bavit o Sentinelu 5P, který byl vypuštěn 13. října 2017 a dnes mohou být představeny první výsledky měření, které prováděl. Jeho specialitou je sledování a analýza plynů obsažených v pozemské atmosféře. Nejvíce tým řídicí Sentinel 5P samozřejmě zajímají škodlivé, vzácné a skleníkové plyny.
Po měsících testů, kalibrací a pečlivém vyhodnocení byly nyní uvolněny první údaje o znečišťujících látkách v atmosféře, které zaznamenal Sentinel. Tyto mapy ukazují řadu stopových plynů, které ovlivňují kvalitu ovzduší, jako je oxid uhelnatý, oxid dusičitý a ozon. Specialitou je, že přístroj Sentinelu dokáže poměrně přesně rozeznat, nad kterým místem na Zemi byly plyny zaznamenány.
Vzhledem k tomu, že špatná kvalita ovzduší nadále předčasně znehodnocuje kvalitu životů milionů lidí, je důležitější než kdy jindy, najít lepší a přesnější způsob monitorování atmosféry, která nám zajišťuje život. Díky hlavnímu přístroji Sentinelu-5P, tedy Tropomi – nejmodernějšímu multispektrálnímu zobrazovacímu spektrometru, který se zatím ocitl ve vesmíru – může Sentinel-5P poskytnout vysoce detailní a přesné údaje o atmosféře. S rozlišením až 7 x 3,5 km dokáže detekovat znečištění ovzduší v jednotlivých městech a nad jednotlivými oblastmi. Ačkoli se může zdát rozlišení přístroje nízké, berte v potaz, že nejde o kameru a fotografie, ale o analýzu látek v atmosféře a Tropomi je zhruba desetkrát přesnější, než doposud nejpřesnější multispektrální spektrometr se stejným zaměřením.
Toto vysoké rozlišení je to, co dělá data, která produkuje Sentinel-5P, tak užitečná. Tropomi má rovněž schopnost lokalizovat, kde se vyskytují znečišťující látky, a účinně identifikovat místa s dlouhodobou produkcí těchto látek. Počáteční naměřené údaje ukazují znečištění ovzduší ve velkých městech, znečištění nad místy stálých zaoceánských tras a došlo také k měřením oxidu dusičitého v celé Evropě, Africe, na Středním východě a v Indii. Tato nová data dále ukazují přesuny oxidu uhelnatého z Indie do Číny a zacelení ozónové díry v roce 2017. Družice je navíc umístěna tak, aby dokázala každých 24 hodin zmapovat většinu planety.
Josef Aschbacher, ředitel programů Copernicus z ESA dodal: „Jsem hrdý na to, že máme nyní nejmodernější měřicí přístroj, který nám umožňuje zachytit vysoce kvalitní data o globálním prostředí a zásadně přesnější než kdy dříve.“
„Tyto první údaje jsou dalším milníkem našeho programu Copernicus. Ukazují, jak má Sentinel-5P nastavit inovativní metody v monitorování kvality ovzduší a zdůraznit přínos Evropské unie při řešení globálního problému znečištění ovzduší,“ řekl Philippe Brunet, ředitel Space Policy, Copernicus and Defense při evropské komisi.
Zmíněné údaje ze Sentinel-5P jsou nyní zdarma k dispozici všem. Mohou je volně využívat politici, environmentální agentury a samozřejmě vědci. Nicméně i běžní zájemci z veřejnosti mají přístup k datům, která nakonec pomáhají lépe předvídat a zmírnit problémy s kvalitou ovzduší. Sentinel-5P také bude sloužit jako pomocník při monitorování vulkanického popílku v atmosféře a jeho šíření, pro bezpečnost letectví a pomůže varovat před zvýšeným UV zářením.
Kosmický přehled týdne:
Americký úřad GAO, což je obdoba našeho NKÚ, zhodnotil připravenost obou firem, které mají vozit astronauty na ISS (SpaceX a Boeing). Zjistil, že v obou případech je nulová pravděpodobnost splnění aktuálně platných termínů. U Crew Dragonu předpokládá certifikaci v lednu 2020. U Starlineru předpokládá certifikaci v prosinci 2019. Ti z vás, kteří chtějí více informací, si mohou pročíst přímo pdf shrnutí od úřadu. Jeden z důvodu odkladů je i nejisté určení pravděpodobnosti ztráty posádky. Ani úředníci NASA nemají jasnou metodiku, jak pravděpodobnost počítat. Dochází tak různými metodami k různým výsledkům. Nicméně je to jedna z podstatných součástí plněných milníků, které se nyní odkládají. Problém má jak SpaceX, tak i Boeing. NASA se pak při hodnocení dle různých metodik dostává k několika výsledkům. Zpráva proto upozorňuje, že by NASA měla jasně určit měřitelnou metodiku jak k pravděpodobnosti ztráty posádky dojít. Další problémy jsou pak techničtějšího rázu a jedná se o mnoho dílčích věcí, které zpožďují aktuální postup k letu s lidmi.
Ke startu se dle zveřejněné níže přiložené fotografii chystá malá raketa Vector od soukromé firmy Vector Space Systems. Právě ta se pochlubila touto krásnou fotkou. Nákladem má být cubesat Unicorn-1. Nosič má sloužit pro vynášení cubesatů na určitou majiteli cubesatů preferovanou dráhu. Na LEO dokáže tento 12 metrů vysoký nosič vynést až 65 kilogramů nákladu. Raketa má velmi omezený nákladový prostor. Později firma plánuje uskutečnit s jejich kompozitní raketou až 100 startů ročně.
V pondělí 9. července se v Číně uskutečnily hned dva starty raket. První odstartovala raketa CZ-2C, která vynesla třeba pákistánský PakTES 1A, což je 300 kilogramů vážící družice určená pro snímání Země ve vyšším rozlišení. Objednán byl subjektem South Africa’s Space Advisory Company. Druhý start se uskutečnil o pár hodin později pomocí rakety CZ-3A a tady byla nákladem další družice čínského navigačního systému Beidou s označením 2l7.
Dnes by Mezinárodní kosmickou stanici měla opustit soukromá zásobovací loď Cygnus OA-9. Tato loď jako první americká loď od konce éry raketoplánů experimentálně pomocí svého motoru zvýšila oběžnou dráhu komplexu. O pravidelné zvyšování oběžné dráhy se za normálních okolností starají motory samotné stanice, nebo ruské zásobovací lodě Progress. V minulosti pomáhaly také evropské lodě ATV. Aktuální simulace stavu lodí zadokovaných u stanice ukazuje, že na ISS je docela živo. Letos se také dočkáme dalšího letu japonské zásobovací lodi HTV.
Přehled z Kosmonautixu:
Každý den minimálně dva články o kosmonautice. To je standardní příděl novinek na Kosmonautixu. Na stránkách Kosmotýdeníku si všechny články vyšlé v uplynulých sedmi dnech zrekapitulujeme. Pojďme na to. Začali jsme zjištěním, že ačkoli se původně mělo startovat z atolu, bude let ICONu pomocí rakety Pegasus XL uskutečněn z Floridy. Na Floridě jsme ještě zůstali a zejména tam sledovali kroky, které činí SpaceX a bezpodmínečně směřují k jejich prvnímu pilotovanému letu. Živě a česky jsme mohli sledovat opravdu výjimečný start, při kterém raketa Sojuz vynesla na takzvaný superrychlý profil letu nákladní loď Progress MS-09. Teleskop CHEOPS sice ještě nikam neletí, ale zamířil na předstartovní zkoušky. Videoseriál Vesmírné výzvy je náš nejstarší pořad. Pravidelné shrnutí nejpodstatnějších událostí uplynulého měsíce, vám přinesly Vesmírné výzvy červnové. Na kosmodrom během tří letů letadlem dorazily všechny součásti evropské družice s poetickým názvem MetOp-C. Mezinárodní kosmická stanice je plná vědy a zkoumání, k tomu tamní posádce dopomáhá mnoho vědeckých přístrojů. Nově pro ní byl vyvinut miniaturizovaný fluorescenční mikroskop. Soukromá nákladní loď Cygnus si odbyla podstatnou premiéru. Během svého aktuálního pobytu u ISS si vyzkoušela pomocí svého motoru zvednout oběžnou dráhu celého komplexu. Startovní věže komplexu 17 na Floridě si odbyly svůj poslední úkol, který plánovaně skončil výbuchem. Při něm se tyto věže skácely kvůli demontáži a komplex čeká nová budoucnost. Seriál TOP5 pokračoval velmi zajímavým dílem o netradičním výběru TOP5 kosmodromů. O tom, že se start prvního startu lodi Crew Dragon blíží, svědčí i příjezd prvního exempláře na Floridu. Ten však ještě pilotovaný let nečeká. V sobotu jsme vás nechali nahlédnout do našich postřehů z výstavy Cosmos Discovery, která probíhá v Brně. Poté jsme se vypravili na kosmodrom v Kourou, kde probíhají závěrečné přípravy na start dalších čtyř družic systému Galileo.
Snímek týdne:
V rámci kosmonautiky už vzniklo mnoho prapodivných strojů a konstrukcí. Loď Mr Steven, kterou má pronajatou SpaceX, se mezi ně rozhodně zařadí. Velmi rychlá loď má chytat aerodynamické kryty raket Falcon 9 klesajících na padáku. Původní síť však byla příliš malá a tak loď dostala delší vzpěry a 4× větší síť, která může mít až 4000 metrů čtverečních. Ostatně více o tom psal web ElonX.
Druhý snímek týdne ukazuje přilétající loď Progress MS-09 k Mezinárodní kosmické stanici. To by nebyl nikterak zajímavý úkaz, Progress ke stanici přilétal již po sedmdesáté, ale podstatná byla rychlost. Od startu tuto loď dělilo ve chvílí připojení jen 3 hodiny a 40 minut. Progress MS-09 tak vůbec poprvé uskutečnil takzvaný superrychlý letový profil.
Video týdne:
Videa si tento týden dáme hned dvě. Nejdříve vás pozvu na ne moc často viděný odstřel obslužných věží kosmodromu. Konkrétně se tento týden odstřelovaly věže floridského startovního komplexu 17, kde první start proběhl již v roce 1957 a komplex obsloužil více jak 350 startů. Nyní zde bude vytvořeno místo pro přestavbu pro soukromou společnost MoonExpress.
Druhé video je po umělecké stránce věci (hudba, střih, rychlost) velmi vydařené a připomeneme si nedávný start rakety Falcon 9 se zásobovací loď Dragon na misi CRS-15.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/Our_Activities/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-5P/Copernicus_Sentinel-5P_releases_first_data
https://twitter.com/flatoday_jdean/status/1017111768471162880
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/07/Air_pollution_movement
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/07/Nitrogen_dioxide_from_Sentinel-5P
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/07/Closing_of_the_ozone_hole
https://pbs.twimg.com/media/Dh_2cclVQAAMg4E?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/37117798_2544095512282947_2302086914284453888_n.jpg?_nc_cat=0&oh=049317715f7b8a51a1b5c2ec4feddc38&oe=5BDDF2AE
https://i.imgur.com/4dR88W7.jpg
http://www.acgeospatial.co.uk/wp-content/uploads/2017/10/Sentinel-5_Precursor.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-10-023839.jpg
„NASA by měla jasně určit měřitelnou metodiku jak k pravděpodobnosti ztráty posádky dojít“
Už z podstaty a rozsahu problému: je to vůbec proveditelné?
Chci říci že by mě moc zajímalo, jak se takové metodiky vlastně dělají?