sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Exolaunch

Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Curiosity chce opět vrtat – nová metoda na obzoru

Rover Curiosity se na Marsu v posledních měsících potýká s problémy s vrtačkou, které jsme detailně rozebrali v tomto článku. Vozítko tak nemohlo odebírat vzorky a následně je analyzovat, čímž dočasně ztratilo jednu ze svých hlavních výhod. Nyní se však začíná objevovat světlo na konci tunelu. Inženýři totiž zjistili, že chyba nepůjde opravit a proto začínají zkoušet nový systém vrtání, kterým by se dal problém obejít. Musí ale být opatrní, protože s podobným postupem se dříve nepočítalo. Pokud by postupovali zbrkle, mohli by s novou metodou snadno zlomit vrták, což samozřejmě nikdo nechce.

Plně vysunuté vřeteno vrtačky, sol 1780
Plně vysunuté vřeteno vrtačky, sol 1780
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com

Nová technika by tak po prvních zkouškách měla umožnit roveru znovu zahájit vrtání a analýzu odebraných vzorků. Všemu pochopitelně předcházela teoretická i praktická příprava na zemi a nyní je možné přistoupit k další úrovni – přípravě na zkoušku přímo na Marsu. Rover, který už oslavil pět let na Marsu se ale vrtání hned tak nedočká. Kvůli maximální opatrnosti při zavádění nového procesu se dá očekávat, že samotné vrtání přijde v nejlepším případě za několik měsíců. Inženýři i manažeři celé mise jsou ale optimističtí – zkoušky na pozemním dvojčeti roveru totiž podle jejich slov probíhaly velmi dobře.

„Snažíme se postupovat opatrně, abychom připravili a otestovali nové způsoby, jak s roverem pracovat. Rover během této doby stále provádí výzkum – používá k němu přístroje, které nejsou závislé na vrtání,“ popisuje zástupce projektového manažera, Steve Lee z Jet Propulsion Laboratory. Sedmnáctého října se vrták na konci robotické paže dotkl povrchu Marsu – bylo to poprvé po deset měsíců dlouhé pauze.

17. října se vrták roveru Curiosity po deseti měsících dotkl povrchu Marsu.
17. října se vrták roveru Curiosity po deseti měsících dotkl povrchu Marsu.
Zdroj: https://photojournal.jpl.nasa.gov/

Robotické rameno zatlačilo vrtákem k povrchu a pak vyvinulo drobnou sílu směrem do strany, přičemž během celého procesu se sbíraly údaje z integrovaných snímačů síly. „Bylo to poprvé, kdy jsme se vrtákem dotkli povrchu bez stabilizátorů,“ vysvětluje Douglas Klein, hlavní inženýr zodpovědný za znovuzprovoznění vrtačky a dodává: „Tato zkouška nám umožní lépe pochopit, jaké informace nám může poskytnout silový senzor a senzor točivého momentu v robotickém rameni.“

Tyto senzory dávají řídícímu počítači představu o silách, které na rameno působí – jak silně tlačí na povrch, nebo jaké jsou boční tlaky. Při vrtání a následném vytahování vrtáku bude potřeba se vyvarovat přílišné boční síle, protože jinak riskujeme mnoho nepříjemných momentů – zlomením vrtáku počínaje a jeho zaseknutím v otvoru konče.

Snímek z léta 2017 - na Mars Yardu v JPL probíhaly zkoušky na dvojčeti roveru Curiosity.
Snímek z léta 2017 – na Mars Yardu v JPL probíhaly zkoušky na dvojčeti roveru Curiosity.
Zdroj: https://photojournal.jpl.nasa.gov

Curiosity zatím mezi roky 2013 a 2016 vrtala na patnácti místech, přičemž vzorky odvrtaného prachu byly doručeny do analyzačních přístrojů v těle roveru. Při všech těchto vrtáních byly k vrtanému kameni přiloženy dva stabilizátory – můžeme si je představit jako dvě tyčky (každá na opačné straně od vrtáku), přičemž vrták byl v zatažené poloze. Následně motorizovaný mechanismus (drill feed) vysunul vrták vpřed, načež se kombinací otáčení a příklepu začal zahryzávat do zkoumaného kamene.

Drill feed mechanism však v prosinci loňského roku potkal problém, načež systém přestal pracovat. Pozemní týmy se nejprve snažily obnovit jeho funkci, ale později převládl názor, že nejlepší bude vyvinout alternativní  metodu vrtání bez využití drill feed mechanism. Výsledkem je metoda, při které se použije pohyblivost robotické paže, která bude přímo ovládat pozici a orientaci vrtáku. „Nahradíme jednu osu pohybu, kterou poskytovat drill feed mechanism, za robotické rameno, které má pět stupňů volnosti,“ vysvětluje Douglas Klein a dodává: „Není to snadné, ale máme štěstí, že v rameni jsou senzory síly a točivého momentu.“

Hlavním úkolem těchto senzorů bylo až doposud sledování silové zátěže ramene – pokud by hodnota této zátěže překročila kritickou hodnotu, rameno by zastavilo pohyb a čekalo by na pokyny ze Země. Nová metoda vrtání označovaná jako „feed-extended“ tyto senzory využije k eliminaci nepříznivých bočních sil. Současná zkouška pomůže inženýrům určit, jak by se data ze senzorů dala co nejefektivněji využít.

Detailní pohled na dvojče roveru Curiosity při zkouškách nové metody vrtání.
Detailní pohled na dvojče roveru Curiosity při zkouškách nové metody vrtání.
Zdroj: https://photojournal.jpl.nasa.gov/

Ještě než se začalo zkoušet na Marsu, byla tato metoda vyzkoušena na téměř identickém dvojčeti roveru Curiosity, který na testovacím stanovišti zkoušel novým způsobem vrtat do několika pozemských kamenů. Operátoři přitom mohli vyzkoušet i další úkoly – vyvinuli například metody, jak dopravit odvrtaný materiál do násypek pro analytické přístroje v těle roveru aniž by museli použit problematický drill feed mechanism. Ani vývoj nového postupu nebyl jednoduchý, protože dříve bylo k přesunu vzorků potřeba, aby byl vrták v zasunuté poloze.

„Dosavadní vývoj a zkoušky tady v JPL vypadají nadějně,“ raduje se Steve Lee a dodává: „Teď se musíme podívat na senzory na Marsu. Udělali jsme významný pokrok v přípravě nové metody vrtání, ale stále v některých oblastech panuje nejistota, což může zkomplikovat naše snahy o obnovení vrtání. Ale jsme optimističtí“.

Vozítko se momentálně nachází v lokalitě Vera Rubin Ridge ve spodní části hory Mount Sharp a blíží se k vrcholu hřbetu, jehož výška odpovídá zhruba 20 patrům. Rover zde studoval rozložení minerálu hematitu, který tvoří železo a kyslík. Právě tento horniny s obsahem hematitu tvoří tento hřbet, který je odolný vůči erozi.

Zdroje informací:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://spaceref.com/news/Drill_bit_525.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…1780ML0091950000702009E01_DXXX_f840.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA22063.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA22061.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA22062.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
pbpitko
pbpitko
7 let před

Máme zase čomu držať palce !

Kupka
7 let před

Moc hezky a podrobně napsané. Jen doplním, že drill feed není nic jiného než starý dobrý přísuv.

Android
7 let před

hezké povídání o tom vrtáku a taky o celé té mašině: https://youtu.be/Qa2sc6-u59I?t=285

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.