Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.
„Jako agentura máme dostat 19,1 miliardy dolarů, což odráží důvěru prezidenta a jeho administrativy v to, abychom postupovali vpřed,“ vyslovil se Robert Lightfoot – zastupující administrátor NASA. Když se na žádost podíváme detailněji, najdeme v něm podporu klíčových projektů, které známe už v minulosti – na předním místě je potřeba jmenovat Dalekohled Jamese Webba – dlouhá léta očekávaného nástupce Hubbleova teleskopu s cenou okolo 8,6 miliardy dolarů. NASA by měla mít finance i na průzkum jupiterova měsíce Europa, ze kterého byl prozatím vyčleněn lander, nebo na stavbu dvou sond pro výzkum asteroidů.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com
Relativně malé škrty potkají program nové americké superrakety SLS a s ní spojené lodi Orion. Tyto části kosmického hardwaru mají ve dvacátých letech umožnit lidem opuštění nízké oběžné dráhy, nejprve do blízkosti Měsíce a ve třicátých letech i k Marsu. „Let k Marsu je naším cílem na horizontu, přičemž tento rozpočet tuto cestu potvrzuje a zároveň nám poskytuje zdroje, abychom mohli prozkoumat sluneční soustavu a nahlédnout i mimo ni. Tyto finance nám umožní pokračovat ve vývoji inovativních technologií, které nás dostanou do hlubšího vesmíru a vylepší systémy, na které se spoléháme.“
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
Co se Mezinárodní vesmírné stanice týče, tak ta má zajištěné financování i zásobování od SpaceX a Orbital ATK. Nový návrh však lehce snižuje peníze pro společnosti SpaceX a Boeing, které mají zajišťovat dopravu astronautů na stanici a zpátky. Není to ale žádný nečekaný podraz – snížení se očekávalo, protože obě firmy už pomalu končí vývojovou fázi a blíží se k operačnímu nasazení svého hardwaru. Však se také Trump už několikrát vyjádřil velmi pochvalně o spolupráci mezi NASA a soukromými firmami, takže se dá do budoucna čekat další rozvoj tohoto partnerství.
Nezanedbatelná část rozpočtu bude jako vždy tvořit položka označovaná jako Space science, tedy kosmická věda, v rámci které se zkoumají planety sluneční soustavy, astrofyzika, sluneční fyzika a kosmické počasí – do této kategorie má přitéct 5,7 miliardy dolarů, což je o 53 milionů méně, než ve schváleném rozpočtu na fiskální rok 2017.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Trump už v předvolební kampani projevil skeptické názory na globální oteplování a jeho rozhodování v úřadu v tomto trendu pokračuje. Dochází totiž k omezení rozpočtu pro pět vědeckých misí a přístrojů, které mají zkoumat Zemi. Položka Výzkum Země dostane 1,8 miliardy dolarů, což je redukce o téměř 170 milionů. „Je to vždy těžká volba – nemůžeme se věnovat všemu, i přesto jsou v návrhu obsažené důležité pokroky ve výzkumu Země, které obslouží 18 družic ve vesmíru,“ popsal Lightfoot.
Planetární věda má dostat 1,9 miliardy dolarů, ve kterých najdeme podporu odložené mise InSight pro výzkum vnitřní stavby Marsu, která má startovat v roce 2018. Stejně tak jsou v návrhu i peníze pro vývoj vozítka Mars rover 2020, které má na Marsu pátrat po stopách života. Počítá se i s podporou projektu Europa Clipper, což má být nová vlajková loď za několik miliard dolarů, která v polovině dvacátých let vyrazí k Jupiteru. Právě tato mise má v novém návrhu rozpočtu přisouzeno 425 milionů dolarů.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Pro astrofyziku je vyčleněno 817 milionů dolarů, které poslouží třeba pro podporu pokračování úžasné mise Hubbleova teleskopu, nebo vývoj nového teleskopu WFIRST (Wide-Field Infrared Survey Telescope). Od této částky je odděleno 534 milionů dolarů na Dalekohled Jamese Webba. Solární věda má dostat 678 milionů dolarů, ze kterých se bude kromě jiného platit vývoj dvou misí studujících Slunce. V celkovém pohledu rozpočtová žádost podporuje rozvoj zhruba 30 nových misí a operační provoz více než 60 aktivních projektů.
Pilotovaný výzkum a pozemní systémy by měly dostat 3,9 miliardy dolarů, které pokryjí vývoj nosiče Space Launch System a kosmické lodi Orion. Položka Space Operations, kam spadá i Mezinárodní vesmírná stanice dostane 4,7 miliardy dolarů s dalšími 679 miliony dolarů, které jsou vyčleněné na vývoj pokročilých kosmických technologií, do kterých řadíme výkonné elektrické pohony, nebo vysokokapacitní laserové komunikační systémy.
NASA ale nezajišťuje jen výzkum z oběžné dráhy – byť je to její nejviditelnější oblast – aeronautický vývoj má v rozpočtové žádosti přisouzeno 640 milionů dolarů. Asi největší snížení rozpočtu, z hlediska procentuálního srovnání s minulými roky, zažije výukové oddělení – ze 100 milionů na pouhých 37 milionů. Tato částka přitom bude mít smutný úkol – má posloužit k ukončení provozu této sekce. Podle Roberta Lightfoota by to ale nemělo znamenat, že NASA rezignuje na vzdělávací oblast: „Ačkoliv tento rozpočet již nepodporuje dřívější Vzdělávací a výukové oddělení, NASA bude i nadále inspirovat nové generace prostřednictvím svých misí a s využitím mnoha způsobů, kterými naše práce vzbudí nadšení u mladých lidí a podpoří tvořivost u učitelů a pedagogů.“
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
Dalším důsledkem rozpočtového návrhu je to, že NASA zřejmě bude muset odložit plán na robotickou misi, která měla v rámci technologické demonstrace doplnit palivo do stárnoucí družice Landsat 7. Mise Restore-L byla v ohrožení už v březnovém návrhu, kdy bylo doporučeno, aby byla přepracována, protože její snahy dublují rozvíjející se snahy komerčních projektů, které chtějí servisovat satelity a stejnou snahu projevuje i další americká agentura – konkrétně DARPA.
Z aktuální rozpočtové žádosti vyplývá, že Restore-L nedostane pro rok 2018 vůbec žádné finance. NASA tedy hledá cesty, jak situaci vyřešit. Podle dokumentů na webu agentury se zdá, že NASA spojí síly s agenturou pro výzkum pokročilých obranných projektů DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) i s průmyslovými partnery, aby mohly vzniknout co možná nejefektivnější pokročilé technologie servisování družic, které by mohly mít široké uplatnění.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
NASA by tedy i přes utáhnutí penězotoku neměla opustit myšlenku vypuštění Restore-L, místo toho dojde k přesunu z roku 2020, což zajistí snížení nákladů a lepší zapojení soukromého sektoru. Současný fiskální rok skončí 30. září a do té doby šlo za dva roky do projektu Restore-L celkem 263 milionů dolarů. Paradoxní je, že Kongres schválil na začátku tohoto měsíce pro Restore-L 130 milionů v letošním rozpočtu – šlo o jeden z několika programů včetně pěti misí pro výzkum Země, které chtějí zákonodárci udržet financované i přes návrhy Trumpovy administrativy na jejich zrušení.
Na tomto místě se sluší připomenout, že rozpočtová žádost z dílny Trumpovy administrativy, o které je tento článek, je pouze žádostí, nikoliv definitivním potvrzením toho, jak to bude. Kongresové výbory totiž musí do 30. září schválit nový federální rozpočet, ale konečný produkt ve výsledku nemusí připomínat návrh, který předložila prezidentova administrativa.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
Na pokračování Restore-L je přitom potřeba jen 45 milionů dolarů. „Jsme zavázáni současnou technologií. Pokračujeme jen na nižší úrovni s pomocí různých partnerů a DARPA,“ popisuje Andrew Hunter, zastupující administrátor NASA pro finanční oblast. Agentura DARPA vyvíjí projekt označovaný jako RSGS (Robotic Servicing of Geosynchronous Satellites – robotické servisování geostacionárních družic)., který má stejné úkoly jako Restore-L, ale používá k tomu odlišný přístup.
Místo toho, aby cílil na objekty ve výšce pár set kilometrů, kde obíhá Landsat-7 (cíl Restore-L), míří mnohem výše – až na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů, kde obíhají stovky komerčních a státních komunikačních družic. Zajímavé je, že NASA i DARPA si pro své servisní mise vybraly stejného partnera – společnost Space Systems/Loral. Jedná se o firmu, která ve Spojených státech vyrábí satelity a její majitelé (MDA Corp.) jsou v Kanadě.
Jak Restore-L tak RSGS obsahují podobné systémy – kamery pro podrobnou inspekci cílových těles a robotická ramena pro mechanické spojení servisní družice s klientskou. DARPA původně chtěla využít RSGS jen k inspekci, přemístění a opravám družic, ale ve spolupráci se Space Systems/Loral se projekt může rozšířit i o doplňování paliva, což je činnost, o kterou usiloval právě Restore-L.
Zdroj: https://www.orbitalatk.com
Ze soukromých firem se v tomto směru nejvíce ozývá Orbital ATK, která dokonce v únoru podala žalobu na agenturu DARPA, ve které ji žádala, aby stornovala zakázku na RSGS pro Space Systems/Loral. Argumentem tehdy bylo, že by program byl zbytečný a nespravedlivě by postavil vládní agenturu proti soukromému sektoru. DARPA ale na vývoji pokračuje i s odborníky ze Space Systems/Loral a ke startu by mohlo dojít nejdříve v roce 2021, ale zatím je potřeba dořešit některé právní nedostatky.
Oproti tomu Orbital ATK má se svým projektem Mission Extension Vehicle docela náskok – startovat by se mohlo už v roce 2018 na ruské raketě Proton. Úkolem této mise je spojit se s několika komunikačními družicemi Intelsat, kterým na geostacionární dráze dochází palivo, čímž by se prodloužila jejich životnost. Projekt MEV rozvíjí Orbital ATK ve spolupráci s dceřinou společností Space Logistics a do budoucna by prý měl být doplněn o další možnosti. NASA zase bude moci využít zkušeností nabytých při tankovacím experimentu na ISS a jeho dalším kole, které má obnášet přečerpávání kryogenního paliva, nebo xenonu pro iontové motory.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/02/whitehouse_nasa_879x485.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2017/05/FY2018-Overview.png
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/2017/05/23182321/s134e010137-2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/m015-029.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lightsout.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/2016/12/03172608/restore-l.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…6792349020630502678_o.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/24042507/rsgs_march2017.jpg
https://www.orbitalatk.com/…/mission-extension-services/images/banner_vivisat.jpg
Perfektní článek. Takové detaily jsem se nikde nedozvěděl. Díky.
Díky za pochvalu.
Výzkumu Země se ve značné míře věnuje ESA, takže omezení této položky nemusí vadit.
Robert Lightfoot je muž na svém místě. Umí se hezky diplomaticky vyjadřovat 🙂
Chybí mi tam kapitola projektu DSG, má se realizovat na zač. 20 let(s ohledem na hlemýždí tempo kosmických agentur to je za dveřmi), tak by si vlastní kapitolu včetně adekvátních finančních prostředků už pomalu zasloužil, podobně jako ISS. Nebo se dočkáme dalších odsunů a zrušení projektu s novou prezidentskou administrativou. Chápu, že DSG závisí na SLS/Orion, ale ten se snad dokončí a moduly DSG se též nepostaví za rok.
Věřím tomu, že již v současném rozpočtu jsou nějaké prostředky i na nástupce ISS, jen nejsou takhle jednoznačně rozškatulkované.
Ke vztahu návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2018 a DSG mám nějaké informace. V sobotu si je utřídím a poté se domluvím s Dušanem Majerem, v jaké formě bychom Vám je podali. Napadá mě buď komentář k tomuto článku nebo nový krátký článek.
Díky, pravdou je, že ta čísla nemusí být závratná, přijde mi to, že vize je hotová, ale celé je to ještě ve fázi koncepce, než podrobného návrhu.
Pokud to bude hotové do roku 2030 bude to spíše zázrak, protože někdy ma člověk pocit, že znovu vynalézají kolo. Třeba hlavní důvod změny v koncepci DSG uvádí LSS, ale základní technologie LSS jsou snad přeci více než dostatečně historicky prověřeny na stanicích určených pro dlouhodobé pobyty – Saljutu,MIRu či Skylabu,ISS.
„Earlier concepts had the gateway evolve into the transport, but Gerstenmaier said that NASA needs more time to work on key technologies, like long-duration life support systems, that won’t be ready when the gateway is assembled in the first half of the 2020s – See more at: http://spacenews.com/the-moon-is-the-gateway-to-nasas-exploration-future/#sthash.UUnnXCXy.dpuf„
Já bych řekl, možná bláhově, že prozatím jsou investice do DSG skryté ve výzkumu na ISS a v kapitole Orionu. Spousta infrastruktury má asi jasný tvar, jak ste zmiňovali ten MIR, ISS atd. Ale dokud nedají dohromady tu protiradiační ochranu, tak nemá dle mého cenu to zatím stavět. Potřebují, dle mého, vědět, jak to budou dělat, a nechat tam lidi a čekat, až budou mít nemoc z ozáření mi přijde dost drsné.
Děkuji moc, pěkný přehled financování jednotlivých projektů. Lze někde najít podobně strukturovaný rozpočet Ruska a ev. Číny ?
U Ruska je to velmi komplikované, u Číny to hraničí s nemožností.
U Ruska jsme se pro nepřehlednost a neúplnost publikovaných dat o financování jednotlivých projektů Federálního kosmického programu rozhodli informovat čtenáře v podobě tabulky „jízdního řádu“ FKP. Stačí nad komentáři v tomto tématu kliknout na štítek „rozpočet“.
Není někde zmíněna konkrétně DART? Jestli bude NASA pokračovat bez ESA?
Bohužel jsem o ní zmínku nenašel, ale to nic neznamená – nejmenují se tam všechny projekty.
Jako zásadní v této době spatřuji financování nových způsobů pohonu raket
pro rychlejší dosažení vzdálených vesmírných objektů a pro opakované lety v rámci rozpracovaných úkolů. Stávajíci technika a technologie je nedostačující a nákladná. Nové způsoby vyžadují důsledné zapojení základního výzkumu NL a soukromých firem včetně finančního řešení právě pro tuto oblast, kterou by NASA koordinovala.
Dneska jsem četl zajímavý článek (od Orko Váchy, či jak se jmenuje) a dozvěděl jsem se že „od roku 1970 se populace ryb, ptáků, savců, obojživelníků, plazů a savců snížila ve světovém měřítku o 50%!“ Přijde mi to škoda, že se v tomto čase omezují projekty, které sledují zemi a varují nás (a mnohém v nám pomáhají).
Buďme rádi, že ESA pokračuje ve výzkumu nezměněným tempem.
To rozhodně! 🙂 ESA je hodně dobrá v posledních projektech
Dobrý den,
ono je to složitější:
– velkou část těchto prostředků si doslova uzurpovala skupina vědců, či dokonce „vědců“ hájící kontroverzní teorii o globálním oteplování způsobeném VÝHRADNĚ CO2 emisemi lidstva (že se mírně otepluje/oteplovalo je pravda, příčin však jsou stovky od sluneční aktivity, přes milankovičovy cykly, podmořský vulkanismus, kácení pralesů, odklon a zadržování vodních toků až po změnu využití souše lidmi jako jsou města a zemědělství)
– v posledních letech se například mluví právě o vlivu měst na pozemní meteorologické stanice (asi každý někdy zažil že ve městě je sušší a teplejší vzduch než v okolních lesích a polích… tento vliv u opravdu velkých měst může dosahovat desítky kilometrů a meteorologické stanice bývají spíše v civilizaci, než v divočině
– když vezmeme do úvahy přesnější ( ALE nepřímé – protože na základě radiace tepelného záření) satelitní měření teploty tak zjistíme, že posledních cca 20 let se oteplování zastavilo a výše zmínění vědci vůbec netuší proč
satelitní teploty viz:
http://www.drroyspencer.com/
http://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/UAH_LT_1979_thru_April_2017_v6.jpg
Na místě není bagatelizace, ale ani strašení katastrofou – nakolik znám přednášky pátera Váchy (pokud on sám v posledních letech nepropadl CO2 fanatismu), tak určitě doporučil skromnost, předcházení vytváření odpadu atd. (na velké úrovni se třeba v evropě udělal velký pokrok, od čistoty řek, po odsíření elektráren – není to ani 30 let kdy smog v severních Čechách byl jeden z praktických bodů kritiky bolševismu při demonstracích)
Možná si to lidstvo nezaslouží, a je smutné že lidstvo zahubilo velký počet druhů* (což v evropě děláme už 10 000 let od objevení zemědělství) ale příroda je neuvěřitelně odolná
*pozn.: v ekologii (jako vědě) se jako ukazatel té skutečné hrozby používá počet ohrožených RODŮ – ty jsou skutečně nenahraditelné zatímco jednotlivé druhy se objevují a zanikají po milionech už od počátku života na zemi
Páni, takhle střízlivý názor se málokdy vidí! Díky za to. Vcelku k tomu nemám co dodat, krom toho, že dneska už je to i politika, ideologie a velký byznys, takže důvěryhodné informace se prakticky nedají najít (nebo aspoň spolehlivě identifikovat).
Tak toto ti podpisujem. Teraz už ide hlavne o veľký biznis a to je ten problém. A z toho vyplývajú úplné nelogické riešenia (táto výtka sa hlavne týka EÚ). Ale to už je na inú diskusiu a niekde inde…
Ze zivotni prostredi dostava na prd*l je smutny fakt, v Evrope to treba neni kvuli exhalacim, ale treba kvuli individualnimu motorismu, huste siti liniovych staveb, rozrustajici se kulturni krajine, takze oproti dobe relativne nedavne treba na jezka vase deti narazi uz bohuzel max. jen na fotografii.
Co se tyce klimatu, proste jako vsude existuje vice nazorovych proudu, ktere se vzajemne castuji ideologickymi nalepkami a maji za sebou ekonomicke skupiny ci zajmy, to je normalni. A fandove obouch stran si na Internetu uz najdou argumenty , ktere jim vyhovuji.
O duvod vice, aby se vyzkum Zeme nezanedbaval. Je to zatim nase jedina planeta. Akorat bych si to predstavoval tak, ze uz to pujde mimo kosmicke agentury. Vedecky institut si objedna treba u Boeingu satelit a SpaceX ho vynese. Proc to prohanet pres NASA, ktera ma hrat roli spise prukopnika.
Myslím že nejsme ve sporu.
Ono právě to zkoumání CO2 skrze agenturu NASA spoustě skeptiků připadalo v poslední době podezřelé (ti nyní asi došli slyšení díky překvapivé rošádě v bílém domě a toto je asi první výsledek), ví se že tenhle názorový proud hodně tlačil AlGore a lidé kolem Obamy (méně vzdělaní aktivisté to pak používali jako falešnou autoritu – NASA by přece nezkoumala úplnou hloupost, že ne ? přitom zapomínají, že rozpočet NASA schvaluje kongres). Nejde ani tak o zkoumání samo, ale o priority
– prioritou z hlediska lidských životů by ještě dlouho měly být hurikány. Nejen s ohledem na USA, ale i na dobré vztahy se státy karibiku (NAŠTĚSTÍ hurikány teď byly posledních 50 let podprůměrně mírné)
– navzdory strašení „některých“ že by oteplení mělo vést k prudším bouřím
– což je apriori nonsens – bouře vznikají rozdílem teplot a nejrychleji se oteplovaly póly – ergo se globální rozdíly snižovaly (opačný extrém je doložen i z vykopávek – kdy v dobách ledových existovaly bouře o jakých se nám ani nesnilo)
Situace v evropě je paradoxní – evropa od příchodu homo sapiens prakticky nezná panenskou přírodu (ono to tak úplně neplatí ani o částech amazonského pralesa, jak ukazují ruiny měst objevované těžaři) a mnoho druhů živočichů je závislých na „klasickém zemědělském venkově“ (proto se v některých CHKO kosí louky)
– „ideálním“ životním stylem mimo město by bylo něco na způsob rakouského venkova jak vídáme v seriálech…
– ale místo toho venkov vymírá, města se zahušťují do betonových džunglí a venkovská krajina je pohlcována méně pestrým vysokým lesem (lesů v Čechách skutečně přibylo, nejde o překlep – je jich teď největší plocha od středověké kolonizace)
– navíc se nám stále nepodařilo rozbít komoušské kolektivizované lány na menší celky pomocí remízků a když se to ještě oseje řepkou, brr… (jakkoli je prokázáno že řepka má negativní palivový výnos – politiky a kmotry u nás i v EU to nezajímá)
Výše zmíněný vědci totiž netuší nic.
Všetko si proste vymýšľajú a falšujú len aby nás postrašili a pumpli štátny rozpočet. Dokonca žiadajú aby
Ospravedlňujem sa za predčasné ukončenie príspevku:
Dokonca požadujú aby všetkým skeptikom k ich tvrdeniam boli odobraté vedecké hodnosti a raz a navžy boli všade vyhodení z práce a mali zákaz kdekoľvek publikovať.
Veľmi milé !
Mohu vás poprosit o zdroj? Nevím o tom, že by nějaká nezanedbatelná část vědců něco podobného požadovala. A dobrý vědec nic takového neudělá nikdy.