V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Staronový startovací komplex ožívá

Na nejvýchodnějším cípu mysu Canaveral se nachází startovací komplex LC-46. Má poměrně krátkou a v jistém smyslu ne příliš významnou historii. Dlouho byl bez využití, ale v minulých dnech se v jeho obslužné věži opět začala skládat raketa. Novým majitelem kosmodromu je soukromá firma Orbital ATK, která krom provozu raket Pegasus, má na svědomí také automatickou zásobovací loď Cygnus a její primární nosič Antares. Firma však provozuje ještě jednu rodinu raket na tuhé pohonné látky a tou je rodina raket Minotaur. A právě vylepšená raketa Minotaur IV se zde začíná připravovat ke svému letnímu startu.

Vraťme se ale ke kosmodromu. Launch Complex 46 byl založen v roce 1980 a byl připravován jako testovací startovací komplex pro rakety Trident II, které byly původně určené jako nosiče jaderných hlavic. Rampa byla dokončena v roce 1987, kdy se zde uskutečnil také první start. Mezi lety 1987 až 1989, kdy byla rampa určena k testování, zde proběhlo celkem třináct startů rakety Trident II. Zajímavostí je, že tyto rakety byly určené pro odpalování z ponorky, nicméně prvních třináct zkušebních startů proběhlo z tohoto kosmodromu. V roce 1989 pak raketa poprvé vzlétla z ponorky. Raketový motor totiž raketa zapaluje až když je nad vodou a proto bylo testování na kosmodromu ideální.

Rampa byla od roku 1989 deaktivována, až ji v roce 1997 převzal floridský kosmodrom od armády. Rampa byla upravena pro starty raket Athena-II. Tyto rakety měly oba stupně poháněné motory na tuhé pohonné látky. Poprvé z kosmodromu startovala již v prosinci 1998, kdy vynesla lunární misi NASA pojmenovanou Lunar Prospector, která měla za cíl zkoumat z oběžné dráhy složení hornin na Měsíci. Druhý a poslední start se zde konal v lednu 1999, kdy Athena II vynesla pozorovací tchajwanský satelit FORMOSAT-1. A tím skončilo druhé dějství rampy. Až do roku 2010 pak rampa chátrala.

A to už se dostáváme k současnosti. V roce 2010 začala rampa procházet úpravami tak, aby mohla být použita soukromými zájemci. Mezi lety 2010 a 2014 pak byla kompletně obnovena komunikační infrastruktura a všechny sítě. V roce 2014 oznámila NASA, že komplex využije v roce 2018 pro test záchranného systému lodi Orion. A konečně v roce 2015 byla uzavřena smlouva v hodnotě 23 600 000 dolarů se společností Orbital ATK pro využívání rampy modifikovanými raketami Minotaur IV. Rakety Minotaur se vyznačují vysokou úspěšností. Od roku 2000 letělo celkem 25 exemplářů a všechny starty byly úspěšné.

V tomto týdnu pak za přítomnosti některých médií začalo skládání prvního exempláře rakety Minotaur IV, která se z této rampy vznese v červnu. Nákladem první mise má být velmi zajímavý satelit Sensorsat, který je vlastně takovou rychlou výplní programu satelitů Space Surveillance Systém, protože tento armádní program má problémy s financováním. Satelit byl navíc vyvinut z části ve spolupráci s MIT.

V současnosti na nízké oběžné dráze operuje satelit SBSS-1, který má za úkol podrobně monitorovat satelity na geostacionární oběžné dráze. Jde tedy o armádní projekt, který má zmapovat všechny meteorologické i vojenské satelity umístěné na této lukrativní dráze. Nicméně aktuální satelit naplní svoji životnost na konci letošního roku a armáda by ráda měla nepřetržitá data. Nicméně následující satelit se do vesmíru dostane až na počátku dvacátých let, pokud rozpočet dovolí a tak se přistoupilo ke kompromisu. Původní větší satelit nahradí asi sto kilogramů vážící testovací kus, který ponese některé vylepšené technologie k otestování. To hlavní je však to, že jeho vývoj, příprava a stavba je podstatně levnější a rychlejší. Tento satelit přebere primární úkol svého předchůdce a bude monitorovat dění na geostacionární dráze do doby, než bude vypuštěn jeho větší nástupce. SensorSat má operovat na nízké oběžné dráze ve výšce 500 – 700 kilometrů nejméně do roku 2021.

Na stanici měli opět sklizeň

Astronauty velmi oblíbený experiment Veggie, ve kterém dochází k prvním pokusným pěstování různých rostlin, již jistě znáte. Scott Kelly v něm pěstoval římský salát a ten se stal také vůbec první plodinou vypěstovanou na vesmírné stanici, kterou ochutnali sami astronauti. Dříve se již sice zelenina pěstovala, ale vždy směřovala na zemi k testům.

Veggie měla při aktuální sklizni na starosti astronautka Peggy Whitson. Tentokrát se oproti předchozím pokusům vůbec poprvé pěstovalo čínské zelí, které tým degustátorů na Zemi vybral z většího počtu druhů listové zeleniny. K jeho výběru došlo pro jeho výraznou chuť, astronauti totiž trpí poměrně velkou ztrátou chutí a tak je při případných delších výpravách vítané zajistit, aby měli nějaké čerstvé a chuťově výrazné jídlo.

Ztráta chuti ve stavu mikrogravitace je pravděpodobně způsobena tím, že tekutiny a krev v ústní dutině a na jazyku jsou za normálních okolností přitahovány gravitací směrem k zemi. Nicméně ve stavu beztíže dochází k rovnoměrnému rozmístění některých tekutin a někteří astronauti to popisují tak, že jídlo chutná jako když mají rýmu. Vypadá to, jako kdyby jazyk a ústní dutina natekly a nebyly schopné tak dobře rozeznávat chuti. Astronauti proto často používají různé ostré omáčky a koření, které jim chuť nahrazují.

Již pátá sklizeň experimentu Veggie je za námi, co bude dál? Astronauti si experiment oblíbili a je příjemné, že jim přináší občasné zpestření jídelníčku. Část vypěstovaného čínského zelí totiž budou moct zkonzumovat. Vědci jsou zase rádi, že mohou získat více informací o rostlinách rostoucích v nepřirozeném prostředí, které během své evoluce nezaznamenaly. Na jaře proto na stanici poletí druhá Veggie, která doplní tuto a umožní pěstovat více druhů rostlin najednou. Ke konci roku se pak stanice může dočkat Advanced Plant Habitat, což je pokročilý a hlavně větší prostor pro pěstování rostlin. Bez zvládnutí kosmického zemědělství bude totiž obtížné podnikat vzdálenější výpravy do vesmíru.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu v 16:01 mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s lodí Dragon pro zásobovací misi CRS-10. Nakonec však 13 sekund před startem byl odpočet přerušen. Start, který znamená první použití rampy 39A pro SpaceX a použití několika nových vylepšení se tak odkládá na dnešek. Zajímavý je důvod přerušení, který stále není přesně oznámen, ale mohl by se týkat helia určeného k tlakování a problémům se systémem naklápění motoru Merlin 1D Vac na druhém stupni. Elon Musk k tomu na twitteru napsal, že přerušil start on sám, i když všechny systémy měly zelenou. Dnes je start plánovaný na 15:38 SEČ a opět jej můžete sledovat Živě a česky.

Sonda Juno přiletěla k Jupiteru 5. července 2016. Usadila se na velmi eliptické polární dráze s parametry 4 200 x 8 100 000 kilometrů s periodou 53,4 dne. Původně měla po této dráze létat jen krátkou dobu, ale podezření z poškození hlavního korekčního motoru způsobily postupné odklady. Dnes už víme, že sonda zůstane na této velké orbitální dráze po celou dobu svého působení. Tým tak nechce riskovat zážeh motoru, který by mohl sondu poškodit.

Raketa Ariane 5 má za sebou další úspěšný start. 14. února vynesla brazilský telekomunikační satelit SkyBrasil-1 a indonéský Telekom-3S. Start jste u nás mohli sledovat živě, nyní se podívejte na povedené fotografie z tohoto startu.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou další týden, který přetékal zajímavými informacemi z kosmonautiky. Na našem portálu jsme vám každý den přinesli minimálně dva články zabývající se kosmonautikou. Pojďme si je shrnout. Ještě v neděli jsme se podívali na podezřelé změny dráhu malého vojenského autonomního raketoplánu X-37, které prozrazovaly, že by mohl přistát. Pondělí je již tradičně vizuálně zaměřené a to díky Thomasovi Pesquetovi, který nás zásobuje krásnými fotografiemi. Napínavé přípravy na první start rakety Falcon 9 z historické rampy 39A značně oživil statický zážeh, vůbec první na této rampě. Úterky zase většinou patří historickým seriálům. Po kratší odmlce přichází seriál o prvních orbitálních stanicích Saljut. Podívejte se na jeho první díl. V jednu noc z 14. na 15. února nás čekaly hned dva starty. Jeden evropský a druhý rekordní indický. Podívejte se na jejich záznamy. Mars Rover 2020 se pomalu posouvá k realitě a v těchto dnech byl vybrán užší výběr míst, kde na Marsu by mohl přistát. Přistane v kráteru s krásným českým názvem Jezero? Jak se blíží poslední dny sondy Cassini, jakoby se nám chtěla ještě pořádně předvést. Fotografie jsou stále pikantnější, například měsíček Daphins mezi prstenci. Vody programu SLS a Orion pořádně rozvířila zpráva o zpracování studie proveditelnosti, která má ověřit, zda při prvním startu SLS by už mohli uvnitř sedět astronauti. Krom jiného by to přineslo i dvouletý odklad první mise rakety SLS. Ani tento měsíc jsme vás neopomněli pozvat na Kosmoschůzku. Velmi zajímavý výzkum čeká astronauty na ISS. Bude s nádechem nebezpečí, protože mají zkoumat jednu smrtící bakterii. Pro jednou jsme se v našich článcích snesli z vesmíru do nižších vrstev atmosféry. Nicméně i tak je výzkum polárních září velmi zajímavý. Satelity Evropské kosmické agentury nám dále hlídají planetu a dovolují nám ji více poznat. Aktuálně zkoumají, jak praská led v Antarktidě. V sobotu nás čekal očekávaný start Falconu 9 s lodí Dragon, která měla zamířit k zásobovací misi k ISS, nicméně první pokus byl přerušen 13 sekund před startem.

Snímek týdne:

Ve výrobním závodě ULA v Decatur byl 17. února představen dokončený letový horní stupeň ICPS pro první let rakety SLS s označením mise EM-1. Kolem mise EM-1 je teď živo, protože byla zadána studie proveditelnosti pro to, aby už při první misi rakety SLS mohla v lodi Orion sedět posádka. Samozřejmě, že při představení stupně ICPS médiím padla otázka, zda bude moct být certifikován pro let s lidmi. Zástupci ULA však řekli, že by to vyžadovalo ještě nějakou práci a že na takovou otázku je brzy. Snímek dokončeného stupně se stává snímkem týdne.

Video týdne:

Indie 15. února předvedla rekordní podívanou, když její raketa PSLV XL vynesla naráz hned 104 malých satelitů a družic. Video z uvolňování takového počtu družic se právem stává videem týdne.

https://www.youtube.com/watch?v=cvJYSmplzXc

Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
http://spaceflight101.com/
https://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/veggie2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss050e043420.jpg
http://static.lakana.com/nxsglobal/rocketcitynow/photo/2017/02/17/ICPS_1487373995871_17503830_ver1.0_640_360.JPG
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/02/Prospector_Launch-browse.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/02/C4ev0y-UYAArD3A.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/02/SBSS-1.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/ors-5__1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/02/Decollage-Hotel-des-Roches_0011.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/02/Dec-shEST_0221.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/02/VA235_Decollage_plan-serre_sans-texte1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/02/Decollage-TOUCAN_0741.jpg