Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Administrátor NASA Charles F. Bolden odstoupil

Poněkud ve stínu velkých událostí, které měly dvacátého ledna společného jmenovatele v osobě nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, skončil mandát i hlavnímu administrátorovi NASA Charlesovi F. Boldenovi. Bolden byl hlavním administrátorem NASA 2 744 dní od svého dosazení prezidentem Obamou v roce 2009. Kdo bude jeho nástupcem, není zatím jasné a může se stát, že to ještě poměrně dlouhou dobu jasné nebude.

Charles F. Bolden je bývalý astronaut NASA, který letěl v rámci celkem čtyř misí raketoplánu. Během své druhé mise označované jako STS-31 se například podílel na vynesení Hubbleova kosmického teleskopu. Při misích STS-45 a STS-60 byl velitelem raketoplánu. Mise STS-60 si nese primát prvního letu raketoplánu s kosmonautem ruské národnosti. Tehdy to byl dnes dobře známý a ostřílený Sergej Krikaljov. Bolden ve vesmíru strávil celkem 28 dní a 8 hodin. V pozici armády zastává hodnost pěchotního generála Armády spojených států.

Během svého působení prožila NASA velmi závažné období, kde bylo nutné překonat ukončení provozu raketoplánů, hledat nové způsoby dopravy lidí do vesmíru a vypořádat se s politicky ukončeným programem Constellation. Tyto krizové okamžiky však vyvažovaly události, kterými bylo například přistání vozítka Curiosity na Marsu, úspěšné zahájení programu letů soukromých dopravců k ISS, nebo průlet sondy New Horizons kolem Pluta, či mise sondy Juno. Nesmíme zapomínat ani na úspěšné vypuštění sond, které jejich hlavní úkoly teprve čekají, jednou z nich byla například mise OSIRIS-REx. Agentura se zaměřovala především na realizaci nástupnického programu po zrušeném návratu na Měsíc, kterým je raketa SLS a loď Orion. Jejich dokončení a uvedení do zdárného provozu však už bude úkolem nastupujícího administrátora.

Charles Bolden při svém odstoupení nechtěl setrvávat v úřadu po odchodu prezidenta Obamy, ani nastupující administrativa neprojevila zájem, aby Bolden na své pozici ještě setrval. Tak se stalo například při výměně prezidentů Bushe staršího a Clintona. Vzhledem k tomu, že dosazení nového administrátora NASA není v čele úkolů nových prezidentů, bývá doba, než se tak stane poměrně dlouhá. Minulost ukázala, že záleží na úkolech, kterými je agentura pověřená a tedy i na důležitosti jejího konání. J. F. Kennedy tak nového administrátora jmenoval již 24 dní po svém nástupu do úřadu. Naopak nástup odcházejícího Boldena byl proveden až 176 dní po nástupu Obamy do prezidentského úřadu.

Aktuálně převzal vedení a zastupování agentury aktuálně nejvýše položený státní úředník, který působí v NASA. Tím je Robert Lightfoot, který je nyní po přechodné období veden jako zastupující administrátor.

Nicméně v médiích už několikrát zaznělo, že nová Trumpova administrativa by ráda provedla několik zásadních změn v NASA. Například známé přeorientování zaměření NASA z průzkumu Země do hlubšího vesmíru. První kroky v Trumpově úřadu ostatně ukazují, s jakou razancí jde proti zmínkám o klimatické změně na oficiálních stránkách Bílého domu. Vzhledem k širokému záběru, který NASA věnuje tomuto výzkumu, se možná dočkáme poměrně rychlé změny administrátora, protože v tomto světle se jeví, že tato otázka by mohla mít pro novou administrativu poměrně vysokou prioritu a tudíž by nový administrátor měl poměrně důležitý úkol a mnoho práce. Nechme se překvapit. Ostatně sledování klimatické změny díky přístrojům NASA navazujeme hned další zprávou. Užijte si jí, možná bude poslední na dlouhou dobu. (Řečeno s nadsázkou, stále tu máme NOAA)

Společné měření NASA a NOAA odhalilo, že rok 2016 byl nejteplejším v měřené historii

Společná měření NASA a NOAA, což je národní úřad pro oceán a atmosféru ukázala, že rok 2016 byl nejteplejším rokem od dob moderního měření, které započalo v roce 1880. Rok 2016 byl v globálním průměru teplejší o 0,99 stupňů Celsia, než byl průměr v polovině 20. století. Byl to již třetí rok v řadě, který vytvářel globální rekordy naměřené teploty. Vývoj globální naměřené teploty popisuje tento animovaný graf.

Graf ukazuje průměrné naměřené teploty v jednotlivých měsících mezi roky 1880 a 2015. Barvy jednotlivých křivek korespondují s barvami roků uvedených na pravé straně. Pro vědce nebylo žádným velkým překvapením, že i letošní rok drží dlouhodobý trend zvyšování teploty, nicméně průběh globálních teplot během celého roku byl rekordní a to už celkem zajímavé je.

Dojdeme, že v této studii se neurčuje jednoznačný viník. Zkrátka se jen konstatují data z dlouhodobých měření. Není totiž jasné, zda za oteplováním světa stojí člověk, nebo jde o přirozený jev změn klimatu, které tu vždy byly a vždy budou. Ostatně hledání viníka nyní není na pořadu dne. Podstatné je řešit, zda je trend pro naši společnost vhodný, anebo je třeba proti němu něco dělat. Pokud se rozhodneme k tomu druhému, je potřeba zhodnotit, zda je v silách lidstva ovlivnit globální teplotu a popřípadě jak. Tak či tak, podstatné bude se změnám umět přizpůsobit.

Aktuální studie také dodává, že není zcela na 100% jisté, jak interpretovat naměřená data. Měřící stanice v roce 1880 byly v menším počtu rozmístěné na jiných částech světa, než dnes, kdy atmosféru sledujeme z vesmíru. Nicméně dle studie se naměřená data a výsledky z ní interpretované dají vzít s 95% jistotou.

Průměrná pozemská teplota se od konce 19. století zvedla o 2 stupně Celsia a trend nárůstu teploty vrcholí posledních 35 let. Zajímavé je i to, že osm měsíců roku 2016 bylo průměrně vůbec nejteplejších v měřené historii. Šlo o období od ledna do září s výjimkou června. Od října do prosince zase byly naměřeny druhé nejteplejší měsíce v historii měření. V této souvislosti se nabízí zmínit jev El Niño, který má vliv na globální změny klimatu a cyklicky se opakuje. Aktuální studie však podíl zmiňovaného jevu na globální teploty přisuzují zejména údajům z konce roku 2015 a počátku roku následujícího, kde odchylka od očekávaných dat je asi 0,2 stupně Celsia, přičemž po většinu roku 2016 jeho vliv klesá a očekává se jeho zesílení až v blízké budoucnosti.

Na závěr si ještě můžeme pustit video, které ukazuje průměrné změny teplot ve zmíněném časovém období v jednotlivých regionech na Zemi.

Kosmický přehled týdne:

Další let rakety Falcon 9 od SpaceX by měl proběhnout 30. ledna. Bude to vůbec poprvé, co se bude startovat z rampy LC-39A, ze které naposledy startoval raketoplán Atlantis během vůbec poslední mise těchto strojů označované jako STS-135. Právě použití této rampy způsobilo odklad z původního termínu, protože vybavení rampy ještě není připravené. Druhá floridská rampa SpaceX je zničená po nehodě se satelitem Amos-6. K tomuto startu se teď připojila ještě jedna zpráva, která nepotěší fanoušky přistávání prvních stupňů. Tentokrát se kvůli váze satelitu a jeho cílové oběžné dráze nebude přistávat a první stupeň po oddělení skončí jako všechny současné rakety. Dodejme jen, že vynášený satelit EchoStar 23 váží 5 500 kilogramů a míří na geostacionární oběžnou dráhu.

Sonda Cassini je stále blíže prstencům planety Saturn, které má poslední měsíce jejího života zkoumat. Díky tomu přicházejí stále zajímavější snímky těchto výjimečných ozdob planety Saturn. Ten, na který se můžete podívat níže, ukazuje malý měsíc Daphnis s rozměry kolem 7 km. Měsíc obíhá mezi prstenci a na své dráze svojí gravitací ovlivňuje jejich okraje. Brzy se možná dočkáme ještě detailnějších záběrů prstenců, ale asi nemůžeme očekávat zcela ostré snímky jejich struktury, na to sonda bude kolem prolétat příliš rychle. Dosluhující Cassini, které pomalu dochází palivo, by měla dokončit průzkum prstenců v druhé polovině letošního roku a pak jí čeká poslední velká výzva. Zaslat nám informace z horních vrstev atmosféry Saturnu a ukončit svoji misi.

V sobotu nad ránem úspěšně odstartovala raketa Atlas 5 s družicí SBIRS GEO-3. O jejím startu jsme informovali již zde. Nyní přikládáme několik povedených snímků. Záznam ze startu si můžete prohlédnout zde.

Přehled z Kosmonautixu:

Tento týden přinesla kosmonautika smutné i zajímavé zprávy. Každý den jsme vám je zprostředkovávali minimálně dvěma články denně. Pojďme si je připomenout. Doznívající jásot z návratu společnosti SpaceX do služby jsme si ještě v neděli připomněli výběrem fotografií z jejího startu. I tento týden nás Thomas Pesquet zásoboval krásnými snímky vyfotografovanými z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Přistávání prvních stupňů již SpaceX zvládá celkem obstojně, ale kdy přijde nasazení prvního opět do služby? Zdá se, že se ta chvíle blíží. Velmi smutná zpráva přišla ze Spojených států. Poslední muž, který kráčel po povrchu Měsíce a který měl vřelý vztah s Československem, tento týden zemřel. Poslední detailní nahlédnutí do vybavení sondy OSIRIS-REx jsme vám nabídli v rámci seriálu Pohled pod kůži. První stupeň Falconu 9, který přistál na plovoucí plošině, se vrátil do přístavu. Jeho příjezd jste mohli sledovat živě. Plánovaný let Sojuzu MS-04 bude nakonec proveden s jiným exemplářem lodi Sojuz, ten připravovaný neprošel prověrkami. Sonda OSIRIS-REx provedla důležitý manévr, který jí navede na dráhu k Zemi, kde naopak při průletu získá potřebnou rychlost na cestě k asteroidu Bennu. Připravovaný evropský navigační systém Galileo potkala vážná závada na atomových hodinách jednotlivých družic. Tento týden odstartovala raketa Atlas 5 s družicí SBIRS GEO 3. A i když start proběhl se zpožděním jednoho dne, můžete si pustit záznam ze startu. Již pátý díl seriálu, který se zabývá architekturou kosmických plavidel, si můžete přečíst na našem portálu. Objevila se také velmi zajímavá infografika o připravovaném vozítku Mars Rover 2020. Tu jsme pro vás přeložili do češtiny. I když je připravovaný nástupce stanice ISS, který má být v blízkosti Měsíce stále v prvotní fázi návrhů, již nyní se objevil podrobnější popis možného amerického modulu. A k vozítku Mars Rover 2020 jsme se vrátili ještě jednou, když jsme se podrobněji podívali na vrtací soupravu tohoto stroje.

Snímek týdne:

Minulou sobotu se raketa Falcon 9 úspěšně vrátila do služby a během toho opět demonstrovala, že přistávání s raketami je možné. I když je tato událost událostí již předchozího týdne a v Kosmotýdeníku by tedy neměla být, tak pro tentokrát uděláme výjimku, protože v průběhu tohoto týdne publikované snímky z přistání stupně jsou tak pěkné, že si své místo zde jistě zaslouží.

Video týdne:

Ve videu týdne vás tentokrát vezmeme nad povrch Rudé planety. Tým sondy Mars Reconnaissance Orbiter pravidelně vydává videa, která jsou složena z průletů nad krajinou Marsu tak, jak ji z oběžné dráhy vyfotografovala zmíněná sonda. To z aktuálního týdne patří mezi ty moc pěkná.

https://www.youtube.com/watch?v=HHAPte6hkx8

Zdroje informací:
http://www.wral.com/on-inauguration-day-a-transition-at-nasa-too/16452089/
https://www.nasa.gov/about/highlights/bolden_bio.html
http://www.planetary.org/blogs/jason-davis/2017/20160118-trump-nasa-admin-timeline.html?referrer=https://www.google.cz/
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/echostar-23.htm
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-noaa-data-show-2016-warmest-year-on-record-globally

Zdroje obrázků:
http://i1077.photobucket.com/albums/w474/SpaceKSCBlog/LC39/170115_spacex17_lg_zpskgdfhyaj.jpg~original
http://c1.staticflickr.com/6/5518/31579784413_7d9b8b5af0_h.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/images/634297main_lightfoot_bio.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=40675
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/charts-diagrams/2017/20170118_days-before-admin-change_f840.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/07SBIRS-GEO-3-0003.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/09SBIRS-GEO-3-0064.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/12SBIRS-GEO-3-.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/04SBIRS-GEO-3-9979.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2016gistempupdateblack.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bolden_portrait_fullres.jpg