Plynoucí čas si někdy ani neuvědomujeme. Dny jdou jeden za druhým, každý prožíváme své malé prohry, které střídají chvíle radosti, kosmonautika přináší nové objevy, plány, ale i havárie a problémy. Tento nepřetržitý proud událostí by mohl někomu připadat až příliš náročný. Leckdo může mít strach, že do rozjetého vlaku sledování událostí v kosmonautice není možné naskočit, ale není to tak. Náš seriál Kosmotýdeník může být tím správným odrazovým můstkem. I dnes jsme pro Vás připravili výčet toho nejdůležitějšího, co přineslo posledních sedm dní. Podíváme se na plány SpaceX, ale navštívíme i Čínu, Texas, nebo ISS.
Zdroj: http://spacenews.com/
Potvrzeno, SpaceX zrecykluje Dragony
Hovořilo se o tom, sice už delší dobu, ale nyní je již definitivně jasno. Příští rok bychom se mohli dočkat zásobovací mise SpX-11 (též CRS-11 pod označení SpaceX), při které zamíří k ISS kosmická loď Dragon. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, pokud by se nejednalo o první misi, při které se použije již jednou letěný hardware. Zajímavé je, že zatímco dříve se hovořilo o tom, že firma využije pouze přetlakovou kabinu lodi, kterou doplní o nové systémy, nyní se již o ničem takovém nemluví, což by znamenalo, že by se mohl použít Dragon s výrazně více letěnými díly.
Dragony byly od začátku plánovány a stavěny jako lodě na více použití. NASA ovšem v rámci uzavřené dohody o dovozu zásob na stanici požadovala na každý let novou loď. To, že se na misi SpX-11 využije již letěný exemplář, je výsledkem poměrně dlouhého jednání mezi soukromou firmou a státní agenturou. Cílem bylo demonstrovat, že již jednou letěný kus není o nic méně bezpečný, než zbrusu nový Dragon. Jednání byla dlouhá hlavně kvůli tomu, že se řešila spolehlivost velkého množství systémů, které na lodi jsou.
Zdroj: http://spacenews.com/
Jednou z největších výzev, kterým SpaceX čelila, bylo podle Benjamina Reeda, ředitele pro pilotované mise, zabránit slané vodě v tom, aby po přistání do oceánu pronikala do útrob lodi. Po několika technologických změnách ve stavbě lodi se to ale podařilo. Firma by ráda používala letěné Dragony po zbytek misí v současném kontraktu, tedy až do mise SpX-20. Nevíme přitom, zda některé kabiny poletí do vesmíru častěji, než jiné, nebo kolikrát by se Dragony daly použít.
Pokud by se tohle znovupoužívání podařilo, mohla by SpaceX ukončit výrobu nákladních Dragonů. Ale není potřeba smutnit – uvolněné kapacity by se použily pro produkci lodí Dragon 2. Tato loď nové generace je známá především díky své pilotované verzi Crew Dragon, ale jelikož SpaceX uspěla v rámci výzvy CRS-2 o dopravu nákladů na ISS, budou nepilotované lodě Dragon 2 vozit na stanici zásoby. Výhodu je, že Dragonm 2 bdue mít oproti současnému Dragonu větší nákladový prostor.
Zdroj: https://3dprint.com
Divácky atraktivnější je ale fakt, že nová generace těchto lodí má místo přistávání na padáku do oceánu využívat motorického přistávání na motorech SuperDraco. Díky tomu bude mít NASA výrazně rychlejší přístup k vracejícímu se nákladu. Kromě toho se navíc tyto zkušenosti budou hodit i pro motorické přistávání lodí Crew Dragon s posádkou, které pravděpodobně přijde až po několika nepilotovaných misí Dragon-2.
Kosmický přehled týdne:
Zdroj: https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/
Dnes se bohužel nevyhneme jedné velmi smutné zprávě. V minulých dnech nás opustil pan Klim Čurjumov, který v roce 1969 se Světlanou Gerasimenkovou objevil kometu 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Pan Čurjumov se dožil krásných 79 let, ale přesto je zarážející, jak jeho odchod z tohoto světa časově koresponduje s koncem mise sondy Rosetta, která jako první lidský výtvor studovala kometu z její oběžné dráhy – a byla to právě 67P. Skoro se zdá, jako kdyby pan Čurjumov chtěl až do svých posledních dní vydržet se sondou, která prozkoumávala „jeho“ kometu. Dnes už se na ní určitě dívá z mnohem větší blízkosti. Čest jeho památce!
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/
Společnost Boeing dosáhla významného pokroku při plánování finálního designu startovní sestavy lodi Starliner, kterou bude vynášet raketa Atlas V. Vykonané testy totiž prokázaly, že dříve preferovaný návrh by při letu trpěl silným akusticko-vibračním namáháním celé sestavy. O vyřešení tohoto problému se nakonec postaral válcovitý díl umístěný mezi vrchol rakety a spodní část servisního modulu Starlineru.
Vzpomínáte si ještě na první stupeň rakety Falcon 9, který přistál na plošině poté, co pomohl vynést družici JCSat-14? Ten dostal při průchodu atmosférou ze všech zachráněných stupňů nejvíce zabrat a proto jej SpaceX již před několika měsíci poslala na základnu McGragor, aby zde podstoupil sérii zkušebních zážehů. Ředitelka SpaceX, Gwynne Shotwell nyní oznámila, že stupeň již prodělal osm statických zážehů s plnou délkou hoření, přičemž polovina těchto zážehů měla zvýšený tah o 10% oproti současným verzím.
Zdroj: https://i.imgur.com/
Čína minulý týden vyvezla na rampu kosmodromu Ťiou-čchüan kosmickou raketu Dlouhý pochod 2F, která by měla zítra velmi brzy ráno dopravit na oběžnou dráhu kosmickou loď Šen-čou-11. Posádku tvoří Ťing Chaj-pcheng a Čchen Tung. Dvojice má za úkol během 33 denní mise obydlet novou stanici Tiangong-2. O celé události Vás budeme během dnešního odpoledne podrobněji informovat v samostatném článku.
Po dvouleté pauze se raketa Antares vydala na cestu ke startovní rampě. Na její špičce sedí kosmická loď Cygnus SS Alan Poindexter, která na ISS dopraví zhruba dvě tuny nákladu. Start je naplánován na zítřek velmi brzy ráno. Také o tomto startu Vás budeme podrobněji informovat v odpoledním článku, zatím Vám ale můžeme ukázat povedenou fotogalerii snímků pořízených při vývozu.
Plány na nástupce ISS u Měsíce neusnuly. Naopak, firmy, které se na programu NextSTEP podílí, nás stále častěji zásobují svými prezentacemi, jak by podle jejich názoru mohla stanice vypadat. Realita sice bude zřejmě jiná, ale i přesto stojí za to nahlédnout pod pokličku těchto návrhů. Zde si můžete prohlédnout vizualizaci návrhu od Orbital ATK.
Čína dokončuje přípravy sondy XPNAV-1, která by měla ověřit základní principy nového typu orientačního systému pro kosmické sondy. Ten by měl být založen na sledování pulsarů, tedy zvláštního typu neutronových hvězd, které do svého okolí vysílají velmi rychlé a hlavně pravidelné pulsy. Svým způsobem jde o podobný princip, jaký využíváme u klasické družicové navigace. Jen s tím rozdílem, že tady by byly vysílače vzdálené neporovnatelně dále. Satelit XPNAV-1 pracující v rentgenovém spektru by mohl být vypuštěn ještě letos v listopadu.
Přehled z Kosmonautixu:
I v tomto týdnu jsme Vám přinášeli dva články denně. Nejprve jsme se podívali na jeden z nových snímků Hubbleova teleskopu, zopakovali jsme si důležité informace o blížícím se přistání evropského pouzdra EDM na Marsu a nahlédli jsme do testování robotů pro využívání zdrojů na cizích planetách. Armádní družice určená pro hlídání nepřátelských raket se do vesmíru podívá se zpožděním. Důvodem odkladu jsou starosti o hlavní motor – v posledních týdnech se na nově vypuštěných družicích objevily dvě velmi podobné závady. Prezident Barack Obama na konec svého funkčního období vyslovil plán letu na Mars ve třicátých letech a v dalším článku jsme se podívali, jak to vypadalo minulý týden ve Vídni, kam se sjeli kosmonauti z celého světa. K začátku měsíce patří rekapitulace toho minulého, což i nyní obstaraly Vesmírné výzvy s více než půlhodinovou stopáží. Spustili jsme pro Vás nový miniseriál o čínské stanici Tiangong-2 a ukázali jsme Vám, že se fanoušci přímých přenosů mají v dalším týdnu na co těšit. Začalo skládání testovacích dílů rakety SLS a americký astronaut Leroy Chiao příští týden pokřtí svou knihu One Orbit v Praze. V dalším článku jsme se podívali na vědecký náklad lodi Cygnus a informovali jsme Vás o technických potížích, které potkaly sondu Juno.
Snímek týdne:
Fotka, která svým významem ční nad ostatní bude tento týden snímek rakety Antares na startovní rampě. Bez dvou týdnů to budou dva roky od chvíle, kdy jsme mohli podobnou scénu vidět naposledy. 28. října roku 2014 se nosič vydal k obloze, ale jeho cesta skončila už po pár sekundách. Tato událost nejen kompletně zničila startovní rampu, ale znamenala i přepracování prvního stupně, který dostal nové motory RD-181, které nahradily zastaralé AJ-26. Nezbývá, než držet palce a přát si, aby si tahle raketa i kosmická loď Cygnusu už svou porci smůly vybraly a abychom podobné snímky mohli sledovat častěji.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Video týdne:
Sice jsme tohle video už použili v článku, který vyšel tento týden, ale opakování je matkou moudrosti. A upřímně řečeno pohled na těžkou techniku, která manipuluje s testovacími díly rakety SLS v životní velikosti, se hned tak neomrzí. Člověk při sledování tohoto videa v plné míře pochopí, o jak obrovské díly se jedná. Úroveň natěšenosti na další roky, kdy se budou v hale VAB skládat letové exempláře tohoto nosiče tak opět o něco vzrostla.
Zdroje informací:
http://spacenews.com/
http://en.news-4-u.ru/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://spacenews.com/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflights.news/wp-content/uploads/2016/05/9416235765_94e39399aa_z.jpg
https://62e528761d0685343e1c-f3d1b99a743ffa4142d9d7f1978d9686….com/…2443716.jpg
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/10/dragon-crs5-splashdown-879×485.jpg
https://3dprint.com/wp-content/uploads/2014/05/space-2.jpg
https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/…7c8f694f057562ee781901e8c38e3c5b&oe=58A64BF6
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=41440.0;attach=1379257;image
https://i.imgur.com/zlRKlTR.jpg
https://c2.staticflickr.com/8/7551/29690207774_ec9b78588f_h.jpg
Obamova věta „sending humans to Mars by the 2030s“ podle mne neznamená „do roku 2030“, ale „do třicátých let“ včetně, tedy „ne později než ve třicátých letech“.
Díky, opraveno.
Moc hezký kosmotýdeník!Hlavně optimisticky naladěný!Zase jsme se posunuli odalší kroky dál,myslím dohodu o používání letěných Dragonů,nástup Dragonů-2 s přistáváním na pevnině.A už se uvažuje o nákladech pro SLS v souvislostech se stanicí u Měsíce.Jakmile budou požadavky na náklady,budou i soukromé těžké a supertěžké nosiče,určitě levnější než SLSka!Tak držím všechny palce,ať to jde bez nehod kupředu,abych ještě něco z toho zažil!A děkuji Dušane za článek!
Rádo se stalo. Díky za pochvalu. 🙂
„ržím všechny palce,ať to jde bez nehod kupředu,abych ještě něco z toho zažil!“
Mám to podobně, a také děkuji za článek 🙂
Kladl jsem si otázku, zda byl ke konci svého života pan Čurjumov vůbec schopen sledovat dění u „své“ komety. Fotografie s „kachničkou“ to pěkně dokládá.
Zúčastňoval se i několika rozhovorů během celé mise.
Fotografie s kachničkou dokládá maximálně tak to, že tahle kachnička zaměstnala stovky lidí a spotřebovala hromady milonů Eur, takže podle vás bude asi půlka agentury ESA sestávat jen ze senilních gerontů. Tohle jste chtěl říct?
maro: Tak tuhle vaši FANTASMAGORII jsem tedy rozhodně vyjádřit nechtěl. Vzhledem k pokročilé době vašeho příspěvku přikládám tuto interpretaci zvýšené konzumaci destilátů. Takže až se ráno proberete, zkuste vnímat toto: Myslel jsem to tak, že pan Čurjumov byl i ve svém věku vitální, takže mohl sledovat cvrkot kolem „své“ komety až do konce, což dokládá i toto foto s „kachničkou“ v ESA. Nevím, co je na tom k nepochopení. Opravdu mi není jasné, jaký zkrat vás dovedl k vašemu závěru.
Tak v tom případě se teda vyjadřujete hodně prapodivně. Když si kladete otázku, zda na to (asi mentálně) měl to dění sledovat. A tyhle pochyby si potvrzujete „kachničkou“. Zkuste se trochu líp zamyslet nad jazykovými prostředky jak se vyjadřuje potvrzování a jak vyvrácení nějaké hypotézy.
I pan Majer zareagoval tak, že vám vaši hypotézu vyvracel tím, že vám píše, že se zúčastňoval rozhovorů.
Podle mě mi Dušan Majer jednoduše sděloval, že pan Čurjumov v ESA nejen pózoval, ale měl i rozhovory. Nic jiného za tím nevidím. Mě jen zaráží, že jste vůbec mohl předpokládat, že to myslím tak, jak jste napsal. No to je jedno. Každopádně jsem vám výše vysvětlil, že se mýlíte a tím celá tato kauza končí.
Mě prostě jen zarazilo, že jste ten nesmysl opravdu napsal. Toť vše.
Prima článek, díky moc. Měl bych pro Vás „objednávku“, mohli byste vydat článek o EM drive? Je to velmi zajímavý problém, ale je kolem toho spousta informací ve stylu JPP…
Ještě doplním: ideální by byl pohled pana Wágnera!
hezký den, děkujeme za tip. Osobně bych nejraději ěnjaký článek vydal až ve chvíli, kdy se tento systém otestuje na nějakém cubesatu. Je to poměrně specifické téma, kde mají obě strany poměrně zajímavé důvody, proč by měly mít pravdu. Raději tedy s vydáním počkáme, dokud nebude definitivně jasno.
Problém je, že relevantních informací o EM drive je relativně málo. Psát se dá o teoriích, které by fungování vysvětlovaly, ale to není úplně téma pro tento server. Cubesat s experimentálním pohonem by snad měl odstartovat relativně brzy, ale během několika příštích týdnů to nebude. Osobně tomu věřím tak půl na půl. Testování v pozemských podmínkách je vždy zatíženo spoustou chyb a ani nejlepší vědci si nemusí uvědomit všechny souvislosti. Počkáme a uvidíme.
Pod tohle se můžu upřímně podepsat. Přesně jste to vystihl.
Vynikajúci článok!
Díky za pochvalu!
Díky za pěkný článek….už se těším na další!!!
Díky za pochvalu, těší mne, že má článek úspěch.
Stanica z lodí cygnus? Podľa mňa sa dá adaptér USA využiť na priestornejšie 5 metrové moduly. Áno ako sklad zásob ale nie ako stanica.
Příběh pana Črjumova je asi jeden z těch příběhů, který by chtěl asi každý (já určitě) ve svém životě prožít. Zní skoro jak pohádka. Úžasné, i když na konci je vlastně smrt. Což je osud nás všech. Hlavně aby přišla tak akorát, jak p. Čurjumenkovi podařilo..
Snad už čas nazrál podívat se kritičtějším okem na trip to America – https://www.stream.cz/porady/dobyvanivesmiru/serie/cesta-do-budoucnosti
…takže pár připomínek:
– nápad natáčet telefonem byl značně zcestný, neboť bez optického transfokátoru nebo sady objektivů s různými ohnisky to ani v poloprofi nejde
– s tím částečně i souvisí problémy s odlesky, neboť od toho máme polarizační filtry (samozřejmě tedy na mobilu snad jen s nějakými přídavnými objektivy…)
– v Americe bez vlastního (myšleno zapůjčeného) auta? …to snad ani nejde
– obsahově je to celkově laděno tak pro „teens“ (český výraz lze chápat asi více hanlivěji) …samé vzdychání, ale obsah minimální (kde je třeba záznam oné přednášky na konzulátu, když už se ve firmách nemohlo točit?)
– celá příprava byla značně podceněna (pokud jedu na takovouto cestu, je třeba připravit většinu scénáře předem… nemá-li to být jen soukromý záznam z dovolené) …video Vás živí (tedy jste v podstatě profík), tak je k tomu potřeba tak i přistupovat
…tedy příště lépe, neboť „cestu do budoucnosti“ v tom lze spatřovat jen s velmi značnou vlastní fantazií a hledám lepších zdrojů na Internetu.
PS: Sorry, já vím, že jde o sledovanost a $$ na Streamu, ne o obsah…
Díky za zpětnou vazbu. Zkusím se ke každému bodu vyjádřit a možná i něco vysvělím.
1) Natáčení mobilem bylo jedinou možností, jak udělat záznam a přitom se nemuset starat o zbytečnou techniku. Od začátku jsem upozorňoval, že tohle není dokument, ale spíše vlog z cesty. Mezi těmito formáty je hodně velký rozdíl. Od začátku jsem říkal, že tohle nemusí zajímat každého a plně budu chápat, když se na to někdo nebude chtít dívat. Podle reakcí pod videy se našlo nemálo lidí, kterým se tento formát líbil.
2) Jasně, problém s odlesky chápu, ale jakákoliv technika navíc by byla zátěží na cestě.
3) Ale kdepak, šlo to dobře. Cestoval jsme buďto s Davidem Pavlíkem, případně jeho manželkou a 3× mne svezl Uber.
4) Pokud jde o přednášku pro Českou školu, tak pokud jste viděl video, tak říkám, že záznam zřejmě budou dělat organizátoři – nakonec to neklaplo a přednáška se nenatáčela. Ale o tom jsem v době před přednáškou, kdy jsem to video tvořil, nevěděl. A v dalších dílech jsem to už zapomněl zmínit. Přednáška na konzulátu se nenatáčela a ani jsme to nikde (myslím) nesliboval. A k tomu vzdychání – znovu opakuju, že tohle neměl být dokument, ale vlog z cesty, jehož primárním cílem je zprostředkování zážitků, dojmů a pocitů. řeknu to jinak – informace si člověk dohledá kdekoliv, jsou jich na internetu tuny. Ve všech videích, která vytvářím, kladu důraz na informace. Tohle mělo být trochu jiné. Ale kdo ví, třeba se touhle cestou podařilo nadchnout pro kosmonautiku pár lidí. Čtenáři a diváci jsou různí a na každého platí jiná taktika.
5) To je právě to, co jsem celou dobu v mnoha videích říkal – je to v podstatě seriál z dovolené. Upřímně řečeno – k čemu by bylo, kdybych tam ze sebe sypal informace, kterých jsou na internetu spousty? Nedá člověku víc, když mu předám nefalšované pocity z místa? Něco originálního? Víte, úkolem této série bylo, jak jsme již několikrát napsal, zprostředkovat zážitky a přitom co nejméně narušit průběh cesty. Jinými slovy nevěnovat tomu zbytečně mnoho času. Vím, že to zní možná hloupě, ale nejel jsem tam kvůli tomu, abych polovinu času proseděl u PC a vytvářel dokument. Vsadil jsem na jiný formát, živější, dynamičtější s tím, že pokud něco bude někoho zajímat, může se zeptat v komentářích, nebo to dohledat na internetu.
Chci se ale důrazně ohradit proti tomu, že by tento seriál vznikl kvůli sledovanosti a financím. Peníze získávám pouze za výrobu Dobývání vesmíru a Noční oblohy, což jsou pořady Streamu. Všechny další pořady, které tam nahrávám – kromě Cesty do budoucnosti to jsou Vesmírné výzvy, Vesmírné dotazy, nebo záznamy z přednášek, tak za tyto pořady mi Stream neplatí ani korunu. Je to čistě moje osobní aktivita. Seriál měl vzniknout čistě jako možnost zprostředkovat lidem zážitky z cesty a ukázat jim místa, která třeba nikdy neuvidí. Upřímně řečeno já jsem měl s výrobou tohoto seriálu jen problémy. Nešlo jen o natáčení, ale i o večerní / noční renderování a upload na Stream, kvůli kterému jsem si nařizoval budík. Ve výsledku bych při opakování podobné cesty váhal, zda podobný formát spouštět znovu a zda si jen neužívat cestu. Mou snahou ale bylo zprostředkovat lidem zážitky z cesty. Věděl jsem, že se to nebude líbit všem. Od prvního dílu jsem říkal, že plně pochopím, pokud někdo tuhle sérii nebude sledovat.
„zprostředkovat lidem zážitky z cesty a ukázat jim místa, která třeba nikdy neuvidí.“
Dak to i chápu, díky za scény a místa:-)
Nádherný vlog bol ukázaný vo filme Avatar a Martian.
Dušane díky moc za tyhle bezprostřední videa.Vážím si toho a určitě nejsem sám,že si se chtěl s námi ostatními podělit o zážitky a ne jen si to pro sebe užít.Já stát pod raketoplánem,tak ze mne nikdo nedostane ani hlásku a pocity mají v těchto případech své opodstatnění.Moc se mi to líbilo a na nic si to nehrálo,bylo to prostě bezprostřední.Já si počkám,až poskládají celou setavu,ET,SRB a raketoplán dohromady,postáví ji do vertikální polohy a to bude zážitek.Vidět tu nádheru se vším všudy ve své kráse a velikosti.Nemáš se za co omlouvat a ještě jednou ti moc děkuji za ty videa.ps.jdu si znovu pustit díl „Jedna perla za druhou“.
Tak k tomuto vyjadreniu sa teda hlasim.
Díky moc za názor, těší mne, že se videa líbila. Je mi ale jasné, že to není formát pro každého. 🙂
…to že by se mělo jednat o Vlog, jsem nikde nezaznamenal, a formulace nadpisu celé série je jednoznačně ve stylu publicistiky pro přitažení maximální sledovanosti. Pokud tomu tak nemělo být, mohlo to znít daleko prostěji.
…telefon se opravdu na takové akce nehodí, a použitelná technika nemusí být o mnoho rozměrnější, ani těžší (např. jedna z nejpoužívanějších – Panasonic GH4, který má navíc i 4k, takže se dá do jisté míry dodatečně měnit i záběr s FHD výstupem).
…pokud by se natáčelo ve shodném rozlišení jako publikovaná verze, stačí daleko jednodušší střih bez přechodových efektů a vkládaných obrazů a titulků, a tedy bez nutnosti výpočetně náročného přepočítávání. Jediné komplikovanější video pak mohlo být pro pravidelný pořad, a tedy úspora hromady času.
…to, že jste neměl k dispozici vlastní auto, značně omezovalo pohyb v době, kdy se ostatní museli věnovat svým rodinám nebo zaměstnavatelům (mohl jste tedy vidět více nebo se dostat tam, kam s vámi nemohli ostatní, neboť je např. omezovala rodina).
…to že se dotčeně ozvou „teens“ jsem očekával.
PS: Čistě pozitivní hodnocení sice určitě potěší, ale moc k rozvoji nevede (pozitivnější je KONSTRUKTIVNÍ kritika, tedy taková, která vzdělává a ukazuje cesty dále).
PSS: Pokud Stream není schopen nebo ochoten za některé pořady platit, je otázkou, zda je neumístit i jinam (objektivně potřebujete finance minimálně na techniku, která se musí obměňovat, a cestování).
To, že se jedná o vlog jsem psal snad pod každým videm v komentáři, byť to ve videu nezaznělo. Ale už první video se jmenuje: „14 dní v Los Angeles: Co vás čeká ve videoblogu Dušana Majera?“ Můžeme tady spekulovat o názvu celé série, ale myslím, že i kdybych seriál pojmenoval jakkoliv jinak, byly by reakce a nepochopení stejné.
Víte, mne celá myšlenka každodenního natáčení napadla necelý týden před cestou. Byla to spontánní akce, kdy mne napadlo, že by fanoušci na Facebooku, pro které byla akce primárně určena, mohli ocenit tyto zážitky. Proto jsem ani neuvažoval nad jinou technikou. První díl jsem dokonce natáčel na svůj mobil, který jsme chtěl použít na celou sérii. Po připomínkách diváků mi Stream zapůjčil kvalitnější přístroj, který dával lepší obraz. O žádné kameře jsem ani nezvažoval.
To je pravda, ale najít ve střihovém programu úplně stejný výstupní formát není snadné. Ale i kdybych odhlédnul od délky renderu, stejně bych u propracovanějšího formátu nechal více času při střihu. Takhle jsme jen natáhl videa na osu, zkrátil začátky a konce a dal renderovat.
To, že jsem měl několik dní volna bylo naopak fajn. Mohl jsem hlídat mým hostitelům děti a podobně. 🙂
Jak víte, že diváci, kteří projevili podporu seriálu jsou teenageři? Zkuste si přiznat, že lidé mají odlišné zájmy i názory a tudíž se každému líbí něco jiného a není potřeba v tom hledat jen jednu skupinu obyvatelstva.
Konstruktivní kritika je jistě cenná, jsem rád za tuto debatu, ve které mohu odpovídat na Vaše názory a ukazovat svůj názor na celou věc, případně vysvětlit některé nesrovnalosti.
Není to o tom, že Stream není schopen platit. Je to tím, že já od něj více nežádám. Dokonce i ten zapůjčený telefon jsem zprvu odmítal, protože jsem kolegům nechtěl způsobovat zbytečné komplikace. A ostatní pořady nikam jinam umísťovat nechci. Jsem Streamu opravdu vděčný za možnost, kterou mi před lety dal a proto cítím jistou vnitřní povinnost a zavázanost. A jen tak mimochodem – i kdybych ta videa umístil jinam, skutečně si myslíte, že bych si vydělal na víc, než jen slanou vodu? 🙂 Ale je to jen hypotetická otázka, protože o žádném přesunu neplacených videí ze Streamu neuvažuju.
U „teens“ se nejedná primárně o biologické stáří, ale nemnoho vlastních zkušeností s reálným životem (většinou doprovázeno i nereálným optimismem).
PS: Berte to tak, že byla snaha ukázat, co se dá dělat lépe (na Streamu jsem to opravdu dělat nechtěl), a je jen na Vás, co si z toho vezmete… a to, že se neozvali další, je jen o tom, že se do Evropy vkradlo (import z USA) nové společenské pravidlo, které nepříliš akceptuje jakoukoliv kritiku… byť opodstatněnou.
Já Vaše názory beru, ale na druhou stranu jsem se Vám snažil vysvětlit, proč některé věci nešly tak, jak jste je nastínil. za zpětnou vazbu jsem vždy rád a je přínosné, pokud si obě strany mohou navzájem vysvětlit co by bylo dobré změnit, případně co změnit nejde a proč. Tvůrci potřebují vědět, co si diváci myslí, diváci naopak nevidí některé souvislosti a důvody, které jim musí autoři osvětlit. Pak vznikne vzájemné pochopení, což je vždy ideální stav.
to kolemjdouci. Skúste trochu menej kategorizovať ľudí. Ja mám 54 rokov a skúseností na rozdávanie – aj dobrých, aj zlých. A váš názor na prácu Dugiho naozaj nezdieľam a považujem ho za nesprávny a príliš mantinelový. Viac otvorenosti a pochopenia by vám určite neuškodilo, profesorský a chladný prístup nie je to pravé orechové. Aspoň pre mňa nie!
A prosím vás, aký import z USA. To zase z USA ide len a len zlo? Obyvatelia USA sú potomkovia európanov alebo to všetko boli len tí zlí?
to Jaro Pudelka:
Primárně se jednalo o věci technické a organizační v profi nebo poloprofi rovině, tedy bez přílišné kategorizace.
Jinak snahy o popularizaci jednoznačně chválím, i když mám občas i připomínky k obsahové správnosti, resp. vyjádření při zjednodušování, nebo se snažím doplnit, či rozšířit dané téma. Od toho ale tyto debaty jsou.
…nevím, za jste si všiml, ale již před X lety začal v USA (opravdu nemohu za to, že jejich způsob výchovy k tomu vedl) trend pozitivních hodnocení (i když často až v absurdních situacích), a tento trend se postupně začal vkrádat do Evropy (speciálně pak do tuzemska), takže mladší generace začíná mít často pocit, že kritika je zapovězena nebo nic negativního neexistuje (osobní praxe z procesu odborného vzdělávání).
Se zjednodušováním je to opravdu dvousečná zbraň. Na jednu stranu je potřeba, protože bez něj se některá témata veřejnosti předat a vysvětlit nedají, ale čím více se zjednodušuje, tím více věcí se musí vypustit, upravit a jinak změnit. Pak je to jen o citu každého člověk,a zda je ochoten ještě toto zjednodušení akceptovat, nebo zda už došlo podle jeho názoru k výraznému vypuštění podstatných informací. Každý máme tuto hranici někde jinde a co je pro jednoho ještě snesitelné, to někdo jiný už považuje za zbytečné zjednodušení, které úplně neodráží skutečnost.
RE: zjednodušování
Výsledkem tohoto procesu musí být primárně – nezměněná realita (pokud k tomu dojde, je třeba hledat složitější kompozici i za cenu rozšíření problematiky).
Nejlépe je to třeba sdělit někomu neznalému, a pak se ho dotázat, jak to pochopil. Je-li to špatně, proces je třeba opakovat. (Na stejné osobě se to dá otestovati opakovaně do doby, kdy to pochopí, jen je třeba zachovat totální neutralitu typu – já vlastně ani moc nevím jak je to správně…). Samozřejmě ne vždy to jde.
S tím plně souhlasím, leč ne vždy se dá tento proces – třeba z nedostatku času – aplikovat. Pak už je to jen o citu autora, který musí na základě svých zkušeností s popularizací předjímat, jak budou čtenáři reagovat a najít to optimální místo.
RE2: zjednodušování
Odhadovat je dosti nepraktické, neboť skladba se téma od tématu liší.
V on-line médiích se to dá obejít např. následovně:
„zjednodušeně řečeno funguje to …tak a tak.. (podrobnější popis zde – http://….)“
Ve videích je to komplikovanější, a je třeba čerpat z ustálených popisů dané problematiky.
V tisku pak podle titulu vložit odkaz na vhodnou literaturu, a v případě rozsáhlejší publikace vytvořit slovník použitých pojmů.
Ve všech médiích je ale více než vhodné uvézt, že se jedná o zjednodušení (principu, funkce, apod.).
Jo, s tím souhlasím. Asi se shodneme na tom, že najít tu správnou úroveň není snadné. 🙂
Ale no tak. Kolik asi $$ si představujete, že z toho pan Majer má? Jsou to prostě videa nadšence z perfektní cesty a mně se líbí. Přináší atmosféru a nadšení. Přesné reálie a dokonalé záběry techniky si na internetu dokážete najít sám.
Prečo vidíte za všetkým len peniaze. Mohli ste si všimnúť, že tento web je založený práve na entuziazme a dobrovoľnosti. Vzácna to vec v dnešnej dobe, vážme si to.
Mne sa ten seriál veľmi páčil, trochu som si musel zvyknúť na tú mobilokameru. Obsah je však v tomto prípade určite dôležitejší ako forma.
A ten zvukový doprovod? Skúste si pozrieť ženský tenis, taká Cibulková sa dá pozerať len bez zvuku.
Samozrejme, chcem poďakovať Dugimu za túto dovolenkovú nadprácu.
Díky, jsem rád, že se Vám série líbila.
Tady je super přehled od NASA „Příprava Ameriky na průzkum vzdálenějšího vesmíru“ – https://www.youtube.com/watch?v=oES7QpePqMo&list=PL82zRMAgPSe62VVmiPzgJo2fI5l0v97kE (aktuálně 13 dílů)
Jen jsem do toho krátce nahlédl a musím říct, že to vypadá skvěle. Jedinou nevýhodou je trochu starší datum.
…začátek je starší, ale poslední díl je z 1.6.2016, navíc některé záběry jsem zatím jinde nenašel.
Aha, tak toho posledního dílu jsem si nevšiml, já viděl naposledy něco z roku 2015. Ty záběry jsou opravdu super.
Super videa, dík. Mimochodem všimněte si, že v NASA asi pracuje o generaci starší osazenstvo než ve SpaceX. Aspoň z toho prvního filmu to tak vypadá. Jako by říkali: „My to tady všechno děláme pomalu, postaru, poctivě“. Vypadají jaksi unaveněji, než ti mladí nadšenci ve SpaceX. Je to podobné jako záběry do firmy Eněrgomaš v Moskvě, kde vyrábí Sojuzy. Tam jsou ale snad ještě o půl generace starší než v těch záběrech NASA. A zase ještě o něco pomalejší.
Viem si predstaviť ten synergický efekt – starší a skúsenejší, mladší a dravejší.
bez takové synergie by většina např. IT firem rychle dojela..
Súhlas na základe praktických skúseností. Ja som teraz starší a možno pomalejší, ale tí mladí okolo mňa majú ten drive. A poviem vám, to sa robí úplne skvele. Teraz robíme na IoT riešeniach. Ale stále ich viem dať dole, akože!
…takto by to mělo fungovat, ale velké firmy mají ještě jedno značné negativum – procesy, resp. do struktury se natlačily nejrůznější schvalovači, kteří potřebují být nepostradatelní.
Velké firmy tedy mají prakticky jedinou cestu rychlejšího rozvoje – pohlcování menších. Často však ani to nepomáhá (Microsoft, i další velké firmy, by mohly vyprávět…), pokud tam není nějaký osvícenější (a problematiky znalý) manažer.
Samotnou kapitolou jsou pak odbory, které bývají značně konzervativní a primárně všechno přepočítávají na pracovní místa a platy, což může vést až ke krachu.
kolemdouci: „schvalovači, kteří potřebují být nepostradatelní.“
tak nějak:-) Aby to mělo únosnou míru.
Naši firmu to přivedlo k poznání restartu pomocí „selského rozumu“ a s očištěním od mnohých takových 🙂
to jregent:
Problémem je, že u organizací hrazených z daní anebo řízených politicky (kam patří i vesmírné agentury) tohle moc nehrozí 🙁
njn, nehrozí 🙁