sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nástupce ISS? Velmi pravděpodobně u Měsíce

Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.

Právě to je důvodem, proč se v minulých týdnech a měsících objevilo ve specializovaných médiích hned několik návrhů na obydlenou stanici, která by vznikla u Měsíce. Na našem webu vyšel třeba článek „Návrh měsíční stanice od Orbital ATK“, ale těch plánů existuje více – namátkou od ESA. Všechno spolu ale souvisí. Všemi návrhy se jako tenká nit táhne spojnice společného návrhu. To naznačuje, že nejde jen o nárazovou aktivitu, ale o skutečně reálně prověřovanou možnost, na které se podílí NASA, ESA, japonská JAXA a ruská kosmická agentura.

Návrh od společnosti Orbital ATK
Návrh od společnosti Orbital ATK
Zdroj: http://jpegshare.net/

Prozatím je ještě předčasné hovořit o tom, jak by měla stanice vypadat, nebo jaký by mohla mít název. Agentury zatím řeší nejzákladnější fázi návrhu, kterou můžeme stručně charakterizovat takto – každá agentura předloží ostatním návrhy, v čem je dobrá a co by mohla do společné stanice nabídnout. Postupem času začne z této skládačky vznikat reálný plán.

Stanice by měla vzniknout v oblasti mezi Zemí a Měsícem, její posádku by mohli tvořit čtyři lidé a o zásobování by se staraly lodě mezinárodních partnerů i se zapojením soukromého sektoru. Stanice by mohla kromě vědeckého výzkumu poskytovat zázemí pro budoucí skládání planetoletů k Marsu, ale zároveň  by se z ní daly vykonávat krátkodobé výlety na oběžnou dráhu Měsíce, nebo dokonce na jeho povrch.

Je zatím předčasné spekulovat o tom, zda budou součástí stanice i nafukovací moduly
Je zatím předčasné spekulovat o tom, zda budou součástí stanice i nafukovací moduly
Zdroj: http://aviationweek.com/

Možná Vás napadá otázka, jakou výhodu by měla taková stanice oproti ISS. Těch přínosů by bylo hned několik. V první řadě by to lunární stanice měla mnohem těžší z hlediska kosmické radiace. ISS obíhá pod ochrannými křídly van Allenových pásů, které zachytí většinu nebezpečných nabitých částic. Naopak u Měsíce bude stanice vystavena plné síle těchto neviditelných nepřátel. Konstrukce stanice tomu bude muset být přizpůsobena a díky tomu získáme cenné zkušenosti pro dlouhodobé cesty vesmírem – planetolety k Marsu budou potřebovat srovnatelnou ochranu.

Další možná podoba základny
Další možná podoba základny
Zdroj: http://www.thespacereview.com/

Další výhoda oproti nízké oběžné dráze je spíše psychologická. Když se na ISS něco pokazí, může být posádka do tří hodin na pevné zemi. Od Měsíce by návrat trval několik desítek hodin, možná i dní. Opět to souvisí s chystanou cestou na Mars, při které nebude možné v půli cesty „zatáhnout za ruční brzdu“ a letět zpátky. Posádka bude muset být zvyklá na tento nepříjemný psychologický faktor.

Termín realizace nové stanice je zatím zahalen otazníky. Velmi bude záležet na tom, do kdy bude existovat ISS. Její provoz je drahý a výstavba nové stanice určitě nebude levná. Nebude tedy možné provozovat obě stanice souběžně. Pokud by tedy ISS ukončila svůj provoz v roce 2028, mohla by stanice u Měsíce začít fungovat do roku 2028. Realizace projektu zatím není jistá, ještě bude muset proběhnout mnoho jednání a rádi vás budeme informovat o pokrocích v tomto atraktivním tématu. Nezbývá než doufat, že se tyto plány podaří uskutečnit a myšlenka mezinárodní spolupráce ve vesmíru bude žít i poté, co skončí její současný symbol – ISS.

Zdroje informací:
http://www.telegraph.co.uk/
http://futurism.com/
http://www.sciencealert.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
http://www.universetoday.com/
https://www.reddit.com/

Zdroje obrázků:
https://4.bp.blogspot.com/…cGK8FftjgCLcB/s1600/Moon%2Bspace%2Bstation.jpg
http://jpegshare.net/images/b7/41/b741bca4795a417de99a353f239cb4ab.jpg
http://aviationweek.com/site-files/aviationweek.com/files/uploads/2015/04/Habitats3.jpg
http://www.thespacereview.com/archive/1985a.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
24 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr
Petr
8 let před

Byl by zajímavý článek na téma co jsou skutečné limity životnosti ISS a případně jestli by část nešla využít při stavbě nové stanice (pokud už takový článek tady nebyl). Například by mohlo být výhodné využít při stavbě nové stanice stávající solární panely, i když postupně degradují, než podobně množstvé panelů znovu tahat na orbitu.

gg
gg
8 let před
Odpověď  Petr

„Například by mohlo být výhodné využít při stavbě nové stanice stávající solární panely, i když postupně degradují, než podobně množstvé panelů znovu tahat na orbitu.“

Právě jste bezděčně demonstroval scestnost podobných myšlenek. Problém není v tom, že „podobné množství panelů“ musíte „znovu tahat na orbitu“. Vy ty panely chcete na oběžné dráze *Měsíce*! Problém je v tom, že je tam nejprve musíte dostat, což by ve skutečnosti v případě recyklace panelů ISS znamenalo „tahat na orbitu“ množství paliva srovnatelné s jejich hmotností. A ta je bohužel kolem šedesáti tun včetně elektrického příslušenství. Vzhledem k tomu, že současné špičkové kosmické panely mají kolem 100 W/kg, je docela slušná šance, že celé vybavení by vážilo tak desetkrát méně než na ISS. Vynásobte to dvěma kvůli extra palivu pro dopravu k Měsíci, a máte pětinásobnou úsporu při použití nových panelů.

Vojta
Vojta
8 let před

Ze závěru článku vyplývá, že stanice bude u Měsíce jen proto, že je obtížnější ji tam provozovat. Výhodou je však snazší průzkum Měsíce zmíněný výše (pokud o to bude zájem) a menší úniková rychlost pro případné na místě skládané planetolety. Lunární modul pro vícenásobné použití by mohl kotvit u stanice a stačilo by ho mezi lety jen zkontrolovat a dotankovat. Byl by to i dobrý výchozí bod pro budování základny přímo na Měsíci, po které tolik lidí touží.

3,14ranha
3,14ranha
8 let před
Odpověď  Vojta

Tak jako se dobrodruzi museli naučit (rutinně) používat psí spřežení (a další eskymácké technologie) když chtěli dobýt severní a jižní pól, stejně tak se jako lidstvo musíme naučit vymyslet, vytvořit a RUTINNĚ používat technologie mimo ochranný štít zemské magnetosféry…
Prostor okolo měsíce je ideální (stabilní orbita, přijatelná doba evakuace v řádu desítek hodin až dnů, bezproblémové spojení v reálném čase atd.) pro takové zkoušky.
(on zatím i pobyt a PRÁCE na LEO zdaleka není taková samozřejmost jak dokazují i dlouhodobé problémy s „vlhkými“ západními skafandry).
Vše další co jste uvedl je příjemný bonus k tomu
Já dodám že zde například daleko lépe půjdou „lacině“ testovat i skutečně vědecky zapojit různé radiové a pozorovací přístroje, které jsou na LEO stabilně „opékány“ odrazem, vyzařováním či přímo vysíláním ze země (s lidskou rukou na dosah poklesne naléhavost „desateronásobných“ zálohování systémů a miliardových rozpočtů jaké vidíme u JWST ).

gg
gg
8 let před
Odpověď  Vojta

U toho lunárního modulu by především dávalo smysl, kdyby bylo možné stanici „dotankovávat“ vodou z povrchu. Ta by mohla přitom i posloužit jako alespoň částečné radiační stínění i regulační tepelná masa (pokud se třeba nádrže na stanici zaintegrují do obytných modulů). *Pak* by celý ten nápad s lunární stanicí začal opravdu dávat smysl.

Midrys
Midrys
8 let před

Osobně by se mi více líbil hlavní komplex na povrchu Měsíce s malou „parkovací“ stanicí na jeho orbitě. Přeci jen stanice už tu je a nějaké zkušenosti přinesla a chtělo by se to posunout o kousek dál. Každopádně ať to bude co chce, bude to paráda ☺️ Žijeme v úžasné době.

Radoslav Packa
Radoslav Packa
8 let před

Z tej medzinárodnej spolupráce tam chýba Čína, ktorá bude mať vlastnú stanicu, takže bude stále niečo aj na nízkej obežnej dráhe.
čo sa týka tých starých panelov a súčiastok, je to nereálne, pretože v prvom rade je premiestňovanie obtiažne a energeticky náročné a možno aj drahšie ako poslať nové, a použiť opotrebované súčiastky je nezodpovedné…

Michal Václavík
8 let před
Odpověď  Radoslav Packa

Zachování kapacit a příležitostí pro výzkum na LEO je důležité a je součástí plánů na výzkum na BLEO (včetně cis-lunární základny). Pro většinu dosavadních partnerů ISS je čínská stanice TG-3 jedním z řešení, jak nahradit kapacity poskytované doposud ISS.

Malky
Malky
8 let před
Odpověď  Radoslav Packa

NASA počítá s tím že ISS na LEO nahradí soukromé vesmírné stanice (Bigelow apod.).

Michal Václavík
8 let před
Odpověď  Malky

Jeden z mnoha konceptů, zatím hodně vzdálený provozní realitě.

VaclavC
VaclavC
8 let před

Je to pěkné, ale osobně tak tiše doufám, že v té druhé polovině 20. let, kdy by se ty státní molochy mohly tak nějak domluvit na něčem takovémto, už Musk bude mít nějaké osadníky na Marsu.

kolemjdoucí
kolemjdoucí
8 let před
Odpověď  VaclavC

..leda tak mrtvolky potenciálních osadníků.
Musk je příliš optimistický, neboť často do problémů nedostatečně vidí, což byl i případ Jobse. To sice na jednu stranu tlačí rozvoj („absence předsudků“), ale také dosti všechny zúčastněné ničí (prostě jsou věci, které v daném termínu a s danými prostředky prostě realizovat nelze).
Hlavní problémy spatřuji v dosud nejasných zdrojích vody (prakticky žádné jednoduše dostupné zdroje známy zatím nejsou) a kyslíku (to téměř čisté CO-čko se opravdu dýchat nedá), a také v radiačním stínění (po cestě i s ohledem k absenci magnetosféry).
Pravdou je, že nějaký čas do termínu ještě je, ale s ohledem k aktuálnímu stavu poznání i techniky ho považuji spíše jako nereálný (a moc rád bych se mýlil, ale bez fatálních důsledků na lidské průzkumníky).

Adam Trhoň
Adam Trhoň
8 let před
Odpověď  kolemjdoucí

Když se podíváme do historie, tak Musk už několikrát dokázal nemožné, jen nikdy ne v termínu 🙂 Takže bych věřil tomu, že ty osadníky tam mít bude (živé) a že tam budou dřív než osadníci NASA. Jen o deset, patnáct let později, než tvrdí.

Pospíšil
Pospíšil
8 let před

Ještě je tu další možnost, a to BFS od SpaceX (součást MCT).
Tato meziplanetární loď bude mít takovou objemovou i hmotnostní kapacitu, že by mohla zcela určitě soužit jako dlouhodobá základna na cislunární dráze. Přičemž by měla být schopná se jako jeden kus také vrátit a přistát na Zemi. To by byla paráda, což! 😉

vedator
vedator
8 let před
Odpověď  Pospíšil

A MCT by zrazu bol Moon Colonian Transporter 🙂
Aj napriek tomu, ze Musk ma skvele plany a viziu, akosi si neviem predstavit, ze sa najdu miliardy dolarov na dopravu. Odhliadnuc od dalsi stoviek milionov do vyvoja potrebnej techniky.

Mirek Pospisil
Mirek Pospisil
8 let před
Odpověď  vedator

Ano, počáteční investice do vývoje a stavby bude velmi vysoka, jenže obě části MCT budou plně znovupoužitelné. Tj nosič BFR bude po vynesení lodi BFS použit ještě mnohokrát (snad až 100x) a samotná loď-stanice také nebude na 1 použití. Z toho plyne slušně krátká doba návratnosti počáteční investice, kterou by nemuselo SpX financovat jen ze svého. Do projektu mohou vstoupit velmi movití investoři (Page, Gates, atd), nebo banky, nebo dokonce vládní agentury.
Ty už do toho ostatně vstoupili, když DoD spolufinancuje vývoj Raptoru.

Wrunx
Wrunx
8 let před

Plán každopádně pěkný; ale na druhou stranu by to velmi pravděpodobně znamenalo že se cesta člověka na Mars odsune kdoví na kdy; neboť nejprv budeme sbírat zkušenosti vně VA pásů, bo je to racionální. A nic, kromě naší zvědavosti, lidi dnes na Mars netlačí. Takže, pokrok by to určitě byl, ale zas další mezikrůček místo celého kroku… (Jasně, lepší krůček vpřed než vzad) A veliká otázka je, jak se budou tvářit sponzoři, až zjistí kolik by je to stálo v dlouhodobém horizontu – neboť světová ekonomika imho rozhodně není z krize venku, a jak známe, bližší košile než skafandr.

3,14ranha
3,14ranha
8 let před
Odpověď  Wrunx

Toto myslím bude hodně záležet na tom, jak se k vědě a k dobývání vesmíru postaví „mladé velmoci“ typu indie, čína a další. respektive hlavně jejich mladí obyvatelé (v nadcházející generaci se možná staneme svědky zněkolikanásobení potenciálního počtu vizionářů a dalších „mozků“ ve světě a díky propojenosti světa tyto mozky nemusí přijít nazmar tak často jako dřív).
dnes nám to přijde samozřejmé, ale čína začala s tržními reformami teprve v 80. letech a první zahraniční firmy přijala teprve v roce 1993 (přes všechny problémy a nedemokratičnost jejich systému je doslova úžasné co dohnali za těch 20-30 let reforem).
Z hlediska lidstva je tam ten synergický efekt, že poté co lidi nakrmíte (což se lidstvu kromě rozvrácené subsaharské afriky už prakticky povedlo), ošatíte a ubytujete, začnou se lidé sami ptát po vyšších potřebách
PS: co se krize týče, máte pravdu že ta z roku 2008 byla jen ochutnávkou, která nepřiměla mocné k reformám – je ovšem rozdíl mezi reálnou ekonomikou a tou virtuální – zatímco virtuální bude smetena možná kompletně, reálná tolik zasažena nebude (tím spíš že dolar-rezervní měna má dnes menší váhu než kdysi a jeho kolaps už nebude kolapsem celé planety).
Kdo hospodaří rozumně ten s trochou štěstí může z krize nakonec vyjít i posílen (jak se nechal slyšet tuším nějaký rotschield – nakupovat se má, když na ulici teče krev), to platí pro rodiny, firmy, státy i národy

ptpc
ptpc
8 let před
Odpověď  3,14ranha

V súčasnosti by som ten dolár tak nepodceňoval a videl by som to na väčšie problémy aj v reálnej ekonomike ale v princípe súhlas.

Tomáš Vodička
Tomáš Vodička
8 let před
Odpověď  3,14ranha

Líbí se mi váš optimizmus. Avšak neřekl bych, že je většina lidstva nějak moc solidně nakrmená. Těch oblastí, kde je bída je pořád ještě znepokojivě mnoho. Je ale fakt, že se situace hodně zlepšuje.
K vaší tezi bych přidal ještě: když dáte lidem vzdělání, dokáží se sami nakrmit a navíc začnou produkovat hodnoty, mez něž patří i vědecko-technický pokrok. To ovšem vyžaduje stabilní a fungující politický systém. Doufejme, že se Svět bude ubírat převážně právě tímto směrem…

ptpc
ptpc
8 let před
Odpověď  Tomáš Vodička

K druhej časťi vášho príspevku by som dodal asi toto:
1. Ten vedecko-technický pokrok ale produkuje len zlomok populácie a je to čím ďalej horšie.
2. Nestačí len samotné vzdelanie ale je potrebné aj kritické myslenie.
3. Fungujúci politický systém nie je nikde na svete. Sú len tie ktoré sa tvária demokraticky a potom tie ktoré sa tak netvária… K tomu by som dodal asi toto – keby mohli voľby niečo zmeniť tak by ich zakázali. Samozrejme že som to použil ako metaforu ale krásne to vystihuje súčasný systém v ktorom žijeme.
4. Ešte by som dodal niečo aj k poslednej vete ale to je už na úplne inú debatu ako témou tak aj rozsahom.

3,14ranha
3,14ranha
8 let před
Odpověď  Tomáš Vodička

Bál jsem se že to vyzní víc optimisticky než to cítím i já sám (považuji se ve skutečnosti za pravicově založeného skeptika).
Ale je třeba rozlišit mezi skutečnými problémy (to je třeba ta afrika… to ostatně vidíme v italských přístavech) a mezi problémy které jsou zveličené, nebo jsou do značné míry virtuální – odtržené od reality.
– Ještě před 30 lety někteří levicoví ekologové plašili že čína bude potřebovat dovážet víc potravin, než zbytek světa exportuje… dnes potraviny exportuje i sama čína
– Ještě před 50 lety umírala hladem polovina lidstva… dnes už jsou hladomory jen na některých místech afriky a jinak leda ve válečných zónách. (celkově cca 10% lidstva)
K politice jsem vyloženě skeptický, ale jsem optimistický ohledně lidské mysli v čistě materiálních záležitostech (ostatně držet krok se západem, pravda že různými pro nás nepřijatelnými metodami, zvládli někdy i bolševici – což byl asi nejhloupější, nejhorší systém co kdy lidi vymysleli)

iss84
iss84
8 let před

…to znamená, že obloha bude o jeden krásny zážitok chudobnejšia. Keď letí nad hlavou ISS je to na nezaplatenie 🙂

Tomáš Vodička
Tomáš Vodička
8 let před

3,14ranha – omlouvám se ostatním za OT, ale nedá mi to neodpovědět:
Vždyť já s vámi v zásadě souhlasím, odpovídám právě proto, že si vážím vašeho názoru;
Onehdá jsem viděl hned po sobě dva dokumenty. Jeden byl o krásné, bohaté zemi – moderní města, malebná vinařství na venkově, golfová hřiště, blahobyt a čistota. Druhý byl o obrovských slumech, kde miliony lidí žijí v bídě a bez jakékoli naděje. Oba dokumenty byly ze stejného období a ze stejné země: JAR. Opravdu, věci nejsou vždy takové, jaké se zdají. Neřekl bych ale, že mnohé problémy jsou jen virtuální, namátkou třeba v Jižní Americe je na tom spousta lidí zle, mj. kvůli vlivu drogových mafií, v Asii je také mnohde bída a třeba v Laosu je to ještě umocněno miliony nevybuchlých bomb z války, v Indii je pořád ještě příliš běžné mrzačení dětí aby mohly žebrat, atd.
Je ale fakt, že se situace v mnoha oblastech zlepšuje. Souhlasím s vámi, že velké hladomory (a také epidemie) jsou dnes spíš vzácné oproti minulosti. Mimochodem, věda na tom má nemalý podíl (a politika také).
K výroku Rotschielda, dle mého názoru: když masy strádají, jednotlivci bohatnou. V tom však není velká naděje pro lidstvo.
Pokud jde o Čínu, oni měli málem pravdu. Nebýt vládního programu na omezení porodnosti, hrůzné předpovědi by se nepochybně naplnily.
Jinak ale rozvoj čínské ekonomiky za poslední dekády beru za úžasný úspěch.
Také jsem k politice svým způsobem skeptický, ale věřím že je nezbytná.
Tam, kde stát nedokáže udržet kontrolu, přichází rozvrat a úpadek. Přes všechny problémy evropské politiky žijeme ve skvělém světě a já to nepovažuji za samozřejmost. Nemusí to tak být navždy.
Obecně: Jako vy, věřím že zvýšení životní úrovně přinese lepší využití potenciálu lidí, ale základem není strava, nýbrž vzdělání. Pokud se třeba v Maynmaru narodí mozek typu E. Muska, možná bude mít dostatek jídla i ošacení ale celý svůj potenciál využije, aby se naučil dobře obdělávat své rýžové políčko…
Každopádně je skvělé, že pozitivní vývoj v zemích, jako je Čína, Indie a další, přináší navýšení vědecko-technické produktivity lidstva, které je snad až exponenciální.
Pokud jde o kosmonautiku, naději vidím i v nových technologiích a hlavně v jejich zlevňování (např. Space-X nebo indický program), a také v soukromém financování. Máme se na co těšit…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.