Jak by se vám líbilo procházet se po Marsu či jiném nebeském tělese v pohodlí svého obýváku? Vědcům pracujícím na misi Curiosity se to nyní díky novým holografickým brýlím HoloLens splní. Tyto brýle vznikaly ve spolupráci NASA a Microsoftu a s příchodem nové verze Windows budou dostupné pro každého, takže brzy budete moci svůj obývák proměnit ve virtuální svět, který budete moci pomocí gest ovládat a měnit.
zdroj: wired.com
Za projektem HoloLens stojí vynálezce Alex Kipman. Už v roce 2010, kdy Microsoft představil Kinect, na holografických brýlích nějakou dobu pracoval. Už v té době bylo jasné, že Kinect bude proti
nim slabý odvar. Projekt Baraboo, pod kterým se vývoj holografických brýlí skrýval, započal někdy před sedmi lety. Cílem bylo nejen rozšíření reality jako nabízejí Google Glass, ale kompletní virtulní realita, která se implementuje do reálného světa a interaguje s ním. Člověku tak poskytne iluzi skutečného vjemu. To vše musí být složeno v zařízení, které uživatele příliš neomezuje. Rozměrné helmy současných virtuálních realit, různé kabely pro připojení nebo nutnost dalších externích přístrojů, od toho všeho se museli tvůrci oprostit. Výsledkem jsou brýle na obruči, kterou si nasadíte na hlavu. Pak už se můžete nechat unést nečekanými zážitky, které máte doslova ve svých rukou. Záleží na fantazii tvůrců aplikací. Zatím se jich vývoji věnuje několik tisíc a další přibývají. Budete si moci tak na stěně vytvořit velkoplošnou obrazovku se svými oblíbenými programy, měnit barvy nábytku a stěn pokoje nebo navrhovat předměty, které si pak budete moci vytisknout na 3D tiskárně.
zdroj: wired.com
Aby toto všechno bylo možné disponuje zařízení novým typem procesoru HPU (holographic processing unit), prvním svého druhu na světě. Senzory zaplavují řídící jednotku každou sekundu terabytem dat. Aby vám při takového zátěži brýle nepřehřály hlavu, je teplo odváděno ven po stranách brýlí. Vše včetně napájení je integrováno do brýlí, takže nejsou třeba žádné kabely.
Samotné ovládání brýlí se provádí gesty a hlasem. Snímaný prostor je +- 120°, takže i gesta rozpažených rukou jsou zaznamenána. Podle Alexe chce ještě ovládání doladit, aby brýle poslouchaly na 100%, což se snad do představení stihne. V opačném případě by je uživatelé po pár vyzkoušeních odložili a čekali na aktualizaci software. Z trháku by se tak mohl stát pěkný propadák. Doufejme, že se tak nestane, protože brýle mohou do budoucna nabídnout opravdu nečekané věci. Vzpomeňme si, jak změnily náš život chytré mobilní telefony a aplikace, které v původních návrzích vůbec nebyly.
Co vše brýle dovedou je vidět na následujícím videu:
Komu brýle změní pohled doslova do jiného světa jsou vědci, ke kterým míří vědecká data z roveru Curiosity, jež dva a půl roku jezdí po dně kráteru Gale na Marsu. Vědci zkoumají zajímavé útvary na snímcích a rozhodují i o následujícím postupu vozítka. Díky spolupráci NASA na vývoji HoloLens si nyní budou moci prohlížet marsovský povrch jakoby se na něm přímo nacházeli. Tvůrci brýlí využili toho, že Curiosity disponuje stereokamerami MastCam na otočné věži a robotickým ramenem, které má ve výzbroji i kameru MAHLI. Mají tak dostatek dat k tomu, aby vědcům vytvořili virtuální prostor, ve kterém se budou moci pohybovat skoro jako na skutečném povrchu Marsu a navíc on-line spolupracovat se svými kolegy. Celý software pro 3D simulaci, který vývojáři z Microsoftu vytvářeli ve spolupráci s Jeffem Norrisem z kalifornské pobočky NASA, JPL (Jet Propulsion Laboratory) v Pasadeně, nazvali OnSight.
Jeff při popisu použití OnSight neskrývá nadšení nad novou technologií:“Rychlým pohybem paží vzhůru jsem se z monitoru, který ukazuje záběry z vozítka Curiosity ocitl na povrchu Marsu. Přede mnou byla vyprahlá zem, prašný pískovec. Bylo to tak realistické, že když jsem se pokoušel udělat krok, nohy se mi podlamovaly, jako by nevěřily tomu, co vidí mé oči. Kousek za mnou se tyčí do výšky dvou metrů věž vozítka Curiosity. Z roveru vystupuje robotické rameno jako chapadlo. Nad ním září Slunce, které vytváří pod nohama malý černý stín.“
Další výhodou OnSight je sdílení s ostatními vědci, kteří mohou být klidně na opačné straně Zeměkoule. Všichni se vidí jako různobarevné hologramy se jmenovkami (do budoucna by asi byl vhodnější vlastní avatar). Povrch si mohou nejen prohlížet, ale i gesty naplánovat vozítku další průzkum zajímavých geologických útvarů. Stačí natáhnout ruku a ukázat na daný útvar, k němu program vytvoří spojnici a označí ho praporkem.
Po testovacím režimu by se pro skutečnou práci vozítka mohl OnSight využít již letos v létě. Díky odladění technologie bude moci NASA využít holografické brýle HoloLens i na budoucích misích jako je Rover 2020. Díky tomu, že brýle budou i pro širokou veřejnost, je velmi pravděpodobné, že podobnou vycházku nejen po Marsu si budeme moci užít i my.
Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=4451
http://smartmania.cz/bleskovky/microsoft-hololens-hologramy-nejsou-sci-fi-ale-skutecnost-10011
http://www.wired.com/2015/01/microsoft-hands-on/
http://en.wikipedia.org/wiki/Curiosity_%28rover%29
Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/mars/20150121/mars20150121b-16.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/mars/20150121/mars20150121-16.jpg
http://www.wired.com/wp-content/uploads/2015/01/jpeg-3-full-660×445.jpg
http://www.wired.com/wp-content/uploads/2015/01/b.jpg
Jo, tak na to se těším. Pokud se tohle stane realitou a bude možné si takové brýle za rozumnou cenu koupit…
Taky se na tenhle vynález těším, ale bojím se té „rozumné“ ceny. Microsoft už několikrát ukázal, že má na zabití skvělé věci přemrštěnou cenou talent. Jako jeden z příkladů uvedu tablet Surface, kde přišel se skvělou vychytávkou v podobě klávesnice integrované do krytky, ale cena byla v porovnání s ostatními šílená. Budeme doufat, že nasadí cenu, za kterou si to nadšenci do technických novinek budou ochotni pořídit. Chápu, že vývoj byl nákladný a zařízení má proti konkurenčním výrobkům velký náskok.
Nádhera, řehtal bych jak kůň, když to vidím.. Taková procházka po marsu ..
Ne že bych chtěl vyznít jako cynik, ale jsem zvědavý, co na tom zařízení bude „holografického“. Skutečně pracují s interferenčními vzory koherentního světla?
V originálním zdroji říká přímo Alex Kipman toto: To create Project HoloLens’ images, light particles bounce around millions of times in the so-called light engine of the device. Then the photons enter the goggles’ two lenses, where they ricochet between layers of blue, green and red glass before they reach the back of your eye. “When you get the light to be at the exact angle,” Kipman tells me, “that’s where all the magic comes in.”
Jenže když je něco „Holo“ tak to ještě neznamená, že je to holografické. Předpona holo pochází z řeckého „holos“, což znamená „úplný“ nebo „celý“.
Díky za článek, je pěkný, ale pro mě má Microsoft nutně a vždy atraktivitu naprosto zápornou, takže nechávám bez odezvy… Nikdo mě nedonutí k tomu, abych si kupoval cokoliv z Redmondu, a nepovede se to ani NASA.
Je docela ostudou, že NASA, státní úřad, se vydal cestou spolupráce s komeršním gigantem namísto hledání daleko levnějších alternativ – kde by spoustu práce vykonali dobrovolníci. Myslím, že je to příklad toho, jak se ve světě šetří. Hlavně tehdy, když nejde o prachy představitelů.
No, já sice Microsoft také nemám rád a jejich software nepoužívám, když nemusím (tedy ani teď), ale nasazovat jim a NASA psí hlavu za to, že spolupracují, to mi přijde trochu příliš. Nevíte, jakým směrem tekly finance. Třeba to Microsoft pro NASA celé vyvinul zadarmo (za otestování) s tím, že si tím udělá reklamu a prodá to i do světa. Takový přístup by se měl spíše podporovat než zavrhovat. Pokud je to však obráceně a NASA si celý vývoj platila u Microsoftu, který na tom následně plánuje zbohatnout ještě víc, tak by se mi to také nelíbilo. Pokud to vážně bude fungovat (trochu o tom pochybuji), tak je to o nejmíň generaci napřed před „dobrovolnickými“ projekty jako Oculus Rift (který stejně spolkl Facebook) a pro NASA není zastaralé zařízení moc užitečné. Nebo snad víte o něčem modernějším?
Myslím, že na tomhle rozhodně nestojí a nepadají ani aktivity NASA, ani její budoucnost…
To asi ne, ale proč to nevyužít, když to může usnadnit práci? Pokud Vám tolik jde o boj proti Microsoftu, zasaďte se o jeho omezení na úřadech, ve státních organizacích a při výběrových řízení. Tady jde o řádově větší penízem které v podstatě velkou přidanou hodnotu nemají. A ve školách, tam jde o získání návyku, který se pak přenáší do komerčního sektoru i státní správy.
Určitě, taky to dělám, denně.
Vedu redakci ExoSpace.cz zaměřenou na podporu svobodného a otevřeného softwaru. Jsem redaktorem dvou redakcí zaměřených na podporu svobodného softwaru a usilující o jeho průnik do státní správy – openoffice.cz a LinuxExpres.cz. (Krom toho jsem redaktorem scribus.cz, ale tam nic nedělám.)
Takže nelze říci, že bych seděl s rukama v klíně.
Pak jen doufám, že to děláte méně agresivním a zaujatým způsobem, než v úvodním příspěvku vlákna. Takový přístup totiž Linuxu a svobodnému softwaru jako celku velmi škodí.
Vojta: Přesně tak, není nic horšího, než tihle zanícení až fanatičtí odpůrci Microsoftu, kteří akorát dělají Linuxu medvědí službu.
Nehledě na to, že MS už dnes velkou konkurenci má v podobě Googlu a ten urputný boj proti němu jaksi ztrácí smysl.
Taková drobnost na okraj… http://ti.arc.nasa.gov/opensource.
Zmátl mě ten název. Až bude skutečně, ne vědec, ale aspoň nějaký robot, přístroj vyslán jako hologram spolu s rekonstrukčním algoritmem rychlosti „c“ k nějaké vzdálené planetě, hvězdě a tam z místního materiálu zrekonstruován do fyzické podoby, to bude jiný kafe.
Takže to té doby „čao“ 🙂
Myslím, že toho se nedočkají ani Vaše vnoučata.
Někteří rádi ulítávají na fantaziích. Ale nic proti tomu 😉
Tohle bych viděl jako geniální věc, až by se to dotáhlo do podoby, kdy by vědec pomocí těch brýlí přímo to vozítko ovládal, tzn. pohyby svojí ruky by přesně ovládal pohyb robotické paže na vozítku a pod.
To je nereálné s ohledem na zpoždění signálu mezi Marsem a Zemí. Možná tak u Měsíce.
To je vlastně fakt, to mě nedošlo. Ale to je jedno, tak když ne pro vozítko na Marsu, tak třeba pro nějakého robota zasahujícího v místě katastrof a pod by to bylo ideální.
Ovládání robotických paží pomocí gest lidských rukou se intenzivně věnuje ESA. V jejím rámci funguje Telerobotics & haptics lab, jejíž kousky jsme na vlastní oči viděli na loňském dni otevřených dveří v ESTECu. Jakmile se trochu pohnou ledy a objeví se nějaký větší pokrok, připravíme pro naše čtenáře článek o těchto zajímavých technologiích.
Ono se to bude tak trochu dít. Jak správně poznamenal Petr, kvůli zpoždění signálu nejde řídit vozítko přímo. Ale interakce tam bude. Například vědci uvidí zajímavý útvar, označí jej a vozítko jej nasnímá robotickým ramenem ve větších detailech. Takže vědci se sejdou znovu až požadovaná data dorazí a rozhodnou zda má například vozítko odebrat vzorek.
Toto predstavuje doteraz nepredstaviteľné možnosti pri rozumnom využití. Zároveň sa toho však aj bojím.
Dnes v časoch IT ľudia masovo veria naprosto šialeným bludom , ak sa im v takejto forme začnú podávať takého bludy poniektorí časom stratia akúkoľvek kontrolu nad tým čo je realita a čo holo-fixia.
Naprostý raj pre konšpirátorov, scientológov, vizionárov … ani neviem koľko ďalších bodiek pridať. Tí všetci sa na to vrhnú a naprosto zničia akúkoľvek súdnosť ohromného počtu ľudí.
pb 🙁
Áno, to sa celkom určite stane. Konšpirátori… sa už nevedia dočkať, tešia sa možno ešte viac ako my.
pb 🙁